Moje Natálka

kralicekoliver  Vydáno: 24.01.12

Strašně ráda čtu deníčky maminek, proto jsem se rozhodla taky jeden přidat, snad se bude alespoň trochu líbit. Zatímco vedle mě spinká moje 7měsíční dcerka, dala jsem se do psaní.


1 komentář


2 komentáře

Vše začalo 20. 10. 2010, toho dne jsem zjistila, že jsem těhotná. S přítelem jsme se na miminko těšili a já snila o tom, jaké to bude, až tady bude s námi náš drobek. Radovala jsem se z každého ultrazvukového vyšetření. Doktorka mi sdělila kolik váží a měří a jak se mu daří, a asi v 6. měsíci mi řekla, že to bude nejspíš holčička.

Termín porodu jsem měla naplánovaný na 15. června, poslední týdny vůbec neutíkaly, já už byla strašně natěšená, až si naši princeznu pochovám. Když se na to zpětně podívám, tak mi to přijde, že jsem si to představovala jako „Hurvínek válku“, myslela jsem, že miminko bude první týdny jen spát a jíst a já budu pyšně jezdit po venku a budu mít spoustu času na sebe.

Natálka se narodila 8. června, porod byl celkem dlouhý (10 hodin), ale vše jsem zvládla, měla jsem u sebe Natálku a necítila jsem se vůbec vyčerpaná, naopak pořád plná energie. Trvalo asi 3 týdny, kdy byla Natálka ukázkové mimi, spinkala, papala, spinkala, papala. Pak to ale přišlo - začaly nás trápit větry, několikahodinové „záchvaty“ pláče, nebyla k utišení, plakala a plakala, a já kolikrát s ní!

Dopadlo to tak, že jsme ani nemohly chodit ven, jakmile nebyla v náručí, tak plakala, i v kočárku, takže jsme se z vycházek třeba po 10 minutách vracely. Byla jsem zoufalá, ale po 4. měsíci jakoby utnulo a konec, přestala plakat a já jsem byla šťastná, konečně jsme mohly vyjet na procházku.

Zkoušeli jsme ji dávat do postýlky, ale to byl taky pěkný boj, nejlíp jí při bolestech bříška bylo u maminky (kolikrát jsem si vyslechla, jaký to je mamánek, že jsem si ji naučila na ruce a jak budu trpět s odnaučováním), neposlouchala jsem nikoho, chtěla jsem pro dceru to nejlepší, nikdy bych ji nenechala vyřvat, neměla jsem psychicky na to, dívat se, jak pláče! V dnešní době usíná bez problémů, jsem za to strašně ráda a těším se z každého nového dne s Natálkou.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
zelle
Povídálka 34 příspěvků 24.01.12 07:21

Natálka je opravdu překrásná! Moc hezký deníček, přeji jen samé krásné dny :kytka:

 
lluuccii
Kecalka 213 příspěvků 24.01.12 10:54

Našeho Daníka taky trápilo strašlivě bříško, celé první 4 měsíce. Taky jsem ho nosili celé dny a noci. Dnes je mu 10měsíců a taky sám usíná v postýlce. Rady ostatních nejsou vždy správné. Maminka nejlépe ví, co a jak :). Natálka je krásná holčička :)

 
micinka79
Ukecaná baba ;) 1950 příspěvků 24.01.12 11:42

Hodně štěstíčka Natálce :D také mám doma jednu už 7mi letou a co bych dala za tak kratoučký porod 10 hodin :mrgreen: já trpěla 25 hodin, ale stálo to za to.Ted dcerce přibyde sourozenec, tak doufám, že porod bude kratší :D

 
Lenula-xy
Kelišová 7398 příspěvků 24.01.12 15:00

Jééé to je pěkné :palec: Naše Natálka bude mít 7měsíců o víkendu.A musím ti říct,že jsem si to taky nějak tak představovala,ale hned po porodu,jsem byla vyvedena z omylu :roll: Natálka měla prdíky už v porodnici a ten několikahodinový řev byl na denním pořádku.Taky jsme museli chovat a „chytré“ rady ostatních jsem už neposlouchala,kdo to nezažil,nemůže takhle radit

 
kralicekoliver
Kecalka 162 příspěvků 24.01.12 19:24

Ahojky holky, moc vám děkuji :) Prdíci jsou hrozný, hlavně jak trpí ty dětičky, bylo mi malý hrozně líto, vyzkoušeli jsme čtvery kapičky, až ty poslední (BioGaia) zabraly, nahřívala jsem polštářek, houpala, nosila, zpívala, masírovala, cvičila s nožičkama, skoro nic nejedla, ale bylo to pořád stejný. Měsíc byl klid a teďka nám lezou zuby..
Micince přeju kratší porod a zdravýho mrňouska.
Holky,všem přeji vám krásné okamžiky s vašemi dětmi :)

 
Marie B.
Kecalka 188 příspěvků 24.01.12 20:48

Opravdu, moc hezky napsáno, čte se to jedním dechem. Úplně Ti rozumím, že jsi maličkou nenechávala „vyřvat“, taky mi to nikdy srdce nedalo, i když to dopadlo tak, že konečně tento týden nám začal náš nejstarší (6,5 roku) usínat po pohádce sám :) Vždycky si říkám, že malí jsou jen chvíli a co bych za to dala, až budou třeba v pubertě, aby se chtěli přitulit… :hug:

 
kralicekoliver
Kecalka 162 příspěvků 24.01.12 21:25

Maruško, máš pravdu, malý jsou jen jednou a co pak, když vyrostou a nebudou se chtít mazlit a nic takovýho..musíme si užívat každého dne. Sice už teďka usíná sama, ale pořád ještě občas bojujeme s postýlkou, začaly jí lézt zoubky, takže vyžaduje mojí přítomnost, samozřejmě i v noci, takže opět v posteli, ale já jsem za to ráda, i když to někdo odsuzuje.

 
Hanča Domča
Zasloužilá kecalka 603 příspěvků 24.01.12 22:20

Ahojííík, fakt krásně napsaný deníček…
My máme doma taky malou princeznu 4m a taky dobře vím jak pdíky dokažou potrápit …
Já s ní ze začátku taky probrečela pár chvil :,(
a říkala si že bych tu bolest a trápení raději převzala na sebe..No prdíky nás ještě trápí a v postely spinká zatím tedy semnou.. Co bych pro naši Dominičku neudělala …prostě jí miluju :srdce:

 
ibbu
Kelišová 7040 příspěvků 25.01.12 00:18

máš krásnou holčičku :srdce:

já si s dcerkou jako miminkem taky užila koliky jak blázen - a nosili jsme s manželem oba, na střídačku, abychom se vyspali. Přece nenecháme děti, které něco bolí (a že to musí bolet jako čert, stačí si představit zaražené prdy :mrgreen: ) jen tak ležet když například klubíčko je jedna z úlevových poloh!

lidi by měli rozlišovat mezi tím, když už si naučím větší miminko na nošení a usínání třeba v posteli s rodiči, ale tihle drobíci potřebují naši náruč jako sůl :hug:

a jak tu padlo několikrát, nebude to trvat dlouho, vyrostou a pak už na mazlení nebude kdy :)

 
kralicekoliver
Kecalka 162 příspěvků 25.01.12 14:22

Kolikrát si říkam, že každý si tím musí projít, každé dítě má nějaké trápeníčko, některé menší, někdo větší, ale nejhorší je, že oni si ty drobečkové neumějí poradit, je to pro ně něco nového a tak dávají najevo pláčem, že jsou nespokojení. My byli hrozně vynervovaní, když malá pořád plakala, všude píšu - žádnej stres, že se to přenáší na mimi, ale jak se nemůžu stresovat, když mi malinká pořád pláče, v noci teda spala dobře, ale přes den to bylo šílený. Jsem ráda, že už je to za náma, ale zase nový věci před náma :) jinak všem maminkám, co jejich dětičky mají koliky, ať vydrží, opravdu se to zlomí a bude dobře!! Já tomu nevěřila, ale je to pravda :)

 
AstraG
Závislačka 3872 příspěvků 25.01.12 15:17

O

Příspěvek upraven 04.01.14 v 21:13

 
naneta
Ukecaná baba ;) 1083 příspěvků 05.02.12 22:58

I u nás to tak bylo. Natálka je nádherná :hug:

 
kralicekoliver
Kecalka 162 příspěvků 06.02.12 10:41

Děkuji :)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček