Moje štěstíčka

dajka.11  Vydáno: 22.09.13

S přítelem jsme se seznámili po internetu. Psali jsme si asi rok, než jsme se sešli, a byla to láska na první pohled.

prvni okamžiky narozeni

umim dělat i ksichtiky když se fotim

a jedeme na vylet

Přítel dojížděl za prací 200 km daleko, nakonec jsme se tam přestěhovali a já začala hledat práci. Přítel od rána do večera v práci a já seděla celé dny sama doma. Pak jsme začali uvažovat o miminku, byl duben, kdy jsme se přestali chránit a šli do toho naplno.

Měsíc jsem „neočekávala“ tetu z Ruska, ale pokaždé se objevila. V srpnu jsem si našla konečně práci a na miminko už nebylo ani pomyšlení. Práce mě bavila, a tak jsem řekla, že miminko odložíme na později, i přítel souhlasil.

V září jsem jela k našim a přítel jel opravovat chatu šéfovi. Ten měsíc jsem ani nepostřehla, že mám zpoždění, a tak jsem psala smsku, že už jsem to nedostala devátý den. Odpověd: „Zase si myslíš, že si v tom?“ Ne, věděla jsem, že se zase dostaví v plně síle, ale udělala jsem si test. Koukám, koukám a nic. Odložím test, obleču se a vycházím ze záchodu. Když v tom si vzpomenu, že jsem tam nechala položený test. Vrátím se kouknu a…ejhle slabá druhá čárečka.

U doktora na ultrazvuku nic vidět nebylo, vzal mi krev a druhý den volám na výsledky. Na hranici pozitivní, ale příští týden mám dojít na kontrolu. Píšu sms, že bude taťka. Večer přijel s růžičkou a čokoládou. Po krásném víkendu musel zpět do práce a já zůstala kvůli kontrole o jeden den déle. Doktor mi dal obrázek malého vajíčka. Cestou domů vlakem se mi honily všelijaké pocity.

Protože jsem nenašla žádného doktora, který by mě přebral, tak jsme se vrátili zpátky k nám. Byl prosinec, když můj přítel onemocněl s jícnem a zůstal ležet doma (trvá to dodnes, i když uý je to lepši).

První trimestr byl bomba, žádné nevolnosti, nic. Ale v druhém mě začalo bolet břicho a být špatně. Verdikt doktora: podřený žaludek. Předepsal mi nějaký bílý sajrajt v sáčcích, který jsem měla užívat 3× denně.

Přišel leden a s ním i komplikace s chůzí a pohybem. Přestaly mě poslouchat nohy, nemohla se dostat ani na záchod. Záda do toho a už jsem se ani nepostavila a brečela bolesti. A tak to šlo až do konce.

První termín a nic, druhý den kontrola a doktor mi sdělil, že mi malá neprojde pánvi. Takže CS, ale musíme nejdřív zkusit přirozeně. Druhý termín jsem měla 20.5.2012 - a taky den porodu. Ráno odtekla hlenová zátka a začala jsem cítit menší kontrakce. V 7 jsem byla už v nemocnici (sama přitel stále nemocný). Sestra mi vypsala papíry mezitím, co jsem byla na pásech. V půl deváté mi píchli vodu a od té doby kontrakce silnější a po 3 minutách. Nedali mě ani na pokoj, skákala jsem si u sprch na balónu a přemýšlela, co dělá můj miláčik.

Můj gynekolog mě chodil kontrolovat každou chvilku a co půl hodiny na pásy. Pak jsem si dala balón do sprchy a mohla tam zůstat i dvě hodiny. Bylo za deset jedna, když jsem ležela na pásech a doktor se koukal a říkal „Jedeme na sál.“.

Píchli mi na zastavení kontrakcí, to bylo něco úžasneho. Vzbudili mě ještě na sále (šílená bolest!), odvezli na dospávačku. Tam mi sestra sdělila, že mám holčičku - váha 3370 kg a 49 cm. Narodila se v 13:17 a byla už se na ní koukat moje mamka (v mém věku moje nejstarší sestra umřela při CS, tak se chtěla ujistit, že je vše OK.)

Večer mi ji přivezli. Byla tak krásná. Dnes je jí 16 měsíců a nemůžu tomu uvěřit, že byla taková maličká. =)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.0 bodů
 Váš příspěvek
 
svycarka
Kelišová 6325 příspěvků 22.09.13 08:19

At vam dela holcicka samou radost a pritel at je brzy v plne sile :kytka:

 
EvcaZb
Kecalka 305 příspěvků 22.09.13 22:04

Pěkný deníček. Ať je holčička šikovná a zdravá a její rodiče taky. :)

 
Elísek22
Kecalka 366 příspěvků 22.09.13 22:42

Hodne stesti a zdravi vasi cele rodince :kytka:

 
dajka.11
Kecalka 121 příspěvků 23.09.13 05:37

Děkuji

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele