Moje těhotenství a porod

Venussia  Vydáno: 04.11.12

Pořádně nevím, jak mám začít, ale snad se rozepíši. Předem bych chtěla určitě napsat, že můj deníček potěší všechny budoucí maminky, které se porodu bojí. Nebojte, všechno zvládnete.

poslední fotka s bříškem

naše Agátka, to byl prcek:-)
1 komentář

modelína
1 komentář

Pořádně nevím, jak mám začít, ale snad se rozepíši. Předem bych chtěla určitě napsat, že můj deníček potěší všechny budoucí maminky, které se bojí porodu. Nebojte se, všechno zvládnete :-))

O těhotenství jsem se dozvěděla v pátek 25. 11. 2011 v den svého svátku. Od kolegů jsem dostala spoustu těhotenských testů, takže jsem neváhala a hned jsem si jeden udělala. Znáte to, když už máte za sebou spoustu těhotenských testů, tak si říkáte, že i tenhle bude negativní. Ono to zpočátku tak i vypadalo, už jsem šla do kuchyně, že ten další zbytečný test vyhodím, ale cestou ke koši se začala objevovat druhá čárka. Koukala jsem na to jak blázen a musela jsem si udělat další a další testy. Po pravdě byla jsem z toho tak v šoku, že jsem si v tu chvíli nebyla jistá, zda mám radost nebo ne. S přítelem jsem byla domluvená, že se sejdeme u auta a půjdeme koupit police. S radostí jsem těhu oznámila v autě, ale nebyla jsem pochopena. Udělala jsem si srandu, že budeme muset malovat, přítel se vyděsil a řekl, že malovat rozhodně nebude, a pak mu to došlo. Měl možná větší radost než já :-))

V té době jsem samozřejmě chodila ještě do práce, proto jsem se rozhodla, že to v práci nebudu říkat do té doby, dokud to vydržím. Ale osud tomu chtěl jinak a já jsem začala trpět nízkým tlakem a závratěmi. Takže se nedalo nic dělat a musela jsem to v práci říci. Vedoucí se šéfem reagovali naprosto v pohodě, takže se mi ulevilo, že nebude problém, když do konce těhotenství zůstanu doma a jelikož jsem do práce dojížděla denně autem, vyřešil se mi další problém, že nemusím dojíždět, jelikož začala zima a já jsem se čím dál víc bála jezdit.

Celé těhotenství jsem si užívala, vzpomínám na to doteď, jaká to byla pohoda. Když to můj stav dovoloval, chodila jsem po krámech, doma jsem uklízela a dělala věci, na které jsem neměla čas a samozřejmě jsem byla pořád na netu a zjišťovala jsem si, co pořídit miminku, atd., vždyť to znáte:-)) Když se porod blížil, tak jsme se s přítelem začali bavit o porodu. Samozřejmě, že můj Tom měl představu nějakého amerického krváku, proto jsme se dohodli, že půjdeme společně na předporodní kurz a on se rozhodne. Na předporodním kurzu jsme dostali spoustu informací a samozřejmě jsme viděli i video, v té době jsem radši nechtěla nic už vidět, ale přítel se díval a přišlo mu to normální, jen byl v šoku, jak se tam dole hodně otevřeme :-))

Tak teď už k tomu porodu. V sobotu 21. 7. jsme šli odpoledne na procházku a měli jsme v plánu udělat pár fotek, ale já jsem neměla vůbec náladu, takže jsme se po chvíli vrátili domů. Od 14 do 18 hodin mi začali poslíčci, u nich jsme si dělali pizzu a ještě jsme se tomu smáli, že je to docela prča, když jsem se kroutila u linky :-)) Ten den jsme se dívali až do půlnoci na filmy. Jen co jsem usnula, začaly mi zase ty otravné bolesti, tak jsem se zvedla a šla jsem si dát vanu, abych si mohla jít lehnout. Příteli jsem řekla, ať si jde lehnout, že to jsou zase ty poslíčci :-)) Vana mi vadila a vůbec mi nepomohla, tak jsem si šla sednout do obýváku a u bolestí jsem se tiše kroutila. Byly už asi 3 hodiny ráno a kontrakce jsem měla nepravidelné, čekala jsem na ty pravidelné :-)) Pak začal být nervózní i můj pejsek, chodil po bytě a vrčel, nakonec šel kňučet do ložnice, a tím vzbudil přítele. Ten vylítl, co se děje a začal plašit, začal měřit intervaly a plašil víc a víc, protože jsem je měla po 1,5, 3, 5, a pak zase po minutě.

Po dlouhém přemlouvání jsme se dohodli, že teda pojedeme do nemocnice, aby mě zkontrolovali. Do nemocnice jsme to měli 5 minut, ale stejně jsem řekla, ať nechá tašku v autě, že budeme akorát za blázny, nechtěla jsem si to připustit, i když už bolesti byly docela kruté. Samozřejmě si mě tam už nechali, protože mi při vyšetření odešla hlenová zátka a pomalu začala odtékat plodová voda. Sestra říkala, že je to tedy začínající porod, ale že to bude trvat. Tak jsem přítele poslala domů, ať vyvenčí Cherinku a ať se prospí, to už bylo asi půl 6. Dostala jsem pokoj, svoji sprchu, míč atd., bolesti začaly být pravidelné po 1,5 minutě. Sprchá nepomáhala, míč nepomáhal, jen jsem ležela na posteli a tiše trpěla. Okolo sebe jsem slyšela ostatní maminky, jak už rodí a já jsem jim tak záviděla, že už bych taky šla. Přítel mi psal sms, jestli má přijet, že stejně nemůže spát, ale já jsem nebyla schopná reagovat. Rozhodl se tedy sám, že za mnou přijede, v tu chvíli, kdy se otevřely dveře, mi odešla plodová voda a já jsem začala zvracet. Když mě viděl, tak už neodešel a zůstal se mnou.

Zkoušel se mnou chodit do sprchy, ale to fakt nepomáhalo, takže jsem jen stála u postele, drtila ji a dýchala jako pejsek, a to jen díky němu. Nemluvila jsem, nenadávala, jen si broukala. Správným dýcháním se mi moc ulevilo a začala jsem se i otevírat. V 10 hodin nám sestra řekla, že můžeme jít rodit. To byla úleva, těšila jsem se na tu kozu jak blázen, a tím se kontrakce zastavily, takže mi museli píchnout nějaký blivajz, aby se mi to zase rozjelo. Polohovali mě, takže jsem zkoušela tlačit na boku, na bobku, ve stoje a nakonec normálně na koze. Mezitím mě museli i vycévkovat, aby měla Agátka volný každý cm. Vůbec to nebolelo, ani jsem necítila, že mám plný močový měchýř a nedošlo mi, že jsem nebyla za celou dobu na wc, prostě jsem to necítila.

Celý porod trval hodinu a deset minut, ale narodila se nám zdravá krásná holčička, která byla sice podchlazená, ale jinak v pořádku. Přítel šel hned fotit a já jsem zatím odrodila placentu. Při vyšetření jsem zjistila, že jsem byla bez nástřihu a bez jakýchkoliv poporodních zranění, jako rybička :-)), a i jsem se tak cítila. Na příteli to nezanechalo žádné následky, ba naopak byl strašně rád, že tam byl s námi a mohl to vidět úplně všechno, protože jsem měla nohy skoro až za hlavou, jak jsem to už chtěla mít za sebou. Opravdu upřímně říkám, že až na ty kontrakce to byl hezký porod, který bych si hned zopakovala. Nevím, jestli pomohlo to, že jsem si celou dobu říkala, nesmím se stresovat a být uvolněná a ničeho se nebát, budu to mít za chvíli za sebou a jestli budu plašit, nebude to tak rychlé a já budu trpět.

Snad byl můj deníček srozumitelný, píši ho opravdu v rychlosti, protože jinak bych ho nenapsala. A snad jsem utěšila ty, které se porodu moc bojí porodu.

Samozřejmě i díky personálu v Teplicích proběhlo vše v pořádku a velké díky i PA, které byly moc milé.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.6 bodů
 Váš příspěvek
 
Mrs.M
Extra třída :D 12534 příspěvků 04.11.12 10:36

Sice ho znám už z vyprávění, ale určitě si tento porod ráda připomenu někdy v červnu. Krásně napsaný deníček :kytka: ať maličká stále krásně prospívá :*

 
jediný andílek
Ukecaná baba ;) 1032 příspěvků 04.11.12 16:52
:potlesk:
 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 04.11.12 18:59
:kytka:
 
lucka83
Hvězda diskuse 45847 příspěvků 112 inzerátů 05.11.12 10:04

Gratuluji k malé a k pěknému porodu :hug: :potlesk:

 
xk.kx
Ukecaná baba ;) 2093 příspěvků 05.11.12 12:10

Krásný porod a krásná holčička :potlesk: :palec:

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17592 příspěvků 05.11.12 20:25

Gratuluju :kytka:
jak se stalo že byla podchlazená? :think:

 
Venussia
Ukecaná baba ;) 1384 příspěvků 05.11.12 22:05

Hned po porodu nám řekli, že ji budou muset zahřívat ve vedlejší místnosti, ale že je jinak všechno v pořádku. asi za hodinku jsme si jí chvilku pochovali a musela se znova zahřívat. odpoledne jsem si jí mohla vzít na návštěvy a po kontrole dětským dr. mi ji zase odvezli, že byla opět podchlazená a dali mi jí až v 10 hod večer. po pravdě v tu chvíli jsem se neptala, co se děje. přikládala jsem to tomu, že měla 2,8 kg, takže drobeček. ale teď když nad tím přemýšlim, tak je to teda divný.

Příspěvek upraven 05.11.12 v 22:06

 
Venussia
Ukecaná baba ;) 1384 příspěvků 05.11.12 22:07

Děkuji za hezké komentáře :*

 
estrea
Zasloužilá kecalka 992 příspěvků 06.11.12 09:29

Hezký porod a zároveň nezapomenutelný zážitek, gratuluji k holčičce :kytka:

 
Pejtsna
Zasloužilá kecalka 826 příspěvků 13.11.12 20:22

Gratuluji k malé..a díky moc za povzbuzení :kytka: :kytka: :kytka: :kytka:

 
kandyta
Kecalka 133 příspěvků 16.11.12 21:40

Musím říci, že utěšila.. :) Díky a přeju hodně štěstíčka :)

 
Venussia
Ukecaná baba ;) 1384 příspěvků 23.11.12 11:22

Tak to jsem ráda :kytka:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček