Moje těhotenství a super rychlý porod

IvčaL  Vydáno: 21.02.12

Během těhotenství mi velmi pomáhalo pročítání porodních deníčků a stále jsem přemýšlela o tom, jak to asi bude probíhat u nás. Proto jsem se po porodu i já rozhodla napsat deníček, jak to tedy nakonec všechno dopadlo.


1 komentář


2 komentáře

Těhotenství bylo vytoužené, potom co jsem se po vysazení hormonální antikoncepce léčila tři roky s poruchou menstruačního cyklu a lékaři mi nedávali moc velkou naději na přirozené otěhotnění, se to po deseti měsících snažení opravdu povedlo a na testu jsem 14. 6. 2011 objevila dvě čárky. Doktor mi o týden později potvrdil, že jsem přibližně ve 4. tt těhotenství. Bohužel za pár dní jsem začala krvácet a skončila v nemocnici na pozorování. Dopadlo to naštěstí dobře, ale podobná situace se v prvním i druhém trimestru opakovala několikrát. Takže jsem byla od začátku na neschopence, většinu těhotenství jsem jen polehávala a velmi se bála, abychom o miminko nepřišli.

Největší nervy nastaly ve 25. týdnu, kdy jsem opět začala krvácet a do toho mi v pravidelných dvouminutových intervalech tvrdlo břicho. S manželem jsme okamžitě vyrazili do porodnice s tím, že to určitě nic nebude, jen nás uklidní a pošlou domů. Místo toho mi paní doktorka oznámila, že mi hrozí předčasný porod, že se mi zkracuje čípek a mám kontrakce. Protože v této porodnici (v Krči) nebyli zařízeni na porody před 33. týdnem, museli mě sanitkou transportovat do Podolí. Zde jsem strávila krušnou noc na porodním sále, ale naštěstí se vše podařilo zastavit a po týdnu v nemocnici jsem mohla jít opět odpočívat domů. Na každé kontrole u mého gynekologa vypadal nález na čípku podobně, a tak jsem se dopracovala až do chvíle, kdy mě odeslal ve 37. tt na poradnu do porodnice.

Od 36. týdne jsem si začala těhotenství konečně opravdu užívat a byla jsem klidnější. Toto mi však moc dlouho nevydrželo, protože hned při první poradně v porodnici, 3. 2. (36+5), mi paní doktorka oznámila, že jsem otevřená na 4 cm a hned mě musí odeslat na porodní sál. Koukala jsem na ni jako blázen, protože kromě častého tvrdnutí břicha, které jsem měla už od 25. týdne, jsem nic necítila a bylo mi velmi dobře. Psala jsem tedy manželovi, ať okamžitě přijede z práce a vezme mi věci, že tedy asi budeme rodit. Ten byl podobně překvapený jako já.

Na porodním sále mi natočili monitor, na kterém však nebyly žádné pravidelné kontrakce, tak mě ještě přesunuli na pokoj, sledovali, co se bude dít, s tím, že pokud to nebude postupovat, tak mě klidně druhý den pustí domů. Byla jsem přesvědčená o tom, že ještě rodit nebudu, ale kolem půlnoci jsem začala cítit bolest v podbřišku. Myslela jsem si nejdřív, že už konečně třeba cítím taky nějaké poslíčky, ale postupně bolest začala přicházet pravidelně, takže jsem radši zavolala sestřičku, že se možná něco děje. Na monitoru jsem měla opravdu slušné kontrakce po pěti minutách a hned mě tedy přesunuli na porodní sál.

Porodní asistentka mě vyšetřila, otevřená jsem byla již na 6 cm a už se tedy nestíhalo nic, jen jsem mohla zavolat manželovi a dát si rychlou sprchu. Po sprše mi píchla infuzi s penicilinem, protože jsem neměla výsledky ze stěru na streptokoka. Pak ještě Dolsin, po kterém jsem začala být hodně malátná, ale bolesti nepolevovaly, spíš naopak. Z porodní zprávy jsem se pak dozvěděla, že mi píchli i oxytocin, ale vůbec nevím kdy a proč. Manžel dorazil kolem jedné hodiny, a ačkoli jsem se do poslední chvíle neuměla rozhodnout, jestli ho tam opravdu chci, tak jsem byla moc ráda, že je u mě.

V 1:40 mi píchli vodu a dorazil doktor. Od té chvíle jsem měla bolesti snad nepřetržitě a strašně jsem se bála tlačit. Později jsem si vzpomněla na deníčky ostatních, kde se často píše o pocitech, kdy vás to hrozně nutí tlačit. To jsem měla spíš naopak. Cítila jsem neuvěřitelnou bolest a myslela, že se roztrhnu vejpůl. Pak mě doktor nastřihnul, ale to jsem vůbec necítila. Po dvou kontrakcích se hlavička zasekla v porodních cestách a malému to nedělalo dobře, takže jsem se do toho musela opřít a na další kontrakci a zatlačení na břicho byl venku.

Pak už mě nic nebolelo a jen jsem poslouchala, jak krásně křičí. Manžel ho šel doprovodit na ošetření, kde se bohužel dozvěděl, že má malý trochu problémy s dýcháním a musí ho přesunout na JIPku. Doktor nás ujistil, že je to jen pro jistotu a u dětí narozených v 37. tt je to celkem běžná komplikace, která se rychle upraví. Po dvou hodinách na porodním sále mě převezli na pokoj a druhý den už mi malého vozili kvůli kojení. Po dlouhých deseti dnech v porodnici, kdy se Lukášek ještě léčil z novorozenecké žloutenky, nás konečně pustili domů. Je to náš brouček, který si okamžitě získal srdce celé naší rodiny, a všichni jsme moc rádi, že ho máme.

Náš Lukášek vykoukl na svět 4. 2. 2012 v 1 hodinu a 55 minut, měřil 47 cm a vážil 2850 g. To, že opravdu rodím, jsem si uvědomila asi hodinu před porodem, často myslím na to, jak by to asi dopadlo, kdybych v tu dobu nebyla v nemocnici. Všechno naštěstí dopadlo dobře a na porod teď vzpomínám jako na nejkrásnější zážitek v životě.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
 Váš příspěvek
 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17596 příspěvků 21.02.12 08:09

gratuluju k prima napůlbezbolestnému porodu, proč ti píchali oxy teda fakt nechápu :nevim: , já to neměla tak rychlé, ale kdybych nebyla v porodnici tak bych asi taky přijela pozdě..

 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 21.02.12 09:34

Taky jsem poprvé rodila rychle, akorát pak na další porody má člověk nasazenou laťku hodně vysoko :mrgreen:
Jinak problém s dýcháním mívají děti po aplikaci dolsinu. Jde o derivát morfia a samozřejmě se přes pupečník dostane i k dítěti. :?
Taky jsem ve zprávě měla napsaný oxytocin, ale jen takové pidimnožství, co se dává až po porodu aby se odloučila placenta a jako prevence většího krvácení, pak jsem se dozvěděla, že mívají ty zprávy i prefabrikované, takže třeba zapomenou něco v počítači smáznout a zůstane to tam, aniž by to doopravdy podali.

 
MacinkaCZ
Závislačka 2900 příspěvků 22.02.12 11:22

Každopádně máš nádherné miminko :) a gratuluji :kytka:

 
Zuzka1973
Zasloužilá kecalka 864 příspěvků 22.02.12 12:08

Moc ti přeju, že to dobře všechno dopadlo :kytka:
Snad se i my dočkáme… Ať maličký ve zdraví roste k radosti vás všech :mavam:

 
chcememimi
Echt Kelišová 7764 příspěvků 22.02.12 15:16

…máš krásné miminko :-)

 
rébi
Ukecaná baba ;) 1423 příspěvků 23.02.12 00:53

Krásně rychlý porod :kytka: Tím spíš ale nechápu ten dolzin, oxytocin, píchání plodové vody… :roll:

 
IvčaL
Extra třída :D 11216 příspěvků 24.02.12 17:22

Ahoj holky,moc děkuju.Taky moc nerozumím,proč do toho vůbec něčím zasahovali a hlavně,že mi nikdo nic neřekl a prostě do mě cosi píchali,kdybych se nezeptala,tak ani nevím.Dolsin prý na lepší otvírání porodních cest a oxytocin asi vážně kvůli placentě.Zřejmě chtěli mít noční porod rychle za sebou :lol:
Chápu jen ty antibiotika,ne­věděli,jestli nemám streptokoka.Ale jsou to určitě odborníci a vědí dobře proč to dělají a dobře se o nás o oba od začátku do konce postarali.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele