Moje trable s životem

marrcellka  Vydáno: 06.08.12

Jmenuji se Marcela a je mi 27 let. Moje dětství bylo pěkné, jezdili jsme na dovolené k moři, na hory a na různé výlety. Bylo to super až do mých 13 let, kdy mně a sestře rodiče oznámili, že se rozvádí.

Táta se zamiloval do jiné ženy se dvěma dětmi. Rozvod probíhal v rámci možností klidně a otec se odstěhoval. Zůstaly jsme samy, bez mého milovaného táty. Sestra přes týden jezdila na internát, mamka v práci a já byla doma často sama. Brečela jsem a vzpomínala, jak to bylo hezké a že už to nebude nikdy jako dřív. Čas plynul, rány se zahojily a já už studovala střední oděvní školu. S kamarádkami jsme občas zašly na kofolu do blízké hospody a tam jsem potkala svého prvního opravdového přítele.

Byla to láska na první pohled, aspoň z mojí strany. Byl to kluk o sedm let starší, pracoval, pohledný a já jsem byla šťastná. Hrdě jsem ho představila mámě, ale té se hned od začátku nezamlouval. Říkala mi, že ho mám pustit k vodě. Ale já, zamilovaná až po uši, jsem ji ignorovala. Vídali jsem se, jak jen to bylo možné, to znamená každý den. Hodně jezdil na kole, tak jsem si našetřila z kapesného a z brigády na nové horské kolo, abych mohla jezdit s ním.

Začalo to nenápadně a postupně, plíživě. O čem mluvím? Alkohol. Vždycky, jak jsme se vrátili z nějaké projížďky (mám na mysli drsné projížďky, terén, les, kopce), tak jsme se zastavili v naší hospodě a doplnili tekutiny, čím jiným než pivem. Tak se stávalo, že jsem domů jezdila v pozdních hodinách, po čtyřech pivech ne zrovna střízlivá. Mamka mi nadávala, ale se mnou to nehnulo a dál jsem si jela ve svých kolejích. Pátky a soboty byly ve znamení pitek v hospodě a následné diskotéky.

Jednoho večera při pivu mi přítel nevybíravě okomentoval mou postavu, velký zadek a stehna. A už to jelo. Předtím jsem žádný problém neřešila, byla jsem spokojená tak, jak jsem (v té době 165 cm a 58 kilo). Začala jsem držet dietu a zkoušela jsem i zvracení. Myslím, že jsem se o tom dočetla v Bravíčku, jinak by mě to ani nenapadlo. A bylo to fajn. Všichni byli spokojení, že nejsem v jídle vybíravá, neodmítám potravu, ale ve skutečnosti šlo všechno ven. V té době mi bylo 16 let, nechutná bulimička, byla jsem moc zamilovaná a dělala jsem to jen, abych se zase líbila příteli.

Teď už vím, že jsem byla hloupá a nesebevědomá puberťačka. Takhle to šlo asi rok a já jsem vážila 50 kilo. Mamce už se to nějak nezdálo a měla nějaké podezření, že něco není v pořádku. Při tom všem kolotoči školy, hospodových dýchánků a zvracení jsem měla pořád samé jedničky a byla za vzornou studentku, přitom jsem se moc neučila a šlo to nějak samo. Kéž bych se tomu věnovala pořádně, co ze mě mohlo být!

Jednou jsem se dozvěděla, že mě přítel podvedl s nějakou holkou z té naší hospody. No to byla scénka jako z filmu. Samozřejmě rozchod a potoky slz, výčitky, co jsem dělala špatně. Nějakou dobu jsme se nevídali, ale pořád mi psal, že ho to mrzí, už to nikdy neudělá, prostě takový ty kecy a já se k němu vrátila, protože jsem byla pořád zamilovaná jako malá holka. Nějaký čas to byla zase pohádka, ale už to nebylo jako dřív, pořád to mezi námi viselo. Takhle jsme to klepali asi rok a půl, to jsem už vážila 48 kilo a všichni se mě ptali, jestli jsem v pořádku, že jsem vychrtlá, jenže já si tak nepřipadala. Byla jsem bez energie, podrážděná, unavená. A to jsme pořád jezdili jako blázni na tom kole a hospody byly na denním pořádku.

Jeden víkend na chatě s přáteli, jak jinak než s bečkou, jsem to už psychicky nevydržela a řekla o svém problému příteli. On jen řekl: „Já to vím a něco s tím uděláme“. Po návratu z chaty jsme přijeli k našemu domu. Přítel zůstal v autě a já jsem šla za mamkou a řekla jsem jí, ať jde za ním. Neměla jsem odvahu oznámit jí, že mám bulimii sama. Když se vrátila, měla oči plné slz a bylo na ní vidět, že o mě má hrozný strach. Ptala se mě, jestli v sobě udržím aspoň rohlík, když jsem jí odpověděla, že ne, rozplakala se a já s ní. Druhý den mě vzala k doktorce a ta mě, s konstatováním, že vypadám hrozně, poslala za psychiatrem. První sezení jsem probrečela a cítila se provinile, že všechny jenom obtěžuji. Ptal se mě, jestli jsem myslela na sebevraždu, že to potřebuje vědět, že se od toho se bude odvíjet léčba. Řekla jsem: „Ano, chtěla jsem se zabít“(opravdu jsem si několikrát držela žiletku na žíle a chtěla to ukončit, kdo nezažil, nepochopí).

Dostala jsem nějaké uklidňující léky a doporučení ukončení vztahu. To jsem udělala, ale párkrát jsme spolu ještě chodili a vyspali se. S jídlem se to časem lepšilo a já jsem přibírala. Ještě pořád jsem ale nebyla úplně v pořádku. Čas plynul a měla jsem před maturitou. S kamarádkou jsme se domluvily, že svaťák zahájíme na pivním festivalu a pak se pojedeme na chatu učit. Jaká náhoda, že jsem tam potkala i přítele, v té době jsem byla pevně rozhodnutá definitivně ukončit náš vztah, protože už mě to nebavilo. Byla už pokročilá hodina a všichni už slušně pod parou. Oznámila jsem mu, bohužel v nevhodný čas, že už s ním nechci nic mít a že se s ním navždycky loučím.

Přítel se tvářil tak, že jsem se ho začala normálně bát, kdyby pohled vraždil, jsem mrtvá. Bylo na něm vidět, že začíná být nepříčetný a taky byl. Popadl mě za ruku a táhl ven z areálu. Cestou jsem křičela o pomoc, kolemjdoucí opilí lidé to ale vůbec nebrali vážně. Říkal mi, že mě radši zabije, než abych se s ním rozešla já. Odvlekl mě někam, ani nevím kam, opřel mě o zeď a snažil se mě znásilnit, přitom mě držel pod krkem a já jsem se snažila křičet a lapala po dechu. Naštěstí se skupinka lidí ze zájmu přišla podívat, co se tam děje, a hned ho ode mě odtrhnuli a myslím, že ho zmlátili. Nic jiného si ani nezasloužil. Psychopat. Přišla jsem na to pozdě, i když mi to máma říkala. Měla pravdu.

Nakonec to dobře dopadlo, já měla modřiny na krku ještě týden (naštěstí to viděla jen kamarádka), týden svaťáku utekl jako voda a já jsem odmaturovala ze čtyř předmětů za 5. Toho grázla jsem už vídala jen minimálně, a to když jsme se náhodou potkali. Po prázdninách jsem nastoupila na vysokou, ale nebavilo mě to, tak jsem si našla práci. Po půl roce jsem se seznámila s jedním fajn klukem a dnes jsme manželé a máme dvě děti. Děkuji osudu, že nás dal dohromady a já žiji spořádaný život.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.1 bodů
 Váš příspěvek
 
Pengetra
Stálice 70 příspěvků 06.08.12 11:23

Gratuluji ke šťastnému konci :potlesk: A když jste odmaturovala ze 4 předmětů za 5 tzn. že to byly známky 3× za 1 a 1× za 2? Nebo čtyřikrát za známku 5?

 
klara123
Ukecaná baba ;) 1505 příspěvků 06.08.12 11:42

Někdy se s námi osud opravdu nemazlí :nevim: Ale naštěstí má tvůj příběh šťastný konec :potlesk: Tak ať se tě štěstí drží i nadále :kytka:
Ty známky jsem taky nepobrala, třeba zakladatelka vysvětlí :)

 
FreeLady12
Nadpozemská drbna 25994 příspěvků 06.08.12 11:53

No páááni, nelehký průběh „puberty“ (snad tak to období mohu nazvat s trochou nadsázky)

Jsem ráda, že to ak dobře dopadlo a ty jsi byla schopná rodině přiznat jaký máš problém a dostala jsi odvahu to řešit. Spousty případů končí smutně právě proto, že bulimičky nejsou schpné si problém přiznat samy sobě, natož okolí. Už tenkrát jsi prokázala velikou statečnost. Gratuluji :kytka:

 
bjetuschka
Závislačka 3882 příspěvků 2 inzeráty 06.08.12 12:32

Když po prázdninách nastoupila na vysokou, tak nejspíš odmaturovala za jiné známky, než za pětky.

 
Ráďa 25
Závislačka 3108 příspěvků 06.08.12 12:40

Krásný konec :pankac:

 
Misuldy  06.08.12 13:33

@bjetuschka ale ona neodmaturovala za 5ky :-D :-D :-D

 
ezenduska
Stálice 84 příspěvků 06.08.12 13:35

Když píše že odmaturovala ze 4 předmětů za 5 to znamená že měla tři 1 a jednu 2 ( předpokládám) ;-)

Jinak gratuluji k úspěšnému přežití ;-) taky jsem to neměla nejlehčí- zamilovaná až po uši celé 4 roky do hroznýho žárlivce a agresora nebylo lehký…

 
smon83
Ukecaná baba ;) 1244 příspěvků 06.08.12 13:36

Chápu tě, ani nevíš jak…Taky jsem si prošla podobným zážitkem a kdo nezažil, nepochopí…Gratuluju ke krásné rodině :)

 
bjetuschka
Závislačka 3882 příspěvků 2 inzeráty 06.08.12 15:06

@Misuldy @ezenduska No vždyť já vím, já jsem reagovala na holky přede mnou, co to nepochopily :D

 
Pengetra
Stálice 70 příspěvků 06.08.12 21:42

Já jsem to pochopila, kdyžji vzali na vejšku. V textu to vyznělo blbě :jazyk:

 
suchoš
Stálice 87 příspěvků 07.08.12 23:00

No super, jsi šikulka :kytka: :kytka: :kytka: :kytka: :kytka:!!

 
marrcellka
Ukecaná baba ;) 1686 příspěvků 08.08.12 22:05

Děkuji za reakce. S těmi známkami je to tak jak píše ezenduska, tři jedničky a jedna dvojka.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček