Moje třetí předsevzetí

medulen  Vydáno: 26.11.12

Nejsem typ člověka, který by si dával novoroční předsevzetí. Vždycky jsem si myslela, že jsou jen od toho, aby se porušovala, a tím pádem v podstatě jen pro zlost. Letos na Nový rok jsem ovšem udělala výjimku, protože jsem věděla, nebo spíše doufala, že je přede mnou rok plný zásadních životních okamžiků.

Předsevzetí jsem si tedy (byť samozřejmě s velkou dávkou nadsázky) dala celkem tři – první se týkalo mé svatby. Loni na Štědrý den jsem byla mým přítelem požádána o ruku, a tak jsem si předsevzala, že budeme mít letos úžasnou svatbu. Začátkem léta jsem mohla tuto položku mého soukromého seznamu úspěšně odškrtnout.

Moje druhé předsevzetí znělo, že úspěšně složím (hodně těžké) profesní zkoušky. Po několika měsících náročných příprav a studia, na které mj. padla komplet moje dovolená plus jsem si brala i neplacené volno z práce, jsem si mohla s uspokojením odškrtnout jako splněný i tento úkol.

No a konečně moje třetí předsevzetí je asi lehké uhodnout :), totiž zadělat si s manželem ještě letos na miminko. Prostě krásně jsem si to naplánovala (resp. tu svatbu a miminko jsme samozřejmě plánovali s manželem oba, přece jen to jsou jedny z mála věcí, u kterých se člověk neobejde bez „asistence“ partnera).

V duchu jsem si říkala, že když ty první dvě věci tak relativně hladce klaply, tak že u té třetí, nejzásadnější, bude určitě problém. Těhotenský test jsem si tudíž udělala dnes ráno spíše jen tak ze zvědavosti, jak to vlastně celé funguje :) A moje pocity, když se po chvíli začala vylupovat druhá čárka? Upřímně řečeno do této chvíle si nejsem jistá, co vlastně cítím. Je to taková divná směsice všeho a ničeho.

Jsem jednak řádně zaskočená, je mi divné, že by to šlo až tak podezřele snadno a při vzpomínce na všechny zdejší snažilky si říkám, čím bych si to zrovna já zasloužila? Za druhé jsem ale taky šťastná, protože tohle je přece to, co jsem si přála – moci si odškrtnout tu nejkýženější položku z mého „seznamu“.

Za třetí jsem z toho tak nějak dojatá, při představě, že ve mně (snad) počíná růst nový život, zázrak. A za další… za další se bojím :( Teď se teprve ukazuje, jaká jsem ve skutečnosti hrdinka. Ta, co se vždycky tváří sebevědomě a jistě (ač často jen navenek).

Teď, když jde do tuhého, ukázala se má pravá povaha v celé své kráse. Jo, jsem srab! Bojím se, jestli to mrňavé miminko zvládne zrovna v mém těle správně vyrůst. Mám strach z představy, že budu muset za toho prcka převzít zodpovědnost. Vždyť já to s dětmi vlastně vůbec neumím! Co si s ním počnu? Nemám šanci to zvládnout! A tak dále a tak dále :)

Doufám, že se mi tyto pocity brzy nějak v hlavě rozleží, protože jinak se asi půjdu rovnou zastřelit :) Zřejmě je načase dát si takové mimosezónní předsevzetí číslo 4 – přestat se bát a postavit se realitě čelem. Uf, doufám, že to zvládnu.

Můj první deníček je asi dost nuda, ale snad to bude časem lepší :)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.2 bodů
 Váš příspěvek
 
sweetmary
Povídálka 35 příspěvků 26.11.12 09:00

To je úplně normální reakce. Jseš úplně normální ženská, ty pocity nejistoty, obav jsou zcela přirozené, normální… Na to, abys byla skvělá máma, máš čas se připravit. Celých 9 měsíců! :dance: Tohle mi kdysi řekla kamarádka a má pravdu. :palec:

 
Vermilion
Kecalka 305 příspěvků 26.11.12 10:00

Ted se priprav na to, ze nekolik mesicu budes v sobe vsechno prehodnocovat a jak se bude menit tvoje telo, bude se menit i tvoje dusevno. Ale neboj, vsechno zvladnes a budes super mama. Takze se nestresuj dopredu, soustred se na prakticke veci, treba na vyber jmena, pripravu vybavicky, uzivej si kazdeho okamziku tehulkovani, bud trpeliva, tes se a pecuj o sebe… a nemej zbytecne strach.
Ja to mela tak, ze jsem si rikala, z me strany udelam vsechno: nepiju alkohol, nepiju prilis mnoho kafeinu (vlastne jsem ho vypustila uplne, neni myslim uplne jiste, jestli muze zpusobit potrat nebo ne, ale stejne jsem na nej nemela chut), nekourila jsem, neponocovala, neprovozovala riskantni sporty, neposkakovala… a rikala jsem si, pokud se miminko neudrzi, asi to tak melo byt, treba by vyvojove nebylo v poradku. Proste s nejakym samovolnym potratem jsem pocitala jako s necim, co stejne nemuzes ovlivnit a co se stava docela casteji a nemusi to vubec znamenat, ze se to jindy nepodari. Co se tyce vyvojovych vad, mela jsem trochu strach, ale nejak jsem to vytesnila, rikala si, nase miminko bude zdrave, no a s mensi lekarskou pomoci protoze mala geneticka chybicka se prece jen vloudila… je to naprosto zdravy, podnikavy, vesely raubir a neposeda. S tou genetickou vadou, s manzelem jsme oba zdravi, takze to si nevyberes, a kazdopadne kdyz uz jednou to nemocne miminko mas, zjistis, ze jsi mnohem statecnejsi nez sis myslela. Je jedno moudro, ktere ti dodam na zaver: Ma-li nejaky problem reseni, tak proc se trapit? (Vyreste ho). Nema-li nejaky problem reseni, tak… nac se trapit. (Prijmete to jako fakt). :-) Preju ti zdrave miminko. uvidis, jak vsechno dobre dopadne!

 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 26.11.12 11:17

Gratuluji k těhotenství, at ti krásně probíhá :kytka:

 
Anix  26.11.12 13:15

Ahoj… já jsem se dozvěděla před týdnem že jsem těhotná, moc mě to zaskočilo a když jsem odcházela z ordinace a šla po městě po chodníku tak mě napadlo a co teda jako teď mam dělat?! Nic… chovej se normálně jako předtim a neřeš to. A to jsme se s manželem snažili rok a půl o mimčo, čekalo nás umělé oplodnění na jaře a nakonec to příroda zařídila jinak :mavam:

 
medulen
Kecalka 208 příspěvků 26.11.12 14:43

Tak to jste mě baby potěšily, že nejsem jediná, která má podobný pocity :). Je to krásný, i ten strach je vlastně svým způsobem krásnej :)

 
Lucienka1984
Závislačka 3221 příspěvků 26.11.12 17:39

Krasny denicek…
hlavne se niceho neboj… vse bude dobreeeeee

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 26.11.12 20:54

Připomnělo mi to mojí kamarádku, taky si řekli, že se začnou snažit a že to určitě hned nebude…a ono se zadařilo hned - prý její první slova při pohledu na test byla „pomoooc, jsem těhotná“ :lol: a je z ní skvělá máma advou nádherných dětí a zvládá vše jak má!

no a já závidím…já ty tři zlatíčka mám po 5ti letým snažení, ale stojí to za to :lol:

 
Kossuthe
Kecalka 154 příspěvků 08.12.13 16:19

Koukám, že všechna předsevzetí splněna :palec:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele