Moje ''troška do mlýna''...

 Vydáno: 30.11.02

Ahoj všem, které, ale i kteří, čtou tyto stránky.

Jmenuji se Lucka, za půl roku mi bude 36 let a chtěla bych taky přispět svou troškou do mlýna.

Když se spolužačky po střední škole začaly houfně vdávat a rodit děti (nejstaršímu je už 15 let), měla jsem pocit, že mi ?ujíždí vlak? a musím s tím rychle NĚCO udělat.

Ale co, něco, když na obzoru se žádný princ stále neobjevoval. Časem se mi ta moje ?samota? zalíbila a naopak jsem litovala kamarádky, že se nikam nedostanou, já měla spoustu přátel, cestovala jsem si, kam se mi zachtělo, dělala jsem au-pair a najednou mi bylo 32. Od rodiny a přátel se začaly množit otázky typu, kdy už si konečně někoho najdeš? Výmluva, na to mám dost času, kterou jsem do té doby používala, už i mě přišla dost podivná. Jenže na povel se člověk nezamiluje a svobodného chlapa aby hledal lupou. V té době mi v práci zavedli internet, takže jsem serfovala celé dny, až jsem narazila na seznamku. A že si tam hned nějakého ?vyberu?. (v kinech zrovna běžel film ?Láska přes internet?, který mě dostal). Jenže, všichni sháněli dlouhonohou blondýnu se zelenýma očima, ale to já bohužel nejsem, snad jen ty oči pomocí barevných čoček bych zvládla :-). Tak jsem si podala ?svůj? inzerát a hned první z odpovědí mě docela zaujala. Po měsíci psaní (asi 15 mejlů denně) jsme se sešli (květen 1999) a už se nerozešli. Kromě asi 10-ti dnů jeho nemoci, jsme byli pořád spolu. V říjnu 2001 jsme se vzali. Prostě, láska přes internet jako trám!

Po celou dobu jsme se milovali bez ochrany, věděli jsme, že jsme se konečně ?našli? a kdyby náhodou přišlo miminko, bylo by to jen ztvrzení naší lásky. Ale miminko nepřicházelo. Samozřejmě jsem si říkala, že je to nespravedlivé, a proč za to velké štěstí musíme takhle ?platit?. Ještě před svatbou jsme se rozhodli navštívit nějakého odborníka už i proto, že čas je neúprosný a my už nejsme zrovna nejmladší (manželovi bude taky 36). Docela mě překvapilo, že první impulz náš problém řešit touto cestou, vyšel právě od něj.

Proto jsme se loni v prosinci objednali do Gestu na vstupní pohovor. Vřele doporučuji! (www.gest.cz) Měla jsem o něm dobré reference a hlavně to máme ?přes ulici?, což se ukázalo při častých návštěvách, jako velmi výhodné. Hned ta první byla moc příjemná. Domácí prostředí ve vilce se zahradou. Ujal se nás pan doktor Černý, seděli jsme v ?obýváku? v křeslech u lampičky, popíjeli kávu a příjemně si povídali o našich trablech. Nikde vidět žádné nástroje, přístroje, takže to nebylo stresující. Vysvětlil nám v klidu všechny možné příčiny našeho problému, jak je bude zjišťovat a případně řešit. Tenhle pan doktor nás má od té doby na starosti, ale ten není samozřejmě vždy ?po ruce?, takže jsem už za ten rok vyzkoušela všechny lékaře, kteří pracují v sanatoriu, všichni jsou milí a člověk má v tu chvíli pocit, že je jediný na světě o koho se starají. A sestřičky? Poletující andělé, od kterých injekce vůbec nebolí :-).

Hned při té první návštěvě mi udělali základní vyšetření, druhý den mi vzali krev na zjištění hladiny prolaktinu (trochu vyšší, takže od té doby beru Mysalfon, 1tabl. na noc). Potom jsem docházela obden na folikulometrii. Folikuly rostly, ovulace proběhla, jak měla. Další měsíc jsem šla na zjištění průchodnosti vejcovodů. I když mi to pan doktor popsal, nedovedla jsem si to dost dobře představit. Říkal, že to bude asi dost nepříjemné. Raději jsem se připravila na nejhorší. Snažila jsem se na to ale příliš nemyslet. Každý, teda každá, to ovšem vnímá jinak. Já jsem tak trochu v tomhle ?splachovací?. Nic mě nebolí a pokud ano, tak to už musí být něco. A tohle opravdu skoro nic nebylo. Průchodnost byla skvělá a když jsem viděla na obrazovce ultrazvuku běhat bublinky těma mýma ?trubkama?, byl to zážitek! Manžel zatím seděl vedle a přes dveře hlídal, jestli se mi neubližuje :-). Je skvělý, pokud mu to čas jen trošku dovolí, chodí se mnou i na injekce. Já ho prostě MILUJU…

Nakonec přišel na řadu i on a jeho spermiogram. Množství i kvalita bylo v normálu na dnešní dobu, jen trošku línější. Ale jinak vlastně žádný problém, oba zdrávi, takže jsme se začali chystat na první IUI.

Jako asi každá, která toto podstoupila, i já jsem byla naprosto přesvědčená, že když jsme zdraví, že to musí vyjít prostě hned na poprvé. Bohužel nevyšlo. Obrečela jsem to, ale na druhý pokus jsem se už tolik neupínala. Jak už jsem psala, jsem trošku otrlejší, aspoň si to myslím, takže to pro mě není tak traumatické. Ale ne že bych byla takový flegmatik, to ne. Miminko si moc přejeme, ale snažíme se to, v rámci možností, tolik neprožívat. Od března do září jsme absolvovali šest IUI, bez úspěchu.

1.listopadu jsme tedy šli na další pohovor, abychom se dozvěděli víc o IVF. Pan doktor byl opět milý, vše nám zevrubně vysvětlil a vybavil nás dotazníkem a popsanými postupy a ať si to v klidu doma pročteme, píšeme si případné dotazy a za 14 dní se opět sejdeme on nám vše zodpoví a rozhodneme se, jestli do toho půjdeme. Teď už to jsou tři neděle, co jsme řekli ano. My už jsme o tom předem měli dost jasno. Nic jiného nám ani nezbývalo a hlavně nám nezbývá moc času i kvůli pojišťovně. Řádně jsme vše nastudovali a díky těm všem dotazům a nejasnostem jsem se dostala až na tyhle skvělé stránky, kde je spousta zajímavých článků, příběhů a hodně jsem se tu dozvěděla. Díky!

Je těžké být na to sám a nemít si s kým popovídat. Já mám naštěstí, nebo spíš bohužel, kamarádku, která je na tom podobně. A spolu to všechno konzultujeme a probíráme. Jen u ní trochu ?vázne? manžel. Moc se mu do toho nechce, že prý to je nepřirozené (oni mají jít na ICSI, což je napíchnutí vybrané spermie přímo do vajíčka). Ale co může být přirozenějšího, než mít svoje vlastní miminko, když nám moderní medicína dává tuhle možnost…

My jsme si teď ale dali volno. Na první IVF jdeme až v únoru. Vánoce si chceme užít bez stresu, ono stačí to předvánoční šílenství okolo dárků, cukroví, úklidu apod. V lednu zajedeme na hory, tam načerpáme energii a sílu a pak už můžeme jen doufat…

Přeji nám, i všem ostatním, co nejvíc štěstíčka!

Lucka

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.5 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  30.11.02 22:17

Ahoj Lucko,
Tvuj prispevek me zaujal, protoze predstav si, i ja jsem se se svym manzelem seznamila na internetu!!! Ted spolu stastne bydlime ve Francii a mame ctyrmesicni holcicku.
MOC bych Ti prala aby vam to tentokrat vyslo, v unoru budu drzet palecky jako o zivot!!! Pokud to beres takhle statecne, urcite se to povede!!!!
 Dita

 
Adika1
Nováček 7 příspěvků 01.12.02 00:18

Milá Lucko,
moc Vám přeji hodně štěstí, aby Vám to vyšlo!!!!

 
Janik2
Povídálka 35 příspěvků 01.12.02 18:04

Ahoj Lucko!
I já držím moc a moc pěstičky a se mnou určitě i moje dvě holčičky, které 26. týden nosím pod srdíčkem.
Určitě se nevzdávejte, i když čas nikdo zastavit neumí. I my s manželem jsme prošli peripetiemi, které IVF obnáší, a naštěstí se zadařilo hned na první pokus.
Přeju Vám oběma klidné Vánoce a pak dvě modré čárky na těhotenském testu.
S pozdravem Janik.

 
Anonymní  02.12.02 09:51

Ahojte, som tiez ta, ktora sa snazi o babetko asi 3 roky. Mne je 30, manzelovi 32. Podstúpila som 1× ICSI a 1×KET. Neuspesne. Je to velmi ubijajuce, snazim sa nad tym nerozmyslat, ale moc to nejde. Problemy ma hlavne manzel, ma malo spermii a su lenive. Ja mam zase v posve nepriaznive prostredie. Dala som si spravit vypocet plodnych dni podla Dr.Jonasa. Samozrejme pri takej diagnoze je uspech minimalne mozny, ale pan, ktory ho robil, povedal, ze aj zeny pri takychto diagnozach otehotneli. Mam este jednu moznost KETu - aj ked tam nie je iste, ci sa zarodky preberu. Ale predtym by som chcela podstupit IUI prave v den najvacsej plodnosti podla kalendara Dr. Jonasa - do toho vkladam velku nadej. Pretoze nejaka sanca, aj ked malicka je. Je tazke pre mna byt optimistom, ale posnazim sa. Toto su skvele stranky, citam ich kazdy den.

 
Anonymní  02.12.02 09:59

Ahoj Lucko,

to je tedy příběh, jak z červené knihovny. Věřím, že štěstíčko tě neopustí a že se vám miminko (nebo i víc najednou:) povede. Já sama s IVF zkušenosti nemám, ale moje kamarádka si to prošla čtyřikrát, než se to podařilo… dneska mají překrásnou holčičku, i když občas už přestávali doufat.

Neztrácej naději a hlavně se nestresuj. Přeju vám, ať se všechno daří.

Bublina s holčičkou Viktorkou (3,5m)

 
krtecek
Povídálka 14 příspěvků 02.12.02 12:11

Ahoj Lucinko…ja i male krtcatko se pripojujeme k zastupu maminek drzicich palecky :o)))…a kdyby ti bylo smutno, napis…hana.pan­kova@cz.tisca­li.com

Krtecek

 
pidule
Povídálka 21 příspěvků 02.12.02 12:28

Ahoj Lucko, tak jsem si precetla tvuj prispevek a musim ti taky neco o sobe napsat. Ja jsem ted ve 22 tydnu, cekame chlapecka. S mym skoro manzelem- jeste jsme se nevzali- jsem se seznamila taky pres internet. Mam to jeste trochu slozitejsi. V dubnu jsem se rozesla se svym manzelem- po dlouhem vztahu a po dvou samovolnych potratech- s tim, ze na chlapi prdim, rozvedu se a budu si chvili uzivat. V kvetnu jsem se seznamila (tez pres internet) s nynejsim pritelem a otcem meho ditete. V cervenci jsme se k sobe nastehovali a v zapeti jsem otehotnela. Takze jsem byla hrozne zaskocena co ted??? Nejsem rozvedena, cekam dite, ktere bylo naprosto neplanovane, ale po dvou potratech preci nepujdu na interupci??!!! Tak jsem se rozhodla, ze si dite necham, rozvedu se a bude to. O rozvod mam zazadano, ale vsichni vime jak soudy funguji. S pritelem se na miminko moooc tesime a jsem ted stastna jak nikdy pred tim.
Chtela jsem ti poprat strasne moc stesti a at se vam to co nejdriv podari. Krasny svatky a urcite napis, jak jste dopadli. Pa Pidule 22. tyd.

 
pidule
Povídálka 21 příspěvků 02.12.02 12:31

Ahoj Lucko, tak jsem si precetla tvuj prispevek a musim ti taky neco o sobe napsat. Ja jsem ted ve 22 tydnu, cekame chlapecka. S mym skoro manzelem- jeste jsme se nevzali- jsem se seznamila taky pres internet. Mam to jeste trochu slozitejsi. V dubnu jsem se rozesla se svym manzelem- po dlouhem vztahu a po dvou samovolnych potratech- s tim, ze na chlapi prdim, rozvedu se a budu si chvili uzivat. V kvetnu jsem se seznamila (tez pres internet) s nynejsim pritelem a otcem meho ditete. V cervenci jsme se k sobe nastehovali a v zapeti jsem otehotnela. Takze jsem byla hrozne zaskocena co ted??? Nejsem rozvedena, cekam dite, ktere bylo naprosto neplanovane, ale po dvou potratech preci nepujdu na interupci??!!! Tak jsem se rozhodla, ze si dite necham, rozvedu se a bude to. O rozvod mam zazadano, ale vsichni vime jak soudy funguji. S pritelem se na miminko moooc tesime a jsem ted stastna jak nikdy pred tim.
Chtela jsem ti poprat strasne moc stesti a at se vam to co nejdriv podari. Krasny svatky a urcite napis, jak jste dopadli. Pa Pidule 22. tyd.

 
Mikiska
Kecalka 206 příspěvků 02.12.02 13:26

Ahoj Lucko,
taky jsem zhltla tvůj příběh a protože jsem v 22. týdnu těhotenství tak tady bulím v práci u PC. Doufám, že si toho nikdo nevšimne. Hrozně moc ti držím palce a moje mrně v bříšku určitě taky aby vám to vyšlo. Víš co je teď nejdůležitější ? Že máš vedle sebe takovýho manžílka jak píšeš a že se navzájem podporujete určitě se z té vaší velké lásky zrodí nejeden potomek, tak nám všem dej vědět. Držíme palečky a přejeme krásné prožití svátků.
P.S. třeba to vyjde na těch horách znáš to čerství vzduch a dlouhé večery papa
Mikiska 22t

 
Anonymní  02.12.02 13:38

Ahoj Luci.
my chodili taky do Gestu, taky k dr. Cernému a taky se nám tam moc líbilo. Už za sebou máme IVF, nebudu psát kolikrát, abych tě nedeprimovala :o)). Mrkni se na www.rodina.cz, diskuzní kluby, umělé oplodnění. Je nás tam spousta stejně postižených, kecáme a dokonce se i scházíme. Tak snad se tam taky objevíš.
 Elsa

 
Anonymní  02.12.02 14:29

Ahoj, zaujalo ma, co si pisala o dr. Jonasovi a o IUI. Absolvovala som 2 neuspesne IVF a takisto mam vyratane plodne dni od dr. Jonasa. Napriek tomu, ze moj problem je hormonalny (nedozrievaju mi vajicka), si myslim, ze Jonasova metoda by mohla byt dobra. Len neviem, si predstavit, ako nahovorim mojho lekara na IUI, ked neuvidi pred zakrokom na ultrazvuku ziadne vacsie folikuly.

 
Anonymní  02.12.02 15:35

Snad by sa dalo „nacasovat“ hormonalnu stimulaciu, aby sa vajicka uvolnili prave v den, kedy si najplodnejsia podla kalendara Dr. Jonasa.

 
Alusha
Kecalka 173 příspěvků 02.12.02 15:38

Ahoj Lucinko,
i já se připojuji k ostatním a přeji Ti, aby Vám to vyšlo a byli jste šťastnými rodiči. Ahoj, Alča.

 
Anonymní  06.12.02 08:12

Nie som si ista, ze sa to da. Co ak mas plodny den v druhy den menstruacneho cyklu? Na hormonalnu stimulaciu potrebujes priblizne 10-12 dni a musis zacat s nou cca 1. 2. alebo 3. den cyklu - takto sa davkuju hormony pri IUI. Co sa tyka IVF, tam sice by sa mozno aj dalo teoreticky. Pri IVF totiz pomocou liekov Ti zablokuju Tvoje „riadiace centrum vyroby hormonov“ a potrebne hormony vo viacnasobnej davke dostavas umelo. Ale dopredu sa neda urcit presne predpokladany termin punkcie. Je to plus minus 3-4 dni.
Najvacsiu sancu mas vtedy, ak plodny den vyratany podla Jonasa je totozny s dnom, kedy si v polovici svojho menstruacneho cy­klu.

 
Anonymní  06.12.02 08:56

Na stránkách www.rodina.cz v diskuzních klubech je i diskuze chtěli bychom miminko - IVF, IUI. Jsem jedna z diskutujících. Když budeš mít chuť přijď se za náma podívt. Jsou tam už ostřílená holky, spousta z nich chodí i do Gestu a pořádají se i srazy kde se všechno probírá apod. Tak jestli máš chuť, přijď se mezi nás mrknout.Magdina

 
Anonymní  18.12.02 11:50

Lucko,

na povzbuzeni. Me take bylo 36, kdyz jsem ‚konecne‘ otehotnela po 5× IUI, a 2×IVF (ISCI). Mam krasne 2 holcicky a jsme nejstastnejsi rodice na svete. Preji mnoho stesti a drzim palce.

 
Anonymní  06.01.03 18:06

Milá Lucko - držím Ti ze všech sil pěstičky ať to zvládneš a všechno vyjde, tak jak si to zaslouží každá z nás…
Jakobych Tvůj příběh psala já. Též jsme s manželem zdraví - naprosto. Taktéž už rok a půl navštěvuji Gest.
Mám za sebou 5 IUI, 1 IVF, 1 ICSI a 1 KET a stále nic…
Neztrácej naději a sílu!
Hodně štěstí přeje Renka
blue.elves@sez­nam.cz

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 06.01.03 19:05

Ahoj Lucko!

Můj příběh se podobá v první půlce Tvému - seznámení přes internet, jenže mimi přišlo hned napoprvé, když jsme se „zapomněli“… :o) Věřím, že to půjde i u vás. Užívějte si v pohodě a moc se nemordujte, chce to klid a nohy v teple! :o)Vím jak Ti je, rodila jsem poprvé v 37 letech a dívali se na mě jak na exota!

Držte se!

Alice

 
Anonymní  16.01.03 19:21

Lucinko jsi nejlepší sestra na světě! A nejlepším sestrám se dějí jen ty nejlepší věci na světě! Takže jen vydržet! A ono se to brzy povede! Já tomu teda věřím! Tvoje setra (ta druhá nejlepší na světě…)

 
Anonymní  23.03.03 22:13

Ahoj Lucko,
teď tu sedím a koukám na tvůj příspěvek. Zajímalo by mě, jak to dopadlo, držím ti palce.
Já mám taky zkušenosti přes Gest akorát jsem Bohužel dvojčátka v šestém měsíci potratila a nyní jsem v útlumu a vůbec do ničeho nového se mi nechce. Podpora mi je v ostatních příbězích jiných „pokusitelek“. Snad to vyřší čas.
S pozdravem,
zuzana.tichan­kova@seznam.cz

 
Anonymní  11.04.03 11:41

Ahoj Lucko,
jmenuji se Zuzka a jsem asi Tvoje dvojče, stejný příběh, pořád mám dost času… do 34 let, láska přes Net, dnes manželství, super chlap, a to samý , problém, nejde to, jak jsem chtěla.., taky IVF, taky čekám, je mi 37 let a jen se usmívám, když čtu Tvůj příběh..moc držím palce. Zuzka.

 
Anonymní  11.04.03 11:44

Ještě jen k tomu mýmu, také chodím do Gestu, naprosto stejná životní šablona s Tvým příběhem, držme se, děvče, at nám to vyjde!!!! Z.

Vložit nový komentář