Můj Alex

Jitulaa  Vydáno: 17.07.13

Chci Vám vyprávět můj příběh o tom, jak jsem se bála těhotenství a porodu, ale i o tom, jaký jsem hypochondr, který si těhu moc neužil…přitom mu nic nebylo. :-D

den po porodu

už se šklebim :-D
1 komentář

už jsem doma :-)

To, že jsem otěhotněla, byl vlastně zázrak. Můj přítel podle doktorů údajně děti mít nemohl, tak jsem to nechala být, bez antikoncepce, bez ničeho. A ejhle za rok a půl se mi na testu, který jsem dělala čistě ze zvědavosti (měla jsem zpoždění), se objevily dvě //.

Nejdřív jsem teda první vyhodila s tím, že je negativní, ale pak jsem něco vyhazovala do koše a kouknul na mě ten test a tam najednou //. Tak jsem udělala další a duch tam byl. :-) Ale pořád jsem tomu nevěřila, říkám, asi omyl, počkám, nebudu nic říkat a zítra si koupím nějakej přesnější test.

Nastal druhý den ráno, odjela jsem do práce, ale předtím jsem se stavila v lékárně a pak u kamarádky, kde jsem si udělala druhý test. Výsledek +3-4 týdny, to už jsem se začala trochu klepat, ale zároveň smát. Zavolala jsem na gyndu a objednala se, ale až za 14 dní. To jsem málem nevydržela, jela jsem dřív, týden na ultrazvuku ale nebylo nic vidět, takže jsem si hned říkala, že to byl teda omyl a bylo mi to líto. Ale za týden na nás vykoukla fazolka a kmitající srdíčko - potvrzeno 8. týden tt.

Dostala jsem průkazku a podstoupila všechny odběry a testy, čehož jsem se bála, jsem totiž od malička hypochondr. :-D Všechny testy včetně všech screeningů a ultrazvuků jsem měla vždycky v pořádku a ve 13. tt mi řekli, že to vypadá na kluka. Byla jsem moc ráda, kluka jsem si přála i přítel, ale pořád jsem se bála. Myšlenky co když?, co kdyby? atd. mě doháněli k šílenství. Pořád jsem projížděla internet a četla, co všechno v těhu hrozí, takže jsem si dávala hodně pozor na to, co jím. Ale stejně jsem se bála listeriózy a toxoplazmózy, prostě trochu hysterka.

Hlavně jelikož to byl zázrak, to moje těhotenství, tak o to víc jsem se bála, ale teď vím, že jsem neměla čeho a že jsem si to měla víc užívat. Nicméně přišel den D 22.6.2013 (konec 38. tt), probudila jsem se v 7 ráno s tím, že jsem začala krvácet. Měla jsem už 3 dny ale růžový výtok, tohle bylo ale víc. Vzbudila jsem přítele, zabalila tašku a řekla, že radši pojedeme na ambulanci na kontrolu kdyby náhodou. Udělala jsem asi dobře, sestřička teda nejdřív vyjela, když jsem jí řekla, že krvácím, jestli mi náhodou nedošlo, že rodím. Říkám „To teda nedošlo, nic mě nebolí.“ Naměřila mi srdíčko i kontrakce a řekla, že si mě tu určitě nechají, že to vypadá na porod, ale ať si počkám na paní doktorku. Doktorka mi řekla, že to na porod nevypadá, že nejsem otevřená, ale že zůstanu raději na noc na hekárně, kdyby náhodou.

Takže od 10 dopoledne (byla sobota) jsem byla na hekárně, do večera se nic nedělo. Pak mi sestra dala injekci prý na uklidnění, abych se vyspala Po injekci mi do půl hodiny začaly kontrakce (podle sestry ale poslíčci). Říkám, takhle bolestivý poslíčci, že to musím rozdýchávat? Blbost, chodila jsem jak tygr v kleci až do 4 do rána, kdy přišla doktorka. Po prohlídce oznámila, že teda asi rodíme, že jsem otevřená na 2 prsty, že dáme sprchu, klystýr a že se to rozjede.

Tohle všechno trvalo do 8 do rána, kdy jsem mohla zavolat přítele, aby přijel k porodu, to už byla každá kontrakce fakt hrozná, ale dalo se to. Nakonec jsem porodila ve 13:35 potom, co mi doktorka praskla vodu a porodní asistentka mě polohovala, aby šel malej co nejníž, což bolelo šíleně, ale fakt to pomohlo. Na 3 zatlačení, i když jsem myslela, že to nedám, :-D byl náš malej Alex venku (3200 kg a 50 cm), naprosto v pořádku. :-)

Byla to hrozná úleva a nemohla jsem věřit, že to mám za sebou. Napsala jsem všem sms a po 2 hodkách nás odvezli na šestinedělí. Vzala jsem si nadstandard, čehož nelituju. Ale jenom kvůli tomu, že po třech dnech jsem skončila na jipce (mám totiž tachykardii a ta se mi po porodu zhoršila), jenže sestry navzdory tomu, že jsem měla vše v papírech, si myslely, že mám nějakou laktační psychózu z kojení. Dávaly mi Lexaurin, což mi nepomohlo a zkolabovala jsem (sestra mě do toho nutila ještě kojit). Naštěstí jsem stačila zavolat přítele, aby přijel, a když mě odvezli, mohl zůstat s maličkým na pokoji on.

Za dva dny mě pustili a mohla jsem domů i s miminkem. Sice se tam musím vrátit ještě na zákrok ohledně toho mého srdce, ale to už je jen prkotina oproti tomu všemu. :-) Teď jsme 2. týden doma, jsme sice kvůli té mé diagnóze na Sunaru, ale co se dá dělat. Mrňous prospívá i tak. Sice jsem ještě v takovém tom deliriu, kdy se bojím, jestli jsem ho správně chytla, jestli jsem mu něco neudělala, zkrátka hypochondr pokračuje. :-D Ale jsem šťastná. Přítel je úplně bezvadnej, za ty dva dny se naučil všechno, krmit, přebalovat, koupat a dělá to i doteď. Je úžasnej a jsem ráda, že ho mám. :-) Teď mám doma dva úžasné chlapy. Konec mého příběhu. :-)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.5 bodů
 Váš příspěvek
 
BABIES
Ukecaná baba ;) 2236 příspěvků 17.07.13 00:39

Jeee!! ja taky porodila 23.!! sice az vecer, ale byla jsem presne 38+0 :)))) moc gratuluju :)

 
lloren
Zasloužilá kecalka 637 příspěvků 17.07.13 02:10

Hezký deníček :-) mám dceru od 2 měsíců na Sunaru a je to kus ženský :pankac: :pankac:

 
jezinka86
Závislačka 3376 příspěvků 17.07.13 15:51

Krásný :hug:

 
anlendy.
Ukecaná baba ;) 1426 příspěvků 17.07.13 16:26

Moje dcerka byla na Sunaru od nějakého 4-5 dne po narození a je naprosto v pořádku :) hezký deníček! :kytka:

 
lucka83
Hvězda diskuse 45849 příspěvků 112 inzerátů 17.07.13 21:40

Gratuluji k malemu :kytka:

 
Elessar  17.07.13 21:51

Jůů :palec: to jsme se tu pěkně sešly, mně vyjde deníček zítra :lol:

 
mejdylko
Extra třída :D 11274 příspěvků 18.07.13 07:55

3200 kg to je teda macek 8o néé sranda, já vim že tam mělo být gramů :) já mám Alexe a měl jen o 20 gramů víc jak tvůj Alex. A taky je od začátku na UM, ale byl na Nutrilonu a později jsem přešla na Sunar, je prostě lepší. :) Jinak teda moc gratuluju a užívej si to. Strašně to utíká. Tomu mýmu ďáblovi je 8 a půl měsíce a přijde mi, že jsem rodila včera… :,(

 
Skytafka
Závislačka 4164 příspěvků 18.07.13 13:03

Moc gratuluju :kytka: Ono je někdy fakt lepší nevědět… Já si v těhotenství nic o možných nemocech a komplikacích nezjišťovala a taky to dobře dopadlo :D Aspoň jsem se nemusela zbytečně stresovat ;)

 
maruskaaa
Kecalka 348 příspěvků 18.07.13 13:39

Krasny chlapecek ;)

 
jediný andílek
Ukecaná baba ;) 1032 příspěvků 18.07.13 19:03

Nic si z kojení nedělej, já po porodu s sebou švihla, byla jsem mimo 48 hodin, celý 3 dny na lexaurinu jako ty, všechny maminy si chodily pro obklady na nateklá prsa, chodily odstříkávat a já velký prd, malinko mlíčka se mi událo až doma. ( podotýkám malého mi nechli řvát, prej se mám rozkojit :cert: ) nesnáším ten kolotoč kolem kojení, malej mi málem umřel hlady.
Teď baštíme bebu a jsme hodnoučký a spokojeny

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele