Můj bolestivý porod

PetulkaKol  Vydáno: 21.08.12

Největší bolest v mém životě vystřídala největší radost. S přítelem jsme spolu necelé 2 roky. Po roce společného žití jsme se rozhodli pro založení rodiny. Po měsíci snažení jsem na těhotenském testu objevila dvě čárky.


4 komentářů


1 komentář


5 komentářů

Byla jsem moc šťastná a ani se mi nechtělo věřit, že se to povedlo tak rychle. 6. 12. 2011 jsem byla objednaná na první UTZ, kde mi dr. těhotenství potvrdil. Byla jsem v 6. týdnu a už bylo krásně vidět bijící srdíčko. Termín porodu byl určen na 3. 8. Moc jsem si přála, aby nový život, který ve mně právě rostl, byla holčička. S přítelem jsme se shodli na jménu Rozárka.

Variantu, že by to mohl být i chlapeček jsem si moc nepřipouštěla. I přesto jsme ale pročítali kalendář od začátku do konce, a zase od konce na začátek a hledali chlapecká jména. Ovšem výběr byl moc těžký, jelikož jsme se buď neshodli, nebo se nám jméno nelíbilo. Přítel i přese všechno vybral jména Čeněk a Oskar. Já jsem byla z obou zhrozená, a o to víc si přála Rozárku. Ve 20. tt jsme společně s přítelem šli na velký UTZ, kde nám oznámili pohlaví našeho miminka. „Maminko, čekáte chlapečka“. V tu chvíli ve mně hrklo a hlavou mi proběhla ta dvě ošklivá jména. Zeptala jsem se přítele, zda to opravdu myslí vážně. Naštěstí měl v záloze ještě jedno jméno… Jiří. Hned jsem souhlasila.

Zbytek těhotenství probíhal ukázkově, až na zjištěnou těhotenskou cukrovku ve 24. tt a neskutečně se vlečící poslední měsíc. Už od 35. tt jsem si strašně přála porodit. Pročítala jsem deníčky a studovala různé diskuze, abych věděla, co mě alespoň přibližně čeká a nemine. Pokaždé, když jsem šla na záchod, jsem kontrolovala, zda už neodchází hlenová zátka či mi nezačala odtékat plodová voda. Pořád se nic nedělo, jen mě občas pobolívalo břicho jako při MS, a to bylo vše.

23.7.2012 měl přítel volno a rozhodl se vymalovat předsíň, aby bylo pro příchod nového člena vše připravené. Samozřejmě jsem neváhala a využila situace. Nabídla jsem se, že po malování vytřu (rada od kamarádky) :) Lezla jsem po čtyřech, vytírala předsíň a v duchu si říkala, tak snad už to přijde. Ale nic se nedělo. Večer jsem si dala teplou sprchu a samozřejmě sexík (v tu chvíli jsem ještě netušila, že na delší dobu poslední) Ve 4 ráno mě probudily bolesti břicha, šla jsem tedy na záchod, jelikož jsem myslela, že mám zaražené prdy :D

Bolesti se ale začaly stupňovat a byly stále častěji. Říkala jsem si, jestli by to už nemohl být porod. Nebyla jsem si vůbec jistá, jelikož plodovka neodtekla, hlenová zátka taky nic, a jiný indikátor jsem neznala. Kolem 6. hodiny ráno jsem šla vzbudit přítele, že asi budeme muset jet. Převalil se na druhý bok a pokračoval ve spánku. V 6:30 hodin už byly bolesti celkem nesnesitelné, tak jsem opět vběhla do ložnice a zopakovala, že budeme muset jet. Přítel měl pocit, že je v práci nepostradatelný, tak mi oznámil, že mě do porodky odveze s mamkou, a pak pojede do práce. Vzbudil tedy tchyni a v 7:30 hodin jsme dorazili k Apolináři.

Měla jsem bolesti každé 3 minuty, takže jsem si porodem už byla jistá. V 8 hodin jsem byla přijata na ambulanci, kde mě dr. vyšetřila a oznámila mi, že jsem otevřená na 5 cm, tudíž půlka porodu už je zamnou. Šla jsem to oznámit na chodbu příteli, a ten mi řekl, že nakonec zůstane. Nechtěl mě v tom nechat samotnou. Měla jsem děsnou radost.

Následoval monitor, klystýr a šup do porodního boxu. Během těchto praktik byla mým největším přítelem futra, o které jsem se ze slzami v očích a v křečích opírala. Na porodním boxu se pak postupně střídali mamka a přítel. Napíchli mi oxytocin a kontrakce zesilovaly. Bolest jako blázen, takže epidural jasná volba. Píchnutí bylo hrozné, ne že by bolelo (to vůbec), ale při takový kontrakcích, jaké jsem měla, bylo neskutečně těžké vydržet chvíli v klidu. Ale zadařilo se, epidural zabral a mě bylo najednou hej.Nic mě nebolelo, kontrakce jsem necítila, prostě paráda. Pak mi ale úsměv spadl, když mi porodní asistentka oznámila, že rodit se bude, až epidural přestane působit, abych věděla, kdy tlačit. Představa, že se ta bolest zase vrátí, mě děsila.

Jelikož plodovka stále neodešla, tak mi ji porodní asistentka praskla, někam s ní odešla, a když se po chvíli vrátila, řekla mi jen: „Jste otevřená na 8 cm, tak si zkusíme zatlačit.“ No co Vám budu vyprávět. Bolest. Příteli jsem málem rozdrtila ruku a řvala jsem jako blázen. To už drahá polovička nesnesla a poslal za mnou mamku. Na porodní box naběhly další 2 dr., připravily si pomůcky a šlo se rodit naostro. Nevím, kolikrát jsem tlačila, ale vím, že jsem to už chtěla vzdát.

Byla jsem vyčerpaná, prožívala jsem největší bolesti mého života, musely mi dávat kyslík, tlačily mi na bříško, aby malej vylezl. Dýchání mi moc nešlo a tlačení taky ne :( Nakonec jsem ale sebrala poslední síly, pořádně se do toho opřela a ejhle, Jiříček mi ležel na bříšku. Byl celý bílý a já jsem nemohla uvěřit tomu, že jsem to zvládla. Jelikož měl Apgar skóre 7-9-9, tak ho dali na pár hodin do inkubátoru. Narodil se 24. 7. 2012 ve 12:48 hodin a měl 3600 g a 51 cm.

Ještě teď mám ale z porodu hrůzu. Snad to brzy přejde, aby se mohlo zadělat na sestřičku Rozárku.

Každopádně Jiříček je zdravý a je to nejhezčí, co nás s tatínkem mohlo potkat. Jsme nejšťastnější rodiče a svého syna milujeme nade vše.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.0 bodů
 Váš příspěvek
 
petulle
Kecalka 339 příspěvků 21.08.12 07:13

Gratuluji k Jiříkovi, hlavně že je zdravý tak ať krásně roste a dělá jen samou radost, je to krásný chlapeček :hug:

 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 21.08.12 08:05

Velká gratulace k Jiříčkovi :kytka:

 
peladom
Ukecaná baba ;) 1894 příspěvků 21.08.12 08:20

Velká gratulace k Jiříčkovi :kytka: a neboj, já taky po prvním porodu nechtěla o druhém ani slyšet a za chvíli zase rodím :) Ta bolest stojí zato :)

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17593 příspěvků 21.08.12 08:42

Gratuluju, zvládla jsi to.

BTW proč ti dali oxytocin, když jsi přijela do porodnice už s tak pokročilým nálezem??? Protože Apolinář :roll:

 
lucka83
Hvězda diskuse 45850 příspěvků 112 inzerátů 21.08.12 08:47

Gratuluji k Jirikovi :hug:

 
Mišanila  21.08.12 09:07

Gratulace k Jiříčkovi! Časem ti ta bolest bude připadat menší a menší.

Taky teda nechápu, proč ti do tak pěkně rozjetého a vcelku rychlého porodu cpali oxytocin, řekli ti proč? Asi ne co :-) S oxytocinem mohou být kontrakce mnohem bolestivější, hrozí větší riziko komplikací, protože je to umělý zásah do porodu. Vypadá to, že ti to dávali spíš rutinně a možná zbytečně. No nic, rodit u Apolináře nemusí být asi vždy výhra, mě by tam nedostali ani pod hrozbou smrti :-)
Ale hlavní je, že to celé dopadlo dobře.

 
Alenaxxxx
Zasloužilá kecalka 907 příspěvků 21.08.12 10:28

Gratuluji k chlapečkovi Jiříkovi.
Lituji Tě, že Tě tak zbytečně trápili. Prostě pražská klasika: máme narváno tak šup šup urychlíme porod, ať nám tu maminka nezabírá porodní box zbytečně dlouho.

 
unity
Kecalka 167 příspěvků 21.08.12 12:16

Gratuluju k chlapečkovi. Já to zase měla naopak, chtěla jsem kluka a když mě řekli, že budem mít holčičku, byla jsem zklamaná. Dneska jsem ráda že jí mám :)

@Alenaxxxx z tohohle důvodu jsem pražské instituce odmítla už jak jsem zjistila, že jsem těhotná :pankac:

 
PetulkaKol
Ukecaná baba ;) 1234 příspěvků 21.08.12 13:04

@Saroya Hele ani nevím, jelikož se tam semnou nikdo nebavil a já se ani neptala. Měla jsem takové bolesti, že jsem ani nevnímala co a proč mi dávají. :nevim:

 
Kote5
Echt Kelišová 8772 příspěvků 21.08.12 13:12

Tak gratuluji ke krásnému chlapečkovi. Neboj i na tento zážitek jednou zapomeneš a budeš si pamatovat jen tu krásnou chvilku, když jsi ho poprvé viděla. To chce čas. Ale uvidíš, že do dalšího ještě půjdete. Švagrová měla mnohem horší porod a do dvou let šli do druhého mimča. Takže neboj, to přejde až uvidíš, jak ti prcek poroste. A jak čas bude plynout, tak se ti zasteskne po těhotenství a po malém miminku. Já už mám doma rok a půl starou cácoru a docela se mi stýská po těhotenství, bříšku a malinkatém miminku.

 
PetulkaKol
Ukecaná baba ;) 1234 příspěvků 21.08.12 13:48

A to jsem do článku zapomněla uvést, že jsem chtěla rodit s porodním gelem Dianatalem, PA jsem to několikrát opakovala a nakonec jsem si ho přivezla zpět domů, jelikož mi ho neaplikovala. :cert:

 
věrka6
Zasloužilá kecalka 654 příspěvků 21.08.12 14:14

Gratuluji k Jirickovi a nebojte na porodni bolesti rychle zapomenete

 
cvikinka
Zasloužilá kecalka 678 příspěvků 21.08.12 14:43

Veliká gratulace, biže jak já se bojím porodu:-)jsi šikulka :hug:

 
VeronikaNel
Kecalka 433 příspěvků 21.08.12 15:11

@Saroya pořád si myslím, že lepší než nedělat nic jako u mě :( Ale Apolinář je prý jedna z nejlepších porodnic :nevim:
Jinak moc gratulujeme k malému zázraku :srdce:

 
Bekynka
Ukecaná baba ;) 1726 příspěvků 21.08.12 20:37

Gratuluji. Myslím, že leckterá z nás Ti může závidět, že Ti šlo tak hladce otěhotnět, těhotenství bylo v pořádku a je na světě zdravé miminko.
Přeji hodně zdraví a ať to jde takhle hladce i u sestřičky :potlesk: :palec:

 
Eilaan  22.08.12 05:59

Saroya a ostatní: Nedávno jsem porodila naše druhé dítko v Praze Podolí. Měla jsem jak 1. těhotenství a porod, tak toto 2. těhotenství naprosto bezproblémové, bez komplikací. Dokonce jsem si pohrávala s myšlenkou, proč neporodit v klidu doma, když je to taková

I druhý porod šel dobře. Hlavička byla venku tak rychle, až mě to překvapilo! Po porodu mi bylo ale dost zle, což mi bylo divné, neb po 1. porodu trvajícím víc než 24 hodin jsem byla hned jako rybička… Byla jsem zmatená, nemohla jsem si na nic vzpomenout. Stěžovala jsem si prý na bolest na prsou a začala jsem hrozně krvácet.

A budu parafrázovat Saroyu: Protože Podolí, přežila jsem embolii plodovou vodou. Když si tito diagnozu hledáte, nejdete téměř všude jen informace o tom, že na to každý zemře. Mimochodem i proto to není příliš prozkoumaná diagnoza. Ale protože Podolí, zachránili mi tam naprosto profesionálně život, měli tam dostatečné zásoby krve a dali mi lék za milion díky kterému se jim podařilo obnovit mi srážlivost krve, která se při této diagnoze mimo jiné naprosto přestane srážet.

Jak moji kamarádi doktoři, tak místní lékaři mi řekli, že bych v nějaké okresní nemocnici kvůli nedostatku vybavení, zásob krve atd. nepřežila. Natož doma. To je jasné. A náš prvorozený syn i novorozený druhý syn by zůstali na světě jen s tatínkem…

Já nejsem proti domácím porodům, myslím si, že když má člo věk právo riskovat svůj život díky kouření nebo bunjee jumpingu například, proč by neměl právo riskovat život svůj i dítěte zrovna při porodu. Jen to chci napsat, aby měl každý možnost zvážiit pro a proti, jelikož jsou teď převážně slyšet argumenty pouze pro domácí porody. Incidence této dgn. se uvádí 1:8000 - 80000 porodů. A mimochodem u Apolináře je lékař, který se touto diagnozou zabývá. Holt Podolí a Apolinář patří opravdu ke špičce!

 
Verunka26
Kecalka 285 příspěvků 22.08.12 20:22

Tak gratuluji, je narozený ve stejný den jako já :),teda trochu jsem se ted vystrašila, protože mám necelé tři týdny do porodu…ale když to zvládly ostatní tak proč ne já…:) Jinak je Jiřík moc krásné miminko, tak at se mu daří a dělá jen radost..:)

 
DenisaW
Kecalka 158 příspěvků 11.09.13 00:10

Gratuluji k miminku :kytka:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček