Můj dědičný porod

Sisi90  Vydáno: 12.11.12

Celé těhotenství jsem se bála jen jedné věci, že budu mít stejně těžký porod jako moje mamka. Na předporodním kurzu mi sestra s ledovým klidem řekla, že většinou mají dcery podobné porody jako jejich matky, ale neplatí to 100%. Hmm, to mě tedy uklidnila.

Po porodu :)

Cesta domů z porodnice
1 komentář

3 měsíce :)

Moje těhotenství bylo hodně překvapivé a to nejenom pro mě, ale vlastně úplně pro všechny. O miminko jsme se snažili přes 2 roky poté, co jsme o první přišli. Ale pak už nám došly síly a asi i nervy a nechali jsme to náhodě. Jelikož jsem měla vždycky problémy s ms (měla jsem jí tak 2×–3× za půl roku), tak sem se o těhotenství dozvěděla až na konci 2. měsíce.

Měsíce běžely a já jsem postupně nakupovala pro svého miláčka výbavičku. Potom nastal 22. tt a já jsem hrdě kráčela na 3D UTZ, aby mi řekli jestli je to chlapeček nebo holčička. V té době na mě ještě ani nebylo nic vidět, takže to skoro nikdo nevěděl ;) Na klinice se nám mimčo vůbec nechtělo ukázat, ale paní doktorka zahlásila, že je to holčička. Bylo to 20. 3., na přítelovy narozeniny. Oznámila jsem mu, že teda čekáme holčičku. Byl rád a všem to hned volal. Na jménech jsme byli dohodnutí už když jsme čekali první mimi – holka Mia a kluk Martin.

Na druhý 3D UTZ jsme byli objednaní ve 24. tt a tam už byl přítel se mnou. Bohužel ani tenhle se moc nevyvedl a máme jen jednu fotku obličeje. Za to jsme dostali překvapivou zprávu, že čekáme chlapečka :D No dobré, no. Tak ty růžové věci půjdu vyměnit za modré ;) Čas plynul a na kontrole ve 35. tt mi doktorka řekla, že miminko je malé a pro moji malou pánev tak akorát. Konzultovala se mnou možnost CS vzhledem k maminčině těžkému porodu, ale pak usoudila, že to nebude třeba. Poslední kontrolu jsem podstoupila v pátek 3. 8. 2012, to jsem byla 39+4. Tam mi doktorka sdělila že dítě je cvalík, ale porod se zatím nechystá. Vypsala mi žádanku na pondělí do porodnice. Kdyby se přes víkend nenarodil, tak bych musela kvůli velikosti mimča na vyvolání.

Ale během odpoledne mi začalo být divně a cítila jsem, že by to mohlo přijít. Polehávala jsem a večer jsem si dala horkou vanu. V 8 večer mi začaly pravidelné kontrakce, které jsem v klidu prodýchávala ve sprše až do půlnoci, kdy nám vypnuli teplou vodu :( Pak jsem jen nervózně chodila po bytě a pohekávala při kontrakcích, které byli pravidelné po 4 minutách.

O půl 4. ráno sem to už nevydržela a jeli jsme do porodnice. Tam mě přijali sestřičky a vyplňovaly se spousty papírů, přitom mě vyšetřila doktorka a natočili mi monitor. Bylo mi řečeno, že kontrakce tam jsou, ale na porod to ještě není. Proto poslaly přítele domů a mě zavedli na pokoj, že v 8 ráno půjdu na další monitor. Celou noc jsem si povídala s maminkou, ke které mě dali na pokoj. Ta mi líčila co mě čeká a já pohekávala u kontrakcí, které už byli po 2–3 minutách a střídavě chodila do sprchy.

V 8 přišla sestřička, abych si vzala peřinu, telefon, pití a další blbinky, které chci a šly jsme na monitor. Jen sem si lehla, tak sem ucítila příjemné teplo. Doktorka na mě hodila pohled, jako kdybych jí něco udělala a jen suše pronesla: „No super. Matko praskla vám voda“. Vyšetřila mě a řekla, že sem otevřená na 2 cm, takže mě sestra odvedla na přípravnu, kde mi dala klystýr. To sem hrdinsky vydržela 7 minut. a pak nastaly takové bolesti, že jsem skřípala zuby, abych nekřičela. Ty už byli po 1–2 minutách a sestra řekla, ať si zavolám přítele.

Mezitím přišla jiná doktorka a ptala se mě jestli chci epi, že je na to správná doba. Řekla sem jí, že jo, ať mi dá cokoliv hlavně ať to přestane :D Pak jsem podepsala pár papírů, ve kterých ani nevím, co bylo. Mezitím přijel přítel, který byl v absolutním šoku, když viděl, v jakém jsem stavu. Napíchli mi epi, který mi měl do půlhodiny zabrat. Ha ha ha :/ Nezabralo to ani prd! Asi o půl 11. nás poslali na porodní sál, kde jsme byli většinu času sami s přítelem. Já jsem už nemohla ani stát na nohou, jak se mi klepaly, a měla jsem mžitky před očima. Kolem 12. hodiny přišla doktorka a zašátrala ve mě, řekla, že to je super, ale že mi vypne epi a nasadí oxytocin, protože půjdeme tlačit a potřebuje silnější kontrakce. Hned na to pronesla, že už jsem otevřená na 10 cm a zanikla branka, takže můžeme tlačit. Tlačila jsem na levém boku, na pravém boku, na zádech, v kleče, ve stoje. Nic nezabralo! Kontrakcej sem neměla, byla to jedna obrovská křeč v zádech a břiše. Po hodině marného tlačení přišla paní doktorka s geniálním nápadem – víc oxytocinu! :( :( Bože já chtěla umřít!! Horší bolest jsem v životě nezažila.

O půl 3. jsem už nevěděla o světě. Omdlévala jsem a ve chvílích, kdy jsem byla při vědomí, jsem řvala na celou porodnici. I když jsem si slíbila, že křičet nebudu. Ta bolest byla nesnesitelná. Ve 4 hodiny odpoledne přišel doktor, ke kterému jsem chodila na monitory. Asi se přišel podívat, kdo to tam tak nelidsky ječí :D Podíval se na tu koňskou dávku oxytocinu a málem se svalil. Zeptal se paní „doktorky“, proč mám tu dávku tak strašně vysokou a ona na to, že se to dítě snaží už 4 hodiny dostat ven, ale nejde vytlačit.

Doktor vykulil oči a šel se na mě podívat. Zatlačil mi na břicho a povídá, že to dítě je tam zaseknuté a ven stejně nepůjde, ale to měla dr. poznat hned, pohmatu! No v tu chvíli jsem už myslela, že to je moje poslední. Doktor mi tedy vysvětlil, že mimčo ven nepůjde, a tak musí ven císařem. V tu chvíli jsem ho milovala víc než kohokoliv na světě :D Odpojili mi oxytocin (zaplaťpánbůh) a napíchli kapačku na zastavení kontrakcí. Převezli mě na sál a za hodinku byl Martínek na světě. Byl to kus chlapa s 51 cm a 3800 g ;) :)

Pokud mám zhodnotit svůj porod, tak by byl celkem pohodový, kdybych měla víc zkušeného lékaře a ne laxní a znuděnou slečinku, která v podstatě vůbec neposlouchala, co jsem jí během porodu říkala a ještě se ke mně chovala, jak když jsem jí na obtíž. Ale i když to pro mě nebyl zrovna hezký zážitek, tak mám Máťu a stál mi za tu bolest během porodu i po porodu :) Teď mu jsou 3 měsíce a je to úžasný smíšek a moje láska :* Děkuji všem, že jste tu moji slátaninu dočetli dokonce ;) Potřebovala jsem si to nějak shrnout a srovnat, jak vlastně ten můj porod probíhal ;)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.5 bodů
 Váš příspěvek
 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 12.11.12 12:15

Tohle mě na dnešním moderním porodnictví trochu děsí - pohybují se v něm zdravotníci, kteří spoléhají na přístroje, tabulky, chemii, ale dejme tomu vyšetření pohmatem je pro ně nějaké šarlatánství porodních babek. Zaniklá branka je pro ně symbolem tlačení. Pak se „zachraňují“ děti, které by třeba vůbec zachraňovat nepotřebovali :|

 
Mrs.M
Extra třída :D 12535 příspěvků 12.11.12 12:15

Ty jo, tak dlouho tě trápili a nakonec stejně císař. Hodně sis prožila, ale jak říkáš, hlavně že máš zdravého chlapečka :hug: a je moc krásný :kytka: :potlesk:

 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 12.11.12 12:33

Tebe teda pěkně potrápily :roll:
Velká gratulace k Martínkovi :kytka:

 
Misigen
Povídálka 38 příspěvků 12.11.12 12:35

Gratuluju ke chlapečkovi… já to měl apodobný až na to že jsembyla na vyvolání a 3 dny mě vyvolávaly za pomoci čípků a kapaček… bolesti 3 dny a 3 noci ne strašlivé ale i tak vyčerpávající a nakonec jsem končila císařem taky… takž etě plně chápu. Ale můj Pepča mi to každý den vynahrazuje… :)

 
mejdylko
Extra třída :D 11274 příspěvků 12.11.12 14:32

Já měla na chlup stejný porod jako moje máma, když rodila mě. Taky jsem 15 dní přenášela, taky vyvolávali a tak jsem se zasekla na pár cm a jinak nic a nakonec stejně jako u mamky to bylo ukončené císařem. Řikali jsme si jak mám proti ní pohodový průběh těhu, tak i porod bude v pohodě. Jooo prd, pomamila jsem se. Ale vše dopadlo dobře. Napsala jsem o mém 48 hodinovém porodu deníček, který čeká na schválení, tak si pak můžeš počíst, jak jsme si užili my. Ale jsem ráda, že to dopadlo jak to dopadlo. :) za ty naše uzlíčky ta bolest stojí viď? Přeju hodně zdaru a radostných chvilek s malým. :)

Příspěvek upraven 12.11.12 v 14:41

 
alhena
Zasloužilá kecalka 838 příspěvků 12.11.12 14:42

@Sisi90 A kde jsi rodila?

 
Sisi90
Zasloužilá kecalka 530 příspěvků 12.11.12 15:15

Jj když se na to koukám zpětně, tak si uvědomuju, že jsem těch posledních cca 6 hodin chtěla utrhnout tu odpornou kapačku, která mi působila nesnesitelnou bolest a vyskočit z okna :lol: :lol: Ale ať sem to prožívala jakkoliv, tak bych to dala klidně znova, protože z tý strašný bolesti je něco nádhernýho :srdce: A asi i proto porod tak bolí, abychom si toho prcka zasloužili ;)
@alhena Rodila jsem v Ústí nad Orlicí. To je skvělá porodnice a personál taky skvělej, ale tahle doktorka mě teda opravdu zklamala :think: Jednala semnou jako kdybych jí lezla vyloženě na nervy a když sem jí řekla, že oxytocin nechci, tak mi řekla, že o tom nerozhoduju já 8o A to mě dovedlo k otázce, jesti mám právo odmítnout oxytocin, když ho nechci??? :nevim:

 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 12.11.12 15:18

@Sisi90 ano, máš právo odmítnout medikaci, zásahy, máš právo na informaci, proč ti to dávají a jaká mohou být rizika… Já teď jela radši hodinu za Prahu do porodnice vyhlášené svým přístupem, kde na mě koukali alespoň jako na svéprávnou osobu.

 
micta
Generální žvanilka 20084 příspěvků 12.11.12 15:49

Ahoj. já jsem taky skončila u císaře a dokonce akutního. v den termínu jsem byla u doktora na kontrole.ten zkonstatoval, že se ještě nic nechystá a že se uvidíme za týden. jenže-v noci mě začalo bolet břicho a začala odcházet zátka. celý den jsem to tak nějak vydržela a kápla božskou až kolem 17h, kdy už jsem měla bolesti pravidelné po 5 minutách. manžel mě odvezl do porodnice a při vyšetření mi doktor řekl, že to ještě bude trvat, že to jsou tak 2 prsty. při monitoru mi pa pořád tvrdila, že kontrakce nemám, že se jí tam nezaznamenávají, a já se přitom kroutila bolestí. šest hodin mě mučili, pořád do mě někdo lezl, aby mohl opět zkonstatovat, že se pořád neotvírám. po těch 6 hodinách mi píchli vodu a k překvapení všech byla zkalená. přišel monitor a zjištění, že se dítě ve mě začíná dusit. takže okamžitě začali kmitat všichni okolo a jelo se na sál. musela jsem dostat celkovou narkózu, na lokální umrtvení nebyl čas. naštěstí se holka narodila zdravá a bez nějakých následků. o 5 let později jsem si to zopakovala s tím rozdílem, že mi kontrolovali plodovou vodu a ta byla o. k.jinak průběh porodu jako přes kopírák. opět jsem se neotevírala a opět pa neviděla na monitoru kontrakce. takže opět 6 hodin muk a pak přišlo rozhodnutí, že mi porod ukončí sekcí. tentokrát se nemuselo spěchat, tak jsem si vybrala lokální umrtvení a bylo to úplně o něčem jiném než poprvé s narkózou. teď se snažíme o 3 dítko a já už od pana doktora vím, že budu automaticky rodit císařem. ale s tím rozdílem, že mi vypočítá termím porodu, já přijdu a on mě kuchne. nebudu mít ty bolesti.ne že by mě toho chtěl sám ušetřit, ale vysvětlil mi, že už mám 2× sešívanou dělohu a kdybych měla kontrakce, tak by mi mohla děloha v místě jizvy prasknout.

 
Sisi90
Zasloužilá kecalka 530 příspěvků 12.11.12 17:30

Tak to je paráda, když sem měla svoje kontrakce dost silný a ona mi dala oxytocin a celou dobu mi ho zvyšovala :zed: Já sem jí říkala jasně, že ho nechci a jediný čeho sem se dočkala byli nepříjemný pohledy a nakonec odseknutí, že o tom nerozhoduju já :pocitac: Neřeknu, kdybych kontrakce neměla, ale takle sem si opravdu připadala úplně bezmocná…

 
Mišanila  12.11.12 17:52

Fíha, to jsi si teda užila, paní mudra by se měla chytnout z nos. kdyby alespoň byla příjemná, když už je neschopná :?

Já jsem teda neměla stejný porody jako mamka, ale jako moje jedovaječné dvojče, takže pro dvojčata to pravidlo asi neplatí :)
Oba porody nám trvaly přibližně stejně dlouho a byly vcelku bezproblémové, teda její víc, protože líp zvolila porodnici, rodila ve Vrchlabí.

 
hanak  12.11.12 22:32

První porod jsme měla opravdu stejný jako moje mamina, když rodila mojí starší sestru. - křížové bolesti a mučírna tři dny.
Druhý porod byl zcela spontánní a pohodový, třetí po dohodě vyvolávaný, ale díky úžasnému doktorovi, kterému jsem vděčná dodnes, taktéž rychlý..
Já sama se narodila tzv. překotným porodem, mamča se dívala na televizi, jedla u toho oříšky, pak prostě měla pocit, že oříšky začaly pracovat ve střevech a když se zvedla, že si odskočí na toaletu, už jsem koukala ven. Tak jen hupla na gauč a na další zatlačení jsem byla venku, ikdyž malá, rozervala jsem jí od dirky k dirce.
Tak doufám, že takovýhle překotný porod mě nikdy nepotká, obzvláště teď, kdy mrňous nemá správnou polohu a je plánovaný císař. :think:

 
iveta.zenda
Povídálka 45 příspěvků 12.11.12 23:05

Gratuluji k Martínkovi :kytka:,nechápu naše zdravotnictví :zed:,hlavně že jste oba v pořádku :dance: :mavam:

 
annaei
Extra třída :D 12045 příspěvků 12.11.12 23:32

@Sisi90 Hlavně nechápu proč ti odpojovali epidurál u něho se dají zvýšit či snížit dávky, aby člověk kontrakce cítil, ale nebylo to nesnesitelný. Neni dobré dávat oxytocin těsně před tlčenim, aby ho nedali moc, ale pokud už jsi ho měla

 
AnitAma
Ukecaná baba ;) 1259 příspěvků 13.11.12 00:53

Je to smutné chování doktorky plus její pochybení..ještě, že to dopadlo takhle..já bych si na její chování teda stěžovala. Nevím od čeho je takový doktor..dneska si člověk bohužel musí dávat pozor na vše..moc gratuluji k synovi je nádherný a hlavně že to nakonec dobře dopadlo :kytka:

 
Pejtsna
Zasloužilá kecalka 826 příspěvků 13.11.12 13:12

Páni…poklona k tomu jak si to zvládla..a velká gratulace k Martínkovi :kytka: :kytka: :kytka: :kytka:

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8368 příspěvků 14.11.12 22:23

@Sisi90 Zaplaťpánbůh za to, že existuje možnost rodit císařským řezem a že to inteligentní doktor rozhodl. Mohlo to dopadnout i špatně.
Jinak velká gratulace ke zdravému miminku a poklona za odvahu při porodu.

Příspěvek upraven 14.11.12 v 22:24

 
blueberry666  15.11.12 21:19
no to snad ne

Čtu a dělá se mi zle… 26 týdnů mám za sebou, a to nejhorší před sebou. Porod mě děsí a kdyby to šlo, vůbec bych se neúčastnila. A po takovémto zážitku - už kor ne. To je šílený, že to všechno trvá tak dlouho. Gratulace, že jste to ve zdraví zvládli a budu jen doufat v lepší průběh.

 
teheresekaaaa  16.11.12 23:31

Moc gratuluji, porod dle me samotne desivy…ja rodila prvniho syna v 36tt mel jenom 2850g a 50cm…ale za 3 apul hod od zacatku bylo po vsem..druheho jsem rodila 1 a pul hodiny a od prvni kontra a rupnuti vody…porod silene rychly, ale mam hodne uzkou panev s tim ze mi mudra rekla ze do 3,5kg prte zvladneme porodil…nas Filipek se narodil s 3850g, 52cm, ale PA mi musela zvrchu stlacovat brisko, pac malej nesel ven…narodil se odreny od moji panve od hlavy az po boky…ale po precteni tveho denicku jsem jenom rada ze to tvralo takhle kratce…:)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele