Můj druhý porod - nejkrásnější zážitek

Nainuva  Vydáno: 16.07.13

Doma se mi batolilo sotva roční dítko, když jsem začala toužit po dalším dítěti. Po sourozencích a všem kolem toho. Nenápadně jsem naťukala manžela a on nebyl proti. Trochu mě to překvapilo, ale hlavně potěšilo. A tak jsme se „snažili“.

Po 3 měsících jsem vysledovala, kdy v měsíci je ten pravý čas a 4. měsíc jsme šli na jistotu. A hned se povedlo! Hned jsem si říkala, že to vyšlo a od 5. dne jsem na sobě cítila první příznaky. Jo, možná sugesce, kdo ví. A 9. den jsem šla do testu, který mi pomaličku odhaloval to krásné tajemství.

Těhotenství bylo krásné. Sice se v prvních týdnech objevily klasické nevolnosti, ale pak už bylo vše ok. Doma spousty práce kolem prvorozeného, běhání po hřištích, srazy s kamarádkama, běhání po doktorech. Najednou tu byl třetí trimest. Letělo to tak rychle. To už jsme věděli, že k nám přibude chlapeček. Jméno nám dalo zabrat. Nakonec jsme zvolili Vojtíška. To jméno jsem pro dítko chtěla už od střední školy.

Ke konci těhotenství začaly bolesti stydké kosti a kyčlí. Sotva jsem se vlekla, ale i tak jsem se snažila Daniela neochudit o jarní dny. Domů jsme se vraceli totálně vyčerpaní a večer jsme spolu usínali v posteli. Čekala jsem, kdy to přijde. Hlavně jsem špekulovala, jak rychlý porod to bude. Daniela jsem totiž rodila se vším všudy 3 hodiny a 20 minut. Tudíž jsem se na jednu stranu bála rychlého porodu a na druhou, že porod bude dlouhý a já budu nepříjemně zaskočená.

Dva dny před termínem si odpoledne zajeli s manželem a Danielem na velký nákup. Malej dostal klouzačku a doma na ní řádil. Já si lehla k počítači a odpočívala. Po chvíli mě rozbolely záda, ale říkala jsem si, že je to od té špatné polohy u počítače. Naložila jsem se do vany, pak si namazala záda bylinkama a večer už to bylo ok.

Ráno jsem vstala asi před šestou. Šla jsem na záchod, protože mě bolelo břicho. A už když jsem se vracela do postele, tak jsem věděla, že rodím. Ty bolesti byly tak typický, i když zatím snesitelný. Vybavily se mi bolesti z prvního porodu a začala jsem se bát. Vytáhla jsem mobil a stopovala kontrakce. A začala jsem se bát ještě víc. Byly po dvou minutách. Po mém předchozím rychlém porodu jsem docela vážně přemýšlela, jestli začít plašit nebo ne. Ale bolesti byly snesitelné, a tak jsem začala dobalovat tašku pro sebe a pro synátora, kterému jsem sháněla hlídání.

Synátor si ještě vychrupoval a intervaly se občas protáhly na 5 minut, a tak jsem skočila do sprchy, abych si umyla vlasy. To už jsem se při kontrakcích opírala o stůl a kroutila bokama. Ale jakmile skončila kontakce, vesele jsem si balila dál. Manžela jsem probudila slovy „Miláčku, bolí mě břícho, je to tady.“ Ten se ještě chvíli převaloval a pak mu to nejspíš došlo. Když mě sledoval, jak balím a běhám kolem malýho, nechtělo se mu věřit, že mu nekecám. Mým „vydýchávacím pauzám“ se smál, pak jsem zas byla jak fretka. V osm jsme odváželi synátora. Já se v autě zapírala nohama, v sedě fakt trpěla. Ale co čert nechěl - najednou kontrakce po sedmi nutách, pak po devíti.

Do nemocnice jsme přijeli po půl deváté. Natočili monitor a tam nic. Absolutně. A to jsem prodýchala dvě kontrakce. Tak už jsem se chtěla loučit a omluvit se, když přišla doktorka a vyšetřila mě. Jo, je to dobrý, 3-4 cm. Můžem na přípravu, prý do oběda máme hotovo. Bojím se, že ne.

No a pak už velká nuda. Teda pro mě ne, já skučela a lítala mezi WC a sprchou. Manžel mě sledoval z křesla, jak skáču ve sprše na míči. Ještě si z něj dělám srandu, jak se musí chudák nudit. Bolesti mají pěkné grády, asi větší než při prvním porodu, ale snáším je líp. Protože je znám a vím, co se děje. Cítím, že jsem s miminkem propojená. Myslím na něj a jak bude za chvíli u mě. Bolesti řádně prodýchávám, kroutím bokama, přijímám je a zase je posílám z těla ven. Víc dělat nemůžu. Cítím, jak miminko po trochách klesá. Myslím na to, jak bude po všem a já budu odpočívat v posteli, zachumlaná do deky a u sebe budu mít Vojtíška, ta myšlenka mě drží na nohou.

Asi vě tři čtvrtě na deset přichází asistentka, že píchne vodu. A krásný pokrok. Jsem otevřená na 7-8 cm. Píchá vodu, napojuje monitor a odchází. Otočila jsem se na bok a přichází ta mrcha bolestivá. Ale co to? Hm, najednou celé moje tělo tlačí. Koukám na manžela a honem ho posílám pro sestru, že už tlačím. Manžel se ještě zastavil mezi dveřma a ptá se, jestli jako fakt? Kdybych měla víc síly, tak po něm něco mrsknu. FAKT! :D

Sestřička přišla s úsměvěm, „sáhla si“ a povídá, že je to tak a je to tady. Počkáme, až zajde lem, na což mi píchla injekci na uvolnění tkání. A už volá na doktorku a doktorka, že do oběda ještě dost času, že jsem rychlík. Prošla jsem si dvě prodýchávací kontrakce, při kterých jsem si docela odrovnala hlasivky, ale ne řvaním, nýbrž psím dýcháním. A mezi nima s asistentkou vtipkovala o tom, jak je každý porod jiný. Pauza mezi kontrakcemi cca 3 minuty a já se stihnu vybavovat. :)

A přišla fáze tlačení. Doktorka prohlásila, že na jednu kontrakci to zvládnem. (Já jí ale vůbec nevěřila a vybavila si první porod. Kdy jsem tlačila nespočetněkrát a nešlo to. Strašily mě, že se malýmu přestane dařit a nakonec mi asistentka musela skočit na břicho. Malý měl krátkou šňůru).

A tak jsem šla na to. Tlačení bylo o hodně lehčí než poprvé. Věděla jsem jak na to. Ale doktorce předpověď nevyšla. Jedna kontrakce byla málo. A tak jsme šly na druhou. Doktorka nakonec maličko střihla - tentokrát jsem to vůbec nepostřehla - a malej vyletěl jak po másle, celý najednou. Žádná pauza na ramínka, kdepak. :)

Já si hned kasala košili a už mi přistál na břiše maličký teplý a slizký uzlíček. To byl tak nádherný pocit, že na něj do smrti nezapomenu. Držela jsem ho a vítala ho na světě. :) Přitom pobízím manžela, „ať si taky sáhne.“ :D

Bylo 10 hodin, 16 minut. Vojtíšek vážil 3900 g a měřil 50 cm. Doktorka žertuje, že můžu rodit na kšeft a já se v duchu směju, jak jsou všechny ty asistentky a doktorky hodné.

A bylo hotovo. No jo, ještě malé šití, ale pak už klid. Postel, válení, odpočívání, chlubení smskama.

Druhý den ho byl přivítat v porodnici i bráška. Bála jsem se reakce, čekala ignorování. Ale Dáda byl prostě borec, nadšený z miminka. Pořád na něj chodil koukat a hladil ho. A nepřešlo to ani doma. S Vojtíškem soucítí, hladí ho, tulí se k němu. Vojtíšek je hodné miminko a já jsem zatím přešťastná. :) Doufám, že nám to vydrží.

Všechno je mnohem lehčí než poprvé. Poporodní poranění menší, rychle se zahojilo. Třetí den jsem byla prospuštěná domů a mohla vyprat a uvařit. Vojtíšek má teď dva měsíce a můžu říct, že je to oproti Dádovi spací dítko. Prostě je to úplně jiné a je to krásné. Jsem ráda, že to vyšlo takhle a uplakané dítě jsem měla jako první. Teď si za to užívám rodinné idylky. A i ten zápřah a fofry nebo pocuchané nervy stojí za to.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
 Váš příspěvek
 
lussinka1984
Ukecaná baba ;) 1229 příspěvků 1 inzerát 16.07.13 06:38

Krásný deníček a obdivuju Vás, že jste šli do dalšího miminka hned za rok. Kéž by můj druhý porod a pocity byly takové jako Vaše ;) Užívejte dál rodinné idylky, je to nejkrásnější období :hug:

 
VercaV
Ukecaná baba ;) 1941 příspěvků 16.07.13 08:46

Hezky napsané, v září také očekáváme druhého kloučka, a tak jsem také zvědavá na druhý porod a pořád špekuluju jaké to bude, jelikož první porod mi přišel docela dlouhý - nakých 7 hodin.. A taky doufám v hodnějšího kloučka, ne že by náš první nespinkal, ale děsně uplakaný a to mu vydrželo do ted :mrgreen: no on si to aspon jeden musí vybrat asi :P

 
Susanna
Generální žvanilka 20283 příspěvků 16.07.13 08:50

@Nainuva Krásný deníček :hug:

 
Alllla
Kecalka 378 příspěvků 184 inzerátů 16.07.13 08:53

Moc hezký deníček :potlesk:

 
Iveta84
Ukecaná baba ;) 2363 příspěvků 16.07.13 09:02

Nai, krásný :hug: :srdce:

 
evick2
Závislačka 3539 příspěvků 16.07.13 09:59

Krásný deníček :) máme doma dvouletého dráčka a pokud se trefíme na termín buduou mít kluci narozeniny stejně jen o dva roky.. ještě pár dnů.. hlavnou se mi honí přesně to co tobě, první porod rychlý, pohodový jak to asi bude u druhého? A co malej řekne na miminko, bude mimi spát?
Tvůj deníček mě malinko uklidnil a moc ti to přeju :kytka: Snad se to i u nás povede takhle pěkně :mavam:

 
triada
Kelišová 5963 příspěvků 16.07.13 10:54

Krásný deníček. :potlesk: A jak to zvládáš? Taky jsme uvažovali nad tím, že bysme se začali snažit až bude Damouškovi rok, ale bojím se toho, že to bude hodně náročné.

 
jenika1
Závislačka 3037 příspěvků 16.07.13 11:53

Já jsem šla rodit po druhé jako zkušená, u které porod je hračka. Jak jsem se poprvé strašně bála, tak to šlo velmi rychle. Po druhé už nebyly obavy. O to to bylo horší, křížové bolesti, všechno prostě jinak. Takže si myslím, že na to neplatí žádné pravidlo. Každá to má prostě jinak. No a porod, jako nejkrásnější zážitek, to teda říct nemůžu. Pro mě to byl jen způsob, jak mít dítě. Děti miluju a dělám pro ně nemožné, ale porod není to, na co bych ráda vzpomínala.

 
Nainuva
Neúnavná pisatelka 18447 příspěvků 16.07.13 12:20

@triada zvládám to nad očekávání dobře, ale hlavně díky tomu, že malej je hodné a spavé miminko a starší ho miluje. Takže ačkoli řeším vztekací scény kvůli hračkám a vzpouzející se dítě, které se nechce obléct, tak nemusím řešit to, že by malýmu ubližoval. Ale je fakt, že jsem očekávala masakr, tak možná proto mi to teď přijde jako brnkačka. Manželovi stačí společný víkend a má dost :lol:
Samozřejmě mi někdy nervy tečou, ale přecijen s prvním dítětem se člověk trochu té trpělivosti naučí :lol: a i s miminkem to lépe umí

@jenika1 je mí líto, že nemůžeš „pěkně vzpomínat“, ale nedivím se. Porod je přecijen bolestivý a když trvá dlouho, nebo je nějaká kopmlikace, tak se ty vzpomínky soustředí na to. První porod byl taky masakr, teda hlavně šestinedělí a na to opravdu nerada vzpomínám :zed: Proto si teď tak vychutnávám tohle období, kdy se nic nepodělalo a jde to nad mé očekávání dobře :srdce:
@VercaV Buď a nebo no :mrgreen: to bude překvapení, ale přeju ti hodné miminko :palec:

 
brkatka
Závislačka 2681 příspěvků 16.07.13 12:21

Moc hezky napsáno! Až mi to vehnalo slzy do očí!

 
Nainuva
Neúnavná pisatelka 18447 příspěvků 16.07.13 12:25

@brkatka :hug:

 
Tapeta
Echt Kelišová 8068 příspěvků 16.07.13 15:45

@Nainuva A jaké bylo těhotenství s už jedním tak malým prckem doma? Já mám 4měsíčního a tak nějak si to nedovedu předtsavit, jelikož těšhotenství jsem měla skvělé, pohodové. Druhé dítě určitě chci, ale je mi jasné, že už to taková pohoda nebude, když budu běhat kolem prvního. A jaké je to starat se o dvě malá mimina? :) Brečí obě naráz? Jak to zvládáš?

 
Petiik
Ukecaná baba ;) 1848 příspěvků 16.07.13 16:38

Moc hezký deníček, takové pohlazení na duši :kytka:

 
Milli
Extra třída :D 14079 příspěvků 16.07.13 20:28

Krásný porod. A většinu situací poznávám - můj třetí porod byl skoro identický.
Hlavně včetně té části těšení se na zachumlání do deky s miminkem vedle sebe :mrgreen:.

 
Leknínek
Kecalka 433 příspěvků 16.07.13 20:28

To je pekne :srdce:
Taky mam deti od sebe dva roky a nekdy mam pocit, ze skocim z okna na masli :mrgreen: ale nedala bych je za nic na svete :srdce:

 
dani24687
Neúnavná pisatelka 15433 příspěvků 16.07.13 20:44

Nadhera

 
Nainuva
Neúnavná pisatelka 18447 příspěvků 16.07.13 21:33

@Tapeta těhotenství uteklo rychle a většinou jsem i připadala jak netěhotná. Lehké nevolnosti jsem přestála a unavu řešila poledním spánkem se synem. Akorát pak večer, když jsem se zastavila, jsem si pohladila břicho a uvědomila si, že je tam vlastně ještě jeden kulíšek :srdce: Jinak nošení malého, řádění, mazlení a lumpárny jsem v pohodě zvládala naštěstí :mrgreen:

 
Janafugi
Ukecaná baba ;) 1781 příspěvků 16.07.13 21:56

@Nainuva krasny denicek slzu jsem zamackla.

 
Fima
Nadpozemská drbna 27809 příspěvků 19 inzerátů 17.07.13 19:29

Teda Nai, úžasný deníček a úžasný porod - čiší z Tebe na dálku fakt velká pohoda. Kéž by to tak bylo i u nás. Očekávám dlouhý porod, abych si to vybrala za ten fofr první :mrgreen: a po porodu se připravuji celé těhotenství s dvěma na nejhorší :jazyk:, tak snad to bude stejně jako u vás a budu jen příjemně překvapena.

 
Nainuva
Neúnavná pisatelka 18447 příspěvků 18.07.13 14:24

Držím moc pěsti, aby to tak bylo i u vás. Jsem zvědavá, co řekne malý na miminko :srdce: A už můžu odpočítávat koukám :dance: @gabi.design

 
miru81
Neúnavná pisatelka 18584 příspěvků 21.07.13 20:52

Moc krásný deníček :palec: Přečetla jsem si před ním pro jistotu i tvůj první porod a zjistila jsem, že jsi rodila první dítě cca stejně dlouho, jako já :lol: Brzy se budeme snažit o druhé dítko a napadají mě úplně stejné otázky, jestli budu mít dost času dojet do porodnice nebo se budu trápit dlouhým porodem ;) Takže za tento deníček moc děkuji :kytka: :hug:
Moc gratuluju ke krásným dětem :kytka: :kytka: :kytka:

Vložit nový komentář