Můj druhý porod po osmi letech

Daisy Veronica  Vydáno: 20.03.14

Můj porod po osmi letech od toho prvního a zároveň po konizaci nebyl úplně tak rychlý a snadný. :-) Když to srovnám, dcera Štěpánka (2900 g, 49 cm) a Šarlotka (3560 g, 51 cm), druhý porod byl o dost náročnější a bolestivější, ale stálo to za to. Mám dvě úžasné holky a vím, že časem chceme zkusit ještě klučinu.


1 komentář

Chtěla bych se podělit o průběh mého těhotenství až po velké finále - porod. :-)

O druhém děťátku jsme uvažovali s přítelem dlouho, ale vyčkávali jsme na ten správný čas. Na to, abychom mu mohli dát to nejlepší a byli všichni v pohodě. Mám už osmiletou dceru Štěpánku z předchozího vztahu, kdy jsem do všeho skočila po hlavě a nakonec jsem na tehdy ještě maličkou holčičku zůstala sama. Osud mi ale do cesty přihrál skvělýho chlapa, který se o malou od samého začátku stará jako o vlastní. A i právě proto mu Štěpánka říká „tati“. Jsme spolu 5 krásných let a nepochybuju o tom, že by něco mělo být někdy jinak.

Naše druhé miminko bylo počato při krásném usmiřovacím odpoledni. :-D Bylo to přesně 7.6.2013. Do té doby jsme si dávali pozor a najednou šup… koukám na drahouše a říkám: „Já tě přerazim…“ Nejdřív jsem to sama v sobě hodně řešila. Je to dobře? Není? Ale stejně - mímo bylo v plánu. Podvědomě jsem cítila, že začíná něco nového.

A jak jsem cítila, tak se taky stalo. Další perioda nedorazila a moje rána vypadala asi tak, jako když vás hned po probuzení někdo vezme palicí po té vaší palici - nechutenství, silné nevolnosti a zvracení, pocity na omdlení. A tak jsem si udělala 2 testy. Z obou na mě mrkaly dvě krásné čárky. Objednala jsem se tedy ke gynekoložce. Na domluvené kontrole mi doktorka potvrdila, že jsem těhotná a už tam uvnitř tluče malé srdíčko.

Ve druhém měsíci těhotenství jsem skončila v pracovní neschopnosti, protože úbytek na váze byl rapidní - zvracela jsem snad 15× denně a celé léto jsem proležela. Díky Bohu, že si moje rodiče vzali starší dceru na celé prázdniny. Za necelé tři měsíce jsem zhubla 9 kilo. Cca už v 16. týdnu jsme se dozvěděli, že čekáme holčičku a od té doby jsem ji také začala vnímat. Sem tam vrtění, pak už krásné kopance. :-)

Nicméně nevolnosti trvaly až do konce 5.měsíce. Naštěstí alespoň veškeré odběry, testy, kontroly atd. proběhly v pořádku. Šestý měsíc byl pro mě jediný plný úlevy - zvracení ustalo, i když mi začalo pekelně tvrdnout bříško a já musela brát 9 tablet magnesia denně. Od 7. měsíce nastoupilo únavné pálení žáhy ve dne v noci, k tomu mě bolel celý spodek. No a takto se to táhlo až do konce. Naštěstí mám tak skvělého muže, který mě všude vozil a veškeré záležitosti absolvoval se mnou. Neskutečně mi pomohl.

Těhotenství uteklo jako voda. Termín porodu jsem měla stanovený ke dni 27.2.2014. Poslední dny byly náročné. Poslíčky jsem měla už měsíc před porodem. Vždy mi pomohla teplá sprcha. V sobotu ráno 22.2. jsem ale zaznamenala jakousi pravidelnost v mírných kontrakcích. A tak jsem zapisovala. Drahouš začal okamžitě uklízet byt a připravovat různé věci jako například autosedačku s fusakem - prý až pro nás pojede. :-) Při pohledu na mě určitě tušil, že brzy vyrazíme.

No a já tedy dál zapisovala. 10 minut, pak 7 minut, 8 minut. A takhle jsem měla stahy a menší bolesti od rána až do poledne. Pak se ale po teplé sprše vytratily a já tolik zklamaná, že z toho nic nebude, ulehla a po obědě šla spát. Dobře jsem udělala, protože v 18 hodin večer to přišlo znovu po deseti minutách, akorát intenzivnější. Kamarádka se mnou po Facebooku vtipkovala, že v noci rodím.

No měla pravdu. Zblajzla jsem narychlo tři topinky a míchaná vajíčka a zalezla si do sprchy. Rázem se intervaly jako mávnutím proutkem zkrátily na 5 minut. A když už to tak trvalo přes dvě hodiny a nebylo mi už úplně nejlépe, zavelila jsem, že jedeme. Po cestě k autu už jsem prodýchávala, jak to bolelo, a v autě jsem se kroutila jako žížala.

V porodnici v Podolí jsme byli zhruba ve 22 hodin. Napojili mě na monitor, kde už jsem měla co dělat, abych prodýchala kontrakce bez kvílení. Pak následovalo vyšetření - otevřená jen na 2 prsty, počkáme. A tak nám přidělili krásný porodní pokoj, kde jsme vyčkávali. Když se nic nikam nehnulo, nabídla mi PA, že buď budeme dál čekat, nebo píchneme vodu. Já to chtěla mít co nejdříve za sebou, takže jsem neváhala a byla pro píchnutí vody, i když jsem moc dobře věděla, co nastane.

Ve 23:30 proběhla příprava, to mi krásně rozjelo větší kontrakce, a cca v půl jedné ráno mi píchla PA vodu. Pak to nabralo takové obrátky, že jsem přestala vnímat i svého muže. Nejhorší bylo, když mě napojili na monitor a prosili, abych ležela na boku, aby malá dorotovala a mohlo se co nejdřív rodit. Skučela jsem jako pes. „Pomáhalo“ mi jen se té bolesti oddat, nebýt zaťatá v křeči a dýchat krátce s otevřenou pusou jako lokomotiva.

Jakmile maličká dorotovala, poslala mě PA do sprchy a že kdyby něco, tak ať zvoníme. Ve sprše jsem vydržela dvě další kontrakce a dál už to nešlo, protože v tu chvíli jsem myslela, že rodím a malá ze mě snad vypadne. Takže jsme ihned zvonili na PA, která přiběhla. Když mě zkontrolovala, volala další sestru, ať okamžitě připraví lůžko, že rodíme.

Na křesle jsem se ocitla ani nevím jak. PA mi ještě rukou roztahovala porodní cesty, protože jsem nebyla ideálně otevřená. Rázem se rozlítly dveře a v místnosti se objevilo pár dalších sester včetně doktora. Taková klasická scénka ze Chicago Hope. :-)

„S další kontrakcí si přitlačte!“ Svému muži jsem drtila ruku, ale vůbec to nešlo. Byla jsem už totálně vyčerpaná a modlila se, aby už do mě střihli a ulehčili mi to. Doktor přede mnou nůžky schovával, asi abych se nebála. Kdyby tak věděl, jak moje srdce plesalo radostí. No sláva! „Šmik!“ Ještě párkrát jsem si zatlačila a s pomocí PA, která do mě vsunula obě ruce (jak jsem se dozvěděla od mého muže, který koukal tam, kam neměl, takže díky němu znám detaily, které jsem bolestí prostě nevnímala) a pomáhala malou tahat ven, jsem přivedla na svět naši holčičku.

Šarlota se narodila 23.2.2014 ve 2:28 ráno s mírami 51 cm, 3560 g a to vše za doprovodu mé oblíbené písně „Money on my mind“ od Sama Smitha, kterou zrovna hráli v rádiu. Hned mi ji přiložili a v momentě, kdy Šarlotku dostal na pomazlení hrdý tatínek, nepustil ji z ruky. :-)

*V závěru bych chtěla poděkovat svému muži za neuvěřitelnou podporu během celého těhotenství i porodu samotného. Velké díky patří také ÚPMD Praha za úžasnou péči a dále holkám z naší skupinky zde na eMiminu. :-) Další porod je pro mě výzva a já pevně věřím, že holkám pořídíme brášku! Bolest je zapomenuta. Ostatně ruce a nohy mi nikdo netrhal, jak já říkám. ;)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
 Váš příspěvek
 
Andy27
Závislačka 4416 příspěvků 20.03.14 00:31

Krasny denicek a gratuluji k holcicce :kytka:

 
pomenkova
Generální žvanilka 24065 příspěvků 20.03.14 05:34

Krasne napsane-moc hezla holcicka, taky mam Charlottku ;) ;)
At vam ten kluk napotreti vyjde :kytka: :kytka: :kytka: :srdce:

 
pomenkova
Generální žvanilka 24065 příspěvků 20.03.14 05:35

Oprava hezka :D ;) ;)

 
veronikacek
Kecalka 367 příspěvků 20.03.14 08:34

Moc krasny pribeh, preji holkam jen same zdravicko a cele vasi rodine mnoho krasnych spolecnych chvil. :potlesk:

 
Daisy Veronica  20.03.14 08:58
:)

A my moc a moc děkujeme ;) Do teď jsem deníčky maminek jenom četla. Skvělá věc, jak si uchovat vzpomínky ze dne s velkým „D“ a sdělit maminkám, že na bolest se opravdu rychle zapomene a není čeho se bát, i když se jedná pravděpodobně o náš nejsilnější zážitek v životě. Ti drobečkové za tu zkoušku stojí :srdce:

 
Clarietka
Stálice 89 příspěvků 20.03.14 10:36

Gratuluji :kytka:

 
Claire7
Závislačka 2566 příspěvků 20.03.14 11:32

Gratuluju k holcicce, hodne zdravi a stesti :kytka:

 
LuPaPe
Zasloužilá kecalka 608 příspěvků 20.03.14 12:02

Moc hezky napsano! Gratuluji! :kytka:

 
Pekoni
Extra třída :D 13142 příspěvků 83 inzerátů 20.03.14 23:49

Veru krasny denicek :hug: :kytka:

 
pupetka
Kecalka 267 příspěvků 21.03.14 14:38

Krásný deníček, gratuluji k miminku :)

 
Janettka23
Ukecaná baba ;) 1406 příspěvků 23.03.14 19:20

Jéé 23.2 jak já :) krásný deníček, gratuluji :srdce:

 
Daisy Veronica  25.03.14 23:02

@Janettka23 Tvůj narozeninový den nebo Tvého prcka? :-)

Každopádně děkuji ;)

Vložit nový komentář