Můj ex se žení

Anonymní  Vydáno: 21.05.16

O láskách navždy minulých… Jsem opilá láskou, co neodkvétá. Je duben, jeden z roků krátce po zrození nového milénia a každou metabolizmu schopnou buňku mého těla prostoupila láska ryzosti dukátového zlata.

I přes svých sto osmdesát centimetrů živé výšky musím zaklánět hlavu, abych mohla vzhlížet do jeho propastných hnědých očí ukrytých za obroučkami brýlí, co téměř neodkládá. Mocné paže horolezce mne dokáží zvednout z podlahy a přenést na lůžko jako nejkřehčí vílu z hedvábí.

Jen on mi rozumí, zná moje nejtajnější touhy, nesplněná přání i tajemství, co jsem nikomu nikdy neřekla a už znovu nepovím. Jeho citlivá a zranitelná duše mě objímá sněhobílými křídly a chrání před démony mojí duše, co mě stahují do Macochy sebezničení a které nedokáži sama setřást.

Jen on je ten první a poslední muž mého života, moje jediná pravá láska, kapelmajster mých iluzí a zbožných přání. Můj osud, on a nikdo jiný. Píše mi stohy sms a nekonečných e-mailů, které v té době stále obklopoval éter technologické novoty, plných nevšední lásky vyjádřené Nezvalovským šestistopým trochejem.

Šeptá, že jsem žena jeho snů, a vybírá hudbu na náš první svatební tanec, i budoucí společné psy. Všechno je to bláznivější než italská komedie, surrealističtější než Persistence paměti a opojnější než kouření heroinu.

Po letech trosečnické samoty, všednosti a každodenní šedi prožívám kolotoč emocí barvitějších než duhové kuličky ztracené v trávě, horskou jízdu dramatu lásky, kde všechno pulsuje, tepe a řinčí jako kopyta stáda nezkrocených mustangů, co se ženou přes suchou pláň mojí duše, a já doufám, že se nezastaví.

Nořím se hlouběji a hlouběji do oceánu těchto dunících (po)citů, obklopená mořskou pěnou jeho slov plných něhy a sladkých vyznání. Míjím Dům U Černé Matky Boží, co na mě jaksi varovně dohlíží cestou do školy v Celetné ulici, kde si obvykle uvědomuji svou dějinnou bezvýznamnost jakožto jedné malé tečky mezi miliardami dalších.

Náhle se vznáším nad štíty historie a zdá se mi, že díky kouzlu a magii ex se protkávám s nejmodřejším nebem a věčností, co mě unáší do metaprostoru, kde existuje jen on a já a nikdo další. Není zde svět nebo prostor, žádný konec ani počátek. Jen on a já.

Někdo si všímá, že hovořím stále více jako on, oblékám se dle jeho představ, dělám věci, které mi byly vždy cizí, protože si je přeje on. Nic z toho neslyším. Strašně se pohádám s matkou a prásknu dveřmi zlostněji než fúrie zrozená z Uranovy krve, když vysloví obavu, že jsem loutka zdrogovaná city manipulátora, řítící se ke zkáze.

Prchám do několikasetletého kostela a v horečkách se domlouvám s Bohem, že tohoto muže mi nechá. Jako součást našeho kovenantu na kámen píši bílou barvou jméno ex a zahrabávám ho do hlíny u baziliky. Bůh ho pro mne ohlídá.

Můj otec odchází z domu. Uvnitř hořím děsivěji než kostniční hranice, obklopená nocí nočních můr a roztřesenou rukou volám ex, aby mi poskytl útěchu a rozhřešení. Nezvedá. Neozývá se.

Píši mu e-mail i zástup sms, ve kterých mu vysvětluji, že nás opustil otec, já jsem zraněná a zmatená, a nevím si rady. Odpovídá mi na e-mail. Situace s otcem ho mrzí. Nicméně… následuje elegie plná patosu o jeho pracovním vytížení, očekáváních od vztahu, nestrávených emocích a podtrženo sečteno, vztah ukončuje.

Bledá, otřesená, neschopná mluvit zírám několik minut na monitor a modrá písmenka IBM se mi točí před očima jako halucinogenní šmoulové. Pak se mi z očí začne řinout ledová tříšť a jiskry bezedného vzteku. Co se stalo s francouzským valčíkem o svatební noci, kam se poděla věčná láska a slib, že mi nikdy neublíží? Zuřím, trpím, brečím, propadám se na dno beznaděje a bezmoci. Beznaděj strašně bolí…

Zalézám k matce do postele a díváme se na Ally McBealovou. Taky taková kráva, co nalítne kdejakému volovi, ale aspoň je u toho, na rozdíl ode mne, neustále dobře učesaná. Přichází sms, ex mě zve na snídani.

Scházíme se v kavárně Imperial a obklopené secesní krásou mi nad vídeňskou kávou a koblihou s rybízovou marmeládou vysvětluje, jak není připraven na závazný vztah, že naše emoce nejsou „rovnoměrně rozložené“ (Jak se rozkládají emoce? Něco jako plážové lehátko, nebo spíše jako mnohočlenové vytýkáním na součin?), náš vztah se odehrává „příliš rychle“ a on „potřebuje čas“ (svatební tanec ani chrty jsem nezačala vybírat já).

Neovládnu se a smáčím koblihu svými slzami, co nedokážu nijak zastavit ani přes opakování si mantry „neudělej mu tu radost a nebul před ním“. Návštěvníci kavárny na mě tupě civí a ex cosi neohrabaně blekotá. Odcházím, neohlížím se za ním, prchám přes křižovatku směrem, kde tuším vchod do metra C. Nikdy znovu jsem ho už neviděla.

Nepamatuji si, jak jsem se dostala domů. Nepamatuji si po několik dalších měsíců nic než tupou bolest a pocit, že mi někdo hodil na hrudník ocelovou kovadlinu a hrozně se tomu směje. Mažu všechny jeho e-maily, fotografie, sms, zametám po něm všechny viditelné stopy. Jela jsem k bazilice, vyhrabala kámen, který stále nesl jeho jméno, hodila ho z mostu do řeky a přestala mluvit s Bohem. Nic nepomohlo. Tajně doufám, že se mi ozve a zeptá se, jak se mi vede. Nikdy se to nestalo.

Ex odešel z mého života bez sebemenšího úmyslu se do něj kdy vrátit, ale ne z mé duše. V mé hlavě se mnou mluví každou minutu a v mých snech každou noc. Nikam neodešel, nikam neodchází, nikam neodejde.

Nejsem schopná o něm nahlas s kýmkoli mluvit, a tak veškerou bolest, hořkost a zášť musím trávit uvnitř sama jako Robinson bez Pátka. Občas propadám záchvatu vzteku, občas sebelítosti, občas mám chuť mu vyrvat srdce i duši z těla, občas líbat jeho tělo odshora až dolů. Teď potřebuji čas já.

Po dvou letech, kdy je v mé mysli se mnou stále každý den jako další démon, ve kterého se časem převtělil, zničehonic zadávám do vyhledávače jeho jméno. Vyskakují na mě jakési stránky. Je to svatební web.

Projíždí mnou zelený blesk a zima úzkosti, polévá mne horko a zrychluje se mi dech. Web do posledních detailů popisuje, jak ex potkal svou vyvolenou (v práci), jak ji pozval na první schůzku (večeře), jak ji požádal o ruku (u moře) a z jaké rodiny jeho pod ramena mu sahající vyvolená pochází (bohaté). Zuřím, trpím, brečím, propadám se na dno beznaděje a bezmoci. Je definitivně konec.

Sadomasochisticky si prohlížím jejich fotografie na pláži, kam říkal, že mě vezme, jejich svatební fota z luxusního hotelu, kde má na sobe smoking a růži v klopě, jeho vyvolená má na sobě krajkové šaty na zem a v ruce kytici žlutých růží. Mých oblíbených.

V slzách se opět uvnitř tříštím na tisíc kousků, co už nikdo nesloží. Měla jsem to být já. Po pár minutách slzy ustávají a cítím se podivně svobodná. Někdo zdvihl onu kovadlinu a moje žebra nejistě poznávají, co to je dýchat opět zplna.

Ještě jednou otvírám web a vracím se k detailu, co uvízl v oku mé mysli: datum jejich první schůzky. První máj roku onoho a onoho… V půlce května roku onoho a onoho jsem seděla v kavárně Imperial a brečela do koblihy s rybízovou marmeládou. Najednou to začalo dávat smysl: Žádná nepřipravenost na vztah, či nerozložené emoce, píchal s kolegyňkou. Můj ex. Svině až do konce.

Jeho svatba se stala důstojným zpopelněním všech mých zaživa pohřbených přání a snů a s povděkem jsem tak rozprášila všechny relikty toho, co mohlo být, které sužovaly mou mysl. Můj ex je pryč. Už mi neublíží.

Časem potkávám ex2. Basketbalistu, s uhlově černými vlasy a mefistovskýma očima, z kterého vyzařuje živočišná mužnost. Jeho otec je Jihoameričan a ona exotická uhrančivost znamená, že ex2 má nadprůměrnou spoustu kamarádek a známých s vagínou, co na něj slintají přátelštěji než nekastrovaní jezevčíci, a proti čemuž ex2 nic nenamítá. Nežárlím, nejsem kupec benátský. Alespoň to si myslím.

S ex2 je zábava a je ve všech ohledech cool: Společenštější než bulvární reportér, utrpěl solidní vzdělání, má rád old-school hiphop a sportovní auta. Jíme spolu, mluvíme spolu, spíme spolu. Poznávám jeho bratra, bližší i vzdálené kamarády, chodím na jeho zápasy, kde moje ruce tleskají jako palmové listy v hurikánu. Dává mi na veřejnosti pusy, držíme se za ruku a nikdo se tomu nediví.

Divím se já, když si všimnu, že si přes sms domlouvá rande. Nikoli se mnou. Ex2 mi s klidem vysvětluje, že potkal jakousi dívčinu přes internet a chce se s ní sejít. Na mou otázku, co to má přesně znamenat, se tváří nechápavě.

Pak mi s blahosklonností Papeže vysvětluje, že my dva spolu přeci oficiálně nechodíme ("počuvajte Kefalín, a čo Vy si predstavujete pod takým pojmom "oficiálně""), což je evidentně skutečnost, se kterou jsou seznámeni všichni, a především všechny, kromě mě.

Třese mnou chladná ruka probuzení a rozbíjí se mi další domeček z karet. Ten aférista a zparchantělec! S bouchnutím dveří odcházím a neohlížím se. Je mi hůře, než když se napráskám zkaženými konzervami: jsem kámoška povýšená na matraci, nikoli přítelkyně, což je v mých očích méně než kamarádka.

Zuřím a mám chuť nakopnout nejen jeho, ale všechny jeho kámoše a kámošky, protože jediný člověk, co věřil a choval se, že ex2 s mou osobou chodí, jsem byla já, akorát mi to naprosto nedocházelo. Jak z Felliniho tragikomedie.

Krušnost situace mě bolí, ale už nebrečím. Je to jen konec něčeho, co nikdy nebylo, nic víc. Dopotácela jsem se na tramvaj a už nikdy znovu jsem ho neviděla. Tajně jsem doufala, že se mi ozve a zeptá se, jak se mi vede. Nikdy se to nestalo.

Po pár letech přichází s fanfárami zahraniční státní návštěvy Fejsbúk, a já jednoho dne zadám jméno ex2. Oženil se. Na pláži na ostrově v Karibiku. Nevěstu v krátkých saténových šatičkách s nekonečným závojem v mých očích vybíral tak dlouho, až přebral, a bílý oblek mu nesluší. Kýčovité fotografie mají přes 700 „lajků“.

Dívám se do jeho tváře, která zestárla aspoň o dekádu, a necítím vůbec nic. Ani smutek, ani nostalgii, jen podivnou lhostejnost s nádechem pohrdání. Nenávist není opak lásky. Lhostejnost ano. Neraduji se z jeho svatby, nebrečím nad ní. Dospěla jsem.

Můj ex se oženil. A vůbec nic víc. S Bohem si od té doby začínáme zase povídat.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.8 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
Gina108
Generální žvanilka 23600 příspěvků 21.05.16 01:28

Skvostné počtení. :potlesk: :potlesk: :potlesk: Téměř to dosahuje kvalit tvorby Joasky, ale ty asi nebudeš ona, ta píše jinak :think: :nevim: Škoda, že jsi anonym, za takové dílo není třeba se stydět. :palec:

 
Uživatel je onlineKatkaX
Závislačka 2926 příspěvků 21.05.16 05:50

Než jsem „naskočila“, tak mně to chvíli trvalo, ale omlouvám si to pro sebe tím, kolik je hodin… :mrgreen:
Tohle je jeden z mála deníčků, co komentuji… a je teda vážně skvělý! Kéž by takových bylo víc :kytka:

 
ksafnika
Ukecaná baba ;) 1469 příspěvků 21.05.16 06:05

Chvili mi trvalo se prokousat tim kvetnatym zacatkem. a pak me to zacalo bavit. Dobry! ;)

 
Katty1203
Kecalka 152 příspěvků 40 inzerátů 21.05.16 06:30

Teda mě se to moc dobře cetlo! Snad bude další pokračování…Ale to lepší… :hug:

 
witwe
Stálice 68 příspěvků 21.05.16 07:13

Dobré počtení, máš na psaní talent :-)

 
kekelecnik
Povídálka 31 příspěvků 57 inzerátů 21.05.16 07:16

Super napsané :-)

 
Bebuše
Kelišová 7200 příspěvků 21.05.16 07:22

@ksafnika Byla jsem na tom úplně stejně :) Dokonce jsem musela občas zapojit mozek :mrgreen:
Krásně napsáno :palec:

 
Foteini
Ukecaná baba ;) 2093 příspěvků 18 inzerátů 21.05.16 07:35

Krásně napsáno, začátek je ohromně poetický, pak už je to tvrdší, ale krásně napsáno, se spoustou emocí. Umím se do toho dobře vcítít. Přeju příště větší štěstí!

Příspěvek upraven 21.05.16 v 07:35

 
vertunka
Ukecaná baba ;) 1822 příspěvků 21.05.16 07:35

Asi budu jediná, ale mě se deníček nelíbí. Četlo se mi to blbě - je tam až příliš přirovnání.
A obsah mi připadá jak z bravíčka.

Každopádně přeji pisatelce aby našla tu pravou lásku a co bylo hodila za hlavu. :kytka: :kytka:

 
LKL
Kecalka 337 příspěvků 5 inzerátů 21.05.16 07:41

Moc hezky napsane, jen skoda tech par naprosto zbytecnych vulgarismu. A mas pravdu, lidi se zeni a vdavaji a pak se zase rozvadeji - no a. Ten Tvuj pravy je urcite nekde za bukem a ciha na prilezitost a pak i Ty budes mit svoji svatbu, valcik a plaz :)

 
Anonymní  21.05.16 07:42

Hezké moc! Studovala jsi asi češtinu a dějepis na pedáku?. ;) Moje sestra také. Začátek textu je hodně náročný. Tam jsem se místy až bála, jak to s tebou dopadne. Pak to pozvolna plyne, text je méně okořeněn barvitými výrazy až k té „dospělosti“. Přeji, ať najdeš toho pravého, který si tě bude vážit.

 
Tunrida
Nadpozemská drbna 25953 příspěvků 21.05.16 08:09

Deníček je pěkný, je fajn, že jsi tu kapitolu uzavřela a můžeš jít dál ;) Přeji šťastnou ruku pro další výběr :kytka:

Jinak na mě je v deníčku těch přívlastků taky už celkem dost. Je vidět, že slečna/paní pisatelského ducha má a moc jí to jde, ale tady bych trošičku ubrala. I když přirovnání jsou trefná, ale moc koncentrovaná. Jediná pasáž, která se mi trochu nelíbila, byla ta o kouření heroinu :lol: Myslím, že zrovna tuto frázi by asi měli používat jen ti, co ten heroin opravdu požili, aby fakt věděli o čem píšou. Jestli pisatelka heroin zkusila, beru zpět, ale pochvalu za to ode mě teda mít nebude :mrgreen:

 
zuzka131313
Zasloužilá kecalka 768 příspěvků 21.05.16 08:14

Mě se to cetlo krasne.. Skvělý denicek, pěkné téma :palec: anonym být nemusel, není za co se stydět 8) přeji hodně štěstí v životě :mavam:

 
Lumíkovec
Kecalka 341 příspěvků 21.05.16 08:29

Super, dekuju za paradni pocteni :)

 
Rieshell
Závislačka 3648 příspěvků 21.05.16 08:29

Je to moc hezky napsané :) co se týče obsahu, trochu mi to připomíná mne v době mých prvních citově silných a velmi naivních vztahů. Ber to tak, že Bůh pro Tebe má schovaný lepší osud než skončit v náručí nějakého pitomce…prostě mu věř a vše bude dobré ;)

 
ivulebobule
Kecalka 215 příspěvků 21.05.16 08:44

Skvele pocteni! Najednou jsem vypnula z hlavy deti a po dlouhe dobe zavzpominala na stare casy lasek a rozchodu. Dekuji. Knihu napsanou timto stylem bych si rada precetla, mas talent.

 
Tarinka
Kelišová 7341 příspěvků 1 inzerát 21.05.16 08:47

Prvni pulka my prisla hrozna, rikala jsem si, ze by jsi uspela na nejakym EMO webu, ale od ty doby, co jsi bulela do koblihy, me to hrozne bavilo :P

 
Anys29
Ukecaná baba ;) 1388 příspěvků 21.05.16 08:48

Naprosto excelentní deníček :potlesk: Píšeš opravdu pěkně. Škoda, že anonymně.

 
Janča209
Ukecaná baba ;) 1266 příspěvků 21.05.16 09:05

Krásně napsané. :potlesk: Přeji ti, ať najdeš toho pravého. :kytka:

 
Kattynka000
Ukecaná baba ;) 2198 příspěvků 2 inzeráty 21.05.16 09:12

:potlesk: :potlesk: nádherně napsáno!! A přitom téma a obsah me de facto absolutně nebere, ale tvůj styl psaní mě naprosto vtáhl a denicek me moc bavil :potlesk: piš dál :palec:

 
Marie432875
Kecalka 401 příspěvků 21.05.16 09:12

:potlesk: nevim jestli stojís o kritiku, ale i kdyby ne, tady je:

  1. Ctivo vynikající, zábavné, odlehčené
  2. na můj vkus zbytečně moc přirovnání a superlativů, mozna trosku ubrat by neškodilo - text by byl více svěží a lépe citelný
  3. vulgární slova jsou uplne zbytečná, bez nich by to určitě na kvalitě neubralo
  4. prosím piš dal :palec:
 
mau-mau
Ukecaná baba ;) 2262 příspěvků 21.05.16 09:14

No, na začátku jsem si připadala, jak když se na bobech snažím sjet nějaký prudký hodně kamenitý svah bez sněhu :mrgreen:, postupně se to celkem sjízdným stalo. Rozhodně by čitelnosti prospělo, kdybys s adjektivy, přirovnáními a hyperbolou trochu ubrala, ovšem přiznávám, že ta slohová stránka je to, čím se to liší od ostatních příběhů zde, bo obsahově se to, co do jádra sdělení, až tak neliší.

Jo a dokonce se tam vyskytlo slovo, které neznám,..„třebaže jsem dosti sečtělá“ ;) :mrgreen: To se mi na emiminu za ty leta nestalo. Pro zajímavost, to slovo je kovenant (jako součást našeho kovenantu). Musel mi poradit strejda Google, co to přesně znamená. Přiznej se, žes studovala češtinu, jelikož tolika zvláštních obratů jsi použila, že se mi nechce věřit, že by takhle psal někdo, kdo „jen“ extrémně rád čte… :D ;)

 
jenika1
Závislačka 3037 příspěvků 21.05.16 09:21

Moc pěkné, konečně něco, co se dalo číst a dočíst. Poslední věta, že jsi začala mluvit s Bohem mě i dojala. Určitě napiš ještě něco i bez toho anonymu.

 
cilly
Neúnavná pisatelka 18220 příspěvků 8 inzerátů 21.05.16 09:26

Ja chci pokracovani!!! :dance: :dance: Denicek je jak z pera nejakeho spisovatele.

 
Maddlen
Závislačka 2956 příspěvků 21.05.16 10:05

Mně se to strašně líbí - poetický začátek, krásné květnaté slovní obraty a pak buch věta - píchal s kolegyní. :mrgreen: To mě rozsekalo a od tohoto bodu mě to bavilo ještě víc, parádní kontrast. :-) Já si to jdu přečíst ještě jednou! :mrgreen:

Autorko, moc Ti přeju, aby už nebyl žádný ex a aby si k tobě našel cestu fajn chlap - ty musíš být taky bezvadná osoba. :kytka:

 
Blešík
Extra třída :D 12013 příspěvků 21.05.16 10:28

Druhá půlka mě hodně bavila, v první moc tlačíš na pilu. Škoda, že anonymně, číhala bych na další :palec:

 
Jitusee
Echt Kelišová 7855 příspěvků 21.05.16 10:33

Na zacatku sem mela pocit, ze se spis jedna o chvilku poezie. Jakmile sem se jim prokousala tak se mi deníček četl sám. Moc pěkne napsáno :potlesk:

 
kristyna5
Kecalka 320 příspěvků 21.05.16 11:25

Krásný deníček! Zažila sis hodně! Přeji ti, ať jsi šťastná!

 
Urtica-dioica
Kecalka 349 příspěvků 21.05.16 11:48

Být Tebou, pustím se do psaní s větší vervou. Mohla by ses tím živit. :potlesk: :palec:

 
FreeLady12
Nadpozemská drbna 25994 příspěvků 21.05.16 11:52

Zajímavý deníček. Mám ráda přirovnání, ale tady bylo květnatosti a přirovnání, především na začátku, až přespříliš…

Ve druhé části už to bylo lepší :palec:

Deníček mě bavil, byl zase jiný než ostatní. Nikoli příběhem, ale stylem psaní ;) Příběh je to poměrně běžný, ale tím jak to bylo napsáno je to „jiné“ a „zajímavé“

Děkuji… příjemné čtení :kytka:

 
FreeLady12
Nadpozemská drbna 25994 příspěvků 21.05.16 11:56

@kristyna5 Krásný deníček! Zažila sis hodně! Přeji ti, ať jsi šťastná!

Mě to hodně nepřijde teda… jeden se s ní rozešel a po dvou letech se oženil. Druhý vnímal vztah jinak než ona a taky se později oženil… sakum prdum - toť vše :D

 
kristyna5
Kecalka 320 příspěvků 21.05.16 12:48

@FreeLady12 Souhlasím se tebou, ale mě šlo spíš o to, že slečna to asi vnímala dost intenzivně a dost jí to trápilo. Tedy asi si několik let trápila a to podle mě není málo. Tak snad to už v sobě uzavřela a jde dál.

 
FreeLady12
Nadpozemská drbna 25994 příspěvků 21.05.16 13:06

@kristyna5
To asi jo no. Řekla bych, že v jednu chvíli to na ní, nad sklenkou vína, prostě padlo. Evidentně je sama, nemá děti, na kloudného chlapa nenarazí tak bilancuje nad minulostí a vznikl tento deníček. :kytka:

Jen jsem chtěla naznačit, že z něčeho úplně běžného, co zažije každá čtvrtá a co se dá popsat dvěma větami, může vzniknout deníček na dvě A4 :kytka:

A tím nemyslím nic zle ani rýpavě.. jak jsem psala - mě se deníček líbil ;)

 
Karleon
Závislačka 3891 příspěvků 21.05.16 13:12

Hodně, opravdu hodně špatně se mi to četlo. Jestli budeš psát dál, uber (hodně) na přirovnáních. Deníček mohl mít polovinu slov a pořád by říkal to stejné.

 
svycarka
Kelišová 6331 příspěvků 21.05.16 13:29

:think: pro muj chaby mozek narocne, presto vyzivne pocteni :palec:

 
Azzii
Povídálka 45 příspěvků 21.05.16 13:40

:potlesk: Denicek se mi moc libi! Nic mi na nem nevadi. Muj ex se taky ozenil a citovy kolotoc jsem mela podobny. Asi vetsina z nas se v nekterem odstavecku alespon trosku najde. Holt zivot :) Bude pokracovani?

 
lleennttiillkkaa
Generální žvanilka 21277 příspěvků 2 inzeráty 21.05.16 13:49

Aneb jak květnatě popsat, že si nejsem schopná najít normálního chlapa a ještě se hroutím z toho, že se mojí ex žení…

 
Adrasteia
Ukecaná baba ;) 1768 příspěvků 21.05.16 14:03

Obsah je tak nějak o ničem, ale co se týká stylu, je nad slunce jasné, že psát opravdu umíš. Akorát by to chtělo trochu ubrat páru - moc tlačíš na pilu a hlavně - nemám ráda příliš patetické texty a z toho tvého ten patos úplně kape - začátek připomíná špatnou červenou knihovnu. Talent máš, o tom žádná, ale tady to ještě úplně neklaplo…

 
Pennya
Kecalka 382 příspěvků 21.05.16 14:35
vteřina kdy se můj ex oženil

Téda sice jsem to jen prolítla očima, protože na to tedˇ nemám čas to číst - (nesmím ztrácet čas :D)ale připomnělo mi to vteřinku kdy se oženil můj ex. přišla mi zpráva od kámošky, „Tyvole on se oženil!“ naštěstí to ve mě nevyvolalo takové pocity jako v tobě, protože jsem to byla já kdo se sním rozešel a pro něho to bylo naopak hrozně těžký..navíc už je to pět let,(navíc sme spolu vlastně nic neměli páč sme byli hodně mladí) a já mám už pět let svého milovanýho miláčka. Ale i tak moje oči byly 8o takhle vyvalený, a znovu 8o a znovu 8o co jsem viděla svatební foto, kámošky taky 8o doslova „vyvalily voči“,,protože nikdo by nečekal že se zaprvé ožení. zadruhé tak brzo. a zatřetí že za tím bude pupek co je v šestým měsíci. :mrgreen:

 
Pennya
Kecalka 382 příspěvků 21.05.16 14:39

Asi z toho taky trochu usuzuju že teď nemáš chlapa? jestli se nepletu jak říkám prolítla jsem to velice rychle ten deníček.. tak pokud se nepletu - kdybys ho ted měla a byla spokojená a někam to i směřovalo asi bys asi takovou bouři citů neprožívala,, ale nebooj však i na tebe čeká někde ten chlap pro tebe :) a taky se vdáš…já už bych se pomalu po 5 letech taky vdávala ale jak se říká máme na to ještě čas :)

Příspěvek upraven 21.05.16 v 14:40

 
Gina108
Generální žvanilka 23600 příspěvků 21.05.16 15:12

@lleennttiillkkaa no tak u literarniho dila posuzujeme obsah a formu. Obsah je zde tuctovy - naivni holka se zabouchlhla do dvou d.bilu co ji odkopli, ale forma, to je oc tu bezi :palec: :mrgreen: Co myslis ze je obsahem Shakespearova nejslavnejsiho dila - dva pubosi se zabouchnou proti vuli rodicu a nakonec natahnou brka. Taky nic moc ze, ale ta forma :palec:

Příspěvek upraven 21.05.16 v 15:13

 
lukresia
Kelišová 6850 příspěvků 21.05.16 15:16

Super počtení :palec: :potlesk:

 
Kytkaa
Závislačka 3492 příspěvků 21.05.16 15:24

@kristyna5 ja teda myslim ze si toho na produktivni vek moc nezazila a ten druhy,, vztah,, byl proste normalni kamaradsky vztah s bonusem :))) nic vic nic min

 
lleennttiillkkaa
Generální žvanilka 21277 příspěvků 2 inzeráty 21.05.16 16:05

@Gina108 však jo, já proti tomu v zásadě nic nemám. Romeo a Julie je vlastně taky chujovina, stejně jako obraz Mona Lisa je ve skutečnosti strašně škaredej a přesto se u něj stojí fronty :)

 
Salmieli0911
Kecalka 318 příspěvků 21.05.16 16:57

Mě se to libí od začátku do konce! Vše se mi tam hodí, i ta špetka vulgarismu :* utčitě ten pořádný chlap ještě přijde! A ti ex možna už jsou v amoku stereotypu :pocitac: i bych jim to přála, teda aspoň tomu prvnímu! přeji ti hodně štěstí! PS: zase napiš :mrgreen:

 
Daniela PB
Kecalka 191 příspěvků 75 inzerátů 21.05.16 17:13

To je prima tréning na román, krásně čtivé. Určitě bych se zamýšlela nad psaním a kdo ví, třeba budeš díky nim jednou slavná :-D Hodně štěstí :potlesk: :mavam:

 
pe-terka
Echt Kelišová 8271 příspěvků 21.05.16 17:17

Tak počátek byl na mou pragmatickou povahu příliš vzletný a plný poetických přirovnání, trochu jsem se v tom ztrácela. Postupně se deníček stával epickým a to už bylo fajn :palec:. Určitě jsi chytrá holka a máš cit pro užívání jazyka, to je zjevné. Docela mě mrzí, že jsi anonymní :think:
Do života ti přeji, aby ex č.2 byl Tvým posledním EXem a aby to byl do třetice ten pravý :kytka:

 
Narovnako
Kelišová 5108 příspěvků 21.05.16 18:28

Bože můůůj, to je skvost :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: Jen tak dál a odhoď anonym :kytka:

 
90-60-90
Zasloužilá kecalka 575 příspěvků 21.05.16 19:14

Paráda :) po dlouhé době něco normálního ze života

Tady je to samý literární kritik, nebo že bych se spletla a byla na Literárních stránkách?

 
Valerie83
Kecalka 218 příspěvků 21.05.16 19:23

Super! Vrátila jsem se díky Tobě do doby před pár lety, kdy jsem taky chodila do školy Celetnou ulicí okolo Černé Matky Boží :) Potom jsem šla do té školy napravo :) Do té, co je naproti, jsme chodili jen do bufíku. No a taky tam samozřejmě byla imatrikulace a promoce.
Tebe bych autorko spíš tipla na tu školu co je směrem na Staromák nalevo, mám pravdu?
Ach jo to to byly časy! ;)

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček