Můj milovaný andílek :-(

luciana2602  Vydáno: 22.01.14

Nikdy jsem si nemyslela, že se štěstí může během vteřiny vytratit a zůstat jen beznaděj a prázdnota. Zůstala nám jen jedna otázka: Proč zrovna my?!

Moje těhotenství bylo neplánované, ale když opadl počáteční šok, byla jsem ta nejšťastnější ženská pod sluncem.

S přítelem jsme spolu začali chodit v mých 16 letech a i přes věkový rozdíl (je o 10 let starší) a občasné problémy, si spolu skvěle rozumíme. Když jsem dodělala školu, našla jsem si práci v Praze, takže jsem byla často pryč (jsme z Loun), ale i to odloučení jsme zvládli.

Vzali jsme si spolu hypotéku a začali jsme si opravovat baráček, abychom mohli myslet trošku víc na budoucnost. O miminku jsme se bavili jen tak, že určitě někdy budeme chtít, ale osud to s námi měl vymyšlené jinak.

Na konci května, po 14ti denním zpoždění MS jsem si říkala, že něco není v pořádku, bylo mi pořád divně od žaludku. Tak mi kolegyně po cestě do práce koupila test (u nás byla lékárna zavřená). Samozřejmě test byl pozitivní. Já jsem začala zmatkovat, klepat se, byla jsem v šoku. Ale věděla jsem, že miminko bych dát pryč, jen kvůli tomu, že je neplánované, bych nedokázala.´

1.června jsme měli akorát 4.výročí, tak mám skvělý dárek :-) Ráno jsem test dala do krabičky a příteli ho podala jako dárek. Okamžitě začal špačkovat, jak to má zvykem, že už mi milionkrát říkal, že mu nemám kupovat dárky, tak jsem mu s úsměvem řekla, že tenhle jsme si vyrobili sami :-) Jeho reakce při rozbalení byla jako vždy originální :-D Podíval se na mě s hrozným údivem a povídá mi: „Lásko, ty jsi začala fetovat? Vždyť to je drogovej test“. Tak jsem mu s klidem řekla, že je to naše společná droga, naše dítě :-) Celý den okolo mě chodil a jen se blbě smál, pořád mi nevěřil.

Věděla jsem, že první 3 měsíce jsou hodně rizikové, ale ustáli jsme je, a tak jsme tu radostnou zprávu roztroubili do světa. Ve 14tt přišlo krvácení. Vyrazili jsme do nemocnice, krvácení tam bylo, ale neví se od čeho. Měla jsem hroznej strach, ale miminko vytasilo drápky a odmítlo se pustit :-) 2 dny jsme si poležela v nemocnici, takže nic hroznýho.

Ale řekla jsem si, že nebudu nic riskovat a v 15tt jsem si nechala napsat neschopenku, dělám v domově důchodců pečovatelku, takže jsem to stejně měla v plánu.

Dál všechno probíhalo, jak po másle :-) Brala jsem akorát magnesko, kvůli jemným bolestem v podbříšku.
Ve 20tt jsem se těšila, že se dozvím, co budeme mít, zda Vikynku nebo Kubíčka. Přála jsem si holčičku, ale jak se říká, hlavně ať je zdravé. Všechny testy proběhly v pořádku, jen mimísek se styděl, tak se nám neukázal.

Začali první krásné kopanečky a já věděla, že bych za něj či ní už teď dala svůj život. Ve 29tt nám konečně řekli, bude to kluk :-) I když jsem si přála holčičku, vytryskly mi slzy štěstí, ale zároveň přišlo doporučení lékaře na přeměření stehenní kosti, jeví se o 2 týdny mladší. Byla jsem z toho nervozní, ale zároveň jsem si říkala, že to bude v pořádku. Na odborném přeměření mi pan doktor sdělil, že nožička odpovídá, miminko je sice maličko menší, ale z toho se nestřílí. přeměří mě za další 2 týdny, zda se správně vyvíjí. Vše bylo v pořádku, znovu potvrzeno, máte kluka, vidím pytlíka :-)

Ve 35tt první monitor. Ležela jsem tam, můj chlapeček si vesele skotačil, pak ho to přestalo bavit asi po 10ti minutách, tak prostě usnul. Říkala jsem si, celá máma :-D To, že přišla sestřička z vedlejší ordinace na pokec s mojí sestřičkou a povídá: „Bije nějak tiše, ale pravidelně“, jsem si uvědomila až se zpožděním.

Proběhli Vánoce, které od 10 let nesnáším kvůli trablům s mamkou, já si užívala pohádky, a že konečně nemusím nic dělat :-) 26.12. se plánovala návštěva přítelových prarodičů na Kladně. Ale tam už jsme nedojeli.

Ve 3 ráno mě vzbudilo čůrání, tak jsem šla na WC a zase do pelechu, vždyť ráno nás čeká návštěvní den :-/. Když jsem si lehla, rušila mě bolest v podbříšku, která vypadala jako při MS, ale stále odcházela a přicházela. Nejdřív jsem to přisuzovala přejedení, jsem asi jen nadmutá a potřebuje to ven. Jenže po hodině to bylo až moc pravidelné. Šla jsem si dát sprchu, třeba to přejde. A taky že jo, zalezla jsem zpátky do postele a usnula.

V 9 ráno mě vzbudili ty samé bolesti, ale větší. Tak jsem si začala měřit, jak dlouho jsou rozestupy. A sakra, 5 minut. To už jsem věděla, že budeme muset jet do porodky. Rychlá sprcha, dobalení tašky a jedem. Přítel mě zkálopevně přesvědčoval, že mě pustí, že to nic není.

Po příjezdu do porodky jsem si poprvé uvědomila, že jsem ještě dneska necítila miminko, ale říkala jsem si, že včera řádil, tak ještě spinká. V porodce mi řekli, že když jsem ve 36tt, tak mě hospitalizujou, ať to je jak chce.

Napojili mě na monitor, přítel čekal na chodbě. Srdíčko je tichý, ale slyším ho, asi jiný přístroj, tišší. Potom přišla DR a povídá sestrám, hele holky, nezdá se vám, že se to shoduje? Nechápala jsem, nevěděla jsem, o čem mluví. Vyšetřila mě, hodně drasticky teda, normálně jsem se zajíkala bolestí. Pak mě vzala na ultrazvuk. Stále jezdila po břiše, hroznou dobu nic neříkala. Měla jsem strach.

Když skončila a řekla, ať se posadím, věděla jsem, že je zle.
Sedla jsem si a v tu chvíli se mi zhroutil svět. „Nevidím tam srdeční akci“.
Koukala jsem na ní, nevěděla jsem, co mám dělat, jak se chovat. Jediný, co jsem vnímala, bylo moje bušící srdce, narůstající panika, a jak si křečovitě držím bříško.

Začala jsem panikařit, chtěla jsem hrozně brečet, ale nešlo to, asi šok nebo co. Aniž by mě nechala se trošku oklepat, začala mi v mé hysterii vysvětlovat, jak mi vyvolají porod atd. Jediný, co ze mě vypadlo, že to nedokážu a že ho neporodím, prostě to nezvládnu.

Jediný, co mi řekla tato „empatická“ lékařka, bylo „Stejně jste počítala s porodem, nebo snad ne?“ Zavolala porodní asistentku, ať si mě jde odvést. Na chodbě na mě čekal přítel, který, když mě viděl, tak zbledl. Věděl, že se něco děje. Když jsem mu řekla, že naše miminko umřelo, sesypala jsem se mu k nohám a začala jsem křičet, že chci umřít, opravdu jsem chtěla, ztratila jsem smysl života. PA nám dala chvilku osamotě. On brečel, já jen nepřítomně koukala kamsi před sebe. V tu chvíli jsem si myslela, že jsem se opravdu zbláznila. Potom začali procedury před vyvoláváním porodu. Byla jsem jak robot.

Při napíchnutí kapačky se mi začali téměř hned stupňovat kontrakce. Ptali se mě na epidural - samozřejmě, že ho chci, aspoň něco, snad to pomůže.
Samozřejmě se jim ho nepodařilo na 3× píchnout. Mám prý křivou páteř a výměšky nebo co, nerozumím. Takže mi dali „aspoň“ analgetika, ty mám pocit, vůbec nezabrali.

Po chvíli ležení v posteli jsem začala mít hroznou potřebu tlačení. Přítel šel za PA a okamžitě jsem šla na sál. Asi 4× jsem zatlačila a miminko bylo venku. Přítel mi stál celou dobu těsně nad obličejem, abych toho viděla pokud možno, co nejmíň. Řekl, že k porodu jde se mnou, byla jsem ráda, protože bych to sama asi nezvládla. Když jsem cítila, jak ze mě moje dítě vyklouzlo, jen jsem se zeptala: „Žije?“. PA se slzama v očích zakroutila hlavou, otočila se a odešla, věděla jsem, že odnáší moje miminko, můj život a já ho nikdy neuvidím.

V tu chvíli se to ve mně zlomilo a mě začaly téct slzy, úplně nekontrolovatelně. Jen jsem tam ležela, objímala přítele, brečela a jediná myšlenka, co jsem měla v hlavě, že jsem měla být máma.

Po přesunu na pokoj (hekárnu), gynekologie byla zavřená a nadstandardy plné(nabízeli mi 6ti lůžák, s tím, ať tam jdu, že tam nejsou miminka, jen těhotné, mě snad i rozesmála - to snad nemyslí vážně), jsem jen brečela, nebyla jsem schopná říct slovo. Začala jsem si vyčítat, že jsem miminko ani neviděla, měla jsem si ho pochovat, měla jsem se s ním rozloučit.

Přítel asi v 5 odpo odjel, musel. A já tam zůstala sama. Hned vedle byl porodní sál, kde se, jak naschvál, rodili miminka celou noc o sto šest. Já měla sluchátka, puštěnou hudbu na plný pecky, abych to neslyšela, a jen jsem brečela a vyčítala si, že jsem tomu mohla nějak zabránit. Spala jsem asi 3 hodiny, po částech, víc to nešlo. Ráno za mnou přišla doktorka, jiná, milá, kvůli pojmenování a pohřbu. Razantně jsem vše bez přemýšlení odmítla, teď toho lituju.

Odpoledne mě pustili domu, naštěstí. Když jsem přijela a uviděla ty věci připravený pro to moje zlatíčko, bylo mi hrozně. Už cítím jen prázdnotu. Další šok přišel v podobě rodného listu. Byla to holčička, moje vysněná Viktorka.

Jediný dobrý, co z toho vzešlo, je, že jsem zjistila, že mám skvělé kamarády a toho nejlepšího chlapa pod sluncem, se kterým už zvládneme asi všechno.

Už je to tři týdny a není chvilky, kdy bych si na tebe nevzpomněla, holčičko moje! Hrozně to bolí a nikdy nepřestane. Dávej na nás shora pozor.

Milujeme tě.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.7 bodů
Stránka:  1 2 3 Další »
 Váš příspěvek
 
Nejhodnější  22.01.14 10:33

Tohle by se nemělo stávat. Buď silná :hug:

 
janička_opička
Ukecaná baba ;) 2432 příspěvků 22.01.14 10:36

Je mi to moc moc líto:((( tohle není fér a doktorku bych nakopala to je hnus:(( NA to asi nejde nic napsat..Drž se!

 
Lemuska
Kelišová 5342 příspěvků 22.01.14 10:38
:,( :,( :,( :hug: :hug: :hug:
 
Domcus1
Zasloužilá kecalka 750 příspěvků 22.01.14 10:39
:hug:
 
luciana2602
Závislačka 3119 příspěvků 22.01.14 10:46

@janička_opička taky jsem měla sto chutí to udělat, ale na to neni síla

 
Lychee13
Ukecaná baba ;) 2348 příspěvků 22.01.14 10:55

Je mi to moc líto :,( :hug:

 
brumik7
Závislačka 3863 příspěvků 7 inzerátů 22.01.14 10:58

Je mi to hrozne lito :hug: :hug: porod mrtveho miminka musi byt nejhorsi, co se da vubec zazit. At je brzy lepe :kytka:

 
meringa
Ukecaná baba ;) 2028 příspěvků 22.01.14 10:59

:,( Tohle by se opravdu nemělo dít :,(. Je mi to moc líto, drž se :hug:

 
Daniela PB
Kecalka 191 příspěvků 75 inzerátů 22.01.14 11:11
:hug: :hug: :hug:
 
Reana87
Závislačka 3169 příspěvků 22.01.14 11:17
:hug: :hug: :hug:
 
janička_opička
Ukecaná baba ;) 2432 příspěvků 22.01.14 11:36

@luciana2602 to chápu taky:(

 
Olivanoce
Nováček 7 příspěvků 22.01.14 11:38

Mám kamarádku, která před léty zažila něco podobného :,( Je to hrůza jak je ten osud nefér. Ale má teď nádherného kluka.Sice těhotenství bylo o šíleném strachu, ale vyšlo to :kytka: Nevzdávej to, určitě se ti ta láska vrátí v dalším dítěti. Časem :(

 
FreeLady12
Nadpozemská drbna 25993 příspěvků 22.01.14 11:42

:,(
To jsem si zase jednou pobrečela… :,(

 
Olivanoce
Nováček 7 příspěvků 22.01.14 11:43

Taky jsem to dočítala se slzami :,(

 
Claire7
Závislačka 2566 příspěvků 22.01.14 11:51

Je mi to moc líto :(. Hodně sil a opatruj se :hug: :hug: :hug:

 
trpaslinka
Extra třída :D 11333 příspěvků 22.01.14 12:00

Přesně kvůli takové péči jsem ráda, že jsem si to nemusela prožít v ČR.
Hodně sil posílám. Vždy mě bolí u srdce, když čtu o dalším andilkovi, a ještě více, když vidím, jak nešťastné maminky ztrácejí jedinou možnost vidět své miminko.

 
luciana2602
Závislačka 3119 příspěvků 22.01.14 12:09

@trpaslinka Ani nevíš, jak ti „závidim“ že máš nějakou památku na svou holčičku :,(

 
tučňačka
Zasloužilá kecalka 833 příspěvků 9 inzerátů 22.01.14 12:10
:,(
 
Liren
Generální žvanilka 23894 příspěvků 22.01.14 12:11

:,( :,( mnoho sil :hug: :hug: :hug:

 
verulicek  22.01.14 12:13

Tohle jsem neměla číst..jsem ve 33. týdnu a člověk si pořád říká, že už je za vodou a tohle…je mi to moc líto i když tě neznám, nedovedu si představit, jak bychom tohle s manželem ustáli. Moc vám držím palce, ať to společně překonáte :,(

 
luciana2602
Závislačka 3119 příspěvků 22.01.14 12:14

@Olivanoce věřím,že se mi vrátí v podobě nového miminka, ale ten strach si nedokážu představit :nevim:

 
K-Black  22.01.14 12:17
:hug: :hug: :hug:
 
Medžika  22.01.14 12:23

:? Drž se :hug:

 
renč  22.01.14 12:24

To mě moc mrzí. :hug:

 
iveta kotrcova
Závislačka 3477 příspěvků 22.01.14 12:32
:,( :hug:
 
eviku-miluna
Závislačka 3564 příspěvků 22.01.14 12:35

Drž se :hug:

 
bbetty
Kecalka 131 příspěvků 22.01.14 12:37

Přejeme hodně sil a štěstí!!!

 
kitty77
Závislačka 2511 příspěvků 22.01.14 12:37
:,( :hug:
 
teretere
Kecalka 141 příspěvků 22.01.14 12:40

Je mi to moc líto. Vím, jak se cítíš, taky jsem maminkou andílka. Při čtení tvého deníčku se mi vrátily ty pocity beznaděje. V říjnu to byly 3 roky, co se nám narodil na konci 7. měsíce t. mrtvý chlapeček, měli jsme termín porodu na Vánoce, příčinou byl zaškrcený pupečník.
Teď je to strašné období, potřebuješ obejmout, vyplakat se a hlavně o tom mluvit, mluvit, mluvit, udělala jsi dobře, že jsi už teď napsala deníček.
To že jsi si miminko nepochovala, nerozloučila se, si nevyčítej. Nevím, zda se tě na to personál zeptal, mě se ptali a také jsem si malého nepochovala, já měla hrůzu z toho, že jak mi ho vezmou z náruče, už to nikdy nezažiju. Rozloučila jsem se pohledem, v paměti mám vrytý jeho obličej. Ty jsi se rozloučila v duchu určitě mnohokrát a tímto deníčkem. Řešila jsem to v sobě taky dlouho, nakonec jsem si řekla, že se přece jednou potkáme a tam mu všechno vynahradím…
I když se to zdá teď nereálné, časem se ta neskutečná bolest bude zmírňovat, uvidíš.
Přeju tobě i příteli hodně sil a ať vám prázdná náruč nezůstane dlouho, tak jako nám. :hug: :hug: :hug: :mavam:

 
Elessar  22.01.14 12:44

:( držte se :hug: :hug:

 
Azzii
Povídálka 43 příspěvků 22.01.14 13:00

Moc me to mrzi :-( Preji vam obema hodne sil. Drzte se e nenechte se smutkem semlit!

 
Pipinka11
Zasloužilá kecalka 571 příspěvků 22.01.14 13:01

Hrozné :( :( nedovedu si to ani přestavit!! drž se a přeju ti at Vám Viktorka brzy pošle nového andílka místo ní. :hug: :hug:

 
Andy27
Závislačka 4416 příspěvků 22.01.14 13:02

Taky si ted rikam ale nedalo se to necist..a rikam si vzdy z :zed: e to nebudu cist. jinak zakladatelce:jsi moc statecna, a drzim palce :kytka: hlavne to nevzdavej :hug:

 
bud
Povídálka 39 příspěvků 22.01.14 13:24

:,( :,( :,( je mi to strašně moooc líto! :( :( :( ty nejsilnější dny.. držte se!

 
Cuarentena
Echt Kelišová 8068 příspěvků 22.01.14 13:42

To je mi moc líto. :,( :,( :,( Musí to být strašné, byla to vždycky moje nejhorší noční můra, hlavně poté, co se to stalo sousedce. :,( :,( :,( Je to určitě strašná bolest a kdybych mohla, pošlu vám nějakou sílu, ať se z toho co nejdřív vzpamatujete a dokážete to zkusit znova. :hug:

 
Cuarentena
Echt Kelišová 8068 příspěvků 22.01.14 13:43

Jo a ta doktorka na příjmu, nemám slov. :cert:

 
Korčulka86
Ukecaná baba ;) 1885 příspěvků 22.01.14 13:48

Proč se takový věci stávají? :,( :,( U tvého deníčku jsem se rozbrečela! :,( :,( :,( Buď silná :hug:

 
1.zizi  22.01.14 14:33

Na ohle se neda nic napsat :,(:hug:

 
mumisek79
Extra třída :D 11618 příspěvků 2 inzeráty 22.01.14 15:26

:hug: :hug: :hug: :,( :,( :,( :,( :,( a hodne sily a odvahy do budoucna :hug:

 
Terezka s Denískem
Závislačka 3578 příspěvků 22.01.14 15:29

:hug: :hug: drž se je to opravdu strašný! :srdce: :srdce: jak si psala, že si byla na kontrole a už tam se jim ozvy nezdáli proč se to neřešilo hned? třeba by měla holčička šanci.. :hug: :hug:

 
luciana2602
Závislačka 3119 příspěvků 22.01.14 15:37

@Terezka s Denískem DR. řekl, že je to v pořádku, já jsem monitor měla poprvé v životě, takže jsem nevěděla, jak to má vypadat :,(

 
MaJiKa
Zasloužilá kecalka 855 příspěvků 22.01.14 16:08

:,( I když to tak teď nevypadá, jednou ta bolest trošičku ustoupí a bude líp.
Přeju moc, moc síly a co nevidět zdravé miminko :hug:

 
terysek09
Stálice 66 příspěvků 22.01.14 16:14

Přeji tobě a celé rodině hodně sil. Brečím tu.Je mi to moc líto. Určitě vám Viktorka pošle nové miminko.

 
Weru
Hvězda diskuse 46780 příspěvků 22.01.14 17:03

Moc me to mrzi :hug:

 
Weru
Hvězda diskuse 46780 příspěvků 22.01.14 17:06

@luciana2602 strach a smutek otupi stesti a radost z dalsiho miminka :hug: :hug:.

Tez jsem rada, ze jsem si neco podobneho mohla prozit v jine zemi nez je CR.

Příspěvek upraven 22.01.14 v 17:07

 
Pce
Extra třída :D 13873 příspěvků 22.01.14 17:28

Je mi to moc líto, mám slzy v očích a ptám se proč se tohle děje maminkám které se na miminko těší a ne těm zrůdám co jim lijí Fridex do jogurtů :-((( Držte se :hug: :hug:

Příspěvek upraven 22.01.14 v 17:28

 
lucka83
Hvězda diskuse 45847 příspěvků 112 inzerátů 22.01.14 17:32

To je hrozny :,( :,(

 
miisenka
Extra třída :D 14313 příspěvků 22.01.14 17:33

:,( :,( :,(
Posielam vela sil.. :hug:

 
Parchant
Ukecaná baba ;) 2002 příspěvků 7 inzerátů 22.01.14 17:54

Je mi to líto :,( Hodně sil :kytka: :hug:

 
CarrieJT
Ukecaná baba ;) 1063 příspěvků 22.01.14 18:18

Panebože :,( sice s očima plnýma slz, ale dočetla jsem až do konce :,( je mi to moc líto, drž se :hug: :,(

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 3 Další »
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele