Můj milovaný dědečku

Caty  Vydáno: 12.10.12

Můj milovaný dědečku, tento dopis píši Tobě, ale chci, aby o tom věděl každý, celý svět, jak báječný jsi byl dědeček a jak úžasný pradědeček mým dvěma dětem.

Je pondělí 8. října a sedím v obýváku. Moje zlatíčka se před chvilkou probudila a já musím být silná a nebrečet před nimi. Odcházíš pomaličku na druhý břeh, nevnímáš a po injekcích už jen spinkáš a pomaloučku Ti slábne dech.

Volala mi maminka, že nevnímáš, jen spíš a už tady nejsi, že si Tě Bůh pomaličku bere k sobě. Spouští se mi slzy, které se kutálí jako hrachy. Je to tady. Ta hrozná chvíle, která jsem věděla, že jednou přijde je tady a mně je hrozně. Ztrácím Tě a s Tebou i kus mého dětství, těch super prázdnin u Tebe, kam jsme s Péťou jezdily. Jak jsi nám dával mince do kasičky a balil na koupálko. Dělal jsi skvělé španělské ptáčky a karbanátky a úplně nejskvělejší játrovou polévku na světě, jakou nikdo prostě neumí.

Jezdíval jsi k nám domů a vždycky strčil Dastíčkovi potajmu buřty, abychom Ti nevynadali. My to ale vždycky viděli a jen se tomu smáli. Strkal jsi mu jídlo pod stůl a dělal, že nic. Dastíček Tě ale vždycky prozradil, olizoval se až za ušima. Přivezl jsi hromady čokolád, pomerančů a někdy i u nás spal a to bylo báječné.

Chodili jsme na procházky a bylo to krásné. Žádného takového jiného dědečka, který by se o nás tak zajímal, nebo babičku jsem neměla a jsem moc ráda, že jsem měla a ještě pár hodin mám Tebe. Chodili jsme spolu na houby, kradli jsme na poli kukuřici a vždycky jsi pro všechna svá vnoučata koupil 20 rohlíků. Než jsi došel domů, měl jsi jich polovinu a my byli krásně napapaní. Lehával jsi na zahradě na dece s Dastíčkem a ten Tě miloval, stejně jako my všichni. Celá Tvá rodina.

Vždycky jsi myslel nejdřív na své děti a vnoučata a pak teprve na sebe. Strašně sis přál pravnoučátka a já moc toužila po tom, ti ta pravnoučátka dát. A povedlo se. 22. března 2010 se Ti narodila první pravnučka Barborka a já byla šťastná, že ses jí dočkal a byl jsi tak moc rád. Ty jsi se ale přes všechna očekávání dočkal i dalších dvou pravnuček a vytouženého pravnuka Dominička, který se narodil před rokem, 30. září 2011. Jak moc jsi byl šťastný a hrdý, že máš pravnuka a pokračovatele. Každému svému pravnoučeti jsi dal něco do kolébky a já jim to bedlivě střežím a jednou jim budu vyprávět o kouzelném pradědečkovi, který je nadevše miloval a stále na ně myslel.

Když jsem vyrostla a vdala, snažila jsem se za Tebou jezdit, co to šlo. Snažila se ti vždy něco přivézt a hlavně udělat radost z pravnoučátek a jsem za to moc ráda. Na dny s Tebou vzpomínám s láskou a s úsměvem a nikdy na ně nezapomenu. Nezapomenu na naše hory, kdy jsi na mě vysypal ze stromu sníh a já jsem se tak vztekala a ses smál. Nezapomenu, jak jsem Ti nosila každé ráno snídani na pokoj a musela jsem Ti zazpívat písničku a nezapomenu, jak jsi mě chytal ze svahu na bobech, abych neskončila v lese.

Nikdy na Tebe a naše dny nezapomenu. Společná rodinná setkání nás hlavně kvůli Tobě držela pohromadě a já Ti slibuju, že i když tady nebudeš, budeme pokračovat a scházet se dál. Vím, co pro tebe rodina znamenala a znamená a vím, jak ti na ní záleželo a já ti slibuji, že se nikdy nerozpadne. Vždyť jsme spolu překonali tolik zlého, ale hlavně tolik krásných dnů a ty se nedají smazat.

Můj milovaný dědečku, ještě dýcháš a pomalu nás opouštíš. Na tu dlouhou cestu jsem Ti zapálila svíčku, dala k ní křížek a kytičky a fotky celé naší rodinky a jsme všichni s Tebou. Včera jsem tě viděla, řekla Ti, že Tě mám moc ráda a jak se těším na naše společné Vánoce, až za Tebou přijedeme. Věděla jsem ale, že už Tě neuvidím. Řekl jsi mi, že jsi mě měl vždycky hrozně rád a chtěl jsi pusu, že jsem byla vždycky Tvoje Katěnka, a mně se chtělo tak moc brečet. Měl jsi radost, že tam byl i Dominiček a Barborka a dal jsi jim čokoládu. Cestou domů ji Barunka skoro celou snědla, i když jindy jí to nedávám.

Vím, že jsem Tě viděla naposled, naposledy Tě obejmula, namasírovala nohy, dala ti taaak obrovskou pusu a hladila po tváři a nikdy, nikdy na Tebe můj milovaný dědečku nezapomenu. Vždycky zůstaneš v mém srdíčku a vím, že se jednou zase shledáme. V nebíčku pozdravuj Samíčka a Dastíčka a čekejte na nás a moc je necpi buřtíky.

Dědečku, mám toho tolik na srdci, ale neumím to napsat a vyjádřit, ale ty víš. Ty to všechno víš a já Ti moc děkuji za to, co jsi pro mě a moje děti i manžela byl, co jsi pro nás udělal a co jsi pro nás znamenal.

Miluju Tě, dědečku!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.2 bodů
 Váš příspěvek
 
monifix
Závislačka 2638 příspěvků 12.10.12 07:42

Tecou mi slzy jako hrachy…cele vasi rodine preji hodne sil do dalsich dnu!!!

 
Lenča86
Zasloužilá kecalka 558 příspěvků 12.10.12 08:06

Brečim jak želva..drž se a i ostatní z rodiny! :,(

Příspěvek upraven 12.10.12 v 08:06

 
dasjana
Kecalka 296 příspěvků 12.10.12 08:27

Úplně jsi mne se svým deníčkem rozbrečela :,(,vzpoměla jsem si na mojí maminečku, která mi před rokem odešla a ani vnoučka se nedočkala, ketrého mi poslala, není dne, kdy bych na ni nezavzpomínala…drž se :hug:

 
lucinecinka
Nováček 1 příspěvek 12.10.12 09:45

Obvykle na deníčky nereaguji, jen je v tichosti čtu, ale tady musím. Slzy se mi kutálejí po tvářích, je to, jako bys psala o mém dědečkovi, který už tu dva roky není a svého pravnoučátka se už bohužel nedočkal. Byl ve všech ohledech jako ten tvůj a já vím, co teď prožíváš. Bude to těžké, posílám hodně sil, ale věř mi, že i když to teď tak nevypadá, bude lépe. Máš na něj nádherné vzpomínky a taky díky němu jsi taková, jaká jsi, neseš jeho geny. Přijdou dny, kdy o něm budeš moci vyprávět bez slz v očích. Člověk, se kterým jsi měla vztah, kde bylo všechno vyřčeno, kde nebyly žádné výčitky a křivdy, kde nemáš pocit, že jsi něco neřekla a měla jsi, se na druhý břeh pouští o něco lépe, než ten, kde nebylo všechno vyřešeno.
Věřím, že až se tvůj dědeček potká s tím mým, budou nejlepší kamarádi a budou si o nás povídat :hug:

 
laducha
Neúnavná pisatelka 18381 příspěvků 12.10.12 10:22

Krásně napsané, tečou mi slzy a nemůžu přestat brečet. Můj děda byl taky takový, i když jsem měla i ostatní prarodiče, k němu jsem měla nejblíž.

 
klara123
Ukecaná baba ;) 1505 příspěvků 12.10.12 13:09

Taky u toho čtení řvu :,( Hrozně krásně napsané!!! Ale tak moc smutné… Držte se, teď máte v nebi strážného anděla :kytka:

 
kofola3  12.10.12 13:18

Držte se…

Nám odešel dědeček 23.8 a pořád to moc bolí..Naše poslední miminko už neviděl a bohužel nikdy neuvidí

 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 12.10.12 14:20

:,( :roll: Krásně napsané.

 
mom.kri
Závislačka 4416 příspěvků 12.10.12 16:27

Moc pěkně napsané, zadržuju slzy abych mohla psát…
Drž se, bude to ještě nějakou dobu bolet, ale pak to přejde a budou tě u srdce hřát jen ty krásné vzpomínky, které na dědečka máš… :hug: :hug: :hug:

 
favofrenki
Povídálka 47 příspěvků 12.10.12 16:54

Taky nikdy nereaguji, ale teď mi to nedá přeju hodně síly, vím jak to bolí já milovaného dědečka ztratila v lednu. Strašně se těšil na první pravnouče, ale bohužel se ho nedočkal. Ale věřím že je jeho strážným andělem. Bolí to stále strašně moc ale hřejou mě krásné vzpomínky. A vím že je mu tam nahoře líp než když tady žil v bolestech a kouká na nás. Ještě jednou hodně síly

 
Adaneli
Extra třída :D 14128 příspěvků 12.10.12 20:26

Caty, drž se :hug:. Napsala jsi to nádherně, z celého srdce, tvému dědečkovi bude už jenom dobře :srdce:.

 
jeudi
Stálice 90 příspěvků 12.10.12 20:34

Drzte se, krasneji jsi to popsat nemohla, brecim tu, protoze jsem si vzpomela na sve detstvi, jake bylo krasne :-)hodne sily preju :hug:

 
iveta.zenda
Povídálka 45 příspěvků 12.10.12 21:50

Nádherně napsané, bulím jak slon, je mě líto že vás opustil tak skvělý člověk :hug:

 
yweta
Závislačka 4075 příspěvků 12.10.12 22:44

Ahoj Caty,
nedočetla jsem…neměla jsem sílu…zítra to bude měsíc co mi umřel taťka…usnul a pomahu přestal dýchat. Podle doktorů netrpěl.
Takže dokážu pochopit jak se cítíš.
Táta mi strašně moc chybí, ale říkám si, že teď už ho nic nebolí. Dívá se na nás zhora a je mu dobře. A třeba se s ním zase jednou sejdu.
Buď silná :hug:
Děda určitě ví, že ho máte všichni moc rádi. :hug: :hug:

Příspěvek upraven 12.10.12 v 22:56

 
Caty  13.10.12 00:45

Ahoj holky, mov Vám děkuji za slova útěchy. CHtěka bych toho napsat a říct toliko více, ale nejde to, slova to nevyjádří. Dědeček zemřel z pondělí na úterý v noci a dnes byl pohřeb. Na pohřbu jsem brečela, ale zkolilo mě potom spouštění rakve do hrobu a házení kvítí a vědět, že v té rakvi je můj dědeček. Bylo to hrozné, le ještě horší je, že mi to stejně stále nedochází. Nebrečím, nemůžu, nejde to. Vím, že tady není a nikdy už nebude, ale pořád mi přijde jakoby byl prostě jen u sebe doma a přitom bych se z toho chtěla tak strašně moc vybrečet, protože už ted mi moc chybí. Děkuji ještě jednou moc za Vaše slova. :hug:

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 13.10.12 15:05

:hug: Brečím u toho. Dědečka jsem sice nepoznala, ale mám skvělou babičku. Dědeček sice odešel, ale krásné vzpomínky zůstanou na celý život.

 
Caty  14.10.12 13:07

Holky děkuju moc. Bolí to, tak strašně to bolí. DO pohřbu mi to nějak nedocházelo, ale při spouštění rakve do hrobu mi to došlo uplně a strašně to bolí. Nevím co s tím. Chybí mi hrozně moc, strašně moc mi chybí. Chtěla bych ho ještě obejmout, dát mu pusu a říct, že ho mám strašně ráda, ale už nemůžu.

Vložit nový komentář