Můj naprosto úžasný druhý porod

makysek  Vydáno: 13.12.05

Svého druhého porodu jsem se začala bát v okamžiku, kdy jsem v sedm večer vylezla z vany plné horké vody a zjistila, že bolesti nejen neustaly, ale jsou naopak silnější a pravidelnější. Vlastně byly naprosto pravidelné po třech minutách. Byla středa 30.11., přenášela jsem skoro týden a v pátek jsem měla nastoupit do Krče na vyvolání. A já si strašně přála porodit do té doby, aby Jiříka nevyháněli ven doktoři.

Tak proč jsem se bála? Můj první porod před rokem a půl byl moc dlouhý, bylo v něm moc oxytocinu a moc dolzinu a moc bolesti. Nic to nemění na tom, že na něj ráda vzpomínám, protože bolest bylo to první, na co jsem zapomněla, když jsem Vaška držela poprvé v náručí. Jenže ta bolest byla taky to první, co se mi znovu vybavilo ten večer, když jsem vylezla z vany. Strašně jsem se bála, že to zas bude trvat celou noc a celý další den a hlavně jsem nechtěla ty bolesti rozdýchávat na potemnělé chodbě šestinedělí, jako v prvním případě. Takže jsem se rozhodla, že jentak hned do porodnice nejedem.
Nakrmili a okoupali jsme prvorozeného a mezi stahy jsem mu zvládla zaspívat i dvě ukolébavky. Jen jsem mu neříkala jako každý večer: „Až se ráno probudíš, zavolej "maminko“ a já přijdu". Vůbec jsem mnohem víc myslela na něj, než na toho druhého, který se právě chystal na svět. Vždyť za ten rok a půl jsem byla bez něj párkrát maximálně na dvě tři hodiny a ráno se nikdy nebudil beze mne. Místo balení se do porodnice jsem se mnohem víc zajímala o to, jestli babička umí namíchat dobře Sunar na ráno, nebo zda ví, že „boboba“ znamená, že chce synek vysmrkat.
Ve čtvrt na devět jsem se rozhodla, že do porodnice alespoň zavolám a zeptám se co a jak. Předestřela jsem jim situaci včetně své minulé zkušenosti a milý hlas na druhém konci drátu mě začal přesvědčovat, že pokud mám už hodinu a půl pravidelné stahy po třech minutách, měla bych raději přijet. Přeci jen, druhý porod bývá rychlejší, zvláště následuje-li po tak krátké době. Než jsme se dočkali babičky a dobalili, bylo čtvrt na deset a cesta do Prahy trvala další půl hodinu. Před desátou jsme vešli do porodnice. Byla jsem celkem v pohodě, jen jsem se každé tři minutky opírala o zeď a rozdýchávala. Úvodní prohlídka mě příjemně naladila - otevřená jsem byla na 4 cm, šlo se na sál, hurá!. Ve zšeřelé místnůsce vedle sálů jsme nejprve vyřídili formality a pak mě milá malá porodní asistentka napojila na monitor. Přesně jak jsem si pamatovala z minula, rozdýchávat stahy v leže bylo mnohem horší než v jakékoliv jiné poloze. V půl jedenácté jsem byla otevřená na 5cm a mé příjemné naladění stouplo, když jsem se dozvěděla, že klystýr už nestihnem. Další půl hodinu jsem strávila hopsáním na balónu ve sprše, to byla velmi pěkná část večera. Po jedenácté jsem se konečně dostavila na sál. Otevřená už na 7 cm. Všude byl klid, rodila jsem jediná, v místnosti svítila jen jedna matná žárovka. I když to bylo nemocniční prostředí, atmosféra byla hodně intimní.
Opět jsem byla připojena na monitor a asistentka mi píchla vodu. Téměř vzápětí stahy hodně zesílily a dostavily se ony známé pocity tlačení. V tuto chvíli se ukázala nevýhoda vynechaného klystýru, ale nijak mě to netrápilo. Funěla jsem jak uhnaný bernardýn a drtila taťkovi ruku.
A pak to šlo už šupem. Obrat na záda, asistentka s doktorkou mě zvedly téměř do polohy vsedě a při další kontrakci jsem začla tlačit jak o život. Uvědomovala jsem si docela ostrou bolest a říkala si: „ta ženská snad do mě strká obě ruce, nebo co!!?“ V mezidobí, které jsem potřebovala na nádech, jsem otevřela oči a mezi nohama uviděla malou hlavičku. Bylo to úžasný. Další nádech, zatlačení, a malé tělíčko vyklouzlo ven. Můj druhý synáček se právě narodil. Bylo 23:44. Rychle jsem otevřela znovu oči. Ležel na stole a kňoural, pozorovala jsem, jak mu střihají pupeční šňůru a bylo mi nádherně.
Položily mi Jiříka na bříško a mezi tím vyšla placenta. Když ho odnesli na měření a vážení (3820g a 53 cm, prostě kus chlapa), ptala jsem se, jestli budou šít. A přišlo třetí překvapení večera - nepotřebovala jsem ani nástřih, ani jsem se nenatrhla. Nebyl nutný jediný steh. Díky tomu jsem se už druhý den po porodu cítila naprosto fit, jako bych ani nerodila. Možná že za to mohu děkovat právě porodní asistentce, která mi „necpala ruce dovnitř“, jak mi to připadalo, ale velmi razantně mi masírovala a rozšiřovala hráz, aby mimčo lehce vyklouzlo, jak mi prozradil manžel. Ten si mimochodem druhý porod užil taky mnohem víc než první, všechno sledoval s velkou pozorností.
Teď už jsme týden doma a já více či méně úspěšně bojuju s péčí o dvě děti, z nichž to starší zřejmě právě vstupuje do prvního období vzdoru. Občas si zoufám a dost často si nevím rady. Ale to nic nemění na tom, že jsem nesmírně šťastná. Před dvěma roky jsem slavila Vánoce s milovaným chlapem, byla jsem spokojená v práci, měli jsme spoustu přátel a já si říkala, co víc si můžu přát. Pouhých 730 dní uběhne a budeme pod stromkem už čtyři a já si říkám, čím jsem si tolik štěstí vlastně zasloužila......

Makýš a Tygříci Vašek (skoro 19m) a Jiřík (skoro 14 dní)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Julda
Ukecaná baba ;) 1033 příspěvků 13.12.05 13:49

Makýšku, ty umíš tak krásně psát. Mám slzy v očích a moc ti přeju, že jsi měla tak krásný porod.

Třetí bude ještě hezčí, hi, hi.

Co se týká nestíhání, jste teprve týden doma, časem se kluci srovnají a budeš mít skoro pohodu. U nás je to už taky lepší, ale zrovna asi před týdnemzačalo Martínkovi první období vzdoru, Tomášovi začíná puberta a mě dost často tečou nervy. Tak se vždy těším, až bude manža doma, že si trošku odpočinu, hlavně psychicky.

Julda

 
Jana24
Kecalka 488 příspěvků 13.12.05 13:52

Makýšku,
ještě jednou moc moc gratuluju. Nějak takhle bych si taky představovala další porod (i když si na ten první nemůžu stěžovat).
Přeju vám hodně štěstí a krásné Vánoce ve čtyřech!

Jana + Matěj (1rok)

 
Magrata
Kelišová 7461 příspěvků 13.12.05 13:57

makysku:)))

nadherne napsany :)), jsem hrozne moc rada, ze se druhy porod vydaril a byl podle tvych predstav.

pusu klukum

market

 
Jendys
Kecalka 486 příspěvků 13.12.05 13:58

Makýš,
nádherný porod, nádherný popis! Ještě jednou moc gratuluju, Tobě přeju hodně trpělivosti, mlíčka a pohody a Jiříkovi do života stále tolik síly a vitality, kolik jí měl v okamžiku zrození.
A neboj, ani se nenaděješ a kluci budou brzo team, hrozně to letí…
Jendys, Ema (téměř 22 měsíců) + Alan (3,5 měsíce)

 
E_vasek
Kecalka 436 příspěvků 13.12.05 14:01

Makýšku to je krásný!!! úplně se mi při čtení chtělo brečet…
Ale že to teda byla rychlovka…:o))

A péče o dvě děti??…rychle si zvyknete a přizpůsobíte se a bude to zase v pohodě. Neboj, jsi mamka šikulka..to v pohodě zvládneš, jen to chce trošku času. Hodně sil a trpělivosti!!!

Evásek a raubíři

 
Maky1
Závislačka 2907 příspěvků 13.12.05 14:09

Makys moc ti to štěstí přeji. Porod jsi měla opravdu suproví takový si nejspíš přejeme každá (já měla taky to štěstí i když mě se neminul nástřih, že to šlo taky takhle hladce a doufám že i napodruhé to bude minimálně takové). Doma se brzy zaběhneš a budeš všechno zvládat levou zadní :-) hodně štěstí a zdraví tobě a všem třem chlapům
Maky a Terinka

 
sunn
Závislačka 3823 příspěvků 13.12.05 14:29

Ahoj, ještě nejsem ani snažilka,ale tak krásně popsaný porod jsem si nemohla nechat ujít. Fakt krásně napsanéé a přeji moc a moc radosti s dětma a třeba ještě holčičku k tomu:-)) Krásné Vánoce!
sunn z Květníčku

 
pepi
Zasloužilá kecalka 555 příspěvků 13.12.05 14:49

Makys - nádherný, slzičky se mi při čtení jenom hrnuly.Taky čekám druhé mimi, tak jsem zvědavá jak ten první raubíř bude reagovat!!
Přeju vám sJiříčkem hodně zdraví a štěstí as Vašíkem ať to období vzdoru překonáte!!!
 Petra

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 13.12.05 15:09

Makýš,

tak i já můžu přispěchat se svou trochou do mlýna a pograulovat Ti ke krásnému Jiříkovi i k rychlému porodu!! Sice jsem zaznamenala, že už je na světě, ale skoro jsem se nedostala k počítači a na ICQ jsem Tě nezatihla.

Sice máš kluky hodně brzo po sobě, ale věřím, že to v pohodě zvládneš. I se žárlením se časem vyrovnáte, většinou to trvá kolem jednoho roku, co si starší dítko začne všímat i pozitiv a na toho mladšého si zvykne.

Vychutnejte si Vánoce ve čtyřech, Tobě přeju dostatek spánku ve dne i v noci (mimo jiné) a Jiříkovi spokojenou odpočatou maminku (mimo jiné)!! :o)

Celou smečku zdraví

Alice

 
Pajinkaa
Kecalka 136 příspěvků 13.12.05 16:18

Makýšku,

kouzelný!! Moc gratuluju, úplně mi to tlačilo slzičky do očí! Jsem teprve těhu poprvé v 8 tt, ale neodolala jsem Tvému článku- i bezvadnej popis, přeju vám všem hodně zdravíčka a krásné Vánoce!

Pajinkaa

 
Ivca_K
Zasloužilá kecalka 986 příspěvků 13.12.05 19:09

Gratuluji a přeji krásné vánoce ve čtyřech.
Ivča_K

 
Meggie
Ukecaná baba ;) 1363 příspěvků 14.12.05 08:31

Ahoj Makýšku,
moc hezky jsi to napsala. Já čekám teprve první miminko, a takové článečky, mě vždycky povzbudí, abych se porodu nebála a jsem si vždycky jistější, že to zvládnem.
A za to moc díky!
Přeju pohodové Vánoce ve čtyřech a hodně zdravíčka!

Meggie 23.tt (z Květníčku)

 
Tanina
Kecalka 155 příspěvků 16.12.05 20:05

Ahoj rodinko,

i my se připojujeme s velikou gratulací k narození Jiříka :) Jsem ráda že se porod vydařil dle představ a že jste v pořádku. Jsi veliká šikulka a doma to určitě vše zvládneš. Ani se neohlídneš a budete doma všichni sehraná čtyřka. Takže ještě jednou hodně zdraví, radosti a štěstí vám všem.

Tanina, Julinka a ??? ( už 13tt)

Vložit nový komentář