Můj nelehký porod

misule.j  Vydáno: 03.06.13

S manželem jsem se rozhodli mít miminko. Vysadila jsem antikoncepci, nechala proběhnout první menstruaci a ta další už nepřišla. Byla jsem těhotná :) Už je to 16 měsíců, co přišla na svět naše holčička.

Termín porodu byl určen na 31.1. V pondělí 23.1. mě v půl 7 ráno vyhnal z postele šplouchanec plodové vody.

Do porodnice jsme dorazili cca v 8:30. Jak jsem předpokládala, manžela se mnou nepustili, tak šel prozatím domů (do nemocnice to máme asi 15 min. chůze. Vyšetření – kontrakce žádné, otevřená tak na půl prstu.

Asi po 6 h po odtoku jsem byla otevřená na 1 cm. Ne zrovna příjemná PA to nazvala, že ty moje kontrakce stojí za prd – nějaké minimální se už v grafu objevily, ale já je ani necítila. No, jestli to půjde tímhle tempem…

Čas jsem trávila na nadstandardním pokoji, kde se mnou byl i manžel. Před 19 h se měnila směna. Přišly dvě velmi příjemné a milé sestřičky. Bolest už nějakou dobu přicházela, ale dalo se to v pohodě zvládnout – otevřená na 2cm.

Kontrakce stále sílily, ale byly dost nepravidelné. Po 5, po 2, po 3, pak zase po 5 minutách. Hopsala jsem si na míči a ujídala rizoto, které mi manžel přinesl – měla jsem hrozný hlad – později se ukázalo, že jíst nebyl zrovna dobrý nápad.

PA každou hodinu kontrolovala ozvy miminka a každé 2-3 hodiny jsem chodila na natáčky. Dostala jsem injekci, která měla zlepšit kontrakce – resp. otvírání – bolesti byly, ale stále jsem se otevírala velice pomalu. Bylo asi 23 h. Hopsala jsem na balónu ve sprše. Potom jsme se vrátili na pokoj, já stále na balónu a manžel mi při kontrakcích masíroval kříž a bederní část. Nepoznala jsem tvrdnutí břicha, měla jsem,,pouze“ křížové bolesti. Ty byly stále větší, navíc se mi udělalo špatně a 2× jsem zvracela. Při kontrole stále žádná sláva.

Ve 2 h ráno stále žádný extra pokrok, tak se přešlo k oxytocinu. Po něm to teda byla extrémní bolest, už jsem nevnímala okolí, jen jsem dýchala jako o život. Už mi nepomáhala ani sprcha, ani balón, ani masáž, měla jsem pocit, že se mi ta kostrč snad rozskočí vejpůl a stále se mi zvedal žaludek. Manžel už byl trochu na nervy, ale nedával to znát a dýchal se mnou – nevěřila bych tomu, ale moc mi to pomáhalo. Bolest byla už skoro neúnosná, ale já jsem ani nepípla, všechny kontrakce jsem prodýchávala.

PA se mě ptaly jestli nemám pocit na tlačení – ani trochu. Poslední natáčky ani nevím, jak jsem zvládla – pro mě v nepříjemné poloze a ještě se nesmět pohnout – PA povídá směrem k manželovi, že mám už opravdu silné kontrakce – vyšetření – 8 cm. Potom mi ještě obě pořád hmataly na břicho – já to ale nevnímala – později mi došlo, že se snažily zjistit polohu plodu – mladší PA povídala, že si myslí něco – starší, něco jiného…

Bylo 5 h ráno a šlo se na sál, přestože jsem byla na 8 cm, prý tomu pomůžou. Už totálně unavená a bez sil povídám sestřičce, že už tlačit nezvládnu. Ona mi říká:,,To už nic nebude, jen párkrát zatlačíte a budete to mít za sebou.“ Mýlila se. Bylo třeba, aby plod sestoupil, stála jsem u porodního lůžka, držela se ho, měla jsem kroužit boky. Já se ale při každé kontrakci instinktivně zkroutila do pro mě přijatelné pozice. Ještě jsem se stihla jednou pozvracet – naštěstí jsem to stihla do misky a ne na lůžko, kde jsem měla rodit :D

Lehla jsem si na porodní křeslo. Měla jsem tlačit. PA měla obě ruce ve mně a roztahovala porodní cesty – nic příjemného. Zjistili jsme, že v momentě, kdy si lehnu, necítím žádné kontrakce. Tak jsem neustále slézala na nohy a vylézala zpět na kozu. Byla jsem také na všech 4. Tlak ale stále nepřicházel. Šlo se rodit i tak. Tlačila jsem – prý správně – ale nic se nedělo. Takhle to trvalo skoro 2 hodiny. V 6:45 přišla nová směna – ty dvě PA, které se mnou byly celou noc, zůstaly také. Starší PA z nové směny byla taková rázná, začala velet, šup další dávku oxytocinu, já budu tlačit na břicho. Vzala prostěradlo, jednu stranu držela, druhou zahákla za mé břicho. Až ucítím bolest, mám tlačit. He he, já ale nic necítím, povídám. Tak prý mám tlačit i tak. Tak jsem tlačila. Jako blázen. PA brala za břicho. Nic. Tak zase. Nic. Tak další oxytocin. A zase. Nic.

Najednou cítím příšerné štípání, pálení a trhání. To bylo poprvé co jsem se ozvala. Vyjekla jsem.,,Co to bylo?! Já se tam trhám! Já už tlačit nebudu!“ A chtělo se mi brečet, ale nešlo to. Mimochodem byl to nástřih. Rozhlížím se kolem. Vidím 5 sester, které jsou v koncích. Koukají na sebe a krčí rameny. Jedna mi opatrně říká:,,To ale musíte.“ Vzdychnu a říkám, jdeme na to. A zase. Tlačíme o sto šest. Já omdlívám. Dostanu kyslík. Opět chvíle váhání. Volají doktora. Bylo mi jasné, že pokud neporodíme, dojde na kleště. Než přijde doktor, ještě to zkoušíme. Tlačíme – já a PA na břicho. Nevnímám nic než tlak v hlavě, jakoby v dálce slyším:,,No, no, ještě, už leze hlavička!“ Najednou LUP a přišel neskutečně úlevný pocit. Miminko je na světě. Po chvíli se ozval křik. Uf, je v pořádku. V ten moment přišel doktor, jen mi koukl mezi nohy a říká:,,Hm, to bude velký šití.“ A šel pryč. Druhá doba porodní trvala 2 h a 20 min. Celý porod - od odtoku vody po narození dcery 25 h a 50 min.

Důvod všeho byl krátký pupečník a abnormální rotace. Malá nedorotovala a vylezla ven obličejem a tělíčkem směrem nahoru. To porod ztěžovalo a tlačení bylo v podstatě marné - malou držel ten krátký pupečník. Bez pomoci sestry bych neměla šanci.

Dostalo se mi i pochvalných slov od porodních asistentek, že jsem byla moc statečná, že jsem si opravdu užila. Údajně z mého porodu ani nespaly. Slíbily, že druhý porod bude za odměnu :) To jsem zvědavá…

Moje první pocity těsně po porodu nebyly záplavy lásky, něhy, štěstí. Bylo mi jako po mučení. Chtělo se mi brečet. Cítila jsem hroznou nespravedlnost. Napadaly mě nesmyslné myšlenky, jestli to za to vlastně stálo…

Ano. Stálo. Skoro mám slzy v očích, jak mě to dojímá. Dnes jsem šťastná, že jsem mohla být u toho, jak malá,,vyplula“ na svět, že jsem to nemusela zaspat v narkóze u císaře, a že to nakonec vlastně moc dobře dopadlo :) Dcerka je krásná, zdravá, hodná a moc ji milujeme. Co víc si přát? :)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.4 bodů
 Váš příspěvek
 
Uživatel je onlineslavuska1
Vesmírná mluvilka 31241 příspěvků 03.06.13 00:46

Užila sis to pěkně, ale výsledek za to stojí :hug: mimochodem, já mám synka mladšího o 4 dny, jestli dobře počítám :D

Příspěvek upraven 03.06.13 v 00:46

 
zrzule23
Závislačka 4933 příspěvků 03.06.13 03:59

No to jsis opravdu uzila chuderko.ale jeste ze to ta matka prirosa zaridila tak nejak zvlastne ze brzo ty zive vzpominky na tu bolest otupi… :pankac:
Jedine co me trochu zarazi ze uz tam ten doktor nebyl o neco drive… :nevim:

 
mimoradnalinka.cz  03.06.13 06:11

Gratuluji k miminku:) byla to dlouhá cesta ale stálo to za to :)

 
Anabellka
Závislačka 4764 příspěvků 03.06.13 07:04

No musela to být hrůza, hlavně že jste obě v pořádku.
Taky mám holčičku leden 2012 :-D

 
triada
Kelišová 5963 příspěvků 03.06.13 08:16

Tak to sis teda taky užila. V něčem mi to hodně připomíná můj porod. Taky jsem skoro necítila žádný tlak, že bych měla tlačit. Zvracela jsem a oxytocin do mě rvali stále větší a větší dávky..A všechno mi to šlo do kříže. :?

Příspěvek upraven 03.06.13 v 08:17

 
snažilka1210
Kelišová 7454 příspěvků 03.06.13 08:25

Teeeda, síla, ale zvládla jsi to, my ženské snad přežijeme všechno.
Toho se nejvíc bojím, že budu omdlévat při porodu, omdlévám pořád :mrgreen:

 
Kytkaa
Závislačka 3492 příspěvků 03.06.13 09:03

No mám necelé 2 měsíce před porodem… A teda trochu lituji, že jsem to četla… Ale obdivuji jak jste to zvladli! :kytka:

 
Matea
Echt Kelišová 8450 příspěvků 03.06.13 10:28

Gratuluju, zvládla jsi to skvěle ;)

Já jsem svého prvního syna rodila taky 2,5 hodiny. Dlouho jsem se neotvírala a když už jsem se otevřela, tak kontrakce nikde :nevim: dostala jsem kapačku a nic, pak další do žíly a nic, nakonec ho PA v podstatě musela vytlačit ven z břicha (ani nemluvím o tom jak pak to břicho vypadalo). Měl kolem sebe 2× pupečník a prostě ho to táhlo zpět. Navíc placenta už nefungovala. Ale za to všechno to stálo ;)

 
3Lu
Extra třída :D 10496 příspěvků 22 inzerátů 03.06.13 10:46

Gratuluji…je čím dál více takových porodů :-(… Já rodila před třemi týdny, 18 hodin v porodnici, 12h doma v bolestech po 8mi minutách. Chtěla jsem jet až na finále, kdybych tušila… U mě podobný scénář, neotvírala jsem se, malá nesestupovala, pupečník kolem čelíčka, nakonec po dlouhé době akutní císař, kterého jsem se zuby nehty bránila. Ale na žádost mě vzbudili hned po něm, takže jsem i po celkové narkoze měla maličkou u sebe už na sále :-) a muchlaly jsme se. Už jsem ani neviděla, tak mi to bylo jedno, že mě uspali. A ten den bylo ze 7mi porodů akutních císařů 5 :nevim:.

 
Kaja83
Závislačka 2923 příspěvků 03.06.13 12:05

Zvládla jsi to na jedničku :palec: já mám 6 týdnů do porodu a myslím si, že jsem si to asi ani neměla číst :mrgreen:
Jsi opravdu statečná :hug:

 
Inuska.pv
Kecalka 410 příspěvků 03.06.13 13:31

Tak tohle opravdu nebyl porod za odměnu, třeba ten druhý bude o 100% lepší :D Jinak tě moc obdivuju, že jsi to tak zvládla. Já se bojím, že bych v téhle situaci asi začala panikařit :think:

 
KaterinaKK
Zasloužilá kecalka 881 příspěvků 03.06.13 14:50

Mela jsem stejne komplikace jako ty, jen s tim rozdilem ze jsem prijela porodnice otevrena na 4 cm a do 2 hodin od prijmu na 10 cm. Maly ale nesestupoval a ja tlacila a tlacila… :? Maly mel nakonec hlavicku jako sisticku-krevni vyron na temeni a museli jsme na utz, jestli nema krvaceni do mozku. Diky Bohu nemel. :dance: Potrhana jsem byla take dost. Na sestinedeli jsem nechapala, jak ostatni maminky mohou sedet v tureckem sedu, kdyz ja se nemohla poradne posadit normalne. Rana se zahojila a ja pomalu zapominam. Maly tu ted radi s hrackama a rozhodne za to stal. Preji hodne stesti pri dalsim porodu. Snad bude pro zmenu za odmenu. ;) :hug:

Příspěvek upraven 03.06.13 v 14:52

 
Skytafka
Závislačka 4164 příspěvků 03.06.13 15:30

Tak to ti nezávidím :,( Ale hlavně že to dobře dopadlo :andel: Gratuluju :kytka:

 
Hadumi
Extra třída :D 11053 příspěvků 03.06.13 15:45

Dcera měla taky velmi krátkou pupeční šnůru, tlačila jsem skoro dlouho jako ty, skákali mi po břiše, personál vypadal dost zoufale, naštěstí u mě to bylo bez nástřihu a poranění. Musím říct, že dnes si to už víceméně nepamatuji.

 
Vendy2v1  03.06.13 15:57

Naprosto mi to připomíná můj porod před měsícem! rodila jsem 21 hod, strašný křížový bolesti, pomalý otvírání, zvracení, na sále 2 hodiny tlačení ve všech polohách a furt nic! malej měl taky abnormální rotaci hlavy a navíc já tuhý pánevní vazivo, takže roztržená od Šumavy k Tatrám a to všude možně, šití 1,5 hod a týden na to opakovaný šití :-( no prostě někdo si nevybere :-/

 
Veronikka  03.06.13 21:00

Ahojky, měly jsme to skoro stejně, taky jsem byla na oxytocinu několik hodin a nakonec malou museli vytlačit dva doktoři co mi leželi na břiše, hrůza to byla :mrgreen:

 
Mondík
Závislačka 4497 příspěvků 03.06.13 21:33

Chuderko, to sis teda uzila. Mne taky praskla voda, ale hned 20 minut na to mi samy zacaly kontrakce a za dalsich asi 6 hodin jsem byla na 10 cm. Ale neco mame spolecneho. Taky jsem vsechny kontrakce jen silne prodychavala (nechapala jsem ty, co tam jecely…), vubec jsem nemela pocit na tlaceni a necitila jsem kontrakce, kdyz jsem mela tlacit. Ja jsem navic mela rajsky plyn, ktery me dost uspal a malou jsem taky tlacila skoro 2 hodky. U me ale nastesti nebyl problem jako u tebe, takze jsem kolem sebe nemela hodne lidi a nikdo mi nemusel nijak pomahat. Nakonec jsem mimco vytlacila a opravdu nezapomenutelny zazitek, ktery stal za to. Za chvilku me to ceka znovu, tak se porad uklidnuju, ze to bude lepsi, kdyz uz vim, co delam :mrgreen:. Vam preji hodne zdravicka! :hug: :hug:

 
martella
Stálice 82 příspěvků 04.06.13 09:43

Muj porod byl vyvolavany, oproti tobe jsem to mela jako prochazku ruzovou zahradou a taky se u me priliv emoci hned u porodu nedostavil. Jen jsem se porad ptala jestli bude bolet porod placemty, siti atd.

 
misule.j
Povídálka 22 příspěvků 04.06.13 20:42

Děkuji všem za příspěvky :kytka: Deníček byl původně asi 3× delší, ale nakonec jsem ho radši o dost zkrátila, aby to vůbec někdo dočetl :) Dodnes ve mě vzpomínka na porod vyvolává hodně emocí. Ten závěr byl prostě horor no :cert: Většinou všichni říkají, že pro ně byla nejhorší první doba porodní, ty bolesti a že tlačení už byla pohoda, já to mám naopak. Ne, že by první doba byla pohodička, ale nějak jsem tu bolest zvládla, ale to tlačení - hrůza.

Tím bych trochu chtěla uklidnit ty, co mají před porodem. Ve většině případů toto končí císařem. Myslím si, že mě na císaře nevzaly, protože neodhadly polohu plodu, pak PA asi trochu trnuly, aby to dobře dopadlo. Navíc ve svém okolí neznám nikoho, kdo by měl podobný porod. Proto jsem i ráda, že píšete, že jste měly podobný průběh. Ne, že bych to někomu přála, to vůbec ne!! 8o Jen jsem ráda, že v tom nejsem sama…

Brzy chceme dát volný průběh druhému mimču. Manžel už teď omdlívá při myšlence na porod :D, ale já se i přesto všechno budu na další porod těšit. Věřím, že po druhé už to bude tak, jak má být a že si odneseme příjemnější zážitek a vzpomínku :palec:

 
katerina2095
Ukecaná baba ;) 2082 příspěvků 06.06.13 13:18

Krásnej deník i slza ukápla…moc gratuluji a preji hodne stesticka :kytka:

 
EllaKouskova
Zasloužilá kecalka 808 příspěvků 20.07.13 23:08

Tak to jste byla statecna :-) gratuluju

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček