Můj ,,otec"

O životě

Je to příběh o tom, jak dokáže být člověk sobecký a hnusný k těm, co by mu měli být nejbližší.

Nevím, co má tento člověk za problém, ale už dlouho se mi hnusí mu říkat tati. Pro mě je to člověk ubohý a už téměř půl roku si nepřeji, aby znal mé dítě a aby mu něco kupoval. A důvod? Tenhle člověk umí jen ubližovat, nechci ho tady nějak ponižovat, nebo pomlouvat a házet na něj špínu. Ale dnes se opět předvedl.

Ze všeho nejvíc tím ubližuje mamince. Nikdy neuměl řešit problémy s rodinou, vždycky to dokázal řešit s kamarádama a známýma a doma pak uměl jen nadávat. Ať už se to týkalo nějakého problému se mnou nebo mých bráchů, tak to nikdy neřešil s náma, ani nám nijak nevynadal. Místo toho vynadal mamce, jak nás špatně vychovala. Já si teda myslím, že výchova je na obou rodičích.

Nikdy se o mě nezajímal, nezajímalo ho, co se mi líbí, co mě baví. Ani v mém dětství si nepamatuju, že bychom někam jeli na výlet třeba. Vždycky jsme jeli jen s maminkou, otec měl své zájmy a své kamarády a my jsme mu prostě do toho nezapadali. Aspoň si to teda myslím. Dodnes nechápu, proč si tak strašně přál dceru, když sem ho nikdy nezajímala. Nikdy mě za nic nepochválil, když po mě něco chce, tak mi to řekne příkazem. Slovíčka typu prosím a děkuji jsem od něj snad nikdy neslyšela.

No a teď k té dnešní události. Mezi našima už je to delší dobu takové všelijaké a není se čemu divit, když se otec chová tak, jak se chová. Dneska si popíjel v garáži s jeho kamarádem. A když pak došel ze sklepa nahoru, tak hned začal řešit, jak nás mamka špatně vychovala, jak on dělá vola. Pak mu začalo najednou vadit, že se maminka těší až bude babička. Že se těší na své první vnouče a že mu plete obleček do porodnice. Asi by maminka neměla dělat nic jiného než mu všechno nosit pod čumák a dělat to, co chce jenom on. Začaly výčitky, že se s maminkou nedá žít, že život s ní není žádné peříčko (nevím teda, co je pak s ním za život). Když mu maminka řekla, že je celý den doma zavřená a ani nikam nejde a když jednou za čtvrt roku někam jde s kamarádama z práce na kafe, tak mu to strašně vadí. Tak najednou otec spustil, že proč si ho teda brala. Maminka mu řekla, že to on si ji chtěl vzít, to on chtěl mít miminko. Asi nejsmutnější na tom všem bylo, když řekl, že žádné děcko nechtěl, že to chtěla ona. Podotýkám, před 23lety si strašně přál holčičku a nikdy ho nezajímalo, co chci. No hlavně, že mě tak strašně chtěl.

Je to pouze část hádky. Už nemám sílu na to, abych sem napsala všechno. Ten člověk mi ublížil už dávno svým chováním. Díky němu mám mnohem větší citový vztah ke psům než k lidem. Jsem v 34tt a jestli porodím předčasně, tak je jasným důvodem on. Těším se, až se nám miminko narodí a budem mít s přítelem krásnou rodinu s dvouma rodiči. Maminky je mi líto a jen kvůli ní tady stále bydlím (budeme bydlet v druhém patře, kam nám otec chodit nebude). Vím, že kdyby tu zůstala s ním sama, tak se buď zblázní nebo si nějak ublíží.

Ne mi z něj zle, nechápu jak někdo dokáže takhle hnusně ubližovat někomu, koho si jednou vzal. Takové hádky byly už dřív, ted je to častější a intenzivnější. Je to i hlavně kvůli tomu, že otec prodal firmu a má dluhy a nemá peníze. Za což si může sám, když každým rokem musí mít nové auto a motorku a nevím, co všechno ještě.

Děkuji všem, kdo si to přečetl :) Mě to aspoň trošku pomohlo a zklidnilo.

A pokud si říkáte, proč mu já nic neřeknu, tak nevím, asi na to nemám sílu. Ale jednou mu to všechno řeknu.

Hodnotilo 17 lidí. Score 2.6.

Reklama


Reklama

 Váš příspěvek
 
mejdylko
Extra třída :D 11293 příspěvků 02.04.13 06:52

Já bych tam teda nebydlela. Maminku bych sbalila a donutila jí, aby šla bydlet s námi někam pryč a pokud by nechtěla, jak chceš zachraňovat někoho kdo o to nestojí? Akorát si budete ničit život, protože tam s fotrem budete bydlet. Ale to ti asi dojde až později. Tak se zatím aspoň držte a jemu to řekni. Já jsem otcovi nikdy neřekla, co si o něm myslím a teď asi řeknu, brácha kvůli němu před několika dny spáchal sebevraždu… :,(

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29405 příspěvků 61 inzerátů 02.04.13 08:47

Je to d. e.b. i.l a nemá smysl mu něco říkat. Odstěhovala bych se i s mámou a nechala bych ho s jeho dluhama, ať si trhne nohou.

 
Plecita
Závislačka 3163 příspěvků 02.04.13 09:04

To není jen tak holky. Myslím, že maminka autorky by svého muže jen tak snadno neopustila. Ženy dokáží být daleko obětavější než muži, vydrží dlouho trpět a neopustí. Vím to. Také bych nenutila autorku otci něco říkat, protože by se to mohlo obrátit proti ní a ona nyní potřebuje žít co nejvíc v klidu a ne pod nadávkami otce. Spíš bych opravdu radila si promluvit s maminkou, poradit se s ní, jak nejlépe jednat s otcem. Znám ženu v podobné situaci a hodně jí pomohl psycholog, naučil ji, jak s takovým manželem jednat, jak zvládat jeho agresivitu a nenechat se tolik zraňovat. Ta žena opravdu dokázala nemožné. Její muž byl i na psychiatrii, takže pomohly částečně léky, ale ona se navíc naučila vhodnými způsoby krotit i tu jeho agresivitu a řekla bych, že ho snad doslova přemohla láskou a ačkoliv on není vůbec muž k příjemnému soužití, změnila ho aspoň k životu snesitelnému.

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29405 příspěvků 61 inzerátů 02.04.13 09:17

@Plecita Ano, opravdu nemá smysl říkat, aby někdo odešel. Protože když se k tomu nedokope sám, tak tam prostě bude tvrdnout a maximálně si vylije srdíčko do deníčku, kde ho občas někdo polituje, někdo dá radu, ale nikdo nepomůže. A rozhodně nemá cenu plýtvat energií na předělávání magora.

 
3Lu
Extra třída :D 10540 příspěvků 22 inzerátů 02.04.13 11:52

Také jsem ve 34.týdnu a řeknu ti - otce jsem neviděla již rok a půl - od svatby. A nelituji. Je mi mnohem lépe. U nás je situace jiná, naši se rozvedli, když mi byly dva roky, ale do mé svatby, mých 28mi let otec na mamku neustále házel špínu za to, že se rozvedli, že mu mě upírala atd. K nám v mých 4 přišel táta číslo 2 a to je prostě „ten pravý“.
Takže jsem měla v životě pěkný zmatek, biologický otec se mi vždy ozýval jen když ho nechala milenka, to mi nakupoval drahé věci a zlato - je vcelku dost zámožný - pak si mě třeba rok nevšiml, nezavolal, pak dojel s velkým darem jen tak…a pořád dokola. A stále mi vykládal, jak je moje „matka tlusté prase, jaká je to štětka atd.“ Podotýkám, že s mým tatínkem nevlastním je od těch mých 4 let a mají krásný vztah. Prostě já jsem vždy doufala, že vztahy budou hezké mezi námi všemi a pak se vždy zklamala. Na svatbu jsem ho na radu maminky a nevl.otce pozvala - tušila jsem průser, oznámila mu to rok dopředu. Pak mi měsíc před řekl, že nepřijde, protože zapomněla datum a jede do Chorvatska - podotýkám, že Chorvatsko je pro něj humus, jezdí na Bali, Thajsko atd. Ale najednou kvůli tomu nemohl na svatbu. Asi mu do duše promluvila babička, se kterou máme hezký vztah a tak přišel - vše se muselo opět přeházet - zasedací pořádek atd., protože ho nikdo nemá rád. K oltáři jsem šla s manželem, nevedli nás rodiče, takže to bylo v pohodě. Odešel hned po obědě, na dotaz, zda nechce počkat na dort mi řekl, že sladké on nežere…Ani mi to nebylo líto - do naší usmáté a pohodové rodinky se prostě nehodil. Za ani ne týden mi psala mejl, že auto, které mi v opojení „daroval“ si bere zpět, protože když mám tak super lidi kolem sebe, tak si mám vozit prdel v autě někoho jiného 8o. Řekla jsem mu, že mu jej tedy za dva týdny vrátím. Den před tím vrácením mi odmontoval SPZ na parkovišti, aby mi to asi nějak připomněl nebo co. Tak jsem mu to v závěsu policie dopravila před dům a konec. Pro mě totální konec. Napsala jsem mu mejl, že se zříkám dědictví, protože toho má opravdu hodně…že nikdy nechci, aby mě kontaktoval už, že si nepřeji, at zná potom mé děti a prostě, že pro mě zkončil. Mimochodem, to auto - nemohl ho prodat, tak mi ho dal opět jen tak…s tím, že ho na mě přepíše, ale kdybych souhlasila, tak si to ještě nechá na sebe kvůli odpisům. Já souhlasila. On slíbil, že si ho potom můžu prodat, stál u toho i můj tehdy budoucí muž. Takže takový je to podrazák…V červenci to budou 2 roky od svatby a mně je bez něj opravdu moc hezky. Ted hledám informace, zda se dá někde papírově otce vzdát a za otce přijmout toho nevlastního. I z důvodu, že se mi má za měsíc narodit první miminko… :mavam:

 
Kamča.dalmatinka
Hvězda diskuse 46984 příspěvků 02.04.13 12:48

Měla si asi napsat víc, proto že s tohodle zase nic extra špatného, hrozného nevidim.. :nevim:

 
becky87  02.04.13 13:31

TAK JA NEVIM, me teda nic extra spatneho na tvem octi nepripada. Nejspis to zase tak hrozne nebude, kdyz ses rozhodla do domu dovezt partnera a dite :nevim: Mlati maminku? Nebo ji nejak jinak ublizuje? Z toho co jsi napsala, nevidim duvod se s otcem enstykat. Muzem jedine za nim zajit a vysvetlit mu co te trapi, treba zmeni svuj postoj k tobe. A uz vubec nechapu proc by si mela predcasne porodit :roll: holka, ten zivot neni jen mamincina sukne.

 
Ali-Ali
Extra třída :D 11138 příspěvků 02.04.13 14:10

@blorchi @Kamča.dalmatinka
jako mi prijde denicek taky dost emotivni, ale chapu ho jako psany v nastvani po vyslechnute hadce.
zas ze by neprislo nic spatneho na tom, ze otec me matce rekne, ze zadne deti nechtel, to teda ne. nemluve o tom, ze dotycna pise, ze s nim nema jedinou positivni vzpominku, jediny vylet atd.
fyzicke nasili je svinarna, ale psychicke ponizovani nebo i totalni ignorace ale jsou svinarny taky.

 
Jůlinka T.
Závislačka 4961 příspěvků 02.04.13 15:53

Třeba to mamince vyhovuje, postěžuje si, zakladatelka soudí podle toho co slyší, ale většinou to bývá trochu jinak.Oni jsou dospělí, ona je dospělá, tak at to neresí. Přijde mi to psaný nějakou pubertální patnáctkou.
to zakl. Hled si své rodiny, tu si pestuj k obrazu svemu, o vase se nijak nestarej a hlavne se sestresuj.Oni se nejak dohodnouMy si s manzelem taky rekneme par ostrych slov, ale to jen tak ze zoufalstvi, ani on ani ja to tak nikdy nemyslime, jsme holt takovy povahy.
Minulost nezmenis, tak se tim netrap.

Příspěvek upraven 02.04.13 v 15:54

 
skaslimca
Zasloužilá kecalka 501 příspěvků 02.04.13 19:12

@Kamča.dalmatinka @blorchi kdybych tady měla vypisovat vše co dělá nebo spíš hlavně jak se chová tak by to bylo minimálně na dalších 5 deníčků :) Vaše názory vám neberu, věřím že fyzická bolest je hrozná - nezažila sem. Ale podle mého názoru je psychická bolest mnohem horší. Je fakt že sem to mohla lépe rozepsat a to se taky omlouvám, ale v moment kdy sem to psala sem na něj byla opravdu hodně naštvaná. Ale možná vám to tak nepříjde, ale člověk který je váš otec, žije s váma celeý život pod jednou třechou a vubec ho nijak nic o mě nezajmá až když mám nějaký průser - pardon, ale mě to příjde hodně smutné. Víc než vlastní dítě ho zajmají jeho kamarádi, kteří se s ním baví jen proto, že má peníze a to jim dá zadarmo a tamto.. Mě to třeba na něj hodně mrzí celý život že ho nezajmám, že mě nikdy nepochválil, atd..

Odstěhovat se od něj aj s maminkou není tak jednoduché, po finanční stránce když ona je v důchodu a nemá moc peněz, já sem momentálně nezaměstnaná a přítel zas tolik peněz nevydělává. No já bych se klidně odstěhovala, ale je tu ještě jeden problém starší brácha je hrozný cholerik - svým zpusobem to samé co otec, no já osobně bych se na místě mamky z nich dvou asi zbláznila, nicméně je to pro mě silná osoba a chci ji pomoct aspon trošku po psychickké stránce. No a s tatínkem si o jeho chování promluvit nejde, je to člověk který prostě má vždycky pravdu a nikdo jiný pravdu nemá a když se pak ukáže že má pravdu někdo jiný tak stejně nikdy neuzná že udělal chybu.

 
eginka
Kecalka 455 příspěvků 02.04.13 20:12

Ahoj zakladatelko, podla mna tvoja mama tiez nesie svoj podiel zodpovednosti na tom, ako skoncil vstah medzi tvojimi rodicmi, tak ako uplnu obet by som ju nebrala. Vstah je oboustranny, a urcite jejich vstah nebol od zaciatku taky aky ty opisujes teraz. Podla mna tvoja mama mala definovat v svoj cas limity, co vsetko tvoj otec moze dovolit, a ustrazit tie limity (ked uz nie pre seba tak aspon pre svoje deti, aby mohli vyrastat v rovnocennom vstahu medzi rodicmi). Bohuzial to uz nikto nevrati a nema to uz smysl teraz niekoho obvinovat.
A zustava vam ako narabat v tej situacii. Ked uz cakate mimino tak zivot tvojich rodicov nemal by bot na prvom mieste. Zivit a vychovat ten maly tvor vyzaduje ohromne mnozstvo sily a trpezlivosti. Bohuzial ked vy byvate u neho (tvojeho otca) tak od zaciatku vstupuete s -1 bodom; kdo zivi ten prepina :zed: :zed: :zed: Ale zase vy ste mladi a este mate vsetko pred sebou :pankac: :pankac: :pankac:

Příspěvek upraven 02.04.13 v 20:17

 
jita100  02.04.13 21:33

Zakladatelko opravdu Ti nerozumím, v deníčku píšeš že otec prodal firmu a má dluhy a pak dole v komentáři píšeš, že odstěhovat se od něj není snadné - maminka má malý důchod, ty jsi bez práce a přítel vydělá málo… tak jak to tedy je??? jste tedy všichni na tom tvém „hrozném“ otci (jak ty ho tu prezentuješ)fi­nančně závislí?? připadá mi celý tvůj deníček i tvá slova chaotická a vypadá to, že tak trochu „kecáš“. Promiň nic proti Tobě, je to jen můj názor

 
LayLi
Ukecaná baba ;) 1795 příspěvků 02.04.13 21:41

Urcite se ti trosku ulevilo timto denickem…ale urcite bych otci rekla sve…a nebydlela bych tam sebrala bych mamcu a sla bydlet jinam…kdyz mu nejste dost dobre…preju ti krasny a bezbolestny porod ;) :hug:

 
lucik333
Povídálka 30 příspěvků 03.04.13 12:31

Proč by kecala?

Lidské vztahy jsou někdy strašně zamotané. Mně stačí jen to, když se já sama zamyslim nad svym životem. Nikdo nechápe proč jednám, jak jednám.

Zakladatelce doporučuju nevrážet peníze do ničeho v domě, co si neodveze. Kdo ví, co bude za dva roky (přitel muže mít lepší práci, vystupnování problémů na neúnosnou hranici). A ze své zkušenosti, bych ty první dva roky soužití dvou rodin brala jako zkoušku. Ted si říkáš, že na své bydlení nemáte. Ale může se stát, že vam tátovo lamentování bude TAK kazit život (ty z nej budes nervozní, z tebe bude nervozní přítel a z vas všech bude nervozní dítě - kam pak vede partnerský život a rodinné city nebudu ani popisovat :poblion: ), že vám bude jedno do jakého „luxusu“ se přestěhujete :idea: Hlavně že utečete.. má zkušenost. U nás také nebylo fyzické nasilí, „jen“ to psychické. A ty křeče a bolesti v břiše mi za to už NIKDY stát nebudou. Pokud si nerozumíš s někým v domě, je to vždy začátek konce. To že budete v klidu nahoře v patře, vám klid na 1.000% nezaručí :idea: Budete se potkávat před domem, na zahrádce, v garaži, když dojedeš s nakupy, když k vám nahoru pujde návštěva co se zná i s vašima… ty podrážděné a ublížené pohledy.. no coment. A s dítětem tě bude vše štvát ještě víc. Promin jestli je to moc krutě napsané. Mne jen mrzí, že mi to přesně takto před pár lety někdo nevysvětlil.

 
skaslimca
Zasloužilá kecalka 501 příspěvků 03.04.13 14:07

Jita100 možná to zní divně, ale neumím to přesně popsat, do jeho peněz mu nevidím, on tyhle problémy řeší s kamarádama a rodině nic neřekne. to že má dluhy tvrdí on - což asi bude pravda, vím že si bral i nějakou pujčku. tím že prodal firmu (peníze za ni ejště asi nedostal) splatí své dluhy, aspon tak sem to já pochopila. svým způsobem je pravda že téměř celý barák živí on, ale je to opět jeho chyba. nikdy po nás žádné peníze nechtěl. když sem měla pruser, kvuli kterému sem ptořebovala asi cca 50000 na advokáta tak mi ty peníze dal.. když sem mu je před třemi elty chtěla vrátit, tak peníze nechtěl, že on peníze má… ted mi to stále vyčítá jak za mou blbost musel zaplatit. Mít ty peníze ted, tak mu je s chutí dám jen abych měla klid. Bohužel sm peníze už využila na jiné věci před dvouma rokama.

Přítel má na to, aby uživil mně i dítě. Ale příjde mi jao blbost se ted odsud stěhovat. když sme vrazili už spoustu peněz do rekonstrukce. Opakuji budem bydlet o patro výš nad rodičmi, dá se říct že je to takový větší byt. Tak asi tak :)

 
jeudi
Stálice 90 příspěvků 03.04.13 22:24

Nebydlelabych tam mamku bych vzala k sobe a odstehovala se nekam daleko od tveho otcetreba by se chytil za rypak..tohle nemuze nikdo dlouho vydrzet a pokud mas svoji maminku rada udelejte to co nejdriv seberte se a odejdete

 
lucik333
Povídálka 30 příspěvků 04.04.13 12:12

@skaslimca Ano, i my měli bydlení v patře nad nima, jako samostatny byt. Vše své. Vubec nic jsem si nemusela dolů pujčovat nebo naopak. Bylo to jako dva byty v rodinnem domě. I my vrazili do rekonstrukce. Ale vratit se je dodnes pro me noční můra, a to je to už dávno za náma. Ty to ted zvládáš, ale za čas to bude muset zvladat i tvuj přitel. A až z otce budete oba na prášky… znám, vím. Nikomu nepřeju. A já opakuji - nikdy víc.

Vložit nový komentář

Reklama


Reklama