Pohodový porod a nepohodové rodičovství

Suzuveverka  Vydáno: 30.01.15

Předem upozorňuji, že nejde o pozitivní deníček, ale o povzdechnutí matky malého tyrana. Sama cítím, že bych si měla spíš popovídat s odborníkem, ale nemám možnost… tak aspoň takové virtuální postesknutí nad tím, jak se všude řeší těhotenství a porod. Ale jak přežít mateřství, to už poradí málokdo. :-)

Když jsme se s manželem rozhodli, že se vezmeme a pokusíme se o rodinu, byli jsme spolu už deset let a jako kamarádi se znali ještě déle. Dítko tedy bylo chtěné a nadšeně očekávané. Otěhotněla jsem rok po svatbě a až na těhotenskou cukrovku a dietu bylo vše bez problému. I takové ty obvyklé těhotenské bolístky a nevolnosti se mi vyhnuly. Nepřibírala jsem, břicho mi nerostlo a já ani moc nevnímala, že jsem těhotná. Ještě v den porodu jsem si vesele běhala po lese a poslíčky ignorovala. :-)

Po poměrně aktivně strávené sobotě jsem si večer nachystala večeři, a tak nějak podvědomě zaregistrovala, že poslíčci přicházejí pravidelně. Nic hrozného to ale nebylo, jen jsem varovala manžela, že se něco děje. Byla jsem 39+4, takže porod se dal očekávat. S kontrakcemi po pěti minutách se prý má jet do porodnice, ale jelikož mi pořád nic nebylo, snědla jsem večeři, dál to rozdýchávala doma a mezi kontrakcemi si četla na internetu. :-)

Moc dlouho tahle idylka ale netrvala. Asi po dvou hodinách vzal manžel stopky a oznámil mi, že mám minutové kontrakce po dvou minutách. To bylo asi v deset večer, takže jsem si pomalu posbírala tašky, zavolala dule a vyrazili jsme k Apolináři, kde jsem byla registrovaná. Tam už jsem od auta k porodním sálům šla natřikrát, vždycky při kontrakci jsem padla na všechny čtyři a rozdýchávala to. :-D

Pobavil mě rozhovor s asistentkami skrz telefon u zvonku…
„Co si přejete?“
„Dobrý večer, já asi rodím.“
Co jiného by tam asi člověk pohledával v sobotu v jedenáct večer.

S asistentkami jsem ještě na příjmu zvládla probrat svoje přání, které bylo poměrně jednoduché - pokud to nebude nezbytné, do porodu nezasahovat. Všichni to respektovali, na porodním sále si nás nikdo moc nevšímal. Měla jsem u sebe dulu, manžel čekal venku s tím, že přijde až k miminku. Tak to bylo domluvené dlouho dopředu.

Naše malé velké překvapení vykouklo na svět před třetí ráno, byla to holčička. Hned mi ji položili na břicho a já si to opravdu užívala. :-) Byla jsem sice docela vyčerpaná absencí spánku, ale jinak celkem v pohodě, manžel vypadal hůř než já. :-)

Bohužel se mi nepodařilo vybojovat společný odchod na pokoj nebo alespoň brzké dovezení miminka na pokoj. Malou si odnesla sestřička kolem čtvrté, prý na pozorování. Měla jsem pozitivního streptokoka a kvůli rychlému porodu mi nestihli dát plnou dávku ATB, tak jsem se radši moc nehádala. Na pokoj mi ji dovezli až po osmé, i když teda většinu času, který jsme s dcerou strávily odděleně, jsem spala. A ona prý taky. :-) Kdybych věděla, co mě čeká, asi bych si těch pár hodin spánku užila víc. :-D

Náš brouček o sobě už v porodnici dal vědět, ale nepřišlo mi to tak hrozné, protože když jsem vyšla na chodbu, vždycky bylo někde slyšet nějaké miminko. Ta pravá zábava se rozjela doma. Měla jsem tam na tři týdny na pomoc mamku, skoro celou dobu s námi byl i můj brácha, který u nás částečně bydlí, a malá nás plně zaměstnala všechny.

Naštěstí jsem se celý život udržovala v dobré kondici a porod mě moc nevyřídil, jinak nevím, jak bych zvládla hodinové a hodinové procházky, neustálé nošení řvoucího miminka, houpání na balonu a podobně hned od prvního dne po propuštění z porodnice.

Pořád jsem to nevnímala nijak negativně, miminka přece občas pláčí, navíc jsem tam měla mamku, která se mi starala o domácnost. Jenže pak mamka odjela, zásoby jídel z mrazáku jsem postupně vyjedla a nakonec jsem zírala s neustále řvoucím miminkem v náručí hladová do prázdné lednice. Manžel se od nás držel dál, ten neustálý řev a nevyspání se na něm taky dost podepsaly.

Sedmý týden po porodu jsem se sesypala. Začalo to tím, že mi ruplo v zádech, ale zatnula jsem zuby a i přes bolest dál nosila, chovala a konejšila malou. Pak se přidala zimnice a vyčerpání, ale takové to úplné, kdy si člověk není jistý ani tím, jestli se dokáže ještě vůbec nadechnout. Nakonec jsem se už nedokázala ani postavit. Naštěstí to bylo před prodlouženým víkendem, manžel pak byl pět dní doma a trochu pomohl, než jsem se vyhrabala z nejhoršího.

Na kontrole u pediatra jsem se poprvé nesměle zeptala, jestli je normální, aby dítě buď řvalo, nebo bylo u prsa, nic mezi tím. Po vyloučení obvyklých příčin řevu, jako jsou třeba prdíky a hlad, mi bylo řečeno, že některé děti takové jsou, abych to zkusila vydržet do třetího měsíce, kdy to obvykle odeznívá.

Tak jsem vzhlížela ke třetímu měsíci jako ke světlu na konci tunelu. Mezitím se dcerka začala otáčet na bříško, pak i zpátky na záda a vůbec začala více vnímat okolí. Ale bohužel i začátkem čtvrtého měsíce trávila několik hodin denně řvaním a v noci téměř nespala. Opět následoval dotaz na pediatra, kde jsem dostala radu, že to mám zkusit vydržet do šestého měsíce, kdy to odezní snad u všech dětí.

To už jsem byla slušně na nervy. Od porodu jsem nespala ani jeden den víc než čtyři hodiny a i tohle málo jsem naspávala po kouskách. Ale co se dalo dělat, dožila jsem se i toho šestého měsíce. To už malá hravě válela sudy, začínala lézt a jediná větší změna byla, že už jsem začala rozlišovat opravdový pláč a vztekání. Manžel usoudil, že si od nás potřebuje odpočinout a na dva týdny odjel na dovolenou. Myslím, že tehdy jsem ho opravdu upřímně nenáviděla, naštěstí po několika měsících tahle emoce trochu ustoupila, i když mu to asi nikdy nezapomenu.

No, nebudu to už moc protahovat. :-) Zlepšení nepřišlo ani deset měsíců po porodu. Pořád spím své čtyři hodinky denně po krátkých úsecích a každý večer oslavuji, že jsem to s tím malým vzteklounem zase nějak přežila. Přestala jsem hledat světla na konci krátkého tunelu, místo toho jsem si dala jeden zásadní cíl. Až všechny moje děti odmaturují, nechám jim tady dům a tatínka, sbalím si bágl a odjedu si konečně odpočinout.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.3 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
Petullka82
Ukecaná baba ;) 1917 příspěvků 30.01.15 00:43

Ahoj, já jsem to měla úplně stejně, první syn křičel až do desíti měsíců, vstávala jsem cca 10× za noc-nervový kolaps. Časem jsem zjistila, že ho asi strašně bolelo bříško - netráví kravské mléko. Tak jsem měla strach z druhého dítka a to už byla těžká pohoda, i náš vztah s přítelem
se zlepšil. Ale je fakt, že si ve skříni pro jistotu nechávám Manducu, kdyby ještě přišlo třetí mimi:) Ta zachránila moje záda i nervy :)
Tak ať už je nám jen dobře a děti jsou šťasné! A hurá na dovolenou, taky chci! :mrgreen:

 
portia
Ukecaná baba ;) 1166 příspěvků 30.01.15 00:52

To mi připomíná toho mého křiklouna :-D Pořád nalepený buďto na prsu nebo v náručí. Kvůli tomu jsem si koupila i manducu ;-) Neboj, teď mu byli dva roky a nechce se se mnou pořádně ani pomazlit :-D má už prostě jiné zájmy a ví, že ta mamka je stejně někde poblíž :-*

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17592 příspěvků 30.01.15 05:38

Držte se!

 
Mysanda
Kecalka 192 příspěvků 30.01.15 06:55

Držím pěsti. Taky jsem si tím prošla, jen mě v tom manžel nenechal a alespoň jednou v týdnu o víkendu mě nechal ráno dospat. Párkrát taky pomohly babičky tím, že si uřvánka vzali po kojení do kočáru a 3 hodinky do dalšího kojení ho trpělivě vozili i když řev neutichal ani tam. Doktoři to nazvali dráždivé dítě a nabídli mi antidepresiva (pro mě, ne pro dítě) a ty jsem odmítla. Asi tě to v současné době neuklidní, ale teď je mu deset a je to velice hodné a chytré dítko.

 
svycarka
Kelišová 6325 příspěvků 30.01.15 07:29

Drzim ti palce az prezijes :hug: Manzela bych trochu zkrouhla a fakt mu ted o vikendech pichla decko do kocaru a alespon 3 h spala.Ja mam vzteklouna ted a nepripada mi to, ze je to jen obdobi vzdoru :zed: :mrgreen:

 
Knoflice
Kelišová 7254 příspěvků 30.01.15 07:55

Já tě spěchám uklidnit, že už máš to nejhorší za sebou. :) U nás to před 10 lety probíhalo hodně podobně, nebyla jsem daleka kolapsu a to mi rodina pomáhala. S kočárem jezdili do lesa, protože mezi lidma to vypadalo, že té malé asi ubližují.
Dcera má moc energie, trvá to do dneška, jen už se posledních 7 let umí realizovat jinak. Do dneška je hodně kontaktní, potřebuje obejmout a dostat pusu a pořád potřebuje něco dělat, což se myslím změní až propukne puberta naplno. Každý den má nějaký kroužek, buďto sportovní nebo aspoň takový, ve kterém se něco vyrábí. :)
Vydrž, vydrž! :hug:

 
jezek1
Zasloužilá kecalka 627 příspěvků 30.01.15 08:00

Drž se, vím, jak je to na palici :zed: Můj první miláček byl hodně podobný. Nejdřív to bylo břicho, od 3. měsíce zuby…až sem si někdy okolo 7 - 8 měsíce při prohlížení fotek uvědomila, že se to moje mládě pomalu nesměje…Měla jsem na to jeho řvaní takovou zlost a byla jsem tak unavená, že nějaké cukrbliky už jsem nezvládala :oops: To mě probralo a já se snažila dostat do pohody. Hodně mi pomohlo si nahlas zpívat a dělat blbinky, právě když řval ;) Někdy u mého zpěvu i ten řev spolkl a poslouchal :lol:
Popřemýšlej, jak se můžeš do pohody dostat ty, pak budeš i to řvaní lépe snášet.

 
xxMakyxx
Zasloužilá kecalka 922 příspěvků 30.01.15 08:03

Mám měsíc do porodu prvního dítka a děkuji i za tento deníček. Mateřství je podle mě neskutečně individuální. Ne každé mamince se narodí hodné a spací miminko. A smutné je, že si přesně tyhle maminky, co mají hodná miminka, myslí, že to je jejich zásluhou a dobrou výchovou. Jsem zastáncem toho, že miminka se rodí různá a ty si měla to štěstí na křiklánka, ale já věřím, že Ti tohle období jednou vynahradí něčím moc krásným :-) A ty maminky, co mají teď ty spací dítka, budou mít s nima o to horší pubertu :mrgreen:..

 
zizulka
Zasloužilá kecalka 566 příspěvků 30.01.15 08:23

Držím pěsti ať to zvládneš! Ale já cholerik, bych manžela asi zabila :-D :-D :-D

 
Ali-Ali
Extra třída :D 11138 příspěvků 30.01.15 08:38

Muj prvorozeny rval „jen“ dva mesice a to jsem mela vazne pocit, ze utecu z domu. takze predtava vic jak pulroku mi prijde naprosto desiva.
@xxMakyxx
plne souhlasim, kazde dite je jine a matka vetsinou na tom, jestli rve nebo ne moc zasluhy nema. naprosto alergicka jsem byla na prohlaseni typu - vzdyt behem sestinedeli dite jen spi, ne, tak to je klid, ne? :zed:

 
Mikimi
Závislačka 2503 příspěvků 30.01.15 08:47

Ahoj, já máím něco podobného… jen já na vše byla sama.. mikdo z rodiny neměl čas dojít a pomoct mi a přítel jezdí jen na víkendy domů a o malou se stejně moc nestaral… když jsem malou kojila, řvala a řvala a já už myslela že uteču. ve 3měsících se malá odstavila a je hned klidnější když je nma flašce, jsou jí 5 měsíců… ale taky nikdy nezapomenu na to že od přítele žádné podpory a nebýt mé mamky co mi občas poslala oběd bych umřela hlady.. jste statečná :hug:

 
Nikolllet
Ukecaná baba ;) 1724 příspěvků 30.01.15 08:59

@xxMakyxx přesně jak píšeš, já mám neskutečně hodnou holčičku a je mě jasné, že je to povahou a ne „výchovou“. Neznám slovo únava, za 4 měsíce plakala asi 5× kvůli bříšku, celý den se směje, spí i 15 hodin v kuse.
Opravdu upřímně obdivuju maminky, co mají řvoucí dítka. Už teď se děsím jestli potencionální druhé dítě bude uřvnek, to mě asi odvezou do cvok hause :mrgreen:

Maminko držím palce ať to brzo přejde :hug:

 
Kverčice
Stálice 93 příspěvků 30.01.15 09:04

Mám také nespavé a řvavé dítko od prvního dne. Prošla jsem si psychickým peklem způsobeným absencí spánku, kdy můj mozek nebyl schopný zvládat jakékoli krizovější situace. Je to i jeden z důvodů, proč už nechci druhé dítě. Málem jsem nepřežila ani to první. Dnes mu je 2,5 roku a stále nespí. Nikdy. Mateřská láska je pro mě největší pojem na světě. Umí zařídit, že i když je ten prďolka takový tyran, tak je to slunce mého života. Je to moje jediná radost ke které se upínám, když všechny ostatní radosti ze života odešly.
Vydrž!!! Bude líp.

@xxMakyxx
hezky napsané, mám stejný názor

 
xxjaja
Kecalka 307 příspěvků 30.01.15 09:05

U nás taky krikloun :) jen manžel me podporoval a o víkendech nutil dospat. Pro něj to taky nebylo super, ještě když ráno musel vstavat do prace. No po pul roce se to nějak uklidnilo, ale pak začaly zuby, takže jsme opět tam kde před tím. No a spát v noci v kuse se mi už pres rok nepodařilo :(

 
Lada84
Ukecaná baba ;) 1284 příspěvků 30.01.15 09:09

@xxMakyxx Naprosty souhlas s tim, ze hodne dite neni zasluha rodicu. Pripomnelo mi to znamou, jeji dite je andilek a ona si mysli, ze je to jen a jen diky ni. Dvakrat jsem byla svedkem, kdyz malej nebyl dobre nalozenej a to byla vina ditete :roll: Takze zasluhy a uspechy deti jsou vizitkou rodicu a neuspechy a vrtochy jsou odrazem ditete :lol:

 
xxMakyxx
Zasloužilá kecalka 922 příspěvků 30.01.15 09:57

@Nikolllet Kamarádka porodila nedávno a má také tak klidné miminko. A všem maminkám ho ze srdce přeji. Už jen pro psychické zdraví a proto, aby si maminka své děťátko užila a ne jen trpěla ze spánkového deficitu… Nevím, čím to je, že některá miminka takhle pláčí, ale na druhou stranu - celý život to trvat taky nebude :-) Jednou přijde ten zlom, kdy autorce deníčku ten uzlíček vynahradí všechny ty měsíce, kdy maminka sbírala síly z nevyspání a vyčerpání :kytka: :andel: :srdce:

 
xxMakyxx
Zasloužilá kecalka 922 příspěvků 30.01.15 10:00

@Lada84 Klasika :D :D Některé ty maminky by zasloužili metál, fakt :mrgreen: Ještě také některé říkají „No jo, blbej/uřvanej/cho­lerickej/atd. je po tatínkovi“.. já bych to neřekla už z principu. přeci nebudu na veřejnosti přiznávat, že jsem si našla tatínka blbce a ještě s ním zplodila dítě ne :lol: :lol:

 
Suzuveverka
Závislačka 4716 příspěvků 30.01.15 10:02

Naštěstí pro dceru funguju při stresu celkem dobře, takže pořád ještě někde vydoluju síly, abych s ní dokázala blbnout. Akorát občas mi ujedou nervy a třeba praštím dveřma nebo si zakřičím. Bohužel nemám nikoho ani na ty procházky s kočárem, takže jsem na to taky sama, manžel nepohlídá ani abych se mohla třeba v klidu najíst, vůbec si malé nevšímá, jeho rodina nefunguje a moje rodina je daleko. Navíc malou nikdo nechce právě proto, že je takhle protivná, takže i když jsem u našich, tak si s ní mamka pohraje, ale já se od nich nesmím vzdálit. :zed:

 
xxMakyxx
Zasloužilá kecalka 922 příspěvků 30.01.15 10:02

@Ali-Ali Občas člověk nechápe výplody některých jedinců. Se nedivím, že ty maminy jsou pak tak vyjukané, když mají takové představy o mateřství, kor v šestinedělí. Já ještě dítko nemám, teprve čekám, ale rozhodně se pokouším připravit se i na variantu, že budu mít řvoucí dítko. To se prostě může stát a já to tak budu muset přijmout a přežít…Tak to je :pankac:

 
85martulina
Kecalka 390 příspěvků 30.01.15 10:05

Pěkný deníček, máš se co otáčet, když ti manžel nepomůže, to bych ho doma si po návratu z dovolené už nechtěla. Dítě chtěl přeci stejně jako ty. Já mám štěstí, že mě manžel pomáhá, s dcerkama si rozumí báječně. Starší budou 4 roky a mladší bude 11 měsíců, pořád jí kojím, takže vstávám i 6× za noc, kolikrát vůbec nespím. Pokaždé, když má manžel volno, nechají mě spát, i mi dcerku podá na kojení, hraje si s dítkama, prostě pomáhá mi jak může. Na vyčerpání pozor, já být tebou zapojím manžela, ať se taky stará! Jinak držím palce aby se dcerka časem víc zklidnila a osamostatnila, abys nepadla úplným vyčerpáním.

 
zurina
Zasloužilá kecalka 590 příspěvků 30.01.15 10:16

Tak já Tě jdu jen povzbudit, že v tom nejsi sama. Já měla náročné nespící miminko, kterému už je teďka skoro sedm let. Dcera začala kvalitně spát až tak v pěti letech. Do roka jen řvala a řvala, v noci vůbec nespala, přes den jen v jedoucím kočáře, takže jsme celý den chodili a chodili, celá rodina jsme byli jak proutek. V noci jsme chovali a střídali jsme se na ni tři já, manžel a mamka, u které jsme tenkrát bydleli. V roce jsme rozdělali postýlku a spala s námi, ale pořád nic moc, uspávání i dvě hodiny a v noci několikrát vzhůru. Dcera se sama nikdy nezabavila, pořád vyžadovala a má to v podstatě do dnes pozornost. I když už je to šikovná školačka. Radu krom vydržet nemám. Nás to neodradilo ani od dalšího potomstva, okolí se docela i divilo. U druhé jsme byli připraveni na peklo a to se nekonalo, měli jsme miminko, které se v noci sice budilo, ale pak uslo a my si připadali jak v ráji a teď se těšíme na třetí, tak uvidíme, co nás čeká. Tak se drž a ať Tě manžel nechá aspoň jeden den o víkendu vyspat. Jsi prostě unavená.

 
Suzuveverka
Závislačka 4716 příspěvků 30.01.15 10:39

@85martulina Uvažovala jsem, že mě po návratu už doma nenajde, ale takhle je to pro mě pořád pohodlnější. Tak jako tak bych byla na malou sama, protože naši mi nepomůžou a takhle nás manžel aspoň živí, a to celkem slušně. :nevim:

@zurina Jo, druhé dítko chci taky, nechci jedináčka, a taky si okolí ťuká na čelo. Já z toho mám už teď pomalu noční můry, jak zvládnu dva uřvaný vzteklouny :roll: Ale mamka půjde už brzo do důchodu, tak doufám, že pak trochu pomůže, i když to budem muset nějak skloubit s péčí o prarodiče, ti už si sami doma taky neporadí.

 
MariSun
Zasloužilá kecalka 716 příspěvků 30.01.15 11:02

Ahojky, začátky u nás byly taky dost těžké, u nás se k tomu ale přidávaly i další faktory, pokud cítíš, že potřebuješ odbornou pomoc, udělej to. Opravdu pomáhá :lol:
Jinak z osobní zkušenosti, mnohaleté, věř mi :mrgreen:, neřeš jak to zvládneš s druhým dítětem. Řeš teď a tady, jinak si nandáš dalších 100% zátěže navíc, věř mi, vím o čem mluvím. To co je dnes, teď. Více neřeš.
Hodně sil. Drž se.

 
vantili
Kecalka 207 příspěvků 30.01.15 11:02

@Suzuveverka já to moc nechápu. K manželovi chováte nenávistné pocity, jste s ním vlastně jen kvůli tomu, že vás živí, ale chcete s ním další dítě? 8o

 
85martulina
Kecalka 390 příspěvků 30.01.15 11:19

@Suzuveverka ono zustávát s někým kvůli penězům, to taky není úplně ideální, pokud váš vztah nefunguje po partnerské stránce, tak to dřív nebo později bude mít dopad i na dcerku, potažmo na další dítko. Ale to je čistě můj názor, pokud ti vyhovuje, ža manžel od vás utíká, tak to je čistě vaše věc. Za mě, já bych v tom nebyla, holky mi dávají dost zabrat, pak ještě starost o domácnost, teď jsem do toho začala cvičit, takže kdyby manžel nepřiložil ruku k dílu, koneckonců, děti jsou přeci naše společné, tak už bych asi dávno byla někde v blázinci s práškama na uklidnění.

 
Jitka79
Závislačka 3202 příspěvků 30.01.15 11:38

Jo, tak u nás je to podobné. Starší - dnes již téměř devítiletá dcera řvávala, až se hory zelenaly. Myslím, že se to začalo lámat někdy před jedním rokem. Pak už oproti mladší byla pohodová/nebo jsem to už zapomněla/.
Mladší-roční je uřvánek, vzteklík, mamánek ještě teď. Nechce jíst, nechce spát, v noci asi 10×vzhůru, spí s námi v posteli. Každodenní řev kvůli jídlu, jak vidí lžičku, tak už mrská ručičkama, že nechce. V kočárku býval řev taky, děsný. Pak jsem pořídila Manducu a podzim jsem ji celou pronosila po venku. Pak začal řev nanovo, neb na Manducu byla trochu zima a vrátila jsem jí kočár. Teď už asi 14dnů jezdíme s novým sporťákem a tam je dá se říct spokojená, že vidí - a to ani nemusí vidět mě. Jinak doma se sama moc nezabaví, jen kňourá, do hraček mlátí. Nechce nic opakovat-žádné paci, paci, jak jsi velká apod. Zajídám to čokoládou, spát chodím kolem půlnoci. Musíme vydržet, jiná rada asi není:(( Já věřím a doufám, že bude líp. U nás babičky fungují ne pravidelně, manžel je celý den v práci, dojíždí opravdu až večer. Přes víkend se hodně věnuje starší dcerce, nemůžu si na něj stěžovat. Holt držím pěsti, ať to ve zdraví všichni přežijem.

 
Mirisska
Kecalka 101 příspěvků 30.01.15 11:58

Ahoj, máme doma také malého vzteklouna. Ale upřímně takový extrém to teda není. Navíc přítel i dost pomáhá. Malý bude 5 měsíců a je to čím dál horší. Upřímně tě obdivuji a přeji pevné nervy.

 
janinaxx
Zasloužilá kecalka 644 příspěvků 30.01.15 12:04

@xxMakyxx přesně jak jsi napsala :-D můj syn byl taky uplakané mimino furt řval, říkala jsem už nikdy více :-D do dvou a půl let byl děsný všechny kousal, bil, nepůjčoval hračky pak nastal nějaký zlom a je z něho teď strašně hodný kluk, se vším mi pomůže, není ten vztekací typ ( což kdysi byl) jo jinak jak jsem říkala nikdy víc :-D tak mám 16-ti měsíční dceru :-D

 
Parchant
Ukecaná baba ;) 2003 příspěvků 7 inzerátů 30.01.15 12:05

Super :potlesk:
Ale poslední věta stojí za to :P vidím to podobně ;) :lol:

 
poiuz
Zasloužilá kecalka 890 příspěvků 30.01.15 12:08

V prvé řadě: Manžela bych kopla…
V druhé řadě: Taky jsme měli křiklouna, ale výrazně pomohlo společné spaní - díky tomu začaly být noci o dost klidnější (i když taky ne vždycky) a já díky nočnímu spánku rázem vše zvládala lépe, navíc se manžel vyspal a bylo to celkově jen ku prospěchu vztahu nás tří.
V třetí řadě: Nemohu mluvit z osobní zkušenosti, ale myslím, že to nejhorší už máš fakt za sebou :hug:

Příspěvek upraven 30.01.15 v 12:09

 
hanak  30.01.15 12:19

Vydrž, ono se to zlomí. Neexistuje jiná rada, než obrnit se trpělivostí a snažit se i tomu malému vzteklounovi dokázat, že ho máš ráda.
Moje nejstarší byla takováhle do roka a půl, syn od roka do cca 3 let. Pak to odeznělo. Bylo to těžké období, taky mi nikdo nepomáhal, navíc děti byly jen 13m od sebe. Ale přežili jsme - já i oni.
Vím, jak je to těžké, ale věř, že čím víc ty budeš nervozní, tím vzteklejší bude tvoje dítě. Zkus se hodit do pohody, pokud máte víc money, tak domluvit klidně jesle nebo soukromou školku či zaplatit si hlídání a udělat si čas jen pro sebe.

 
solip
Kecalka 211 příspěvků 30.01.15 12:24

Zakladatelko, myslím, že potřebuješ slyšet, že i když se nevyspíš, dcera neustále pláče a ty máš nervy na pochodu, měla bys děkovat Bohu, že ji máš. Já jako skoro roční snažilka vím, o čem mluvím. Je strašné přemýšlet, proč ke mně miminko nepřichází, co je vlastně špatně. A ano, já si neumím představit, jaké to je, když se člověk několik měsíců nevyspí, protože mu pláče dítě, ale věř mi, že vím, že až mi jednou bude takhle plakat, budu to snášet s pokorou, protože vím, že otěhotnět a porodit dítě není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Takže buď šťastná, že ji máš, zakousni se a přežij! Ona ti to v životě mockrát vrátí, uvidíš :hug:

 
medunka23
Kelišová 5052 příspěvků 30.01.15 12:47

:hug: :hug: snaž se co nejvíc odpočívat a zapojit manžela ať se trošku vyspíš. No ale pro mě dobrá škola, jak já byla dneska hotová když jsem k naší malé kvůli zoubkům vstávala 5× za noc, jinak spinká krásně, tento deníček mě dnes postavil nohama na zem že to vlastně není tak strašný, že zoubek vyroste a bude zase lépe

 
mikejla542005
Stálice 58 příspěvků 30.01.15 12:48

To mi něco připomíná :-D u nás to přešlo až kolem roku. Teď je malýmu 19 měsíců a je to zlato. Nemůžu si ho vynachválit. Nádherně spinká a je s ním prča :) akorát čekáme druhý mimčo tak sem zvědavá jaký to bude po porodu :-D

 
Nikolllet
Ukecaná baba ;) 1724 příspěvků 30.01.15 13:04

@xxMakyxx já furt říkám, že malá zdědila pohodové povahy po nás rodičích, ikdyž vztekat se umí taky dobře :D a nebo to mám náhradu za šílený porod.. Každopádně doufám, že mě to v pubertě nevrátí :D

Holt nedá se nic dělat, chce to zatnout zuby a vydržet, nic jiného se poradit nedá. Do puberty se to určitě zlomí :mrgreen:

Všem přeju minimálně tak zlaté dítko, jaké bylo nadělené mě :srdce: :hug:

 
Kytkaa
Závislačka 3492 příspěvků 30.01.15 13:10

Mala taky mi hrozne plakala a presne jak bylo napsano mala mela zvysenou intoleranci na mleko..i susene:( takze tak… pak se to zlepsilo zmenila jsem mliko jenom a pouze na nutrilon alergy care..

 
mlsalkaM
Kelišová 6080 příspěvků 30.01.15 13:18

Drž se :hug:

 
balestra
Závislačka 4477 příspěvků 30.01.15 13:37

@poiuz souhlas

 
Walerka
Ukecaná baba ;) 1094 příspěvků 30.01.15 13:59

Malý má dva roky a dva měsíce a ještě nespal celou noc :(, ted poslední tři noci co zase dělá, no mazec. Snad se někdy dočkám a přejde to. V červnu čekáme druhé, už ted se děsím toho co bude.

 
pomenkova
Generální žvanilka 24091 příspěvků 30.01.15 14:14

@solip Ja cekala daleko vic let, ale ver, ze dokud to nepoznas, nejde si to ani predstavit ;) ;) To neni o pokore.Jsem taky dlouholeta snazilka.je to opravdu (ikdyz cekas dlouho, jde to na nervy at cekas dva roky nebo 10let, to mi ver ;) :kytka:
Zakladatelko, ja mela ukricenou dcerku cele sestinedeli, pak, byla zlata asi od 5 teho mesice.Dnes jsou ji 4 roky a je bezvadna, neboj bude lip :kytka:
Za to muj syn, kteremu je 6 meiscu rve ted posledni dobou jak tur, a to uz mesic byl zlaty..Snad to prejde brzy, je to nekdy boj, to tedy ano.
Tveho manzela nechapu, on si potreboval odpocinout-bych ho hnala :mrgreen: :mrgreen:

 
Adaneli
Extra třída :D 14128 příspěvků 30.01.15 14:22

Zakladatelko, soucítím, prošla jsem si tím taky, syn prořval (probrečel napsat opravdu nemůžu) šest měsíců, poté se to pomaličku zlepšovalo, kolem roku už mi to přišlo docela v pohodě. Na roce a půl už naprostá pohoda, všichni říkali, to se teď nalítáš, když běhá, viď a já byla šťastná, že už alespoň tak neřve, byl to pro mě balzám na nervy. Je pravda, že je doteď vzteklejší, má to v povaze, ale každý jsme nějaký, převážně je to ale zlatý kluk. A druhého dítka jsem se bála, protože kdyby mělo být tak náročné jako syn, nevím, jak bych se zvládla oběma věnovat. A světe div se, malá byla o hodně klidnější a já pochopila, že každé dítě může být opravdu jiné.

 
lesniboruvka
Kecalka 393 příspěvků 30.01.15 14:26

Tedy musí to být náročné, já si myslím, že všechno má svůj důvod. Vždycky jsem se u syna snažila vyloučit nejdřív základní potřeby - hlad, bolení bříška/stolice, odříhnutí, únava - potřeba maminky.. Pediatru jsem urgovala častěji aby přemýšlela co ho trápí.. Všichni mi říkali, že blinkání je normální, potom mi taky všichni tvrdili, že mimina mají hold řídkou stolici až průjem /na UM by měla být ale hustší/ atd. takové poznámky z okolí byly k ničemu.

Měl alergii na bílkovinu kravského mléka a bolelo ho bříško non stop a samo by to nepřešlo.. Přešli jsme na speciální nutrilon a měla jsem extra hodné a spokojené dítě a to mám doteď :) :)

Kolikrát mi ale třeba brečel jen proto, že ho v břiše tlačily bubliny, když si pořádně odříhl tak bylo po problému.

Jinak když je dítě hodně uřvané a chce se nosit.. Tak není nic lepšího než pořídit si nosítko - ergonomické - manducu, ergo baby, kibi apod. nebo šátek.. A nosit a nosit..

Moc vám držím palce ať už přijde ten zlom a vy se vyspíte alespoň 8 hodin v kuse :kytka: Snažte se hledat co by vaši dcerku mohlo trápit, jinak je tedy velmi šikovná dle popisu :palec:

 
babetka333
Echt Kelišová 8852 příspěvků 6 inzerátů 30.01.15 14:38

Proč až odmaturuji? To neprezijes do ty doby.

 
Suzuveverka
Závislačka 4716 příspěvků 30.01.15 15:02

@85martulina Nejsme spolu jen kvůli penězům… Ono se mi to těžko popisuje, jak to mezi námi vlastně je, známe se hodně dlouho. Nechci ho nějak bránit, to jak se začal chovat po porodu se omluvit nedá. Ale odejít od něj nechci, zatím. A i když bych třeba o té jeho dovolené byla v rozpoložení odejít, tak jsem si uvědomila, že prostě nemám dost sil, abych řešila ještě navíc to, že nemám kde bydlet, nemám peníze, nemám auto…

@vantili Nenávistné pocity byly kvůli té jeho dovolené a pak to zas přešlo, nemůžu říct, že bychom si to vyříkali, ale zas tak hrozné to není. Jak píšu výše, těžko to rozebírat tady v diskuzi. Doufám, že si cestu k dítěti/dětem najde, a pak se to snad zas urovná i mezi náma.

 
Suzuveverka
Závislačka 4716 příspěvků 30.01.15 15:09

@babetka333 Protože pak budu moci říct, že jsou dospělí a několik měsíců to tu bez maminky přežijou :mrgreen: Ne že bych tak dlouho nejela na dovolenou, chystám se s malou už letos, ale nebudu mít šanci vyrazit bez dítěte, nemám hlídání.

 
Althya
Ukecaná baba ;) 1748 příspěvků 1 inzerát 30.01.15 15:43

Uff…jsem si rikala, ze ten muj chlapecek mizerne spinka ¨(oproti dcerce), ale ted vidim, ze si nemam na co stezovat, rve jen kdyz ho boli brisko, jinak je to zlate miminko. Drzim palce, at prezijete a zlepsi se to

 
Althya
Ukecaná baba ;) 1748 příspěvků 1 inzerát 30.01.15 15:47

@Ali-Ali Na me zas tchynme, kdyz jsem si stezovala, ze syn pres den skoro nespi, tak ona, ze miminka v tomhle veku (3 tydny) spi 20 hodin denne…to jsem na ni koukala, kde vzala takovou informaci :roll:

 
Kalla1412
Echt Kelišová 8528 příspěvků 30.01.15 15:54

@Suzuveverka Ahoj…já tě lituju..já jsem měla a mám oba hodné, ne vyložené andílky, starší je péro, ale jako mimi byl normální, dcera je moc hodná…ale lituju tě proto, že tvůj manžel je tak hroznej sobec. Ani blbej, ani zlej, ale sobeckej až na půdu. At si jede na dovolenou, ale nejprve na ni měl poslat tebe. Chlap je uplně stejnej rodič jako ty. ty se staráš o domáctnost, on chodí do priáce a OBA se staráte spoolečně o dítě. Je mi to líto a z toho co jsi napsala v diskuzti k deníčku je mi jasné, že žádné š´tastné manželstvíé to asi není, páč na vás pěkně dlabe

AD druhé dítě - říká se že když je jedno hodné, druhé bude zlobivé a naopak…a dle mých zkušeností to je tak u všech které znám :-) Tak se neboj nic. Náš kluk je živej chlapeček v období vzdoru a holčička usíná sama, hezky jí, sama si hraje, skoro neplače, je za odměnu :-)Hodně štěstí :hug: :hug:

 
4family
Zasloužilá kecalka 869 příspěvků 30.01.15 16:07

Takového manžela, co nechá ženu padat na hubu, co ji nenahradí ani 2× v týdnu, aby se vyspala, tak takového chlapa bych si fakt vážit nemohla.

 
Ba412
Kecalka 102 příspěvků 30.01.15 16:08
Moje zkusenost

Ahoj, taky jsem si tim prosla a chapu matky ktere rvouci dite zadusi…
Mne v tom zabranil jen smysl pro povinnost.
Tehotenstvi pohoda, porod jeste vetsi ale prvni mesice a skoro rok doma no des…
Ale uz je to skoro 30 let

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele