Můj porod

Shyka  Vydáno: 24.05.13

Chci přispět i svým zážitkem z porodu, protože pročítání vašich deníčků v době těhotenství mi hodně pomohlo. Tak zde je tedy můj příběh o vysněném počasí, téměř neexistujícím těhotenském břiše, muži, který si nepřál být u porodu, o síle těla, a milé paní doktorce, která málem přišla o ruce…:-)

Jednoho dne jsem se probudila a věděla jsem, že jsem těhotná. Prostě jsem to cítila, vnitřně tušila, neměla jsem pochyby. Proč? Nevím, ale byla jsem si naprosto jistá. Na Apríla jsem si udělala těhotenský test, které mé přesvědčení potvrdil. Přítel byl štěstím bez sebe, pořád volal, že myslel, že už se nedočká (narážel na svůj věk, tenkrát 32 let) a ve mně ( tenkrát 23 let) se střídaly záchvaty paniky a radosti. Hned další den těhotenství potvrdil gynekolog, 10. týden. Rodit jsem měla v prosinci, příteli jsem nadšeně tvrdila, že určitě budu rodit v noci a bude do toho krásně sněžit. Jen kroutil hlavou a smál se.

Těhotenství bylo skvělé a bezproblémové. Snažila jsem se jíst co nejzdravěji, hodně se pohybovat, začala jsem navštěvovat i cvičení pro těhotné. V 7.měsíci jsem prolezla Teplické skály, učila se hrát tenis - a cítila jsem se všelijak, jen ne těhotně. Je fakt, že jsem neměla skoro žádné břicho, pořád nosila původní oblečení. Však jsem si kolem toho užila řečí - Ty ses jen víc najedla, kde máš břicho? V osmém měsíci mi doktor při kontrole řekl, že jsem se začala hodně otvírat, a nařídil mi klid na lůžku a nohy nahoře, poněvadž hrozil předčasný porod. Vzpomínám na to jako na šílené utrpení, protože jsem se doma příšerně nudila.

Blížily se Vánoce, a s nimi i termín porodu - 5. prosinec. Děťátko nám měl donést Mikuláš. Já vánoční přípravy trávila na gauči a přítel, který všechno nadšeně prožíval, balil tašku do porodnice, uklízel, a celkově nás chystal na budoucí svátky. Odpálili jsme první svíčku na vlastnoručně vyrobeném adventním věnci a věřili, že druhou už budeme zapalovat „ve třech“. Kamarádky z tělocviku vesele rodily, některé i před termínem, jenom já pořád nic. Začínala jsem být zoufalá a vzteklá. Nezapomenu, jak se mě v čekárně u gynekologa jedna paní ptala, kdy to čekám, a já odpovídala, že minulý týden. Nezapomněla mě upozornit, že mám břicho sotva jak v pátém měsíci a navíc moc nahoře, to jen tak rodit nebudu.
Doktor byl stejného názoru (hlavně, že musel být klid na lůžku), a napsal mi žádanku na pondělí ráno na příjem v nemocnici.

V neděli jsme s přítelem zapálili druhou svíčku na věnci a chtěli jít brzy spát, ráno nás čekala cesta do nemocnice. Pak mi cosi prasklo v břiše, hned jsem to hlásila příteli, který se mě ptal, jestli to nemůže být voda. To určitě ne, řekla jsem přesvědčeně, vstala a najednou stála v úplné kaluži. Dítě ohlásilo příchod na svět. Běžela jsem na záchod, přítel za mnou, plný nadšení a očekávání. Vzpomínám, jak jsme se na sebe pořád dívali, smáli se a byli strašně nervózní. Po dvou hodinách jsme vyrazili do porodnice. Byla tma a venku nádherně sněžilo. Pořád ze mě tekla voda, ale nevšímala jsem si toho, byla jsem naprosto okouzlená silou okamžiku - jedu do porodnice a je to přesně tak, jak jsem si přála. V porodnici nás přijali o půlnoci, naměřili ozvy a poslali na pokoj. Přítel všude hlásil, že k porodu nejde - aby náhodou nedošlo k nějakému omylu, až to začne. Byli jsme tak dohodnutí. Já si přála rodit sama, a on nijak netoužil po tom, být přímo u toho.

Na pokoji jsme poslouchali rádio a dvě hodiny po příjmu mi bylo pořád skvěle. Snad přesně s úderem druhé se dostavila první kontrakce. Vzpomínám si, že jsem tu bolest nedokázala pochopit. Nebyla jsem schopná ani křičet jako ta holka, co rodila na vedlejším pokoji. Bolest mi brala sílu na vše. Požádala jsem o epidural a chtěla ho HNED, OKAMŽITĚ, TEĎ!!, jen zdálky jsem vnímala vyděšeného přítele a sestru, která mu vysvětlovala, že porod nastoupil rychle a kontrakce jsou mnohem silnější než u pozvolného nástupu. Myslela jsem na to, že se rozeběhnu proti zdi a rozbiju si hlavu, abych upadla do bezvědomí a nic necítila, taková bolest to byla, k takovým myšlenkám mě dohnala. Přišla doktorka, aby mě před epiduralem prohlédla, a oznámila mi, že nic se píchat nebude, že už rodím. Tuto zprávu jsem vítala s nadšením, v hlavě jen jedinou myšlenku - porodím a pak to přestane bolet. Nejvyšší možnou rychlostí jsem se přemístila na křeslo a tlačila jsem, i když jsem neměla, v hlavě jenom myšlenku na to dostat dítko ven a zbavit se té příšerné bolesti.

Bohužel se porod zničehonic zastavil, kontrakce zmizely. Najednou kolem mě byla spousta lidí, někdo odběhl připravit operační sál. Slyšela jsem doktorku, jak mi důrazně sděluje, že tady jde o všechno, že musím ještě zkusit zatlačit, jak nejvíc dokážu. Cítila jsem strach, viděla vážné obličeje kolem a věděla, že nesmím nic pokazit. Tak jsem se do toho opřela a tlačila, jak nejvíc jsem mohla. Celým tělem, celou svojí bytostí. Dvě sestry mi lehly na břicho, slyšela jsem sama sebe zakřičet, tlačila jsem z poslední sil, ale nepřestávala jsem, zahlédla jsem vedle sebe přítele a nechápala co tam dělá, když jsme se dohodli, že u porodu nebude.

Pořád jsem to nevzdávala a tlačila. Doktorka křičela, ať už netlačím, nechápala jsem proč, najednou mi na břiše ležel malinký človíček. Vím, že mi hlavou proběhlo, že je to miminko neuvěřitelně čisté, ne jako na fotkách nebo videích, co jsem viděla. Instinktivně jsem ho přitáhla k sobě, nejmenší dítě na světě, a vůbec jsem se nebála zvednout tu maličkou nožičku, abych zjistila, kdo to je. Jako kdybych pohlaví zkoumala odjakživa. Zmátla mě ale pupeční šňůra, nahlas jsem usoudila, že je to chlapeček. Doktor, který se tam objevil ani nevím kdy, se začal smát a oznámil mi, že se pletu, že je to holčička.

Holčička! Přítel tolik toužil po tom mít holčičku. Rozhlédla jsem se po sále, stál kousek ode mě, naprosto fascinovaný výraz v tváři. Malou si od sestry vzal, jako kdyby děti choval odjakživa a už jí nechtěl dát z ruky. Až se mu tam smáli, museli ji přece zvážit a změřit.

Narodila se nám nádherná, zdravá holčička, 2800 g, 44 cm. Porod byl opravdu rychlý, i přes komplikaci na sále. Kontrakce jsem měla pouhou jednu hodinu a ještě dneska, půl roku po porodu, když na ně pomyslím, oklepu se hrůzou při vzpomínce na tu bolest. Rodila jsem asi 10 minut, ale zašívali mě snad hodinu, kvůli špatnému tlačení.

Jsem šťastná, že holčička se narodila zdravá, však jsem se o to na sále bila jako lev. Ráno po porodu se za mnou stavila doktorka, která mě rodila, teprve tam jsem zjistila jak moc sympatická a mladá byla, a řekla mi, že jí neuvěřitelně bolí ruce (držela mi totiž nohy), že za svou praxi ještě nezažila nikoho, kdo by dokázal tak šílenou silou tlačit.
Na pobyt v porodnici vzpomínám jako na krásný, vlastně i na celý porod. Do druhého se zatím vůbec neženu, ani na něj nepomýšlím, asi potřebuji ještě trochu času na srovnání.

A můj přítel? Když jsem se ho ptala, co na tom sále dělal, když tvrdil, že u porodu být nechce, odpovídal, že neměl stání, že ho tam cosi táhlo a měl pocit, že tam prostě být musí. Tak tam prostě vešel a už nedokázal odejít.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Fidofido
Kelišová 5154 příspěvků 51 inzerátů 24.05.13 08:03

Krásný deníček, gratuluji k holčičce! :dance: Nevím proč, ale když jsem ho četla, hnaly se mi slzy do očí, asi tím blížícím se porodem a těhotenskými hormony. Taky mám svůj vysněný porod a pořád našemu mrňouskovi a všem říkám, jaké to bude a jak vše proběhne, tak uvidíme, co v reálu. :mrgreen: Vím, že to nebude brnkačka, ale těším se na to, vždyť ten výsledek za to stojí, ne? :palec:

 
Borůvka12
Ukecaná baba ;) 2350 příspěvků 24.05.13 08:48

Nádherně napsané :potlesk: :potlesk: :potlesk:.Gratuluji k princezničce :hug:.Já svůj porod sice prospala :lol:,ale bylo to něco nádherného, když jsem ležela na JIPCe a ve dveřích stála dětská sestřička a říká-tak maminko nesu Vám vaší dceru :andel: :andel: :andel:,no prostě nádhera :srdce: :srdce: :srdce:

 
Janettka23
Ukecaná baba ;) 1406 příspěvků 24.05.13 08:55

Moc krásný :-)Měla jsem slzy v očích, ale to já vždycky když někdo popisuje porod:-) Je to nádherný :palec:

 
Alllla
Kecalka 378 příspěvků 184 inzerátů 24.05.13 09:24

Jéé moc hezký deníček :D Gratuluji :potlesk:

 
Korčulka86
Ukecaná baba ;) 1886 příspěvků 24.05.13 10:10

Deníček se mi moc líbil a mám to taky za pár (měsíc) a pořád si to maluju růžově :) Doufám, že to bude rychlovka jako u tebe :andel:

 
makau  24.05.13 11:15

Tenhle denicek byl humorny a i dojemny, takovy lidsky, neprestala jsem se pri cteni usmivat i jsem byla celou dobu napnuta jak ksanda, hodne stesti! Ja rodim v cervenci.

 
Agnesita
Závislačka 2551 příspěvků 24.05.13 11:53

Pekne. Citlive i dojemne, pritom ses vyvarovala kyce a emiminovskych floskuli…zjevne to jde. Gratuluji :palec:

 
iifca
Závislačka 4717 příspěvků 24.05.13 12:15

Tak já se rozbulela. Nádherně popsané!

 
kkatrina
Nováček 9 příspěvků 24.05.13 12:31

Taky brečím, moc hezké. Mě to čeká taky už brzy a můžu si jen přát, aby to proběhlo podobně :roll:

 
svycarka
Kelišová 6325 příspěvků 24.05.13 14:57

Pekne cteni..trochu mi to pripomelo me, taky rychly nastup kontrakci, taky zastaveny porod a taky pritel co nechtel byt a byl…Uf, i slza mi ukapla.Tak stesti a zdravi cele rodine :kytka:

 
Gabika83
Závislačka 3221 příspěvků 24.05.13 15:01

Krásny :pankac: :pankac: :pankac: :pankac: Hodně zdravíčka tobě i malinké :hug:

 
Alishiii
Stálice 69 příspěvků 24.05.13 15:07

Moc krásné..řinuly se mi slzy smíchu při větě: „Myslela jsem na to, že se rozeběhnu proti zdi a rozbiju si hlavu, abych upadla do bezvědomí a nic necítila.“ A na konci slzy dojetí..Gratuluji k maličké :)

 
Máma21
Závislačka 3755 příspěvků 24.05.13 15:57

Nádherný deníček :hug: :srdce:

 
dani24687
Neúnavná pisatelka 15433 příspěvků 24.05.13 16:09

@iifca i ja. krasne.

 
iveta kotrcova
Závislačka 3477 příspěvků 24.05.13 18:58

Opravdu i já měla slzy v očích nádhera at malinká roste do krásy a dělá vám radost jako ta naše :hug: :kytka:

 
dašule8
Zasloužilá kecalka 991 příspěvků 24.05.13 20:04

Moc krásné :) já se zasmála při větě zmátla mě pupeční šňůra. Byla si odvážná. Já také miluji sních a rodila jsme ted v březnu a při nástupu prvních kontrakcí manžel oznámil začalo sněžit :D Hold naše malá donesla tu proklívanou druhou zimu :lol:

 
Mišanila  24.05.13 20:14

Hrozně pěkně píšeš, je to moc čtivé a dojemné. Zvládla jsi to skvěle, gratuluji k dcerce!

Dost mě ale zaujalo, jak ti porod v pohodě běžel a pak na té koze najednou zmizely kontrakce. Mně se to stalo u obou porodů, porpvé jak u tebe v bleděmodrém, kontrakce po chvíli ustaly, synovi se zhoršily ozvy, skákali mi na břicho a skončilo to kleštěma, já jsem to tlačení nedala. Podruhé byl porod dvouhodinový, takže to jelo rychle a větší silou a dcerku jsem vytlačila i přes nulové kontrakce, které peřstaly po vlezu na kozu.

Můj závěr je takový, poloha v pololeže na koze mi brání porodit dítě, zastavuje kontrakce a porod a zvětšuje riziko použití kleští, tlačení na břicho a jiných lahůdek. Kdyby bylo nějaké potřetí, což teda doufám nebude :) tak mě na kozu nikdo nedostane ani heverem.

 
snažilka1210
Kelišová 7454 příspěvků 24.05.13 20:26

:mavam: Tak nějak by měl vypadat opravdu pěkný, srozumitelný deníček, moc hezky se četl, ne jako některé. Moc Ti gratuluji, měla jsi opravdu rychlý porod, za to asi o dost bolestivější, ale jsi hrdinka, máš to za sebou a uvidíš, že se srovnáš raz dva a o druhém dítku začneš uvažovat. Ještě jednou, super čtení… :palec:

 
Zuzhanka
Kecalka 377 příspěvků 24.05.13 20:35

Krásně napsáno, i přes strach z bolesti co díky tomu cítím mi to vehnalo slzy do očí :potlesk:

 
Ninocka.1  24.05.13 22:12

Opravdu hezky napsane :) Neuveritelne, co zena dokaze… A holcicka byla fakt malicka :)

 
Arabela123  24.05.13 23:20

Ja teda nevim, ale porad pritel sem, pritel tam, jsem na to slovo uz alergicka… je to jako pritel na telefonu, je to strasny. Jsem vdana.. a i kdybych mela tisic duvodu se nevdat, tak se vdam jen proto, abych nemusela rikat pritel.. ale manzel. Kez by ustalilo aspon slovo partner nebo muz. Bohuzel nesezdanych rodicu je tolik, az je to k placi.. a je to tudiz samy pritel :-( :nevim:

 
Agnesita
Závislačka 2551 příspěvků 25.05.13 01:09

Ne kazdej se vda, aby nemusel rikat pritel :lol: tvoje duvody jsou mne napriklad jedno. Budes to tu muset vychovat k tradicnim hodnotam svymi moralnimi snatkovymi odami. K denicku o porodu jsou dost mimo.

Příspěvek upraven 25.05.13 v 01:09

 
anlendy.
Ukecaná baba ;) 1426 příspěvků 26.05.13 10:51

Moc krásný deníček :) chvílemi jsem se bála, jak dopadne ale nakonec dopadlo vše dobře! Držím palečky a moc gratuluji k holčičce :kytka:

 
Honzuovka
Extra třída :D 10657 příspěvků 26.05.13 20:08

Krásně napsáno. Taky se mnou teď hážou těhu hormony, takže já začala řvát už téhle věty: Vzpomínám, jak jsme se na sebe pořád dívali, smáli se a byli strašně nervózní.
Možná proto, že já tohle budu zažívat sama a je to krásný, že jste na to od začátku byli dva.

 
SonikSS
Ukecaná baba ;) 2483 příspěvků 28.05.13 16:01

Tak to mooc gratuluji, dobre ze ste v poradku a i pritel dorazil vas podrzet, to je moc fajn, a at mate s mimcem jen same stesticko :)

 
DenisaW
Kecalka 158 příspěvků 10.09.13 22:32

Gratuluji k holčičce :kytka:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele