Neměla jsem už sílu

Vertiline  Vydáno: 10.09.11

Vím, že jsou i mnohem horší porody, ale i přesto to bylo nejdelších a nejstrašnějších deset hodin mého života, díky kterým se mi zdály noční můry a panicky se děsím toho, že bych mohla znova otěhotnět.

Na vyvolání porodu jsem měla nastoupit 28. 7., tři dny po termínu, kvůli větší váze miminka a vysokému tlaku. Jenže o 2 dny dříve se mi zdálo, že nějak dlouho necítím pohyby, a tak jsem zburcovala přítele, že raději pojedu do porodnice na zkontrolování. Samozřejmě, že jsem šíleně plašila, brečela a v hlavě se mi přehrávaly ty nejhorší scénáře.

Ani netušíte, jak se mi ulevilo, když mi porodní asistentka, co mě napojovala na monitor řekla, že je vše v pořádku a malý prostě jen dlouho spí. Myslela jsem, že tedy pojedu domů a že přijedu až za ty dva dny na vyvolání, ale řekli mi, že tam rovnou zůstanu, že vyvolávací tabletu mi dají o den dřív. Docela jsem se zaradovala, že už to tedy budu mít brzo konečně za sebou.

Na pokoji jsem byla se dvěma těhulkami, co také čekali na vyvolání a přijímaly je ve stejný den, jako mě. Vsázeli jsme se, která bude nejrychlejší. To jsem netušila, že budu poslední…

Druhý den jsem dostala první tabletku. Nic se nedělo. Další den jsem dostala druhou a odpoledne třetí. Večer mezitím porodily obě těhulky, co byly se mnou na pokoji. Samozřejmě mi to bylo líto, když jsem viděla ty jejich drobečky a už jsem to chtěla mít za sebou.

Poté, další den, jsem dostala čtvrtou a už se začalo něco konečně dít. Nejdřív slaboučké menstruační bolesti a pak se to večer řádně rozjelo. Porodní asistentky mě utěšovaly, že už konečně porodím, kontrakce jsem měla obrovské. Jenže když mě vyšetřili, tak zjistili, že jsem se neotevřela ani o milimetr. Myslela jsem, že už to bude konečně za mnou, bolestmi jsem se nedokázala skoro ani pohnout, brečela jsem a oni mi píchli něco na bolest, ať se vyspím.

A ráno další tableta. Odpoledne zase další tableta. Dohromady už šestá. Ptala jsem se, kolik jich ještě dostanu než budu rodit. Řekli mi, že jich můžu dostat klidně deset. Docela jsem se vyděsila, že by to mělo trvat ještě tak dlouho. A se mnou se stále nic nedělo.

Ráno na monitoru, když mi měli zavádět sedmou tabletu, mi doktorka řekla, že už tabletu nedostanu, že jsem otevřená na 2 cm a že uděláme klystýr a píchnou mi vodu a ať zavolám příteli, že tam může být se mnou. Byla jsem vážně ráda, ještě jsem neměla žádné bolesti a těšila jsem se, až budu mít Matyáška konečně u sebe.

Klystýr udělali a po něm se mi už bolesti rozjely, ale byly ještě dost snesitelné, normálně jsem se pohybovala. Přítel přijel a já jsem šla do sprchy a poté na box, aby mi píchli vodu. Pak to teprve začalo. Bolesti už dost silné, hlavně křížové, do sprchy jsem už nesměla a jen jsem mohla ležet na lehátku, abych mohla být připojená na monitor. Jenže to nějak blblo a porodní asistentky mě neustále přetáčely z jednoho boku na druhý, což bylo při křížových bolestech dost strašné. Navíc jsem mohla být jen na tom lehátku, i když by mi asi mnohem víc pomohlo, kdybych mohla chodit. To jsem měla kontrakce po 2 minutách.

Každé vyšetření, který dělali, bylo úplně šílené. Jenže jsem se vůbec neotevírala, a tak jsem dostala kapačku oxytocinu. Během pár vteřin od napíchnutí jsem měla tak hrozné kontrakce, že jsem myslela, že umírám, že je to prostě konec. Omdlévala jsem, a tak mi dali masku s kyslíkem, jenže jakmile jsem se nadechla, tak se mi zvedl žaludek a potřebovala jsem se vyzvracet. Oxytocin mi vypojili a že prý mi dají kapačku s něčím proti bolesti. To se mi rozjelo ještě víc a tak ji nechali vykapat a vrátili mi tam zpátky oxytocin. To už jsem křičela, i když jsem hrdině tvrdila, že křičet nebudu, že nebudu dělat ostudu.

Kontrakce už jsem nedokázala ani prodýchávat, neměla jsem sílu. Prosila jsem je, ať už to nějak ukončí, že už nemůžu. Kontrakce jsem měla po 20 vteřinách a už jim ani nestačila ta křivka na grafu monitoru, i sestry se divily, jak jsou obrovské. Po pár minutách byly už kontrakce nepřetržité. Nebyla mezi nimi ani malá pauzička. Už jsem si raději přála umřít.

Ani nevím, po jaké době mě přišel vyšetřit primář. A já byla otevřená jen na 5 cm. Nakonec bylo rozhodnuto, že to skončí císařem… I když jsem si přála, ať mi nějak uleví, tak jsem z toho dostala šílený strach a pořád jim opakovala, ať mě úplně uspí.

Najednou šlo všechno rychle. Porodní asistentka mi pomohla vstát, i když jsem se téměř neudržela na nohou a odvedla mě vedle na sál. Položili mě a já stále křičela bolestí. Najednou kolem sedm neznámých lidí a už jsem cítila, jak mi pomazávají břicho. Ještě si pamatuji, jak se mi anesteziolog ptal, jestli nechci spinál. Cítila jsem jen obrovské bolesti a hrozný strach. A za pár vteřin nic…

Probrala jsem se na posteli u sálů a vedle mě seděl přítel a ukazoval mi fotky našeho Matyáška. Poté přišla sestra s malým v naručí. Byla jsem šťastná, i když mě hrozně bolelo břicho. Pořád jsem opakovala, jak je malý nádherný, i když jsem ho viděla rozmazaně. Dostala jsem 2 injekce proti bolesti a rozloučila se s přítelem.

Matyášek se narodil 31. 7. 2011 ve 21,32 hodin.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.8 bodů
 Váš příspěvek
 
Sarisek1
Echt Kelišová 9218 příspěvků 10.09.11 09:03

Luci rodila si v tomPisku?

 
Sarisek1
Echt Kelišová 9218 příspěvků 10.09.11 09:05

rodila :-) poznam to podle ty podlozky a cisla na brisku..Kdopak te rodil? gratuluju k Matyskovi :kytka:

 
helenkanai
Závislačka 3238 příspěvků 10.09.11 09:29

gratuluji k malému ale jinak naprosto šílený … nechápu co v těch porodnicích dělají :-(

 
Simoncicak
Zasloužilá kecalka 584 příspěvků 10.09.11 10:17

ahoj,tak díky tvýmu deníčku jsem se vrátila ve vzpomínách o rok zpátky..:-) přesně takový porod vyvolávaný a ukrutné nepřetržité bolesti jsme měla já i když mně dali jen dvě tablety na vyvolání a přenášela jsem jedenáct dní rodila jsme s tlakem 100/160…nakonec porod nepostupoval byla jsem pořád otevřená na tři centymetry,dr.mi navrhla sekci a já nadšeně souhlasila..přesně jak popisuješ že jsi malýho viděla v mlze a rozmazaně tak na tohle si pamatuju i já :-) Hlavně že máme zdravý krásný děti a příští porod třeba zvládneme přirozenou cestou…Gratuluji k Matymu je nádherný :hug: :hug: :hug: :huban: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce:

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 10.09.11 10:52

Měla jsi skutečně těžký porod… Gratuluji ka Matyáškovi přeju štěstí a hlavně zdravíčko :kytka:

 
Chevalinka
Ukecaná baba ;) 1482 příspěvků 10.09.11 11:15

ahojda gratuluju máš nádherného prcka..chtěla jsem ti napsat že jsem měla dost podobný porod s tím rozdílem že jsem musela vydržet dokud jsem se neotevřela úplně.pak mi asistentka začala skákat na břicho a tím mi vyrážela dech takže jsem taky omdlívala tak mi dali kyslík jenže jsem se překyslíkovala a zase omdlívala.nakonec mi zkusili malého vyndat vexem což se jim nepovedlo.malej se mezitím dostal do nejuzčího místa a navíc se přetočil a nešel ven prostě se zašprajcnul(podle doktora udělal twistra-pracujeme s přítelem v KFC tak si dělal srandu),přestával dýchat a to už začali vyhánět přítele ze sálu.ten ale řekl že nepůjde když už si to zaplatil.porodila jsem kleštěma,malého jsem vyděla jen na vteřinu a pak mi ho přinesli až po6 hodinách..rodilo mě asi 5 doktorů z toho jeden primář.teď je malému 5.měsíců a jsme oba v pořádku :)

 
bombonek
Stálice 85 příspěvků 10.09.11 11:39

gratuluji k miminku, věřím, že to muselo být šílený, ale i věřím, že na ten děs brzy zapomeneš a ztoužíš po druhém… příroda to umí zařídit :kytka:

 
ha-ne-le
Kecalka 271 příspěvků 10.09.11 12:07

Gratuluju k Matyáškovi… Ve většině bodech Tvého deníčku se s tebou shoduju. A můžu ti říct, že moje panika z dalšího otěhotnění došla tak daleko, že jsem nechtěla spát s manželem, ačkoliv jsem brala antiko a sám mi nabízel i kondom atd… No teď je to už v pohodě a chci i další miminko (5 měsíců od porodu), ale až za hooodně dlouho…

Hlavně že ty naše prťata jsou v pohodě a zdraví…

A P.S.: I když jsem je přemlouvala k císaři,resp. manžel, já nebyla schopna slova, nechali mě stále trpět, bylo to nekonečný… :cry:

 
kači31
Ukecaná baba ;) 2039 příspěvků 10.09.11 13:53

Měla jsem to podobné, taky jsem se vůbec neotvírala. Taky vyvolávané, ale jen dvě tablety, ta druhá nějaká silná, naštěstí, po té se to během pár hodin rozběhlo. 15 hodin kontrakcí, z toho víc jak půlka se už fakt nedala. Vyčerpaná, usínala jsem mezi kontrakcema cestou ze sprchy přítelovi v náručí. Když mi po 13 hodinách kontrakcí řekli tu báječnou zprávu, že až budu za půlkou 8-o že mi to bude utíkat rychleji (cože?? to ještě nejsem v půlce??). Moc jsem prosila o císaře, ale nedali si říct. Pak jsem najednou cítila, že musím tlačit, přítel je zavolal POMOOC - oni, že to tak rychle nepůjde, koukli na mě a řekli tlačte. To byly nejkrásnější slova, co jsem mohla slyšet. Tlačení už jsem ani nevnímala, byla jsem moc vyčerpaná, ale byla to obrovská úleva. Nevím, na kolik zatlačení to bylo, ale bylo to nádherný, což asi nikdo moc nedokáže pochopit. Ale po tom, co bylo předtím - nádhera. Máte holčičku - nádherná slova :-)

 
janno
Ukecaná baba ;) 1905 příspěvků 10.09.11 15:09

clanek jsem necetla,ale tu prvni fotku bych asi vymenila

 
Monny
Hvězda diskuse 36574 příspěvků 10.09.11 17:22

Zvládla jsi to krásně, moc gratuluji :kytka:

 
awalancha3
Kecalka 460 příspěvků 10.09.11 19:25

…je mi to luto, tych bolesti, a vies si predstavit, ze mne vodu pichli hned rano a hned mi dali do oboch ruk ocytocin a tie bolesti som mala od rana az do neskoreho poobedia, a nespravili cisarak, nechali ma vyrtapit prirodzene… hm, ale to bolo pred 20 rokmi, teraz by mi sekciu urobili urcite- a epidural si si neziadala?

 
Niky7  10.09.11 20:50

Ja to same pred pul rokem akorat 22 hodin, ale z jejich strany byla zavineni :pocitac:

 
budulinek2011  11.09.11 12:45

Já měla taky dost drsnej porod… Ale to k tomu proste patri. Omdleváni, zvraceni, lupla mi plodovka a neotevirala jsem se, takze oxitocin, ale ja měla tak silene bolesti že jsem ani kricet nemohla. Ani dychat, zadrzovala jsem dech a mala prichazela o kyslik.. Ztratila jsem hodne krve. par hodin v bolestech ale ten malej clovicek po zbytek zivota mi za to stal :)

 
justy 1
Povídálka 14 příspěvků 12.09.11 08:25

Velká gratulace :kytka: a já si pořád říkám, jak mě hrozně porod bolel, ale zažít to co ty tak už nejsem jsi fakt dobrá!

 
katyca
Závislačka 3352 příspěvků 12.09.11 11:42

Moc gratuluji k malému :kytka: a do života ať co nejdřív zapomeneš na ten porod :kytka:

 
Jahudka87
Ukecaná baba ;) 2374 příspěvků 12.09.11 21:38

Moc moc gratuluju! I já jsem měla dost bolestivý a navíc 20ti hodinový porod, v tu chvíli bych snad radši skočila z okna :zed: Teď už jsem pomalu zapoměla a myslím si na druhé i když jsem se zapřísáhla že už nikdy nikdy nikdy! No uvidíme…když jsem si přečetla tvůj deníček nějak se mi to celý promítlo v hlavě jaký to bylo a radši snad zůstaneme u jednoho prcka :lol:

 
verciceek
Ukecaná baba ;) 1227 příspěvků 13.09.11 12:22

taky se připojuji k podobnému scénaři porodu…
Dvě tabletky, kdy ta druhá zabrala nějak strašně moc, takže kontrakce celou noc po minutě, kříž. bolesti..prostě strašné. Moje děloha se nějak „zbláznila“ po těch tabletkách a nemohla to rozdýchat. Pak mi dali ještě další den epidurál, ale nic nepomohlo a na rozhodnutí primáře, po 20 hodinách bolesti, kdy jsem se otevřela na 3 cm- akutní císař.
Ty vyvolané porody jsou prostě proti přírodě a často to takhle skončí.
Taky teďka o dalším dítěti neuvažuji a to jsme jich chtěla 4 :mrgreen: …snad se to časem změní..

 
Vertiline
Závislačka 4243 příspěvků 13.09.11 17:24

Holky, děkuju moc za podporu. Snad časem na to zapomenu, protože jsem chtěla vždycky holčičku.

Sarisek1: Nevim, kdo mi dělal císaře, ale při porodu mě vyšetřovala Dr. Vnenková a pak mě přišel vyšetřit primář, který rozhodl o tom císaři.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček