Můj porod - už nikdy víc

sweetka  Vydáno: 03.02.14

Chtěla bych se zde spíše vypovídat a svěřit i své zážitky, že né vždy je porod jen pár hodin bolestí, ale může vás stát i váš život a několik dní bolestí.

takto vypadal ještě jeden můj bok po týdnu
10 komentářů

a takové zlatíčko z toho všeho mám
8 komentářů

Nikdy jsem nebyla extra pisatelka - předem se omlouvám za chyby a doufám, že to bude alespoň trošku srozumitelné:)

Začala bych tím, že v den porodu mi poprvé začali „nějaké“ bolesti a já měla radost, že mě tyto bolesti ráno probudily. Začala jsem je hezky počítat a byly nepravidelné v rozmezí 5-9min. Mám v rodině porodní asistentku - svou skoro tchýni, takže jsem jí ráno udělala budíček. Má otázka na ní byla, jak moc mají bolet kontrakce:D A ona, že toto mohou být jen poslíčci, ať se naložím minimálně na hodinu do vany - provedla jsem a bolesti stále zůstaly.

Kolem 15h se u nás doma už zastavila tchýně, aby se na mě podívala. Vyšetřila mě a zjistila, že jsem otevřená na dva prsty a rovnou udělala hamiltona, že to urychlíme. Zatím stále žádná změna a bolesti nepravidelné. Domluvili jsme se, že se projdeme do porodnice a půjdu na monitor, udělali jsme monitor a pak přišla s tím, že uděláme rovnou i klystýr. Potom všem jsem byla opět vyšetřena a zjistili jsme, že se otevírám dál, což byla super zpráva. Měla jsem slíbeno, že ještě odejdeme domů, takže potom všem jsme šli domů a bolesti byly už větší a při procházce domů už jsem musela hezky zastavovat a čekat až bolest odejde - zatím jsem stále byla vysmátá a těšila se na porod:) Doma jsme byli do 22h, to už jsem měla bolesti po 4min a jeli jsme do porodnice.

V porodnici jsem dostala něco na urychlení porodu a následně mi byla propíchnutá voda - tímto můj smích přešel a začaly opravdové bolesti. Byla jsem napojena na monitor, ze začátku bylo vše v pořádku. Po chvíli už jsem viděla na tchýni, že něco není v pořádku a i já sama jsem při té bolesti vnímala, že srdíčko malého tluče nějak pomalu - měl špatné ozvy při kontrakcích:(. Ještě víc jsem začala vnímat, že není něco v pořádku, když se na hekárně objevil primář s dalším doktorem a koukali se na monitor. Dál už začal kolotoč kolem mě - tchýně mi zaváděla kanylu a kapačku na zastavování kontrakcí. Další sestra mi zaváděla cévku a já se nestihla ani divit, co se děje - co se bude dít.

Pamatuji si, že jsem tchýni prosila, ať mě uspí a vyříznou malého ze mě, že je to moc velká bolest. I přes to, že jsem měla kapačku na zastavení kontrakcí, bolest byla hrozná. Po všem, co mi zavedli a zastavili kontrakce, mě převáželi na sál. Tchýně mi slíbila celkovou narkózu, opravdu jsem chtěla alespoň na chvíli tu bolest zaspat:(. Na sále jsem chvíli byla bez přítele i bez tchýně.

Anestezioložka furt říkala, jak zavede spinál a já v těch bolestech prosila o uspání. Dokola mi opakovala, že uspat rozhodně ne, že musím myslet i na malého, že mu můžu ublížit atd, hrozně mě naštvala, snad mám právo si vybrat ne? Potom se objevila konečně tchýně s tím, že tedy uspat, že ona neviděla ty ozvy a na spinál není čas, ještě chvíli se tam spolu dohadovaly a díky bohu nakonec primář rozhodl a uspali mě.

Po probuzení si toho moc nepamatuji, první, co si jasně pamatuji je, že mi tchýně donesla mého syna Filípka na postel a já ho začala celého pusinkovat a cítila jsem tolik lásky a těšila se na to, až ho budu mít u prsu a starat se o něj. Po chvíli mi ho ale vzali, ať se ještě prospím. Spát se nedalo, chyběl mi syn a měla jsem velké bolesti v břiše. Porodila jsem chvíli před půlnocí a vlastně celou noc jsem se převalovala z jednoho boku na druhý a svíjela se v bolestech - říkala jsem si, že asi císař tolik bolí, přece jen je to zásah do těla. Ještě těsně ráno jsem měla štěstí a chvíli jsem viděla malého, když mi ho zkoušeli přiložit k prsu. Měla jsem ho u sebe asi 20min, když už jsem ale usínala, zazvonila jsem na sestru ať ho odnesou, že už u toho usínám (to už byl nejspíše špatný tlak).

Přibližně za hodinu si měnili služby, takže přišli a měřili mi tlak, zjištění bylo, že hodně nízký, jediné z těch čísel, co si pamatuji bylo 90 na 50. Slyšela jsem jak jsem bílá jako stěna. A zase začal kolotoč. Najednou se u mě objevil opět primář s dalšíma 3 doktory a 2 sestřičkami. Napíchávali mi další kanylu, že to zkusí rozkapat, to pomohlo na chvíli a jen o kousíček se mi zvedl tlak, ale potom opět spadl, já u toho všeho skoro usínala, byla jsem moc unavená. Furt kolem mě něco dělali, měřili tep, tlak a stále dokola. Nakonec přivezli i ultrazvuk. V tom přišla další bolest - strhávání náplasti z jizvy a že to strhli hodně rychle a vůči ne nijak něžně :(. Po pro mě dlouhém přejíždění po břiše ultrazvukem bylo zjištění, že mám tekutinu v břiše.

Odebrali mi ještě krev a čekali na výsledky. Mezitím u mé postele seděl už jen primář a v ruce měl nejspíše papíry ode mě a pročítal si je dokola. Poté, co přišly výsledky, přišel za mnou, že krvácím a musím znovu na sál, že přišly i nějaké špatné výsledky z mé krve nebo co.

A zas začala větší bolest - převoz, to drncání po chodbě a nejhorší bylo přendávání z postele na operační stůl. Oni, zda přelezu a já statečná a naivní, ať mi pomůžou na bok, že to zkusím přes čtyři. No a jako vůbec, bolest byla až moc velká. Já už se tam klepala zimou - což byla další bolest. Doktor, co tam byl, zkoušel sehnat sanitáře - nesehnal. Nakonec mě zvedal on a dvě sestry přes prostěradlo. Hodili mě na kraj toho stolu, což znamenalo, že se musím ještě sama přesunout a další bolesti. Potom mě odvezli na sál, kde jsem už nikoho známého neměla, bála jsem se a celá se klepala zimou. Díky bohu ten doktor byl
hodný a ptal se mě, zda natáhnu nohy a já ho začala prosit, že ne, že nenatáhnu, ať mě uspí a pak si mě natáhnou. Nejhorší bylo, že jsem opět slyšela ten hlas té anestezioložky, jak říká opět něco o spinálu, v tu chvíli se ve mně probudil snad největší strach jako nikdy. Díky nějakému neznámému pánskému hlasu, co zavelil uspat, jsem byla uspána a já si ulevila.

Bohužel si toto další probuzení pamatuji až moc dobře. Hned jsem se opět klepala zimou, hrozně dlouho trvalo, než mě přehodili z operačního stolu na postel, už i ten doktor říkal, ať mě něčím přikryjou, nakonec jsem na sobě měla jen prostěradlo. Poté mě převezli na JIP, celá jsem se klepala, začali mě omývat, takže to mi moc nepomohlo na teple, pak jsem dostala velmi bolestivou injekci do ruky, což byla injekce proti bolestem a já už jen čekala, kdy zabere. Sestry mě napojily na všechny ty přístroje u toho jsem slyšela, jak se diví, proč mám tolik kanyl (3 na jedné ruce a 2 na druhé). Potom jsem dostala dvě peřiny a jen čekala, až vše přejde.

Tohle je asi tak vše z těch nejhorších bolestí. Na JIP jsem ležela další 3 dny, kde jsem psychicky trpěla jak pes, když mi přítel popisoval, co vše dělá malý atd. a já to ještě neviděla a chtěla vidět:( Další šok přišel, když jsem měla být převezena z JIP na porodnici. Měla jsem dostat ještě jednu transfúzi, jelikož jsem měla nízkou hladinu krvinek, ale z laboratoře přišly výsledky, že si moje tělo udělalo protilátky proti další krvi, což znamenalo, že primář měl rozhodnout, zda riskne mi tu transfúzi dát či ne. Vedlejší účinky byly nějaké alergické reakce a nějaký šok. Nakonec po boji tchýně se rozhodlo, že transfúzi nedostanu a snad se moje tělo zotaví samo, sice pomaleji, ale mělo by. Navečer mě převezli na porodnici, kde jsem byla pod dozorem snad každou hodinu.

První noc jsem na porodnici přežila, moc jsem se bála, aby se něco nestalo. Stále jsem ale musela ležet a jen jsem zkoušela vstát, to se mi okamžitě motala hlava - právě díky těm krvinkám. Tchýně mi vyvařovala husté polévky s hovězím masem atd, abychom tomu pomohli. První výsledky bohužel špatné, hladina krvinek klesla:( Stále jsme se snažili a nakonec se mi hladina zvýšila o jedno číslo. Další bolesti přišly při vytahování drenu, to jsem myslela, že budu vraždit, jak to bolelo. Asi 2. den na porodnici jsem už byla psychicky hotová z těch všech jehel, večer mělo přijít kapání antibiotik přes kanylu, při pročišťování kanyly mě to ale hrozně bolelo - už byla špatná. Začala jsem už hystericky brečet, že už nechci další přepichování kanyly, že už to nedám. Díky bohu se nade mnou slitovali a tyto antibiotika jsem nedobrala.

Po vytažení poslední kanyly jsem byla šťastná, jelikož jsem se už mohla začít starat o Filípka, do té doby mi ho jen nosili a pokládali vedle mě a já se jen koukala. Sice jsem měla radost, že mám syna u sebe, ale ta láska, kterou jsem cítila hned po císaři byla pryč. Koukala jsem na něj a přišel mi cizí. Pomalu se do toho ale dostávám, mám ho ráda ale vím, že mu nikdy už nedám sourozence. Vím, že si některé budete myslet, že na tu bolest zapomenu a časem si pořídím třeba další, ale věřte, že nezapomenu a ten strach ze smrti ve mně zůstane a nezmizí. (dost jsem toho vynechala, ale snad to, co jsem napsala, dává alespoň trošku smysl)

Pokud jste vydrželi a dočetli to až na konec, děkuji, potřebovala jsem to ze sebe alespoň trošku dostat. A pro těhule, co je čeká porod, nebojte. Toto jsou prý jen vyjímečné případy a někdy se to prostě stane. Teď jsem to byla já a někdo další bude zas až za dlouho.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.8 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
Ladiabola
Kecalka 277 příspěvků 03.02.14 00:16

Uf, tak to je mazec… Respekt, jsi šikulka, žes to všecko zvládla!!! :potlesk: :kytka:

 
belina46
Zasloužilá kecalka 674 příspěvků 03.02.14 00:42

8o Ty vado, tak to jsi borec, že jsi to všechno zvládla..opravdu smekám :potlesk: a držím palce, aby malý a krásný Filípek dělal jen samou radost :*

 
Anonymní  03.02.14 01:02

@sweetka Vím naprosto přesně, co máš na mysli. Rodila jsem v březnu císařským řezem a nikdy na ten strach nezapomenu. Měla jsem spinální anestezii a zřetelně jsem cítila, jak mi během operace najednou klesnul tlak. Ptala jsem se, co se děje, prý nic :-) Prosila jsem je, ať mě nenechají umřít :-) Až později jsem zjistila, že jsem hodně krvácela a ztratila jsem dost krve… Po operaci jsem nemohla věřit tomu, jak moc to bolí!!! Asi jsem nebyla tak statečná jako ostatní maminky a prostě jsem se nemohla hnout. Nemohla! Bohužel díky tomu se objevila další komplikace - totálně zablokovaná střeva. Než na to přišli, zkoumali kde co a vypadalo to, že si neví rady, což mi moc nepřidalo. Nakonec jsem skončila na ARO se zavedenou nasogastrální rourkou a strávila tam jednu nekonečnou noc. Od té doby mám hrůzu z toho, že bych se tam kdy měla vrátit. Horší pocit jsem nikdy nezažila a mám strašný strach, že se mi něco stane… Když nad tím přemýšlím, možná je to poslední měsíc nebo dva už trochu lepší, tak neboj, u tebe to taky trochu odezní. Ale chápu ten šok a pocity…

 
Aletheia
Kelišová 5785 příspěvků 03.02.14 01:20

Dojemný deníček ale věř ze zapomeneš, bude to trvat možná rok, možná déle ale bolest přebolí. Zapomeneš jak hrozné to bylo a začneš třeba i myslet na další dítě ;) :kytka:

já jsem rodila tři dny, počítám od zavedení první vyvolávací tabletky (nepočítám zátěžový test). Nakonec akutní císař kvůli synovi - byl v celkové to bylo hned jasné a nikdy ani nepřemýšlel nad spinálem. Po porodu infekce v celém břiše - 2× reoperace pro vyčištění, v nemocnici jsem byla 3 týdny. Na antibiotikách jsem byla měsíc. Osm dní horečky nad 40, absolvování vany na ochlazení. dva týdny 2× denně ultrazvuk přes čerstvou jizvu. No prostě hrůza a zotavovala jsem se z toho půl roku. A hele, uběhlo 17 měsíců a já bych klidně měla další dítě. Opravdu to přebolí, k synovi si cestu najdeš a jak bude růst tak budeš štastnější a nakonec už to nebude tak traumatizující :kytka:

 
zagora
Ukecaná baba ;) 1019 příspěvků 03.02.14 01:45

To je mi líto, když to čtu svírá se mi žaludek, musel to být horor. Zanedlouho bych měla rodit, mám z toho strach. Hlavně že jste oba v pořádku a snad už bude jenom líp.

 
PetraPiranha
Ukecaná baba ;) 1138 příspěvků 03.02.14 08:04

To je mi líto, že jste prožila takový porod s tolika následky. Věřím tomu, že se vám do dalšího porodu nechce, já bych se pak taky bála, že to nedám :(. I když můj porod našeho prvorozeného nebyl taky žádný ideál a nic příjemného, nakonec jsem taky musela na císaře s celkovou narkózou, protože malý byl už víc jak den bez plodové vody a nebylo čas mě na něco napichovat. Díky tomu mi pak bylo dva dny špatně, nemohla jsem malého ani kojit, viděla jsem ho jen na chviličku a ještě v době, kdy jsem se teprve probírala z narkózy a pak ho zase odvezli, ale i přesto, jsem v tu chvíli věděla, že ho miluji a je pro mě vším. :srdce:
Přeji vám, aby vás vzpomínky na porod a následné komplikace, co nejdříve opustily a mohla jste se už jen radovat z toho, jak vám Filípek pěkně roste :hug: :kytka:.

 
Bella1988  03.02.14 08:14

A kde jsi rodila?

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17596 příspěvků 03.02.14 08:20

Promiň, ale od té doby, co o porodech neco vím, nepochopím, jak porodní asistentka, navíc příbuzná, te podrobí tolika zásahům -Hamilton, prasnuti vody na malém otevření, neco mi pichli (plegomazin, dolzin?)PROČ?? Dítě po protržení vody začalo mít akutní problém. Nikdo do té doby nezjišťoval jestli je dobre dorotovany atd. Fajn rychle sekce, jiná možnost pak není. A pokud udělali chybu, císař je proste velká břišní operace a neni to žádná prča…no je mi lito, cim jsi prosla. Od tchyně a ji podobných bych se příště držela co nejdál. Preju hodne zdraví!

 
Safira77
Zasloužilá kecalka 930 příspěvků 03.02.14 08:21

Klobouk dolů, jsi dobrá a věřím, že čas to vyléčí.. :potlesk:

 
nunik
Ukecaná baba ;) 1258 příspěvků 03.02.14 08:41

Jsi vážně dobrá, že jsi všechno zvládla, můj 32hodinový porod byl oproti tobě brnkačka…ať Filípek krásně roste a přeju už jen krásné chvíle a vzpomínky :hug:

 
nadus
Závislačka 4834 příspěvků 03.02.14 08:49

Ouuuuu ooooouuuu ouuuu to muselo byt peklo… kazdopadne doufam, ze uz mas jenom hnusnou vzpominku, co casem vyprcha, a ted uz se jenom tesis ze synka…
kazdopadne jsem asi po ranu nemusela tvuj denicek cist v 6. mesici tehotenstvi brrr az mi mraz beha po zadech.. takze se jenom modlim, abych nedopadla stejne. Jedine pozitivum na tom vidim, zes to prezila, protoze si myslim, ze to byla asi hooodne na hrane… drz se!! :kytka:

 
agnesold
Zasloužilá kecalka 941 příspěvků 03.02.14 08:51

Vidno, že sis prošla peklem a ještě kousek dál. 8o Klobouk dolů až na zem, jak jsi to všechno zvládla. :potlesk: Přeji ať jsi už jen a jen v pohodě. :)

 
janička_opička
Ukecaná baba ;) 2432 příspěvků 03.02.14 09:05

Nebudu ti psat, ze to casem prejde a budes cgtit dalsi..muselo to byt sileny..ja rodila skoro 3 dny a ten porod malem. skoncil spatne. Napisu ti jen to, ze ti moc preju at jste s prckem hlavne v poradku a zdravi a tenhle hnusnej zazitek at se ti podari co nejdriv alespon uklidit do zadnich suplicku do kterych moc nechodis :kytka:

 
sweetka
Stálice 61 příspěvků 03.02.14 09:36

@nadus děkuju a neboj, buď v klidu, já si to vybrala teď za hodně maminek :) na hraně to asi bylo, teď už mi to přijde docela i vtipné, když si vzpomenu na to, jak za mnou byla doktorka a prosila mě, ať už nekrvácím :D jako kdybych to mohla nějak ovlivnit :)

 
3Lu
Extra třída :D 10496 příspěvků 22 inzerátů 03.02.14 09:36

Hruza…bohuzel je takovych porodu plno. Spis neznam porod v pohode…ja to mela take silene a ten den nas bylo 8 a jen jedna porod ok. Zbytek problemy, komplikace. Ja tezke krvaceni, transfuze atd.atd.atd.

 
sweetka
Stálice 61 příspěvků 03.02.14 09:38

Holky jinak moc děkuji všem :) Pomalu se to lepší ale i teď, když si vzpomenu, tak slzička ukápne, díky bohu už mám Filípka hodně ráda a drží mě nad vodou :) i když v noci je to občas boj :)

 
Kakika
Extra třída :D 13461 příspěvků 03.02.14 10:11

@sweetka Pane jo, ty ti dali :( Popravdě, to byl vždycky můj největší strašák, že zemřu při porodu. Nevím, kde se to ve mě vzalo. Já tedy nakonec měla porody bezproblémové, ale nedivím se ti, že do druhého nejspíš nepůjdeš. Možná, že časem na to půjdeš víc rozumově a vypracuješ si plán, za jakých podmínek bys to „riskla“, ale ten strach už z tebe asi nikdo nevyžene. Pravdou je, že za většinu komplikací můžou zbytečné zásahy do porodu. :nevim:

 
sweetka
Stálice 61 příspěvků 03.02.14 10:16

@Bella1988 rodila jsem v nymburské nemocnici a nemůžu si stěžovat :)

 
sweetka
Stálice 61 příspěvků 03.02.14 10:18

@Kakika právě ten strach ze smrti :( Hele nikdo nepochybil, prý se to prostě občas stane a nejspíš mám i prý špatnou srážlivost krve, takže až se dám dokupy, mám zajít na testy, abychom zjistili zda je to opravdu tou srážlivostí či ne.

 
svycarka
Kelišová 6339 příspěvků 03.02.14 10:18

:hug: ty chudo male, jesteze uz je to za vami. Tchyne je fajn zenka ;) hodne stesti s malym :kytka:

 
Kissminka
Kecalka 470 příspěvků 03.02.14 10:49

Jsi moc statečná, že jsi to všechno tak zvládla. Hlavně buď ráda, že máš zdravé miminko. Také jsem nedávno málem přišla po porodu o život, dávali mi prý už jen malou šanci na přežití. Měla jsem šeptický šok s multiorgánovým selháním. Několik dní mě udržovali v umělém spánku, selhal krevní oběh, plíce(umělá plicní ventilace),sel­hávaly játra, ledviny. Lékaři řekli rodině, že se mají modlit.
Já přežila ale moje dvojčátka NE!! Buď šťastná, že máš krásného, zdravého chlapečka, to ostatní časem přebolí. :hug:

 
ALENA G
Kecalka 129 příspěvků 61 inzerátů 03.02.14 11:00

Klobouk dolů, takový trable fakt síla, a tchýně je fakt skvělá :potlesk: teď už bude jen dobře, přeji vám oběma hodně zdravíčka :kytka:

 
Evca22
Zasloužilá kecalka 754 příspěvků 03.02.14 11:23

Teeda, jsi fakt bojovnice, hodně štěstí a zdraví

 
mary-jane
Kecalka 147 příspěvků 03.02.14 11:37

Jsi statečná, já mám taky z porodu špatné vzpomínky a zatím nemůžu na sourozence ani pomyslet, i když bych ráda :nevim: Když jsem lítala po porodu po doktorech kvůli komplikacím, tak to jeden urolog skvěle vystihl: „Nedivte se, těhotenství a samotný porod je pro tělo takový masakr, že ani nejlepší doktor nemůže předpovídat všechny komplikace a průběh. Smekám před ženami.“ :potlesk: Přeju, ať se vám daří. A jak už jsem do jiných diskuzí psala, myslím, že děti nemusí mít nutně sourozence! ;)

Příspěvek upraven 03.02.14 v 11:38

 
AliTad
Závislačka 4574 příspěvků 03.02.14 12:02

Tak to je masakr… Hlavně že jste s prckem v pořádku :kytka: Nemůžu se ale zbavit pocitu, že k císaři došlo z důvodu zbytečných zásahů. Možná kdyby nepíchali vodu a nervali do tebe bůhví co na „urychlení porodu“ nemusel mít malý problémy.

 
estrea
Zasloužilá kecalka 992 příspěvků 1 inzerát 03.02.14 12:09

Je to nepěkný zážitek, možná to časem otupí, možná ne. Hlavně že jsi zdravá a malý je v pořádku, hodně štěstí do života :kytka:

 
Molokai
Povídálka 43 příspěvků 03.02.14 12:58

Mě to přijde hrozný ani tak ne z množství bolesti, ale spíš z těch jejich přístupů :roll: U nás v nemocnici ženský po porodu hromadně stydly protože je nechávaly ležet na chodbě jen něčím přikrytý…
Co se týče času-zapomenš na to, neboj se…
Nikdy neříkej nikdy.

 
renatkau
Kecalka 299 příspěvků 03.02.14 13:13

Gratuluji k synovi. Přijde mi to jako klasika, nebo jako Murphyho zákon, když má někdo příbuzného či známou v oboru, téměř vždy se něco po… Vím o čem mluvím, pracuji ve zdravotnictví. Mít po císaři revizi, nic moc. Rozhodnutí nepodstoupit transfůzi kvůli protilátkám, se mi jeví jako správné, i když záleží připad od případu. Kdyby šlo o život, nezbylo by nic jiného. A ještě jedna věc mimo: on císař není opravdu taková prča, jeden nekomplikovaný mám za sebou, ale přece jen je to velká břišní operace. Myslím si ale, že časem zapomenete a budete chtít druhé. Já jsem si na JIP druhý den také říkala: už nikdy více a za 6 týdnů mě to čeká znovu :).

 
sweetka
Stálice 61 příspěvků 03.02.14 13:38

@mary-jane hezky to řekl ten váš doktor, my právě nechceme jedináčka ale líbí se nám představa, že pomůžeme nějakému jinému prckovi jako je pěstounská péče či adopce, takže uvidíme za pár let a snad vykouzlíme nějaké opuštěné dušičce úsměv na tváři, že jí dáme domov :)

 
sweetka
Stálice 61 příspěvků 03.02.14 13:40

@AliTad ono když se to dozvěděl můj gynekolog (zkušený porodník), tak říkal, že si myslel, že porod nebude jen tak, že snad něco kvůli hlavičce, že moc naléhala na spodek nebo co. Nemyslím si, že by za to mohlo urychlování, bolesti jsem pravidelné měla a voda mi nemohla sama prasknout z toho důvodu, že tam právě ta hlavička moc doléhala a neměla ta voda kudy vytéct nebo co. Těžko říct, jak by to dopadlo ale myslím, že by to nebylo o moc jiné, hlavní je, že už je to za mnou a jsme oba v pořádku :)

 
sweetka
Stálice 61 příspěvků 03.02.14 13:44

@renatkau teď mi to také každý říká, že jak je v rodině někdo ze zdravotnictví, tak jsou většinou komplikace, proč mi to neřekli předem??? :D to vás obdivuju, že do toho jdete znovu, mě se to zatím drží a myslím, že se mě to udrží. :) a ta transfúze, už se po klesnutí těch dalších krvinek zvažovalo, že mi ji dají a prý se pak nechává míchat nějaká extra speciální krev nebo jak to říkali ale jsem ráda, že jsem to dala i bez ní :)

 
atominnka
Generální žvanilka 20914 příspěvků 03.02.14 13:51

Ty kráso, to je mazec… snad už sis všechno špatné vybrala a bude jen dobře :hug:

 
cvana
Závislačka 2666 příspěvků 03.02.14 14:13

Chudatko :-* já mela podobné komplikace ale stihli to v jeden cisar a já byla vzhuru..strach ze smrti je hrozny ale druhy porod asi nechci..ani jsem se nerozkojila byla jsem na jipce tak 4 dny bez jídla…

 
TerezkaaD
Kecalka 106 příspěvků 03.02.14 14:15

Ahoj, moje tři děti mi porodila moje sestra…říkala, že byla mnohem víc nervózni než u,,cizího" porodu. U těch dvou posledních lítaly ozvy od 160 k 60, ale i přes moje občasné hysterické…,,on umře" a tak podobně, jsme to na konec odrodily bez skalpelu. Držím Ti palce ať s časem ty vzpomínky vyblednou a možná…Užívej si malého!

 
sweetka
Stálice 61 příspěvků 03.02.14 14:25

@cvana mě se potom všem mléko udělalo ale neměla jsem sílu kojit, takže jsem se rozhodla, že malý bude na UM.

 
Darcakarca
Kecalka 489 příspěvků 03.02.14 14:37

Tak já měla porod taky hroznej, ale tohle je fakt síla… Obdivuju Tě.

 
renatkau
Kecalka 299 příspěvků 03.02.14 14:41

Jste šikulka. Já budu mít rozestup mezi dětmi 6.5 roku, to už je pořádná doba :D. A je pravda, že trochu obavy, aby vše proběhlo bez komplikací, taky mám. Mějte se s miminkem moc hezky a mimochodem super postava po porodu, i když s modřinami.

 
PusinkaMartinka
Echt Kelišová 9397 příspěvků 03.02.14 14:58

Prožila sis peklo a záleží na tobě jak moc budeš statečná a jestly do toho někdy půjdeš znovu. Druhý porod může být naprosto jiný bez komplikací a v pohodě, tak jako u mě je ted taky vše uplně jinak. Poprvé se nám těhotnění povedlo hned na 2 pokus. A byla sem na císaři, který byl naprosto v pořádku bez komplikací. ted se snažíme o druhé a nejde to už 7měsíců. A taky ryskuju jestly otěhotním že místo pohodového těhotenství u prvního to bude děs běs a katastrofa… Pořád tvrdím, že rysk je zisk. Taky je to možná tím, že už sem si v mládí užila tolika nemocnice a ne jednou mě šlo o život, že už mě to tak ani nepřijde ;) Tak hlavu vzhůru a at Filípek krásně roste. Byla si hodně statečná a at ste už jenom zdraví :hug:

 
digi_v
Kecalka 265 příspěvků 03.02.14 15:02

Vytrpěla sis tedy dost :kytka: ale docela souhlasím s @AliTad a @Saroya ohledně těch zbytečných zásahů. V komentářích píšeš, že si na nemocnici nemůžeš stěžovat, ale mě to z tvého popisu připadá jinak (bolestive injekce a strhnutí náplasti, zima…)
Hlavně, že už to je za tebou a jste oba v pořádku.

 
Tečička
Zasloužilá kecalka 675 příspěvků 03.02.14 15:06

Příběh strašný. Doufám, že si ho nepřečte nějaká těhotná…

 
sweetka
Stálice 61 příspěvků 03.02.14 15:07

@digi_v ono k tomu asi ty bolesti k tomu patří, to strhávání náplasti asi bohužel muselo být, když mě chtěli rychle vyšetřit. Stěžovat si nemůžu v tom ohledu, že ti lidi co se o mě starali byli úžasní a hodní, dost mi to pomáhalo na psychiku.

 
digi_v
Kecalka 265 příspěvků 03.02.14 15:13

@sweetka jj, nejvíc záleží na přístupu a ten byl ok, na bolest zapomeneš :kytka:

 
cvana
Závislačka 2666 příspěvků 03.02.14 16:52

@sweetka me se udelalo do mesice ale jsem byla chcipla taky jsem se ani nedoazala osprchovat sama nic..zvednout se otočit na bok… :zed: neboj vše bude ok, ted ho miluju a nic na svete to nezmeni :D ale druhe si rozmyslim…

 
bonduell
Ukecaná baba ;) 1304 příspěvků 03.02.14 18:05

Taky jsem byla jeste před 2 roky pevne rozhodnuta, ze druhy dítě mít nebudu. Cele těhotenství jsem měla nějaké komplikace, vůbec jsem si to neuzivala a syn se nakonec narodil ve 30 tt. Ja měla embolii plic tak mi udělali radši císaře. Ja byla 3 dny na JIPce protože jsem nevydržela bez kyslíku. Malý v inkubátoru a ja ho vůbec neviděla. Přes všechny komplikace jsme to oba zvládli. Me trvalo docela dlouho než jsem si uvědomila, ze uz jsem máma. No a najednou se ve me něco zlomilo a touha po jeste jednom miminku byla tak silna, ze jsme se rozhodli do toho jít znovu. Teď jsem v 10tt a doufám, ze tentokrat si to náležitě vychutnam. Chápu co teď citis, ale nikdy neříkej nikdy. Čas všechnu bolest otupi i když zapomenout úplně se nedá.

 
DidierK
Kecalka 170 příspěvků 3 inzeráty 03.02.14 18:32

Já to prostě nechápu. PROČ si proboha ženský necháváte mrvit porod tím, že do sebe necháte píchat jehly? Vždyť si se krásně otevírala, tak proč ti dělala tchýně hamiltona, hůře proč sis nechala píchnout injekci či vodu? Porod je ta nepřirozenější věc, tělo ví, co dělat a v tvém případě to bylo jen na škodu. To, že naši doktoři chtějí mít porod do pár hodin neznamená, že s tím rodička musí souhlasit! Porod prostě trvá. Nechápu, že si doktoři myslí, že porod musí řídit. Nemusí, mají jen kontrolovat, a teprve v případě nějakého problému zasáhnout. Nezávidím ti, čím sis prošla, ale aspoň další těhotný vidí, že nejlépe je nechat tělo dělat svoji práci.

 
DidierK
Kecalka 170 příspěvků 3 inzeráty 03.02.14 18:43

@sweetka „voda mi nemohla sama prasknout z toho důvodu, že tam právě ta hlavička moc doléhala a neměla ta voda kudy vytéct nebo co.“

Autorko, voda může vytéct, jen doktoři rádi píchají vodu, aby porod uspíšily. Mně osobně voda praskla sama asi 5 minut před tlačením malé a hlavička už byla vidět.

 
Claire7
Závislačka 2566 příspěvků 03.02.14 19:33

Zvládla jsi to, jsi šikula.
Užívej si malého a ať už je jen a jen lépe :hug:. Hodně zdraví :srdce:

 
Veronikax
Kecalka 418 příspěvků 03.02.14 19:36

Jsem moc rada ze jste vy a miminko v poradku, co ale nepochopim proc vam tchine udelala hamiltona kdyz jste byla otevrena na 2cm, Tosi byla jista ze se porod zastavil?

 
Tunrida
Nadpozemská drbna 26050 příspěvků 03.02.14 20:26

@sweetka Předně ti gratuluji k synkovi. Všechno to trápení ti vynahradí a věř, že za to za to stálo.
Bohužel si taky neodpustím poznámku k tomu, co tvá tchyně způsobila. Protože to předně způsobila opravdu ona a úplně zbytečně. Syn by si tu cestu nakonec vybojoval a kdyby ne, tak na tyto zásahy mohlo teprve dojít. Být tebou, tak jestli se odhodláš k druhému dítěti, tak tchyně netchyně, já bych ji u porodu už nechtěla.

Jinak jsem taky rodila císařem v celkové narkóze, jsou to opravdu děsný bolesti a nedokážu si představit k tomu všemu prožívat ještě tvůj příběh. Jsi dobrá, žes to zvládla.
Jo a pokus o epidurál je moje nejhorší vzpomínka z porodu a noční můra do případného dalšího porodu. Takže já příště buď přirozeně bez epidurálu nebo císařem v narkóze.

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 03.02.14 21:06

8o To jsou brutální zážitky. :hug: :hug: :kytka: Přeju, ať se z toho co nejdřív dostaneš.

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček