Můj překvapivý a rychlý porod

 Vydáno: 19.12.04

Protože vím, jak jsem coby těhulka na těchto stránkách hltala popisy porodů, rozhodla jsem se popsat i ten svůj.
Termín porodu jsem měla vypočten na 3.12. Sama jsem měla vnitřní pocit, že budu přenášet, takže že by něco mohlo být dřív, to mě ani nenapadlo. Všechno ale bylo jinak.
21.11. v neděli večer mě začalo pobolívat břicho. Divná tupá bolest - jako při bolestivější menstruaci a zácpě. Prostě permanentní bolení břicha.

Naložila jsem se do vany a masírovala jsem ho - podezřívala jsem větry. Před spaním jsem si na záchodě všimla, že ze mě odešlo cosi malého bílého. Samozřejmě jsem měla tušení o existenci hlenové zátky, ale tu jsem si představovala nějak větší. Přesto jsem manželovi hlásila, že se něco divného děje. Celou noc jsem se co hodinu budila, chodila na záchod a břicho stále bolelo. Začala jsem mít strach, co se děje s prckem. Ráno jsem nevydržela a zavolala svému gynekologovi, jestli můžu přijít na prohlídku. Fakt jsem měla velký strach, co je s miminkem. Doporučili mi jet na vyšetření přímo do porodnice, kde chci rodit. Takže jsme v 11 dopoledne jeli na vyšetření do porodnice. Tam mě připojili na monitor, bolest byla o něco větší, ale stále permamentní. Dr. mě vyšetřila, prohlásila, že se nic neděje, že to jsou poslíčky. Jsem sice otevřená na 1 cm, ale to může být takto už i měsíc před porodem. Mám si prý doma lehnout do vany, to přejde. Na mou námitku, že poslíčky by měly přece být stahy, ne permanentní bolest odvětila, že to tak není - prostě poslíčky, nemám plašit. Ještě mě poučila, že po vyšetření můžu trošku krváce. Miminko je prý v pohodě. Na kontrolu ať přijdu v pátek. Tak jsme jeli domů.
Poslušně jsem si lehla do vany - bolest nepřestávala. Vydržela jsem v ní hodinu, pak si s novinami vlezla do postele a pospávala. Sama jsem se vztekala, když takto dlouho jsou poslíčky, jak bude vypadat porod? V 17 hod další vana, přichází domů manžel. V „poslíčkách“ jsem začala tušit nějakou pravidelnost a manžel měřil a zapisoval časy. Zjistili jsme, že „poslíčky“ přicházejí co 6 - 7 min. Po vylezení z vany žhavím počítač a hledám na emiminu všechny možné články o poslíčkách. Sedím na balonu a pohupuju se. Manžel stále měří časy. Když už jsme u 4 min, znervozním a všímám si, že je to intenzivnější. Volám kamarádce porodní asistentce - sděluje mi, že i když to ráno bylo že nic, mohlo se to změnit. Ona na mém místě by prý jela znovu na vyšetření do porodnice. Po 19 hod začínají být stahy intenzivnější, už nemůžu sedět na balonu, ale pománá hlasitě funění a opření se o cokoliv - stěna, gauč, atd., je to skoro co 2 - 3 minuty. Říkám si, že už asi fakt budu rodit. Rozhodnutí - jedeme do porodnice - tentokrát i s taškou. Je 20 hod, oblíkám se z pyžama do normálního oblečení, manžel se jde holit - prý kdyby to náhodou bylo, ať prcek první neuvidí zarostlého taťku. Sotva dojdu oblečená do obýváku, ozývá se lup a ze mě doslova vychtsrla voda. V tuto chvíli už jsem si jistá, že rodím. Tak tedy opět převlíct - stahy se okamžitě zintenizvňují a jsou opravdu co 2 min. Manžel mě ještě doráží tím, že musí na záchod - čekám na něj oblečená u dvěří a funím.
Do porodnice přijíždíme ve 20:15. Otvírá sestra s dotazem, co potřebujeme - před sebou má ztrápený obličej, veliké břicho a za mnou loužičku - co asi můžeme chtít? Napojuje mě na monitor, stahy jsou v leže skoro nesnesitelné - pomáhá velké prodýchávání. Opravdu budeme rodit. Jedeme nahoru na porodní sály. Dr. mě tam vyšetří, zkonstatuje, že jsem otevřená na 3 - 4 cm a jestli prý chci epidurál. Sama nevím a ptám se, kdy nejpozději se můžu rozhodnout a jak dlouho to ještě může trvat. Odvěťuje že neví, ale že by dnes ještě mohlo být miminko na světě. Mám si to prý rozmyslet mezi tím, co mě porodní asistentka „připraví“. Samotné vyšetření bylo komplikované, stahy byly hrozně často a intenzivní, nemohla jsem u nich ležet. Vždycky jsem tedy vyskočila z toho lůžka a pořád říkala „promiňte“, navíc ze mě stále teče voda. V tomto stavu vyplňujeme nejrůznější papíry - opravdu nevím jaké, podepsala bych jim v tuto chvíli vše. Navíc mě dr. postraší, že se asi jedná o větší minimko - podle velikosti břicha. Nechce se mi věřit, že by miminko mohlo přijít na svět ještě dnes. PA se připravuje na holení -říkám si, co že chce holit - holila jsem se den před tím. Vysvětlení - nevšimla si toho. Nabízí mi klistýr, nechci ho - v tašce mám Yal gel. Říká, že si to mám rozmyslet, vyprazdňování po Yalu je dlouhé, a my jsme už v aktivní fázi a navíc klistýr prý průběh ještě urychlí - sama když rodila, tak si ho nechala dát. Ukecala mě, bylo to v pohodě. Při stahu ohleduplně přestala lít vodu a čekala, je pravda, že jsem se klistýru hrozně bála a nechtěla ho, ale nakonec jsem fakt nic necítila. U věty že pak mám zkusit aspoň 5 min vydržet mě pobavila - sotva jsem stihla doběhnout na WC. Okamžitě mě to strašně začalo nutit na tlačení - vyzbrojena znalostmi z předporodního kursu jsem byla vyděšená a bránila se tomu - krátké psí dýchání - mohla by mi otéct branka a vše se zpomalí. V tomto okamžiku je na porodní pokoj opět puštěn můj manžel a ptá se, jak mi může pomoct. Dostává se mu odpovědi, že nijak, že na mě nemá při stahu, když funím vůbec mluvit. Chudák.
Vylézám ze sprchy, stahy mají obrovskou intenzitu, pomáhá velké funění a opření se v předklonu. Přichází PA a napojuje mě na monitor. Na můj výrok, že mě nedonutí si lehnout se usměje, a připojuje mě na monitor na balonu a pak ve stoje opřenou o postel. Přichází dr. na vyšetření a zjistit, jak s epidurálem. Překvapeně říká - branka je zašlá, jdeme rodit. Zdá se, že nevěřím valstním uším. Epidurál - cha, cha, na co. Začne šrumec - zavolá do tel. - rodíme. Polohují mě na lůžku, přichází dětský lékař a sestra, že si počkají na miminko. Tatínek je postaven k mé hlavě. Pořád tomu nemůžu věřit - takhle rychle? Navíc mi říkají klid, už to bude - to nejhorší máte za sebou. Vyzbrojena znalostmi z těhotenského kursu - na konečník, zavřít oči, bradu na prsa, zadržet dech, tlačit, to u prvního stahu zkouším. První zatlačení se nepovedlo - prý to nebylo na konečník. U druhého stahu už tedy vím, jak na to - Cítím jen obrovský tlak a pálení, pak úlevu po nástřihu (dopředu jsem neprotestovala - když je údajně miminko větší, je to lepší než se potrhat). Všichni mě povzbuzují, jak krásně tlačím - hlavička je venku. Třetí zatlačení, cítím, jak ze mě jde něco hodně kluzkého a najednou mám na břiše nejkrásnějšího chlapa pod sluncem - mého Filípka, Je 22.11.2004, 22:04 hod.
Manžel mě líbá, já brečím a nemůžu tomu uvěřit. Filípek je nádherný, 48 cm, 3,05 kg, hlavička plná vlásků (to je velké miminko??). Po ošetření jej dávají zabaleného vedle mě do vyhřívané postýlky a můžeme se na něj s manželem dívat. Placentě se nechce ven, dostávám oxytocin na vyvolání dalších stahů a pak je venku hned. Přichází šití - kterého se bojím, tatínek je odeslán na chodbu, ať mezitím zpraví všechny příbuzné a znémé. Nástřih byl mylý, šití vůbec nebolí - je to dobře umrtveno. Stále se dívám na Filípka a nevěřím tomu - takhle rychle a navíc nečekaně. Vždyť já doma nemám ani povlečenou postýlku!
Po porodnici se začíná šířit povídačka o prvorodičce, která jim tam během necelých 2 hod porodila :-)
Zpětně to hodnotím jako rychlý, krásný a jednoduchý porod - velmi intenzivní. Jsem ráda, že jsem chodila do těhotenského kursu - dýchání a tlačëní jsem měla nacvičeno dobře. Jen mě štve dr., která mě ráno vyšetřovala - kdyby mi řekla, že to možná spěje k porodu, přistupovala bych k tomu jinak a prožila bych si to - takhle jsem byla doma vystresovaná, co se děje s miminkem. V okamžiku, kdy už mi bylo jasné, že rodím, bylo vše tak intenzivní, že jsem místy ani nevnímala.
Ještě v den porodu jsem rozhodnutá, že budeme mít i 2. dítě a těším se na další porod. Asi jsem vadná .....

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  19.12.04 20:15

Bylo to hrozně napínavě napsaný. Samozřejmě moc gratuluju, ať se Tobě i Filípkovi daří, jste oba zdraví a spokojení.
 Vrbice

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 19.12.04 20:31

No vidíš, kdyby Tě nestrašili tím velkým miminkem, zvládla bys to i bez nástřihu…!

Ještě mě napadá, jestli byl v termínu donošený nebo narozený o fous dřív - řekli vám to?

Gratuluji k miminku! :o)

Alice

 
Anonymní  19.12.04 21:06

Zase mám slzičky na krajíčku, téměř na chlup stejně probíhal 10 - 11.3.2003 můj porod, při kterém se mi taky narodil Filípek ;)
Teď jsou tomu raubíři skoro 2 roky a já nostalgicky vzpomínám na porod i na první chvíle s malinkatým miminkem - jak je to hrozně dávno!!!!!
Držím vám oběma palečky, ať se vám krásně daří, Filípek ať hezky spinká, hezky roste a nebolí ho bříško!!
Ještě otázka - ve které porodnici jsi rodila?
Ahojky Dana alias Semeda a Filípek 21 měsíců…

 
naivnikacatko
Kecalka 140 příspěvků 19.12.04 21:29

ahoj, nejdriv ti samozrejme gratuluju k chlapeckovi a preju mu stejne snadny zivot, jako byl jeho vstup do nej :)
Moje holcicka se narodila pred dvema lety, ale musim rict, ze moje pocity z porodu se dost podobaly tvym - ten gejzir euforie a to nadseny teseni na prave se klubajici miminko zpusobilo, ze se mi proste porod libil a rada na nej dodnes vzpominam. hlavne kdyz se nase kouzelne a mile devcatko zacne vztekat a zurit… to si musim pripomenout jak jsme se na ni nacekali a natesili :-)
mejte se krasne
kacatko

 
Anonymní  19.12.04 21:48

Filípek se narodil v 38. týdnu, porod se považuje za normální v 38. - 42. týdnu, bylo to kapku o fous dříve :-)

 
gazela2
Kecalka 315 příspěvků 19.12.04 22:00

Ahojky,
gratuluji k Filípkovi, já měla taky termín 3.12.2004,chybně spočítaný, malý se narodil 11.11.2004 v 15,5­5 byl to přesně 40tt. Dr. mi říkal že to bude malé mimi tak mě stříhat nebudou, nakonec měl 3,7 a 52cm, hlavu vykroutil ale hrudníčkem mě pěkně potrhal.
Vadná nejsi,neboj, já jsem hodinu po porodu volala příbuzným a už jsem jim říkala že to sice byla síla, ale jdu do toho znova…co nejdřív,teď v šestinedělí už je to daleko horší :-)))
Mějte se krásně pa Mon a Denis z (listopadek a prosinčátek)

 
Anonymní  19.12.04 22:43

Rodila jsem v Ostravě - Porubě. Personál na porodních sálech je super, oddělení šestinedělí už je horší - je tam spousta maminek a není na nic čas.

 
stefinka
Ukecaná baba ;) 2304 příspěvků 19.12.04 23:56

Veeeeeeelkou gratulaci mamince, Filípkovi a tatínkovi. Lepší takhle rychle :-) a bez problémů a příště zrovna tak ti přeje Stefinka

 
Irusa
Kecalka 169 příspěvků 20.12.04 11:02

Také se připojuji ke gratulantům s přáním velkého štěstíčka Filípkovi i mamince.

Teď jsem v tom stádiu, jaké ty popisuješ na začátku příběhu - jsem v 16 tt a hltám všechny příběhy o porodech a co sibudem říkat, radši mám takové pozitivní, jako jsou ty Tvoje. Iruša

 
Borufka
Kelišová 5176 příspěvků 20.12.04 13:35

To je krásný, kéž bych měla taky takhle rychlý a pohodový porod :-) Tak ať se vám oběma moc daří a užijete si první krásné Vánoce s miminkem :-)

Borůfka 31tt

 
Alenka
Ukecaná baba ;) 1938 příspěvků 20.12.04 13:39

Jééééé, to bylo hezkýýýý. Mám slzy v očích, ale jsem v práci, tak si je rychle utírám, aby to nikdo neviděl. Mám pocit, že jsem to byla já kdo rodil, tak pěkně jsi to popsala. Doufám, že i já budu mít takový hezký zážitky.
Oběma Vám gratuluju a přeji zdravíčko a spoustu radosti.
 Alenka

 
schamka
Ukecaná baba ;) 1089 příspěvků 20.12.04 13:43

Ahoj,
blahozelam k syncekovi Filipkovi! ;o) Zelam mu vsetko dobre do zivota, zdravie, stastie a aby ho vsetci mali radi!!!

Vies, co ma na tomto porodnom pribehu zarazilo? Ze ti davali klystir, hoci si mala uz odtecenu plodovu vodu… Obvykle sa to nerobi, dokonca v ucebnici o porodnictve sa pise, ze ak je odtecena plodovka, tak sa klystir nedava, lebo hrozi infekcia. Ale to len tak rozmyslam nahlas.

Este raz - zelam vam vseeeeetko dobre, opatrujte sa!
schamka + Danino z Letnych miminiek

 
Anonymní  20.12.04 18:03

Ahoj,
moc hezky napsaný, takovýhle příspěvky si vždycky přečtu ráda. Jsem ve 36. tt a po přečtení Tvého článku se na porod skoro těším!(?) Navíc jsem zase o něco moudřejší, že opravdu ne každá bolest před termínem jsou poslíčci.
Hodně štěstí s Filípkem, doufám, že podobně to proběhne i u mě:-)
 Ivana

 
Anonymní  20.12.04 19:33

Blahopřeju spokojené a šťastné mamince a tatínkovi a Filípkovi přeju do života vše nejlepší.

Jsem taky „vadná“ prvorodička, co odrodila za 3,5 hodiny a ještě na porodním sále se s taťkou domlouvala, kdy do toho půjdou příště. Tak to „příští“ zlatíčko se narodí cca za 2 měsíce a snad se mu na svět bude taky chtít takhle bezproblémově…

Jana, Pavlík (2,5) a bříško

 
Anonymní  22.12.04 11:00

Já jsem taky vadná, hned po porodu jsem se začala těšit na další. Bylo to 4.11.2004, Mimčo 51cm a 4200g. Takže macík. První porod a bylo to za necelou hodinu. Možná jsme to zvládli tak dobře, protože jsem se na to strašně moc těšila a stálo to za to. Přeji všem mamčám super porod, nebojte se, bolí to, ale dá se to vydržet. A hlavně zdravoučký miminečka!! Laďka

 
Anonymní  18.01.05 20:13

Ahoj, gratulujem taky v Fílípkovi a přejeme hodně zdravíčka.
U nás to probíhalo tak, že to byla „rychlovka“.AQsi ve 3 ráno jsem se vzbudila a musela jsem na malou a pak mě trochu bolelo bříško jako na menstruaci a tak jsem si šla lehnout a zase čurat a tak pořád dokola do 4, kdy ze mě začalo „cosi“odtékat a tak jsem si šla pro vložku, aby mi v porodnici věřili, pořád žádná bolets jen občasné píchnutí ale světe dic se po 2-3minutách, tak jsem s manžílkem vyrazili do nemocnice, měla jsem streptokoka a tak po odchodu plodové vody jsem museli inhed do nemocnice, aby mi píchli antibiotika.Cestou jsme se stavili na pumpě pro sváču, kdyby to trvalo dlouho a manža měl hlad.
Přijeli jsem do porodnice asi v půl 6, tatínka nechali čekat na chodbě a já hurá do porodnice, bolesti nic moc, pořád jako bolení bříška u M.
Tak jsem podepsala nějaké papíry, zvážili mě a připoutali na monitor, srdíčko v pořádku a měření stahů nic neukazovalo, po stazích ani památky.Doktor mě prohlídl a řekl, že jsem na 2cm, tak jsem si představila, jak budu rodit celý den, říká se 1cm-1hodina.
Ležela jsem pořád na natáčení stahů a ty pořád nikde.Tak se počkalo až se vymění směna a ujala se mě PA, od vidění jsem se znali a pořád jsem spolu koumali odkud :-)
po sedmé přišlo na řadu holení a klistýr, po půl 8 jsem slezla z klistýru a PA mi zavrtala do břicha trychtýř, aby si poslechla srdíčko, to mě bolelo a řekla, že jsem málo tevřená a že si půjdu ještě lehnout, tak mě uložili, dali ANTB a mě krapet začínalo bolet bříško víc, ale pořád nic moc bolets, větší bolení břicha na M, mezitím mi asi v 7 poslali domů manžela, že to bude na dlouho, tak manža jel domů a čekal na telefonu.V 8 přišla PA a prohlédla mě, jak dalece jsem otevřená a bum ejhle stěhovala jsem se rovnou do porodní koje, která byla na druhém konci místnosti a urgovali jsem at okamžitě přijede manžel.Když jsem přecházela chodbu, tak mě chytl první stah, který opravdu bolel, došla jsem a řekli mi at si lehnu na bok a zase mi dali měřit stahy a miminku srdíčko, stahy nic moc, ale už se na grafu projevily.Přišel další stah, rozdýchávám a do toho manžílek, pak přišly asi další 3 opravdu pořádné a já sama s manžílkem na pokoji a najednou rup, a já cítila že musím tlačit, voláme na PA a ta nevěří, že to není možné, že se mi to zdá, tak jsem se překulila na záda, kontrola a už začal šrumec, rychle pro doktora a všichni kolem mě koutili hlavou, jak jsem se dokázala ze 2cm-7ráno otevřít k porodu za 2h skoro bez bolestí, no ikdyž těch posledních 5 bylo fakt silných, Naše miminečko, dnes 2letý Dáda se narodil v 9 a moje kámošky ještě ve 12 mačkaly palce, kdy už se nám to narodí a jiné zase, že se na nás Dáda hodně hodně těší.
Po porodu jsem ale pořád hodně krvácela a tak mi dali narkozu a museli mě zkontrolovat, měla jsem hematom, ale za 40 minut jsem zas byla OK a mohla se radovat z miminečka.
Nevím, zda je to u nás dědičné, tyhle porody, ale moje babička málem porodila u plotu, když čekala na sanitku :-)A sestřenka taky rychlost a teta také.
Jen, když si představím, že bych si vesele spala a nevjenovala unikání pldovky pozornost, nejdřív to vypadalo jako když furt chodím na malou a bolesti nikde, manžu bych poslala do práce a já bych někde překotně rodila hehe, protože opravdový porod s bolestmi u mě trval od 8 do 9 včetně, tak vám přeji at máte zkušenost tak jako já, kromě té narkozy samozřejmě.Ivča

 
Anonymní  02.03.05 20:56

moje rychlovka před 16 lety trvala 3,5h. ta druhá v září 2004 2h45min,

 
Jani26
Nováček 10 příspěvků 04.03.05 09:42

Kez bych i ja rodila tak rychle!!!

 
skoromatka
Nováček 6 příspěvků 28.03.05 21:56

Takový porod bych si také přála, kéž by mi to tak vyšlo!

 
Anonymní  20.04.05 12:07

Když to tak vše pročítám a „hltám“ všem vám závidím. Jsem zatím v 31 týdnu. Začíná se mě zmocňovat obava jestli bude vše v pořádku, klasické otázky jestli to poznám, údajně by se měli objevit malé stahy - jenže ten můj je tak čiperný, že mezi jeho pohybama vůbec netuším jestli se tam tak šponuje nebo mi tak tvrdne břicho. Bohužel kamarádka rodila před třemi týdny a měla velké komplikace (kleštěma natrhli placentu a málem vykrvácela dovnitř - jelikož na to přišli celkem pozdě). Máme stejného gyn. jenže je to takový náladovka, že nevím jestli se člověk může na něco zeptat nebo ne, když se blbě vyspí dokáže být pěkně nepříjemný. Myslím, že nejsem žádná bačkora a bolest celkem snesu, ale až sem budu psát, že měřil a vážil toli a toli budu fakt ráda. Rena

 
Anonymní  28.04.05 16:00

Když se to vezme celkem, tak to zase taková rychlovka nebyla - tak asi normálně. Z toho jen vyplývá, že doktoři vůbec neví…a jak by taky mohli … jen čtou výsledky z monitorů, apod. … ale jak si 14 dnů před termínem mohli myslet, že bude mimino tak velké? Nevěřte jim a nedejte se! Je to přece na vás? Jen jim to včas říct - já se teď chystám na druhýporod a tentokrát si pro jistotu napíšu porodní plán velkým písmem - u prvního porodu jsem měla docela štěstí, ale jak to teď čtu, tak ne každý doktor je na tom stejně…

 
PetraAdam  23.09.10 15:22

Zamačkávám slzu - první od smíchu, druhou od dojetí, a přeju si, aby i o mě chodila po porodnici povídačka :o) Ať Filípek roste a dělá Vám jen radost!
 Petra

Vložit nový komentář