Můj příběh o Anetce

AmyLee  Vydáno: 08.02.11

Život nám někdy připraví bolestné chvíle, ale těch 11 měsíců bylo to nejkrásnější, co jsem kdy zažila.

Čím začít? Seznámila jsem se s přítelem (teď již bývalým manželem), když mi bylo 17. Naivní holka, poprvé doopravdy zamilovaná. On Slovák, který udělal vše, co mi na očích viděl. Jenže? Ano opravdu u nás existovalo JENŽE… Přestěhoval se do mého města, začal tady pracovat a já zažívala krásné chvíle. To jsem netušila, jak jsem byla naivní a hloupá :( Bohužel :(

Otěhotněla jsem v únoru roku 2007. Bylo to nečekané a tak trošku plánované. Oba jsme dítě chtěli a mně nedocházely následky a důsledky našeho počínání. Po měsíci zpoždění (měla jsem problémy ve škole) jsem zašla ke své (již bývalé) gynDr. a ta mi píchla vyvolávačku s tím, že za 14 dní se uvidí. Samozřejmě že MS nedošla a těhu bylo potvrzené.

Byla otázka jak to říct doma! Ani jsem nemusela. Ségra byla dokonalý špicl a mamince to vykecala. Samozřejmě, že byla veliká přednáška a doporučení jít na potrat. Jenže já miminko chtěla, tak jsem si prosadila svoji. Táta to vzal v pohodě, nejvíc „naštvaná“ byla ségra. Ta mě tlačila na potrat, snad pokaždé kdy měla příležitost. Dny, týdny a měsíce ubíhaly.

Naplánovali jsme si svatbu, jelikož v květnu mi bylo 18, takže datum svatby bylo stanoveno na 22. 9. 2007, tedy dva měsíce před termínem porodu. Naši s tím nesouhlasili a rozmlouvali. Já teď lituji, že jsem je neposlechla. Miminko rostlo, ručička na váze taky a věcičky pro miminko se kupily. 3. ročník jsem dodělala, sice s odřenýma ušima, ale udělala. Pak nadešel den D. Moje svatba. Měla jsem krásné šaty, všechno bylo supr. Odešla mi hlenová zátka a já se těšila že budu co nejdříve rodit.

Nakonec jsem rodila 6. 11. 2007 přesně na druhý stanovený termín a na narozeniny mojí babičky. Porod trval od 1. doby porodní až po narození Anetky skoro 4 hodiny. Na prvorodičku docela rychlý. Když mi přinesli ten můj malý uzlíček štěstí, myslela jsem že už nic mi to štěstí zkazit nemůže. Byla jsem šťastně vdaná, měla jsem „skvělého“ muže a tu nejkrásnější holčičku na světě.

Jenže… Po tom, co jsme se přestěhovali do pronájmu 4+1 se ten milovaný muž změnil na tyrana a žárlivce. Začal pít, o naše dítě se nezajímal a moje rodina mu strašně vadila. Myslela jsem si, že se ještě nesmířil, že je otcem (bylo mu 24). Vánoce jsme strávili u našich, ale zapomněla jsem doma Sunar, takže jsem pro něj musela s manželem zajít. A tehdy se to stalo. Koupil si hruškovici a venku na ulici mi obil hlavu o dům :( A to jen kvůli tomu, že jsem zapomněla Sunar a neřekla mu, že přespíme u rodičů, které tak (nevím proč) nenáviděl.

Cesta, která většinou autobusem trvá 15 min se protáhla na hodinu a půl :( Ale abych se dostala k tomu podstatnému. Jeho chování (týrání) se stupňovalo, přišla jsem o skoro všechny kamarády, jelikož mě nikam nepouštěl, jen do obchodu pro jídlo a jeho víno a domů starat se o mého andílka. Tohle trvalo do března roku 2008. S odstupem času nechápu, že jsem to tak dlouho snášela. Odstěhovaly jsme se od něj a on začal vyhrožovat, že se zabije. Já si užívala své holčičky a myslela, že vše zlé už je dávno za námi. Jenže jsem se spletla. Ano opět to jenže…

Bylo 10. 10. 2008. Měla jsem angínu a mamce se Anet nelíbila (bydlely jsme u mých rodičů), a tak jí vzala k doktorce. Prvně jsem nesouhlasila, protože jsem to přisuzovala tomu, že to holčička chytla ode mně. Ale máma se nenechala a odvezla malou k Dr. Bylo něco po dvanácté. Táta jel s ní a mě nechali doma. Byla jedna hodina odpoledne a já si říkala, kde tak dlouho jsou, že tam přece nemůže být tak hodně lidí. V tu chvílí zazvonil telefon. Táta. Řekl mi, že je Anetka v nemocnici a že si mám vzít doklady, obléknout se a sejít před barák, že je na cestě, nechtěl mi nic říct.

Vystresovaná, plná strachu jsem se oblékla, vzala doklady a nějak seběhla ty čtyři patra. Přijel, ale netvářil se jako obvykle. Měla jsem strach, nic mi nechtěl říct, prý mi to řekne mamka a doktorka na dětském. Přijeli jsme před náš špitál a já okamžitě vyběhla do prvního patra, kde byla mamka a čekala na mě. Okamžitě si mě zavolala Dr., předala mi naušnice a odvedla k té mojí holčičce. Na to její tělíčko plné drátků a cévky nikdy nezapomenu. Anetka měla po těle pupínky, které jsme řešili přes kožní a ta žádnou závažnou chorobu nezjistila. Tak jsem myslela že je vše v pořádku.

Ve 2 hodiny malou odvezli na rentgen, kam jsem jela s ní. Zavolali doktorku z Ostravy, aby se na malou podívala..Byla jsem u mého broučka do 15.00, kdy mě vyhnali, protože se zhoršovala. Sekundy a minuty se vlekly jako by to byly roky :( Pořád se sjížděli noví a noví doktoři, nové sestřičky. Nikdo nám nechtěl nic říct.

Po nějakém čase, nevím v kolik, vylezla paní doktorka, že Anetka je na tom špatně, že musejí zavolat vrtulník až z Brna, jelikož ten ostravský je ve vzduchu a má jinou práci, a že musí Anetku stabilizovat, aby zvládla převoz. Uběhlo několik minut, možná ani to ne a už jsme slyšeli vrtulník. Ten mi dával naději, že moje holčička bude v pořádku. Přece by nevolali vrtulník, kdyby to Anetka neměla přežít. Podotýkám, že za její život NIKDY nebyla nemocná. Měla jen jako malá rýmu. Záchranáři z vrtulníku přijeli, usmáli se na nás a já pocítila hřejivý pocit na srdci, že to bude v pořádku. JENŽE…

Čekali na chodbě. To se mi přestalo líbit. Zavřeli dveře na oddělení, ale to už bylo slyšet z pokoje jen to hnusné a zlověstné PÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍP. Anetka mi odcházela. Moc jsem ji v duchu prosila, aby tady zůstala. Že na ní venku čekám, že to musí zvládnout, že je statečná. že je MOJE! Jenže to bohužel nebylo tak silné, aby moje holčička boj se smrtí vyhrála :( :( Stalo se to, co by se NIKDY a NIKOMU stávat nemělo. Moje Anetka, moje srdíčko, můj svět odešel do nebíčka 10. 10. 2008 v 16.00! Už ji nedokázali zachránit…

Máma se mi zhroutila, byla odvezena na internu a moje jediné přáni bylo vidět tu mojí sladkou holčičku. NAPOSLEDY se s ní rozloučit. Vypadala tak sladce, tak spokojeně, jako by spinkala. Vidím to před očima stále a pořád se ptám, proč ONA? proč se to muselo stát zrovna nám? Byla jsem u ní hodinu, nedokázala jsem odejít. Doktoři i sestry plakali, oni se snažili ji oživit, bojovali o ni hodinu… nevzdali to. Za to jim patří dík, že bojovali o tu mojí prdelku a snažili se ji přivést zpět mezi nás živé.

Zavolala jsem tchyni, oznámila jí to a položila telefon. Neměla jsem chuť poslouchat její výčitky a komentáře. Jenže pak přišla SMSka od Anetčina „otce“ a cituji: „Jsi vrah, zabila jsi ji.“ Tohle mě zlomilo… a já byla jako tělo bez duše… chtěla jsem umřít… chtěla jsem odejít za ní… ale držela mě tady máma, táta a rodina. Za to jim patří veliký dík, jinak bych tady už nebyla.

Co se týče exmanžela, k tomu se vyjadřovat nebudu a ke tchýni taky ne. Bylo mi vyčteno, že jsem svojí holčičce nevystrojila pohřeb jak se patří a oni neměli možnost se s ní rozloučit. V tu chvíli jsem neviděla důvod. Bylo to malé krásné stvoření, které si zaslouží, aby si ji rodina pamatovala jako tu nejkrásnější holčičku a ne jako tělo v rakvi (omluvte to přirovnání).

Dle pitvy se zjistilo, že Anetka měla zvětšené srdce, které tlačilo na plíce. Nedokázala jsem pochopit a nechápu dodnes, proč to nepoznal doktor v Ostravě, když jsem ještě jako těhotná šla na vyšetření srdce plodu. Ale dle zjištění doktorů to není dědičné a já mohu mít další děti, kde už bude záležet jen na mně a partnerovi.

Teď vím, že je tam mojí holčičce lépe, kdyby to přežila, už by nikdy nebyla tak krásná, šikovná a divoká jako když se narodila a žila tady s námi. Byla by bohužel postižená…

DĚKUJI RODINĚ I DOKTORŮM, KTEŘÍ SE TAK SNAŽILI, ABY MI HOLČIČKU VRÁTILI. DĚKUJI HOLKÁM A ZEJMÉNA FIDUNCE, KTERÉ MĚ DRŽÍ NAD VODOU. BEZ VÁS BYCH NEŽILA, ALE PŘEŽÍVALA. DĚKUJI SVÉMU PŘÍTELI, KTERÝ, AČ ANETKU NEZNAL, MI HODNĚ POMÁHÁ.

Děkuji i vám, že jste dočetli až sem a zároveň se omlouvám, pokud je psaní zmatené a nejasné. Psala jsem to od srdce a lépe to vyjádřit nedokážu.

A ještě jeden vzkaz!

ANETKO. LÁSKO MOJE, NIKDY TĚ NEPŘESTANU MILOVAT, NIKDY NA TEBE NEZAPOMENU. JSI MOJE HVĚZDIČKA NA NEBÍČKU, MOJE HOLČIČKA. MILUJI TĚ!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.7 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
Dice
Extra třída :D 10044 příspěvků 08.02.11 07:53

Nevím co na to říct…hrozně moc Tě obdivuju, jseš úžasná :hug: :hug:, hrozně moc Ti přeju hodného manžela a spoustu dětí a v životě už jenom to nejlepší!!! :kytka: :hug: :hug: :hug:

 
cher  08.02.11 07:54

Drž se, život máš před sebou :srdce: :srdce: :srdce: Je mi moc líto, co se stalo.

 
Marie B.
Kecalka 188 příspěvků 08.02.11 07:58

Hluboce smekám před Tvou vyrovnaností a statečností.

 
Jana206
Generální žvanilka 22259 příspěvků 08.02.11 08:12

Je mi to moc líto :cry:
Přeji Ti v životě už jen samou radost a štěstí :srdce:

 
Nerine
Kelišová 5305 příspěvků 08.02.11 08:27

Nihasko… :cry: :cry: :cry: :hug: :hug: :hug:

 
Sýkorka2
Kecalka 457 příspěvků 08.02.11 08:55

Je mi to moc líto, tohle by neměla zažít žádná máma! Přeju Ti, abys už měla v životě jen šťastné zážitky. Moc Ti držím palce! :hug:

 
Uživatel je onlineFiducia
Neúnavná pisatelka 18853 příspěvků 08.02.11 08:55

Nih :hug: :hug: :hug: Jsem tu pro tebe, zlato :hug:

 
Šája
Hvězda diskuse 102681 příspěvků 08.02.11 08:59

na tohle nejsou slova - :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

 
Pajule22
Echt Kelišová 9027 příspěvků 08.02.11 09:11

:cry: Jsi hrozne moc statecna a silná holka,preju ti,aby jsi v zivote uz zadnou takovou bolest zazivat nemusela!!

 
Mahora
Zasloužilá kecalka 693 příspěvků 08.02.11 09:16

Je mi moc líto, co jsi všechno jsi ve svém věku musela prožít. Hrozně moc ti přeji hodného manžela, děti a spokojený život. :hug: :hug: :hug:

 
Bobiše
Ukecaná baba ;) 1617 příspěvků 3 inzeráty 08.02.11 09:50

Je mi to moc líto :cry: a mooooc Ti přeji hodného manžela a zdravé další děti. Jsi opravdu velmi statečná...... :hug:

 
estrea
Zasloužilá kecalka 992 příspěvků 08.02.11 10:11

Přes slzy skoro nevidím, přeji ti už jen samé štěstí :hug: Časem se bolest v duši zmírní, ale v srdci ta jizva zůstane do konce života.
Jednou až příjde čas, zase budeš v náručí držet nějakého broučka a budeš mu vyprávět jakou měl báječnou sestřičku :andel:

 
petrusepetrus
Ukecaná baba ;) 1309 příspěvků 08.02.11 10:17

:-( :cry: Co na to říct?Jsi moc satečná,držím palečky…Ať jsi už jen šťastná :hug: :hug: :hug:

 
korana.kora
Ukecaná baba ;) 1702 příspěvků 08.02.11 10:22

Je mi to moc lito a placu nad tim, ze se tohle stava tak malym detem…Obdivuju tvoji silu a statecnost a moc Ti preju dalsi zdrave deti a milujiciho a hodneho manzela :hug: :hug: :hug:

 
adajar
Zasloužilá kecalka 909 příspěvků 08.02.11 10:32

Nihasko napsala jsi to krasne a od srdce. Verim ze to moc boli. I me ukapla slzicka kdyz jsme to cetla. a VIS CEMU VERIM ze mala bude andilkem pro tve dalsi miminko. Tak jako to mame my. Drzim palecky at ti je lepe. A dockas se vytouzeneho miminka.

 
ciniminisek
Echt Kelišová 7647 příspěvků 08.02.11 10:47

Velmi mně to mrzí.Neznám tu bolest a nechci ani zažít,vím jen to,že jsi velmi silná žena!! Život si s tebou velmi pohrávala a jen doufám a velmi Ti přeji aby si měla už jen štěstí na partnera a i na další miminko na které bude Anetka z nebíčka dohlížet.
Držím palce :hug:

 
radúna
Extra třída :D 10385 příspěvků 08.02.11 11:00

Ach jo, to je strašný. Těžko se mi hledají slova. V den, kdy se Ti maličká narodila, jsem měla 30. Stejný den, jiný rok…
Taky chci popřát už jenom to nejlepší, co Ti může život nabídnout :kytka: .

 
Prchynka
Kecalka 320 příspěvků 08.02.11 11:13
:cry: :hug:
 
Staninka30
Extra třída :D 10052 příspěvků 08.02.11 11:58

Jsi trašně statečná.
A moc ti držím palečky aby jsi našla hodného chlapa a ty a tvoje rodinka at jste moc štastní.
Jinak je to krásně napsané ALE MOC SMUTNEJ PŘÍBĚH MOC JSEM TU PLAKALA :cry: NAD TVOJI MALOU.
V NEBÍČKU JÍ JE DOBŘE.
A DÍVÁ SE NA TEBE JAK BOJUJEŠ. :srdce: :srdce: ZE VŠECH SIL :kytka: :kytka: Život si stebou hodně pohrál a snad bude lepší a lepší moc ti to přeji hodně štětstí a radosti ať máš a všechna přání ať se ti splní :lol: :kytka: jen v dobro.

 
onia
Stálice 91 příspěvků 08.02.11 12:09

Moc mne dojal tvuj pribeh, je mi to moc lito… :cry:  :cry:

 
pavučina
Kecalka 462 příspěvků 08.02.11 12:13

Nevím co napsat,je mi strašně líto Tvé holčičky.Vím čím procházíš,znám tu šílenou bolest,kdy nevidíš smysl žít a vše je jen jako zlý sen.Můj nejstarší syn/tehdy půlroční/nám taky zemřel během jednono dne z plného zdraví.Je to 15 let a mně bylo asi jako Tobě.Myslela jsem ,že umřu,nebyl důvod žít.Ale čas je všemocný lékař.Dnes mi to vše přijde jako v oparu a nemůžu se na nic z té doby vzpomenout ,jen na ten osudný den :cry: .Dnes mám 3 zdravé děti a jizvu na srdci,která občas zabolí,ale jsem šťastná.Přeju Ti ať i Tvoje bolest otupí a Tvůj přítel je tím nejlepším tatínkem a Tobě mužem. :hug:

 
suvik
Generální žvanilka 24528 příspěvků 08.02.11 12:21

Strašně smutný :cry: . Přeji ti, aby jsi brzy měla s nějakým hodným mužem další děti a čas všechno odvál. Je to hrozný :cry: .

 
AmyLee  08.02.11 12:39

Děkuji všem za podporu.. snažím se už kvůli ní.. :hug:

 
girlie sage
Kelišová 6258 příspěvků 08.02.11 13:40

Je mi lito cim sis prosla, jsi velmi silna zena :hug: :hug:
Drz se :srdce: :hug:

 
MegK
Kelišová 7055 příspěvků 08.02.11 13:45

Nihy víš že kdyby jsi potřebovala stačí napsat :hug: sme tady pro tebe :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

 
Indiansummer
Kecalka 231 příspěvků 08.02.11 14:07

Nihasko, to je strašné :-( při čtení mi kapaly slzy do klávesnice :cry: Posílám ti hodně síly !!!! Neumím si představit, jak ti muselo a musí být. Drž se !!!!!

 
petule.jel  08.02.11 16:10

Přes slzy nemůžu ani pořádně psát. A tak ti přeji aby tě už v životě potkalo jen a jen štěstí. Není nic horšího než když máma musí pochovat dítě. Smekám před tvojí statečností :potlesk: :srdce:

 
Golls
Stálice 79 příspěvků 08.02.11 16:17
:cry: :cry: :cry: :cry: :cry: :cry: :cry: :cry: :cry: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:
 
Alyss
Extra třída :D 10418 příspěvků 08.02.11 16:22

Vůbec nevím ,co napsat :cry: :cry: :cry: :cry: ..tohle by se vážně stávat nemělo :cry: Hrozně moc ti přeju,aby jsi v životě měla už jen samé štěstí!! :hug:

 
Martrich
Extra třída :D 11909 příspěvků 08.02.11 16:29

moc smutný deníček, přeju ti v životě už jen samé štěstí, fajn chlapa a další miminko, kt. ti pomůže aspon trochu zapomenout, osud dokáže být někdy neuvěřitelně krutý :hug: :hug: :hug:

 
žirafííí  08.02.11 17:03

:cry: ach jo to je šílený :cry: moc mě to mrzí :cry: , tohle by se nemělo stávat !!!
Přeji už jen samé štěstí do života ! :hug:

 
mmmmartinaaaa
Povídálka 47 příspěvků 08.02.11 18:09

držím pěsti jste určitě velmi statečná, bolí mne to s vámi m

 
marcelka_88
Extra třída :D 13764 příspěvků 08.02.11 18:17

Je mi to strašně moc líto :-( :-( :cry: :cry: ! Je to hrozné :cry: :cry: !!! Musíš být strašně statečná, drž se :hug: :hug:

 
eňula
Ukecaná baba ;) 1076 příspěvků 08.02.11 19:00

Opravdu smutný deníček. Je mi líto Anetky. Přeju ti do dalšího života hodně sil a taky štěstí!! :srdce:

 
petrusak
Ukecaná baba ;) 1556 příspěvků 08.02.11 20:08

Život je někdy hrozně krutej takovéhle věci by se neměli stávat přeji ti od srdce hodného manžela a spostu zdravejch dětiček :hug: :hug:

 
Milli76
Zasloužilá kecalka 740 příspěvků 08.02.11 20:10

Nih, zlatíčko moje :hug: :hug: :hug:

 
vopičkaa
Kelišová 6048 příspěvků 08.02.11 21:29

Nihasko ufff brečím tu jak želva, je to šílenost.....ztráta dítěte musí zničit každou mámu…

budu držet palce, aby pro tebe zase začalo svítit slunce - určitě bude, všechno se zahojí a ty uslyšíš jak na tebe nějaký tvůj brouček volá mamííí… drž se!

 
BettyB.
Echt Kelišová 8226 příspěvků 08.02.11 22:37

Nihas- občas nakukuji k vám do diskuze a jsi opravdu statečná, že jsi tu bolest takhle sepsala! :srdce:

Hodně jsem si zaslzela :cry:

Přeji už jen samé krásné zážitky, milujícího muže a zdravé miminko!
Anetka ho jistě bude chránit z nebíčka!

 
chica.p.
Kelišová 5813 příspěvků 08.02.11 23:55

Chci jen Tobě,napsat obrovský soucit s tím co jsi prožila a velký klobouk dolů,jak jsi to všechno postupem zvládla tak nějak podle možností. Život nám přináší různé chvíle,lehké,těž­ké..Nedokážu se do takové situace ani já vžít…jen trošku jsem měla možnost poznat,v trošku podobném případě:mé známé(kamarádky), které se narodila dcerka,v nemocnici už lékaři pochybili při porodu,bylo jí řečeno,že při císařském porodu se nestane(spíš nemá stát)aby dítě bylo přidušeno plod.vodou,porod byl nakonec císařský.Matka holčičky se dozvěděla až po několika dnech,že její dítě bylo přidušeno. A tam to vše začalo,a jen už asi bůh ví,kde je pravda…Holčička hezky rostla..jen,takové ty vlastnosti věku dítěte jejímu přiměřenému,jí pořád tak nějak chyběly..tak začaly lítat po vyšetřeních,až do posledního dne(podotýkám) nebyli schopni určit diagnózu,v čem je vlastně problém..bylo samé asi,a příště..no a holčicka rostla s tím,že kvůli tomu začátku bude postižená,měla tiky,a neuměla se ani v necelém roce skoro otočit v leže.A tak rodiče doufali.že sice pomaleji,ale naučí se to…milovali ji,a dávali ji vše co mohli,veškerou jejich lásku…jezdila jsem za nimi,i chvíli před tím dnem…kdy zazvonil telefon:a maminka holčičky jen řekla:,,malá nám umřela"…Nikdo to do dnes nepochopí z nás,normálních lidí..doktory bylo řečeno,že to byl ten jakýsi virus,který do 2 hodin dokáže zabít celý organismus,a nikdo na to předem nepřijde..zemřela tak milovaná holčička,v noci ve spánku v roce 2010 a teď už je v nebíčku jako malý nevinný andílek :andel: ,který zůstane navždy v našich srdíčkách. Bohužel to známku někde zanechalo:její rodiče dopadli velmi špatně psychicky,jeden z nich málem i fyzicky…a momentálně už se oba dali každý na svou vlastní cestu vstříc novým životem…tento osud je dva bohužel neudržel přes to všechno spolu. Omlouvám se,za pro někoho příliš dlouhou odpověď nebo příběh, ale někdo si to rád přečte,jaký osud dokáže být třeba na začátku nového, mladého života..Přeji Ti ať už tě nikdy nepotká nic tak hrozného,a ať máš v životě nejvíc zdravíčka a štěstíčka,hodného a milujícího človíčka při sobě a splněná přáníčka!!!!!!

Příspěvek upraven 09.02.11 v 00:00

 
almondka
Kecalka 255 příspěvků 09.02.11 01:29

Preji Ti v zivote uz jen to nejlepsi, hodneho a milujiciho partnera a hodne stesti a lasky ve Tvem zivote! :hug:

 
nonina
Závislačka 3692 příspěvků 09.02.11 05:45

Nihasko … :hug: :cry: . Brečím tady po ránu, ale proti tomu,co jsi cítila Ty jako máma Anetky to je nepodstatné.Moc Ti přeji do života hodně štěstí a v brzké době zdravé a krásné děťátko, které naplní Tvou - momentálně - prázdnou náruč. :hug: Držím palečky :hug:

 
suchar
Nadpozemská drbna 29301 příspěvků 1 inzerát 09.02.11 09:10

Ach bože,proč se tohle děje…přes slzy nevidím :cry: :cry: :cry: Nihasko, snad už tě v životě čeká jen to hezké,jsi silná žena a už bude jen líp :hug: :hug: :hug: přeji hodně síly,štěstí, hodného muže a hlavně zdravé děti :hug: :hug:

 
jajinka veverka
Kelišová 7090 příspěvků 09.02.11 11:24

Nihasko teda s tebeou se život opravdu nemazlí, je mi to moc líto , tvuj příběh mě uplně rozplakal, přeju ti at už se máš jen a jen krásně a máš tolik štěstíčka aještě mnohem víc za to utrpení co si zažila. Máš andílka, krásnýho malýho andílka který se na tebe dívá a už nikdy nedopustí any si trpěla. přeju moc moc síly

 
AmyLee  09.02.11 21:22

Děkuji vám moc za podporu.. Všem Vám přeji zdravé miminka, úspěšné snažení o miminko ;)

 
BettyB.
Echt Kelišová 8226 příspěvků 09.02.11 21:53

Nihas- ty nemáš za co děkovat kočko! :hug:

 
Caty  09.02.11 21:54

Nevím co říct. Je to strašně smutný a ty jsi neuvěřitelně statečná. Na ex nedej, udělala jsi pro svou dcerušku, co jsi mohla a ten krátký čas tady jsi jí vytvořila ráj na zemi. Hodně štěstíčka do dalšího života. :huban: :huban: :huban:

 
Pepsilight
Povídálka 26 příspěvků 10.02.11 19:49

Mam to tolik co rict a nevim jak to popsat sklanim se nad tebou tak jsem neplakala dlouho nemam slov :hug:

 
piskle2
Ukecaná baba ;) 1570 příspěvků 11.02.11 13:52

Nihasko, malé je teď mezi andílky jistě dobře. Je šílené, že jsi si musela projít tím vším, od svého ex.

Do nového života ti přeji jen a jen to nejlepší, aby nový partner pro tebe byl oporou a Anetce zapaluji svíčku.

Lucka

 
ze.janina
Ukecaná baba ;) 1634 příspěvků 11.02.11 14:28

:hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: tady jsou slova zbytečná,snad jen bud statečná a snaž se žít dál,dokonalý už to nikdy nebude,ale musíš doufat a věřit v lepší časy :hug: :hug:

 
Anulka
Ukecaná baba ;) 2235 příspěvků 11.02.11 15:50

:cry: nelze napsat nic jiného, než, že je to hrozné. Nikdy by to žádná máma neměla zažít, ale bohužel život je takový, je krutý. Můj bratr měl holčičku, švagrová s ní byla jeden den dopol. u dr. měla necelé 4.měs. měla jen rýmku, malinko kašlík a 37,5 teplotu, pro jistotu s ní zašla. Dle dr. vše v pořádku, příště si prý má koupit jen kapky do nosíku a od kašle a teplotka prý může být od zoubků. Večer měla teplotu 38,5, tak ji dala něco od teploty a dala ji spát. Spinkala mezi něma v posteli, aby ji byli na blízku. Jenže ráno se brácha a švagrová vzbudili a Nikolka měl jen očička otevřená a byla mrtvá. Stalo se to v roce 1989, dle pitvy měla oboustranný zápal plic, zánět pohrudnice, zánět průdušek a to ani ne před 24 hod. byla dle lékařky v pořádku. Když to konzultovali s lékařem jestli si na dr. stěžovat, tak prý se zdrav. stav nezvykle rychle zhoršil.
Nyní před 3. týdny se zase stalo, že neteř mého manž. má holčičku v březnu jí bude 1.rok. Malá za 2.měs. nepřibrala ani deko, taky nemocná od narození v podstatě nebyla. Začala zvracet, co snědla šlo ven. Večer ji odvezli do nemocnice. Lékaři se to zdálo jako zápal plic, ale po ultrazvuku a RTG zjistili, že se jedná o vrozenou brániční kýlu a tou vzniklo, že se levá plíce nemohla vyvíjet. V těhu taky byla na ultrazvuku na srdíčko a taky se na nic nepřišlo. Byla odoperována naštěstí vše dopadlo lépe než u vás, Valinka je po operaci, lékaři měli obavy, jestli nebude problém se žaludkem a střevy, naštěstí ne. Teď se bude čekat, jestli bude plíce časem v pořádku. Taky si neteř (mamina malé) prožila své, nevěděla jestli ji budou operovat v Ostravě nebo bude muset do Motola, v nemocnici s malou být nemohla, protože malou nekojí.
Opravdu se takové věci stávají, lékaři to vysvětlili, že v době, kdy byla v těhu na ECHO, mohlo být vše v pořádku, ale do porodu se něco zvrtlo a dopadlo to, jak to dopadlo.
Přeji ti Nihasko hodně štěstí, ať už se vše v lepší obrátí a poznáš život jen v těch pěknějších barvách :hug: .

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »