můj příběh, potřebuji se z toho dostat

kamiŠ  Vydáno: 05.07.08

Zdravím všechny čtenářky.
Nejlepší bude začít úplně od začátku. Nejdříve jsem se chtěla přihlásit k děvčatům do psychiky, ale neměla jsem odvahu a tak jsem jen četla a říkala si jak jsou statečné a kolik toho máme společného. Pak už jsem v duchu i v reálu přešla do těhulovin a než jsem se dostala k tomu abych se připojila, stalo se to nejhorší čeho bych se nikdy nenadála.

Takže úplně na začátek aby jste chápaly souvislosti.
Nyní je mi 27. V 16 jsem onemocněla onkologickou chorobou, podstoupila chemoterapii a ozařování, tím že jsem potřebovala i na břicho a zabránilo se ozáření, „schovali“mi operativně vaječníky za dělohu. S upozorněním že vejcovody se tím pádem mohou stát neprůchodnými či že se mohou zpřetrhat. No a co říkala jasem si, vždzť existuje IVF. Rok po ukončení léčby se mi objevila další potvůrka nemoc. Tentokrát střeva. Záněty a podobně, při té příležitosti banální odstranění slepého střeva. Vleče se to dodnes, i když mám bolesti a problémy, jsem momentálně bez zánětů.
A teď už k mimi. S manželem jsme se začali snažit na jaře 2005. Půl roku po svatbě, jinak jsme spolu od mých 16. Když se rok nedařilo, objednali jsme se do CAR. Tím že jsme s tím více méně počítali, nebrali jsme to jako žádnou tragédii. V dnešní moderní době. Po prokázání UZV neprůchodnosti vejcovodů, tedy IVF. Samozřejmě nejdřív imulologie, genetika, spermiogram. Na imuno ještě léčba mých chlamídií. Jinak vše OK. Manželův spremiogram přímo vynikající.
První IVF jsem rozjeli v červnu 2007. Říkali jsme si vše bude v pořádku, vždyť jsou to jen ty vejcovody, stimulace bude OK, hlavně aby bylo vajíček víc, kdyby se náhodou na poprvé nechytla, ať máme embrijka do zásoby. Ale vše jinak. Vajíčko nebylo ani jedno. Folikuly sice dva, na každé staně jeden, ale prázdné. To jsem se poprvé zhroutila. Do práce jsem šla raději hned, abych na to nemyslela. Za tři měsíce, tedy v září 2007, druhé IVF. Jiný druh stimulace. když tedy ani vaječníky nic moc. Zase jen dva folikuly, zase jeden a jeden. Ale hurá jedno vajíčko! Tak tedy rovnou ICSI, ať to máme i oplozené, kdyby náhodou! Povedlo se! Máme embrio! Transfer, vše Ok. Test bohužel negativní. Tentokrát jsem se už ani nesložila. Když tam to vajíčko už jednou bylo, bude zas. Jedem dál.
V lednu 2008 třetí IVF. Stimulace koňská dávka, a těm potvůrkám folikulům se ne ne chtít růst. Nakonec si dali říct, a vyklubali se dokonce 4. Jenže jsem začala 2 dny před punkcí krvácet. Odcházela mi děložní sliznice. punkce OK, ale všechny eventuelní embria zmrazit. Zase ICSI, povedly se všechny 4. Hurá! Tak jen počkat na normální MS a začít brát hormony na podporu DS. Vše probíhalo v poho. Takže 21.2. KET 2 embrií.10.3­.pozitivní těhu test! Sláva! Už jsem v to ani nedoufala. Konečně jsem TĚHOTNÁ!
Potvrzení UZV v CAR. Je to opravdu tak. Ještě dvakrát a už jen moje gyn. Baštím vitamíny pro těhu. Paráda, nastaly nejhezčí chvíle. Žádné nepříjemné zvracení ani nic jiného. Začíná se mi naplňovat víc a víc podprsenka. 1 screening 12tt OK. Testy vše OK. Začínám chodit na těhu plavání a užívám si celého těhu. Pomalu roste bříško. kupujeme postupně výbavičku, děláme v bytě úpravy. Koupená postýlka. manžel se chystá na výrobu přebalováku. Na 17+3 začínám cítit pohyby. 19tt skoro vidět pohlaví. Mimi mělo mezi nožkama pupeční šňůru, tak neukázalo.2 scre­ening 19+3tt. Teď nastává to nejhorší. Nějak se nezdá srdíčko, na které je tento test zaměřen. Posílá mě do kardiocentra v motole. Tam primář potvrzuje špatné zprávy. Odborně:hypoplázie levého srdce s aortální atrézií. Laicky: navyvinutá levá půlka srdíčka bez průtoku. Museli jsem se rozhodnout jestli UUT(umělé ukončení těhu), nebo pokračovat a odsoudit mimi k celoživotním operacím a nikdy nevědět jestli přežije a půjde to operovat dál. nebo jestli umře hned po porodu, nebo to nepůjde operovat.To byl pátek, nikde odpoledne už nechtěli nebo nemohli přijmout. Nejhorší víkend. v pondělí 23.6.nástup do nem.UUT.myslela jsem že mě uspí a udělají potrat. Omyl. Gel na podporu kontrakcí a otevírání se. druhý den totéž plus vstříknutí látky do dělohy na umrtvení mimi.Ve středu brzy ráno odvoz na porodní, kde pak praskla voda a pak vytlačila mimíska. Bolesti a vše jak při porodu. Naštěstí epidurál. Poté ještě revize dělohy.
Od neděle jsem doma a nechce se mi nic. Snažím se normálně žít, nejde to. Brečím při všem. I když mi jen kamarádka pošle utěšující SMS, při filmu, při psání tohohle. Teď za 2-3měsíce výsledky genet. Nevíme ani jestli někdy budeme mít vlastní mimi.Sice ještě 2 embria zmražená, ale až jak dopadne genetika. Třeba nepůjdou ani použít. Pak poslední IVF? Uvidí se jestli vada není vrozená. jestli ano, zbývá adopce. A to nevím jestli bych zvládla.
Do práce se mi vůbec nechce, lítostivé a povzbudivé řeči kolegyň se mi nechce poslouchat, už proto že bych brečela jak želva. Pracuji v obchodě. Koukat na všechny těhule a šťastné maminy. Mluvit se zákazníkama. Se stálýma už vůbec. No děs. Nevím co dělat.
Snad bude vše Ok, a mimi se nakonec podaří a bude zdravé, ale moc tomu už v tuhle chvíli nevěřím. všichni co vědí co se stalo nás utěšují a snaží se znovu nastartovat, ale asi mi to bude ještě hodně dlouho trvat než se ze všeho dostanu a budu moci pokračovat dál.
Jestli jste se prokousaly až sem, jste dobré. děkuji že jste si to přečetly? Jedině touhle cestou o tom dokážu jakžtakž mluvit.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.5 bodů
 Váš příspěvek
 
Boriska
Extra třída :D 12331 příspěvků 05.07.08 20:28

Ahoj Kami, dočetla jsem. Jsem z psychiky, mám taky něco za sebou, ale s tebou se to nedá srovnat. Kdo nezažil to, co ty, asi si to nedovede představit, jen okrajově. Povzbudivá slůvka v tuto chvíli asi moc nepomůžou, obzvlášť od lidí, kteří nemají stejnou zkušenost jako ty. Přesto podle toho,co jsi napsala si myslím, že jsi bojovnice, že to nevzdáváš, jen se potřebuješ nadechnou a odpočinout si k dalšímu boji. Ty jsi udělala vše, co jsi mohla, nemohla si více ovlivnit tvé těhotenství, tak si hlavně nic nevyčítej. Nejsi o nic horší člověk než ti v tvém okolí, kteří už děti mají. Určitě se vypiš ze svých pocitů, jak se na tebe budou valit, emimino je proto tady (psychika obzvlášť). Držím ti palečky, ať máš dost sil na další boj a věřím, že i ty budeš chovat v náručí zdravý uzlíček štěstí. B.

 
harpyje
Extra třída :D 10091 příspěvků 05.07.08 21:29

milá kamiš- beznaděj a smutek , který cítíš, stesk po miminku , které se nenarodí je asi to jediné co tě právě teď naplňuje. Nikdo z nás ti od nich nepomůže, ale můžeme je s tebou sdílet a i to snad může pro tebe být pomoc…
zůstaň a vyber si, která parta holek bude tvemu srdci nejbližší - je jich tu dost…
harpyje

 
eviska22
Ukecaná baba ;) 2008 příspěvků 06.07.08 08:52

MIlá Kami, přečetla jsme od začátku do konce a moc Vás oba obdivuju!! Jste moc stateční a budete fajn rodiče. Teď už se určitě povede zdravé mimí, budu moc držet palce! Drž se!!!!!!!!!!!!!!! Hlavně to nevzdávejte  

 
Ajjaa
Závislačka 3492 příspěvků 06.07.08 09:38

Je mi to upřímně líto. Přeji ti hodně sil a hlavně ať se dočkáš zdravého miminka. Taky jsem něčím podobným prošla. Teda kromě umělého oplodnění. Vím, že ti teď žádná slova moc nepomůžou. Vím, že se ti chce pořád plakat a cítíš naprostou beznaděj. Chápu tě. Drž se posílám ti aspoň trochu energie.
 A.

 
ikaika
Ukecaná baba ;) 1292 příspěvků 06.07.08 11:15

Je jasné že tady slova útěchy nepomohou, ale aspoň víš že v tom nejsi sama. Musíš doufat že vše bude jednou dobré a budete jako jedna veliká rodina i s dětmi.
Jenom bych ti chtěla říct, že mám jednu kamarádku, která bohužel rodila mrtvého klučíka ve 30 tt. Měly jsme postejnavý termín porodu, obě by jsme měli kluky......Bohužel pokaždý když ji potkám, poznám na tom jejím pohledu na mojeho syna co se jí honí hlavou,na to matka nemůže nikdy zapomenout že nosila pod srdíčkem dítko,  ale..........­.......Chci tě povzbudit, ona maje kamarádka má teď už 2 děti, má 2 krásné kluky, akorát od těch mojich jsou o 2 roky mladší. :-) je vidět že je prostě ŠŤASTNÁ.
Takže se drž a uvidíš že svého štěstí se dočkáš, třeba to bude dlouhá cesta, ale dočkáš.
Jen ti ještě doporučím, ať se někam k holkám přidáš, určitě tě přijmou a uvidíš jak ti bude na dušičce aspoň trochu líp, když se budeš moct se vším vypovídat virtuálním kamarádkám.
Ilča od růzňátek

 
KatkaM
Zasloužilá kecalka 600 příspěvků 06.07.08 12:21

Ahoj Kami,
tvoj príbeh ma dojal, chcem ti popriať, aby si čo najrýchlejšie nabrala sily do ďalšieho boja a ak budeš mať chuť popísať si o svojom trápení u nás v psychike, si vítaná.

 
Pudloslava
Vesmírná mluvilka 31237 příspěvků 06.07.08 20:54

To je neskutečná šílená hrůza ! Nic než hrůza a teď asi nemá cenu žádná slova útěchy říkat. Přebolí to, každá bolest nakonec přebolí a ty se oklepeš a půjdeš dál. Rády tě uvítáme v psychice. My jsme se v téhle hře zatím nedostaly přes 1 level.

 
Boriska
Extra třída :D 12331 příspěvků 06.07.08 21:12

Kami - možná by ti pomohly holky z neplodnosti z velmi podobným osudem.
http://www.neplodnost.cz/…t/forum/read?….
Drž se Boriska

 
LindaKa
Závislačka 3990 příspěvků 07.07.08 08:55

Ahoj Kami - tvůj příběh je hrozný,ale budiž ti útěchou, že v tom nejsi jediná. Je toho v poslední době nějak moc a my ženský musíme být silný, nějak to zvládnout a zase se snažit dál, protože miminko nám za to stojí. Za všechny ty slzy a to trápení a já věřím, že se nakonec dočkáme. Já mám za sebou potrat „jen“ v 7. tt, což se s tebou nedá vůbec srovnávat. Přeju ti hodně síly a hlavně o tom mluv a, abys to ze sebe dostala. V Psychice tě určitě uvítáme, tak jestli budeš chtít, přidej se mezi nás.
LindaKa z Psychiky snažilky

 
kamiŠ
Generální žvanilka 23515 příspěvků 07.07.08 13:12

Ahoj a díky moc všem za podporu a slova útěchy. Je to den ode dne lepší, ale stále nic moc. Už zase bulím a to čtu jenom vaše krásná a povzbudivá slova. Takže ještě jednou díky.
 kami

 
zu
Závislačka 4334 příspěvků 07.07.08 13:47

Kami,
jsi statečná!! Život Tě zkouší nějak víc než ostatní..Moc držím pěsti,ať je brzy lépe,drž se.
 Zu

 
evelinecka
Povídálka 46 příspěvků 07.07.08 14:31

Jsi nebo vlastně jste stateční...... nemumím si představit jak tohle musí být těžké...... jak psali holky přede mnou, život tě zkouší víc než ostatní…ale nedejte se!!!! Držím palečky štěstí :-)

 
lenula
Závislačka 3467 příspěvků 07.07.08 15:12

Ahoj Kami!

Když jsem začala číst další andílkovský deníček, vůbec jsem netušila, že budeme mít společnou věc, proč jsme přišli o mimi. Náš chlapeček měl také hypoplázii levého srdce, můj příběh je tady .

Od té doby, co se nám to stalo, čas od času stále hledám informace, zda v případě této vývojové vady šlo něco dopředu, ale bohužel stále ne. :-(
Taky jsem si mailovala s jednou holčinou z Brna, které se stalo to samé a dočkala se krásné zdravé holčičky stejně jako my.
Takže věřím, že vy se taky dočkáte zdravého miminka, Kamčo! Chce to jen věřit, ale vím, že teď je vše pro Tebe moc těžké a čerstvé a navíc vaše cesta k mimi byla o moc těžší než u nás…
Když budeš chtít, napiš mi soukromou zprávu. ;-)A můžu Tě pozvat do diskuze Život po potratu tady na Emimi (v Těhotenství se špatným koncem)…
 Leňula

 
Zuzza0
Závislačka 3987 příspěvků 17.05.09 19:53

ahojda kami…no klobouk dolu…po tech všech vyšetřeních…no ale když už jsi byla schopná mimi uhnízdit v těle, myslím si, že můžete mít s tvou drahou polovičkou i další…nic podobného jsem nezažila, nejsem věřící, ale sama mám vyzkoušené, že když člověk věří, tak že se mu sen splní…je mi jasné, že na toho prďolku už nikdy nezapomeneš, ale ( A TEĎ NECHCI BÝT HNUSNÁ, ODPUSŤ, JESTLI SE TĚ NEJAK DOTKNU, NEMYSLIM TO ŠPATNĚ) je lepší, že to toho malého potkalo, než aby jste si prožili s nim pár dnů, měsíců a pak by vám umřelo před očima…to se stalo známé (syn od začátku narození umíral, léčil se, skoro v 7 letech umřel), a věř, že dnes - po 37 letech není normální, totálně se sesypala, když ji chytne nerv, rozmlátí před rodinou třeba židli, bere 5 prášku na psychiku…sama říkala, že bylo „lepší potratit“ v 5tém měsíci těho než zažít tohle…tomu malému /malé je už dobře, nic ho nebolí…je to asi slabá strana útěchy, ale věř, budeš mít brzy zdravé mimčo. věř!!!

 
oliii
Kelišová 5386 příspěvků 16.07.09 22:15

Kamiš je mi to líto

 
janine24
Generální žvanilka 23506 příspěvků 17.07.09 13:30

Je mi to moc líto…

 
kubykula
Kelišová 5408 příspěvků 10.05.10 13:33

dočetla jsem do konce a musím teda říct, klobouk dolů, prožila sis už od mládí spoustu nepříjemností s nemocí, a život ti dává další ránu za ranou…já věřím a moooc ti to přeji, ať se brzo podaří zdravé miminko, přeju hodně síly a štěstíčka při početí!!!!! Hlavní je se nevzdávat!!

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele