Můj první deníček aneb amniocentéza

Oter  Vydáno: 03.12.11

Celý den jsem uvažovala, jestli tento deníček napsat nebo ne, ale proč svou zkušeností nepřispět taky trochu ke klidu budoucích maminek? Věřte nebo ne, ale amniocentéza není nic tak strašného, i když zase ne nic příjemného. Jak to tedy bylo?

16+3

Asi bych měla začít hezky od začátku, ať máte představu, proč jsem se bála. Jsem studentka VŠ, která bydlí v Plzni, veškerou rodinu mám v Děčíně a přítel bydlí a pracuje kousek od Chebu. V 9. tt jsem zjistila, že jsem těhotná. No byl to pro mě trochu šok, protože jsem měla a stále nemám žádné příznaky, ale byla jsem ráda. Všichni mě sice přemlouvali k potratu, ale pokud je miminko zdravé, myslím si, že potrat není moc správné řešení. Tedy alespoň pro mě. Takže první velká zkouška byla, postavit se rodině a říct, že si mimčo nechám, ať už budu sama nebo ne. Kupodivu všichni najednou otočili a dokonce i přítel přišel s tím, že s námi zústane - takže sláva.

Sice následovaly peripetie se školou, ale jistě mě pochopíte, že zdraví dítěte je důležitější než cokoli jiného, takže při prvních komplikacích šlo všechno stranou. A že jich je - vysoký tlak, špatné jaterní testy a v neposlední řadě genetická mutace krve. No každopádně mě kvůli tomu všemu lékař poslal do genetické poradny s tím, že mi odeberou plodovou vodu. Ještě týden před termínem, jsem tam volala a sice mě měli v evidenci, ale o odběru nikdo nevěděl, takže jsem měla pocit, že vlastně nevím, co mě čeká.

Po příchodu a zaplacení poplatku, jsem si sedla do čekárny, která byla obklopená vyšetřovnami a hlavně plná čekajících párů. No ano párů, protože genetická poradna slouží jak těhotným, tak párům, které se nemohou miminka dočkat. No věřte mi, že jsem si připadala dosti nevhodně, že jsem tam byla jednak nejmladší a jednak naprosto sama. Po půl hodině čekání si mně zavolala sestřička a že prý vyplníme pár papírů. Že by rodinná anamnéza? A taky že jo - jenže jak já sakra mám vědět, jaké nemoci mají prarodiče partnera? :D

„Na chvilku se posaďte v čekárně a pak Vás zavoláme“, řekla sestra a já ještě netušila, že to není naposledy, co tuhle větu slyším. Po další půl hodině mě vzal do ordinace lékař, který se mnou udělal ultrazvuk, dal mi fotečku a konstatoval, že se mu papíry nějak nezdají a že si půjdu popovídat s primářem. No fajn, takže další čekání… Po hodině mě vzal primář a hned se divil, že sice screening v prvním trimestru dopadl negativně, ale že mi doktor bral krev pozdě a na UZ jsem vůbec nebyla - čili výsledky nejsou průkazné. Po hodině a půl konverzace mě poslal na amniocentézu s tím, že zjistíme, jestli malé nemá stejnou genovou mutaci jako já a jestli je v pořádku, protože tripple testy můj lékař odmítl a navíc tohle vyšetření je průkaznější. Takže další půlhodinové čekání a vzhůru na to!

Bylo velmi profesionální, že mi před samotným zákrokem lékař vysvětlil postup. I když představa, že mi budou propichovat břicho a hlavně sval, aby se dostali k plodové vodě mě zrovna nenadchla. Navíc, když jsem viděla jehličku tenkou jako vlas, ale zato 15 cm dlouhou, neudělalo mi to dobře. Ale když je to nutné, proč bych to pro malé nepodstoupila. Lehla jsem si na lehátko, doktor zkontroloval malé ultrazvukem a pod ním píchl i jehlu, aby viděl, že nepoškodí malé. Jediný okamžik, který zabolel, bylo propíchnutí svalu. Samotný odběr je cítit jako odsávání například krve při odběru. Rozhodně to není nic, co by nešlo vydržet, i když určitě existují příjemnější věci. A to prosím říkám já, mladá a nezkušená dívka, která čeká své první dítě a která má neskutečně nízký práh bolestivosti :D

Ještě čekám na výsledky, ale věřím, že dopadnou dobře a maminkám, které zvažují, jestli na vyšetření jít nebo ne, doporučuji jít. Člověk má pak klid, ví že je něco v nepořádku nebo je naopak vše tak, jak má, ale už se nemusíte trápit nejistotou. Zákrok se dá vydržet a myslím, že nás všechny čeká na konci těhotenství větší peklo v podobě porodu, takže žádné strachy a v klidu do toho ;)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.3 bodů
 Váš příspěvek
 
LenkaZrzule
Povídálka 39 příspěvků 03.12.11 00:14

Ahoj,držím palce ať to dopadne vše dobře a ty si můžeš za pár měsíců vychutnávat svého mimíse :hug: .Jinak k amniocentéze…já na ni byla 2× kůli vadám v rodině :? ,obě dopadli dobře a žádné komplikace jsem neměla,ale znám pár příkladů u kterých už to tak dobré nebylo,nemyslím výsledky ale komplikace které nastali po odběru :,( ,tak ono to sice má výhody,ale nese to svá rizika..bohužel­.Ještě jednou..hodně štěstíčka a držím palce :)

 
Oter
Závislačka 4200 příspěvků 03.12.11 08:43

Děkuju :hug: Předběžné výsledky už mám a vše je v pořádku a vím, že v květnu se nám narodí kluk, o čem přítel tedy nepochyboval :lol:
Vím, že pokaždé to nemusí dopadnout dobře, ale ta možnost je tak zanedbatelná (pokud tedy žena dodrží klid na lůžku), že přínost se mi zdá daleko větší. Mojí ségře se třeba stalo, že mimčo po zákroku zemřelo, ale prakticky to bylo způsobené tím, že ležela odpoledne po zákroku a druhý den už byla v práci, navíc podle toho, co mi tvrdil lékař, komplikace většinou nastanou jen u dětí s vadou nebo s nemocným srdcem…

 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 03.12.11 10:45

8o Amniocentéza protože tvůj dr zpackal prvotrimestrální skríning? No tak to je masakr.
Udělat něco pro miminko? Co jsi tím pro něj udělala, co by se dělo, kdyby se ukázalo, že má třeba DS? Udělala jsi něco pro sebe, protože ty se cítíš nejistá. Bagatelizovat takové invazivní vyšetření slovy, že to vůbec nebolí…

Na genetická vyšetření mám svůj postoj, tj. nepodstupuji je :lol: ,ale respektuji, že někdo jde na prvotrimestrální skríning, ale mělo by se provádět na certifikovaném pracovišti, kde odeberou krev ve správnou dobu a nezapomenou na utz, šíjové projasnění… Pak to takhle někdo zbastlí a je to k ničemu.

A porod nemusí být peklo, může to být krásný zážitek, ale to už je na jinou diskuzi.

 
Oter
Závislačka 4200 příspěvků 03.12.11 11:26

Vždyť já neříkám, že na to musí každý. Máš názor, že jsou tyto vyšetření zbytečná nebo třeba i škodlivá a já ti ho neberu. Byla jsem vychovaná tak, že lékař nejlíp ví, co je pro zdraví správné a co ne a to, že první screening můj zkazil, mě dost dostalo, ale abych ti to vysvětlila - jsem mladá studentka, která je poprvé těhotná a samozřejmě, že věřím tomu, co mi řekne doktor. A ano, vyšetření mi přidalo na klidu, že je vše v pořádku, ale myslím si, že i to, že já nejsem ve stresu, má pozitivní vliv na malé. Vždyť ostatně vnímá to samé co já, ne? A pokud se ptáš, co bych dělala, kdyby mělo DS nebo jinou vážnou vývojovou vadu. Možná mě odsoudíš, ale nenechala bych si ho. Vím, že v téhle situaci, ve které jsem, bych se o něj nedokázala postarat tak, jak by potřebovalo a odložit do ústavu bych nedokázala. Obdivuju ženy, které jsou natolik silné, že si nechají postižené dítě a věnují mu celý život, ale já zřejmě nejsem natolik silná. A s tím porodem, no možná máš pravdu. Nevím, nikdy jsem nerodila, pouze vycházím z toho, co vím od kamarádek a sester. Určitě je to nádherný zážitek, přivést na svět nový život, ale ta bolest je asi neodmyslitelná a pro mě i zubař představuje peklo. Omlouvám se, jestli jsem tě tím článkem nějak popudila, ale je to to, co jsem prožila a co si myslím.

 
LenkaZrzule
Povídálka 39 příspěvků 03.12.11 12:02

Já tě naprosto chápu…svého prvního syna jsem čekala v 18ti..ještě tele ;) a byla jsem pro špatný triple testy odeslána na odběr plodovky,tenkrát jsem bulela jak želva..ne proto,že bych se bála odběru,ale ze strachu,že bych měla mít postižené dítě nebo jít skoro v pátem měsící na potrat??Je to víc jak 16 let zpátky a tenkrát se na výsledky čekalo déle.Vůbec jsem si neuvědomovala rizika která toto vyšetření nese..na dalším odběru jsem byla v 24 letech a už jsem měla bobky..nevěděla jsem co mám dělat protože už jsem se o to více zajímala a dozvěděla se právě všechna ta vysoká rizika potratu atd..nakonec jsem podstoupila a vše bylo ok,při třetí dceři jsem na odběr paradoxně nemusela ač jsem se blížila rizikovému věku,bylo mi 32,byla jsem fakt šťastná,že se nemusím rozhodovat,byla jsem jen poslána do Gennetu na podrobnější vyšetření UTZ a vše v poho…no sice se malá narodila v 29tt,je ok,ale nemělo to nic společného s nějakou vrozenou vadou,vyšetřením atd.Ono je to fakt sporný jestli podstoupit či ne…Moje švagrová na tom právě byla 2× a pokaždé ji začala odtékat plodovka a narodili se jí obě děti předčasně,já také byla 2× a vše ok..tak si vyber :think:

 
cibi
Neúnavná pisatelka 17595 příspěvků 03.12.11 13:07

oter chápu že pro tebe plodovka bylo vyšetření, které ti přidalo na klidu a to je pro maminku i miminko hrozně důležité. škoda, že tvůj dr. pokazil I.trim.screening, já na něm byla tam kde ty jsi pravděpodobně byla na genetice v plzni na slovanech, protože čekám dvojčátka a v 8tt jsem krvácela, tak pro negativní screening i přes můj věk mi byl lékaři z genetiky i mým gynekologem odběr plodové vody nedoporučen. bylo by to pro miminka moc velké riziko, navíc nejsem si jistá, zda bych je dokázala dát pryč. bohudík jsem o tom nemusela rozhodovat a přeju všem a samozřejmě i tobě, aby vše dopadlo dobře. :hug:
porodu se bojím jsem prvorodička a navíc dvojčata, ale bojím se víc, kvůli dětem než sobě, zatím :lol:

článek moc hezký :potlesk:

 
Oter
Závislačka 4200 příspěvků 03.12.11 16:23

Děkuju cibi - na plodovce jsem byla v Černicích na Genetice u primáře Lošana. Přeji ti, ať to všechno zvládnete. Nevím, nějak si zatím nepřipouštím, že by při porodu moho mít malé problémy, ale to asi ještě přijde, vždyť jsme teprve v 18.tt :palec:

 
Gladys
Vesmírná mluvilka 31606 příspěvků 03.12.11 18:45

Tak já teda radši rodit jak k zubaři :mrgreen:
Po světě se pohybuje hodně holek, které při porodu mají pocit, že pan doktor to ví nejlíp. A je tu i spousta mamin, které litují své poddajnosti při prvním porodu a druhý porod pak pečlivě plánují, zjišťují informace a nenechají lékaře dělat všechna rozhodnutí.
Já si poprvé myslela, že když řeknu, co chci a všechno bude v pořádku, že mi musí vyhovět. Haha :? Bohužel, není to tak a jsou doktoři, kteří mají pocit, že porod je extrémně nebezpečná záležitost, že do něj musí zasahovat, že musí z porodu ženu vyléčit. A proto to píšu, protože i kdyby jen jedna maminka ze sta tyhle moje „rady“ vzala vážně, tak to stojí za to.
Netvrdím, že si každý musí nechat postižené dítě. Ale nemusí kvůli tomu riskovat život svého nenarozeného dítěte, pokud pořád převažuje možnost, že dítě bude zdravé. Existují spolehlivé metody, které odhalí postižení i bez plodovky. A ještě jedna věc, ani odběr plodové vody nezajistí ženě zdravé dítě. Je to iluze.
Rspektuji, že většina žen podstoupí genetická vyšetření, nerespektuji, když se zbytečně ohrožuje dítě kvůli tomu, že odebrat plodovku je pro lékaře jednodušší než tě poslat na praocviště, kde ti to samé potvrzení zdravého dítěte můžou udělat přes utz.

 
Gina108
Generální žvanilka 23600 příspěvků 04.12.11 01:03

Já nepovažuju za profesionální, že ti nevysvětlili, jaká rizika podstupuješ při odběru plodovky. Chodí sem jedna holčina, která vinou amnia potratila zdravé dítě :,( stává se to tak v jednom případě ze sta. Nepovažuji za profesionální, že ti nejprve nenabídli superkonziliární ultrazvuk, který odhalí např. rozštěpy páteře, což u amnia nemáš šanci zjistit. Prostě s tebou vyjebali, jak tvůj gynekolog, tak i ten skvělý primář a ty jsi ještě ráda 8o smutné.
Pokud nechceš prožít to peklo během porodu, které asi zažily tvý kámošky, radím ti, abys tak úplně ve všem nevěřila doktorům. Věř především sama sobě a svému tělu ;) jsi žena, zvládneš to. :kytka:

 
Zuzylka
Ukecaná baba ;) 1061 příspěvků 04.12.11 13:01

Oter - také znám případ ze svého okolí, kdy amniocentéza zavinila potrat zdravého dítěte. Ono to asi nebude tak ojedinělé. Ty k tomu totiž přistupuješ ze svého pohledu - „uklidním vás maminky, moc to nebolí“. Ale tady se nejedná o tebe. Jedná se o miminko :( . DS se dá zjistit i specializovaným ultrazvukem. Chápu, že by sis postižené dítě nenechala, to je tvoje rozhodnutí.
Doporučuju ti načíst hodně deníčků nazpět a načerpat info ohledně porodu. Já jsem taky po prvním porodu byla z některých věcí hodně smutná a porod si doslova protrpěla. Přála jsem si ať už to skončí a přísahala si, že už do toho znova nepůjdu. Podruhé jsem byla o mnoho moudřejší, dokonale připravená, odhodlaná, těšící se, nenechající si do toho zbytečně zasahovat a ze samotného porodu nadšená (částečně i proto, že jsem nakonec porodila jen za pomoci asistentek).

Gladys - sleduju tě už delší dobu. Velice moudrá žena :potlesk: :palec: , i když někdy dost radikální a nekompromisní.

Příspěvek upraven 04.12.11 v 13:02

 
Oter
Závislačka 4200 příspěvků 04.12.11 18:06

Já vám vaše názory neberu a možná, že deníček vyzněl tak, že doporučuju, aby všechny ženy toto podstoupily, ale tak to není. Velice dobře si uvědomuji, že rizika jsou a každá si musí sama zvážit, jesli je ochotna je podstoupit. Ostatně, já sama jsem na plodovku nešla kvůli špatnému skóre 1:XXX, ale protože se u mě komplikace hromadily a byla pravděpodobnost 1:5, že malé bude mít genetickou mutaci krve, která by mu nedovolila po porodu žít, která jde ale zjistit jen tímto vyšetřením a ne ultrazvukem. A upřímně si myslím, že bych zvládla případné ukončení těhotenství teď, než kdyby se mi narodilo dítě a já věděla, že do dvou dnů zemře. Chtěla jsem proto uklidnit těhulky, které prostě musí (nebo jim doktoři doporučují a ony chtějí)jít na amnio, aby se nebály - určitě se mnou budete souhlasit, že stres není vhodný pro nikoho a zvlášť ne pro těhotnou.

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 04.12.11 22:18

Celou diskusi jsem nečetla !Já s prvním synem ,kterému je dnes 5 let jsem po druhém odběru krve musela ,nebo jinak bylo mi doporučeno,pod­stoupit odběr plodové vody!Měli jsme testy které ukázala 1:25 roštěp!Bylo to pro mě tehdy to nejdelší a nejhroznější čekání!A jak maminka deníčku píše,nebolí to jen je to nepříjemní psychycky!A pak to čekání!Hned jsem se dověděla ,že čekáme klučíka !!!!Sláva budu mít Honzíka!!!! Po cca měsíci odebrané buňky se nějak množí a rostou,nám bylo telefonicky i písemně zděleno ,že můj prvorozený syn je zdráv!!!Co bych dala za to aby mě ZBYTEČNĚ !!! Poslal lékař i s mým druhým synem! Né vždy je ,když jiný lékař opomene ,nebo udělá vyšetření v nevhodnou dobu a pak pro jistotu pošle na jiné lepší průkazné vyšetření zbytečnost!Pořád raději 1000 zbytečných vyšetření ,než pláč ,trápení ,pobyt po nemocnicích a zoufalé co kdyby! A nejde tady o mámu! ALE O DÍTĚ!!!!!Není vživotě větší lidská bezmoc než jdyž se díváte jak Vám odchází dítě a vy máte chuť křičet ať si Bůch vezme Vás a on dlouho dělá ,že neslyší!!!!Já mám to štěstí ,že nakonec uslyšel a mého mladšího syna tu nechal!!!!A dnes už mám konečně i pocit že napořád! Vám přeji zdravé miminko! A hodně štestí!!!

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček