Nepopsatelný pocit

Porod

V prvním deníčku jsem psala, jak to bylo, než jsem vůbec otěhotněla a po dvou samovolných potratech jsem konečně čekala své vytoužené miminko. Podle utz čekáme kluka, říkal dr.,protože mi to řekl asi 3x na různých kontrolách, nakoupili jsme vše do modra a do zelena, i když raději i pár neutrálních barev.


1 komentář


3 komentářů


1 komentář

Těhotenství probíhalo naprosto v pohodě, tedy asi do 20. tt jsem chodila na pravidelné kontroly a odběry krve, protože jsem měla nízkou hladinu progesteronu a dostávala jsem injekce, potom už placenta fungovala sama a miminko se krásně vyvíjelo. V posledních dnech jsme doma vymalovali, složili postýlku a šoupali nábytkem sem a tam a už jsem se nemohla dočkat miminka.

Jako prvorodička jsem neměla z porodu strach, nevěděla jsem do čehu jdu, tak jsem byla v pohodě :-) Asi 3 dny před termínem jsem dostala bolesti, které se stupňovaly, asi po 4 hodinách jsem usoudila, že je to ono, ale zavolala jsem raději do porodnice, že mám stahy atd. a prý že pošlou sanitku, auto jsme měli stejně v opravě, tak přijela sanitka a vezla mě asi 60 km do porodnice, ovšem cestou se mi zdálo, že stahy nějak polevují. V porodnici mě natočili, stahy že už docela jsou, ale vůbec se neotvírám, že to jsou pravděpodobně silní poslíčci, jestli chci domů, že to může trvat ještě dlouho. Tak jsem řekla, že chci domů a jelo se sanitkou zase domů :-)

Doma to úplně přešlo, ovšem k ránu to zase začalo, bylo to ještě silnější, ale podle toho, jak sem viděla maminky na chodbě, jak hekaly a sténaly, tak jsem si říkala, že to ještě není ono, ovšem večer jsem se vyděsila, něco ze mně vyjelo, trochu jsem i krvácela, takže jsme sehnali auto a opět jsme jeli do porodnice, tam mi řekli, že se nemusím plašit, že to je jen hlenová zátka, ale že stahy mám ještě větší a čípek je asi na prst a že si mě tam už nechají.

Kolem 16. hodiny jsem už měla celkem dost silné kontrakce, ale čípek se pořád neotvíral, píchli mi nějakou injekci, zavedli čípek. Ale ani po 3 hodinách nic, čípek stejný, pořád jen silnější kontrakce, vůbec jsem nespala a kolem 22 hodiny najednou mokro v posteli, praskla plodovka, tak sestřičky usouii, že to už půjde rychle a konečně si odpočinu, poslali mě do sprchy a že si tam můžu vzít i balon, kontrakce byly opravdu už hodně velké, svíjela jsem se a doufala, že to nebude už dlouho trvat.

Na porodním pokoji mě vyšetřili a že jsem už na 2 prsty, ovšem to byly 2 hodiny ráno, stahy čím dál větší, a tak mě začali pomáhat a rukou roztahovali čípek, bolelo to jako čert! Ráno kolem 9 hodiny jsem byla už úplně vyřízená, ale otevřená pouze na 3 prsty, šlo to strašně pomalu, sprcha vůbec nepomáhala, já potichu sténala a děsila se toho,j ak to ještě muže trvat dlouho a jak to ještě asi bude bolet, když už to bolí fakt hodně, ona se jinak bolest snáší třeba 2 hodiny a jinak 10 hodin a víc :-(

Konečně dorazil budoucí tatínek, který původně u porodu moc být nechtěl, ale sestřičky ho zavedli za mnou a prostě ho ke mně zavřeli :-) Tenkrát, v roce 1999, dostal pouze návleky na boty a jinak byl u mně v civilu, žádné sterilní oblečení. Byla jsem moc ráda, že tam je, pořád na mě mluvil a já na něj, tak se to trošku líp snášelo, kolem oběda, kdy jsem byla na 4 cm otevřená, už jsem byla uplně vysílená, bolesti neustávaly, jen se stupňovaly a já myslela, že to fakt už nevydržím. Přišla sestra, že mi dovezli oběd, jestli se chci najíst, myslela jsem si, že si dělá srandu - na jídlo ani pomyšlení, oběd snědl hladový tatínek :-) Pořád chodili sestřičky, že jim volají babičky a přátelé, jestli chci k telefonu, tenkrát nebyly mobily :-) Byla jsem ráda, že se nějak ploužím po pokoji,takže sem telefonovat odmítla.

Kolem 15 hodin jsem byla naprosto na konci svých sil, funěla jsem, sténala, ať už to skončí, přišla sestřička, že jsem otevřená na 6 cm, ať jdu na wc, myslela jsem, že omdlím, takovou dálku fakt nedojdu, doploužila jsem se za pomocí tatínka ke dveřím, které měly krásná madla, když jsem je chtěla rozevřít, šla jsem skoro do kolen a začalo se mi chtít strašně tlačit, sestra křičela, ať ještě netlačím, že je to ještě brzo, jenže jak to zastavit, když to nešlo! A že musím zpět na kozu, to mě tam už vlekli, sotva jsem tam dolezla, pořád mě prohlíželi a že jsem ještě málo otevřená, jenže mě to pořád nutilo tlačit, dali mě na bok, nohu uvázali nahoru, za chvilu jsem ještě do nohy dostala hroznou křeč, do toho jsem dýchala tak, že jsem myslela, že se už nikdy normálně nenadýchnu.

Po půlhodině přišel konečně ten okamžik a to slovo, budeme TLAČIT, konečně jsem mohla, asi 5× jsem zatlačila a ztratila jsem vědomí, nějak mě probrali a že musím tlačit, miminko je už v cestách a musím za každu cenu porodit, sebrala jsem všechny síly a tlačila ještě asi 3× a pořád to nešlo, najednou skončily kontrakce, uplně to přešlo, prostě nic! Jen taková tupá bolest dole, rychle mi napíchli kapačky do obou rukou a stejně nic, takže musím tlačit i bez kontrakcí, to fakt bylo něco, vůbec to nešlo! Na 4 zatlačení slyším, už jde hlavička, pak něco štíplo, to mě nastřili, dalších několik tlačení, nešly ven ramínka, jakmile se dostaly ven ramínka, už vyjelo miminko celé. Zavolali, maminko máte krásnou HOLČIČKU, mě se spustily slzy jako hrachy, hned mi ji dali na břicho, bála sem se jí i dotknout, abych jí neubížila, byl to nepopsatelný pocit štěstí, euforie, pocit největší zamilovanosti v životě, nemohla jsem zastavit slzy, i když jsme čekali kluka, já si tajně přála holčičku:-)

Plakal i tatínek, malá okamžitě začala hledat, tak mi ji přiložili k prsu a okamžitě silně sála, během chviličky zavřela očka a usínala, byla jsem naprosto blažená, všechna bolest byla pryč, jen nádherné štěstí.

Pro chlapečka jsme měli jméno Lukáš, holčička dostala jméno Michaela, měla míry: 3005 g a 47 cm, i když byla mrňavá, dala mi fakt dost zabrat. Doktor říkal, že jsem dost úzká a špatně jsem se otevírala. Maličkou mi odnesli na kontrolu a že mám spát, ovšem to vůbec nešlo, byla jsem tolik plná dojmů a i když jsem byla nesmírně unavená, spát se mi nechtělo, co se mi ale chtělo… najednou mě přepadl pocit na zvracení, tatínek sháněl sestru, ale nenašel, tak vyklopil pár nástrojů z misky, kam jsem vyzvracela čaj, co mi dali na popíjení během porodu. Pak mě přišel pan doktor zašít, docela to bolelo, po zašití říkal, že jsem zaštupovaná jako ponožka, že jsem se ještě potrhala. Už se mi nechtělo odpočívat a chtěla jsem na pokoj, tak jsem v doprovodu sesřičky došla na pokoj s tím, že mi brzo dovezou miminko, ale pořád nic :-( Pak dokonce dovezli miminko mamince, která porodila až po mně a já nic, začala jsem být zoufalá a měla jsem šílený strach, pak mi jedna sestřička řekla, že má miminko trošku problémy a že mi ho dají až ráno. To byla moje nejhorší noc v životě a to jsem původně myslela, že moje nejhorší noc byla ta porodní.

Nespala jsem ani minutu, pořád jsem plakala a přemýšlela, co miminku je, že mi ho nedají. Ráno kolem šesté jsem se dožadovala, že chci miminko. Nakonec mi ji dovezli, spinkala jako andílek a řekli mi, že má jen zlomenou klíční kost a dost po tom dlouhém těžkém porodu zvracela, tak ji hlídali, pak se hned přisála a já ji pořád pusinkovala, objímala a byla jsem ta nejštastnější maminka. Miška byla moc hodné mimnko, spinkala od narození celou noc, pořád jenom jedla a spinkala, skoro vůbec neplakala. Nabírala síly, protože potom byla hyperaktivní a ve všem byla hrozně rychlá, už v 8 měsích chodila :-)

Je to moje štěstíčko, moje všechno a za 12 let dostala vytouženého bratříčka, o druhém porodu příště :-)

Hodnotilo 10 lidí. Score 4.6.
 Váš příspěvek
 
Karinkaaa
Ukecaná baba ;) 1475 příspěvků 19.06.11 09:23

Krásné..

 
cher  19.06.11 09:27

Uf, tak to stálo za to, vím o čem mluvíš, měla jsem to stejné, oba porody několika hodinové dlouhé úporné bolesti bez nějakého otvírání :zed: . Hlavně, že je to za náma :palec:

 
Alficek
Kelišová 5542 příspěvků 19.06.11 09:33

tedy to musel být ale porod,ale zvládla jste to na 1 :palec: a přeji hodně štěstí z dětmi

 
mara24
Nováček 4 příspěvky 19.06.11 10:43

To znam taky, jen bolesti bez otvirani…Zvladla jste to mnohem lip, ja si pak hned nechala pichnout epidural abych to dotahla az do konce. :mrgreen:

 
Banny
Závislačka 3399 příspěvků 19.06.11 11:36

Krásný deníček :hug: Už se těším na další :kytka:

 
Lotynka
Stálice 93 příspěvků 19.06.11 12:03

Moc krasny denicek a na to ze se vse udalo pred 12 lety si myslim, ze i personal pusobil docela dobre :-) Jinak by si tenhle denicek meli precist vsichni, co kdy vypustili slova hysterka v souvislosti s porodem - ono totiz opravdu muze jit u nekoho nejen o to, ze ma „jen“ nizsi prah bolesti, ale i o bolesti zpusobene dlouhym neotviranim se, stavbou tela atp. Ja mela prvni porod pomerne rychly, byt s velkymi bolestmi, ovsem pri cteni tohoto denicku na me jdou uplne mdloby pri predstave bolesti trvajici tak dlouho a vsechno bez epiduralu! Moc gratuluju, byt s 12ti letym odstupem :-D

 
kachora7
Stálice 61 příspěvků 19.06.11 13:18

Rychle sem s dalším deníčkem, máš je všechny krásně napsané už se opravdu těším na další.

 
pajinka111
Ukecaná baba ;) 1740 příspěvků 19.06.11 13:31

děkuji všem :hug: ,ikdyž je to 12 let,na takový porod se jen tak nezapomíná :wink: ,opravdu zavidím všem co mají rychlé porody,to jsou opravdu porody za odměnu :palec: :lol:
taky vím o spoustě maminek co měli první porod pohodový a rychlý a druhý dlouhý a bolestivý..prostě každý porod je jiný,tak jak je jiné i každé miminko :palec:
ikdyž já měla druhý porod dost podobný o tom příště :wink:

 
Lucky.O
Kecalka 236 příspěvků 19.06.11 13:51

Moc krásný deníček a už se těším na ten další.Jinak před tak dlouhým a vyčerpávajícím porodem obdivuji.Ale holčička krásná :kytka:

 
dianaa
Kelišová 6379 příspěvků 19.06.11 23:02

Hezký deníček,Pajinko :wink: :mavam:

 
elija
Kecalka 308 příspěvků 20.06.11 14:48

Brrr, teda to byl porod… Moc hezky jsi to napsala, úplně mě při čtení bylo špatně za tebe :lol: Ale zvládla jsi to parádně :kytka: Už se těším na další deníček!

 
barbara21
Echt Kelišová 7711 příspěvků 20.06.11 15:16

úžasnýýýýýýýýýýýýý :-)

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 20.06.11 16:59

Krásnej deníček, a i když byl porod určitě těžký tak ten konec byl úžasnej :-) Máš můj obdiv :-) :kytka: :potlesk:

 
soldi
Neúnavná pisatelka 17165 příspěvků 22.06.11 13:26

Paji, tak klobuk dole za taky porod, si moc statocna ako si to zvladla a Miska je krasna, deti za tu bolest a utrpenie proste stoja :srdce: :hug:

 
DanMaj
Echt Kelišová 8410 příspěvků 22.06.11 21:20

Moooc krásné a hlavně mě překvapuje ten luxus u porodu v r.99 :think: :palec:

 
pajinka111
Ukecaná baba ;) 1740 příspěvků 22.06.11 21:26

Děkuji všem za komentáře :hug: ,rodila jsem v Brně -Bohunicích a byla to tenkrát jedna z mála porodnic,kde to takhle bylo asi 2roky zavedené,takže na tu du dobu to tam vážně byl luxus,proto jsem tam chtěla rodit.. :palec:

Příspěvek upraven 03.10.11 v 08:50

 
Lenca.xx  17.05.13 01:21

Myslim si, ze na to v jake jsme uz dobe, tak by nekteri doktori pekne zaslouzili jak jsou zaostali a nechaji zenu takhle trapit, to neni sranda, nekdy jde opravdu o zivot jak matky tak ditete. Je to opravdu smutny pribeh sice se stastnym koncem ale takove zazitky by se nemeli opakovat. Doufejme, ze se pristup ve zdravotnictvi zlepsi.

 
pajinka111
Ukecaná baba ;) 1740 příspěvků 26.06.14 22:10

lenca.xx - i přesto že to bylo hodně dlouhé, tak musím hodnotit tento můj první porod jako nejlepší ze všech tří porodů :-) i porodnici bych si znovu vybrala tuhle, ale odstěhovali jsme se a tak jsem rodila jinde, ovšem v obou porodnicích opravdu velice ochotný a milý personál i lékaři, ale co se týče ostatního porodnice kde jsem rodila druhého syna a třetí dceru se nedá srovnat s touhle-která byla pro mě jako rodičku, pak i maminku naprosto super už tenkrát před léty a když jsem tam byla před rokem za kamarádkou je to tam pořád tak super, ikdyž tam mají rodiček mnohonásobně víc než v té co jsem rodila pak..
jinak všechny porody mám ještě popsány v deníčkách SLZY ŠTĚSTÍ a jAK TŘETÍ DCERKA NA SVĚT PŘIŠLA :-) kdo rád čte deníčky o narození miminek :-)
Děti mám tři, jsou moje štěstí, moje všechno, porody nebyli ani jeden nic moc, ale pro ty svoje miláčky bych podstoupila cokoliv :-)

Vložit nový komentář