Můj první porod

sweetpretty  Vydáno: 26.10.11

Tak se i já pokusím nastínit, co obnášel můj první porod a snad nevystraším budoucí maminky, to bych nerada, jen se potřebuji trošku vyventilovat, protože jednání některých dr. je k zamyšlení.

Psal se den 6. 10. 2011. Ráno bylo jako každé jiné poslední dobou, opět blbí poslíčci - kdyby už se alespoň něco dělo, říkám si… no, zahnala jsem to sprchou. S přítelem jsme si dali snídani a poté přijel tchán spravit světlo v koupelně a tchyně, která udělovala opět „své“ rady - to by bylo taky na deníček :)

Na 12 hodin jsem měla poradnu v porodnici: „Mamino, vy jste už 40+0, co ještě nerodíte!“ Jako kdybych to asi mohla ovlivnit, už mě s těmi kecy každý štve… Závěr - otevřená na prst, čípek skoro žádný, ozvy parádní. No s tímto jsem chodila domů už 5 týdnů, takže žádná křeč, že… na to, že mě strašili od 28. týdne předčasným porodem (minulý deníček), tak se mimi narodí naštěstí úplně „dopečené“ :)

Přijela jsem domů, ještě jsme se spolu s miláčkem naobědvali a pak jel do práce. Usedla jsem k eMimču a projížděla deníčky a říjnové dětičky a klábosila s holkama. Najednou zase křeče, opět poslíci, říkám si, nic nového… po delší době si pro změnu začínám říkat, no nevim, ale jako už to začíná víc bolet a koukám na hodiny a ono to je čím dál častěji, no nebudu plašit :) Napouštím vanu a ulehám, to je pohoda, bolesti ustaly, takže zase posly k sakru! Už bych brala všemi deseti porod!

Takže usedám k eMimču a píši holkám: nic se neděje, stihnu ještě nakoupit, vyvenčit pesana, upéct buchtu, Prostřeno, Růžovku a rodit se bude přinejlepším až zítra, přítel má narozky :) (nebo taky až za týden že), načež mi bylo odepsáno, že to jako mohla zbrzdit jen ta vana a ať zkusím schody a třeba se to rozběhne. Schody nebudou žádný problém, v baráku nemáme výtah a bydlíme ve druhém patře :)

Takže jsem stihla nakoupit, vyvenčit a koukám na TV. Pěkně jsem se nacpala u Prostřena a EJHLE! Čas na DVD ukazuje 18:50, zrovna se dobodovalo, asi chtěl prcek počkat, jak to tedy dopadne. Něco ve mně udělalo luplup, vyskakuju ze sedačky a teplo, začínám panikařit! Poskakuji po bytě s ručníkem a koukám na tu vodu, co ze mě leje. Panebože, je zelená! Volám příteli, že mi praskla voda On: „Výborně, takže jedeme, beru tágo a dojedu do nemocnice!“ Přijel pro mě tchán, byl zrovna ve městě, tak se mu to hned doneslo a v 19:20 jsem byla v nemocce. Přítel dojel hned vzápětí. Doteď to všechno byla sranda.

V porodnici mě sestra přijala a já na ni: „teče mi zelená voda“. „Vidíte, srdce bije, tak je to dobré, ne?“ bylo mi odpovězeno a ani po mě nechtěla vložku, nic, že mi teče voda (když jsem tam byla s podezřením, tak si ji hned brali, no neva). Poté jsem v bolestech čekala na dr. „Máte kontrakce?“ Asi ne, říkam si v duchu a kývu, že ano. „Tady na KTG se mi nic moc nekreslí“, odvětí posléze sestra. Tak si je vymýšlím, asi… No, dr. za chvilku přijde a že jsem na tři prsty a že se máme jít připravovat, ale že to může být až ráno, takže zelená voda asi nevadí?!

No, abych nepsala mega román, oholili mě, udělali klystýr - to byla parádička. Poté se začaly kontrakce zesilovat, a to už jsem myslela, že se nedožiji rána, sprcha na míči nepomáhala a kroutila jsem se jako had. Píchli mi Dolzin od bolesti, to byla chyba, chtělo se mi spát. Bylo 22:00. „Teda, už jsme skoro na deseti prstech, za chvilku si můžete maminko přitlačovat, ale pomalu“, říká PA. Řvu na ni, že už se mi chce hrozně moc tlačit!

Tak se tedy jde na to a pro mě začíná noční můra. V půlce vytlačování malého na svět přestávám cítit kontrakce! Dr. na mě: „cítíte něco?“ Ne! KTG ukazuje, že se malý začíná dusit! Vyndejte ho ven! Najednou se otevřou dveře a ze dvou lidí je jich tam najednou 5 nebo 6. Nevnímám a soustředím se jen na jedno, ať už je proboha malý venku! Slyším jen VEX. Zkouším pomoci a snažím se tlačit bez kontrakcí, ale malý jde ke všemu ještě ručkou napřed jako Superman, říkám si teď.

Ve 22:45 ze mě vyklouzl malý človíček, berou ho pryč, byl přiškrcený šňůrou… přítel jde s ním. Konečně slyším pláč a dávají mi ho na břicho. Je tak nádherný -zapomínám na vše kolem a říkám mu: „Já jsem tvoje maminka, zlatíčko“. Dívá se na mě velkýma temnýma očima a já si říkám, existuje něco hezčího a hlubšího než MATEŘSKÁ LÁSKA? Přítel mě drží za ruku a jsme šťastní - RODINA.

Za chvilku odnáší malého pryč. A pro mě začíná druhá fáze, snad ta nejhorší, šití. Dr. mi říká: „jste atypicky roztržená, malého jsme museli kvůli alteraci ozev vzít vakuumextraktorem Pro mě z toho vyplynulo půlhodinové šití v obrovských bolestech, jelikož mi dr. na moji zoufalou otázku, proč mi něco nepíchnou od bolesti odpověděl, že je to už zbytečné a že se nediví, že mě to tak bolí, když má tupé jehly! PA mě kontrolovala za hodinu a volala ho znovu, že to pořád krvácí. Další šití snad půlhodiny a taky mi přišlo, že to dr. nějak nevyšlo - střihl nůžkama do tkáně a pak došil :( A dodal: "no vy budete jako nová!“ Už jsem brečela, že to nezvládám. Malého mi pořád nosili na přiložení, ale nemohl, kvůli mému poranění.

Nakonec dr. zkonstatoval, že mi mají napíchnout žílu a dostala jsem kapačky ATB a nějaké oblbováky a energeťák, jak tomu řekl, a že do rána zůstanu na sále na pozorování a malého mi budou nosit každé tři hodiny na kojení. Spodek mi neustále ledovali a já měla pocit, že už ho snad viděl celý svět. Pořád někdo chodil a kontroloval, zda nekrvácím. Na otázku, kolik jich těch stehů je, mi bylo odpovězeno: "ani se neptejte, já to už dávno nepočítám!(Od mé dr. zkonstatováno snad 25 i s vnitřkem).

Do rána modřina až k zadku, vytvořil se hematom a napuchlá jsem byla ještě dva týdny :( No, propustili nás domů po 4 dnech s tím, že jsem musela být poslední den nalačno, pokud by dr. zkonstatoval, že je hematom příliš velký na to, aby se vstřebal sám a musela bych na operaci. Naštěstí nebyl a mohli jsme domů.

První dny byly otřes, člověk má co dělat sám se sebou a dotoho malý uzlíček, který vás potřebuje 24 hodin denně. Ale zvládli jsme to. Dnes je to 18. den od porodu a jsou znát pokroky, i když sedím na kruhu, ale hojí se to pěkně, moc mi pomohla jedna PA, která poradila, jak se starat o takové velké poranění.

Doufám, že tímto deníčkem budoucí maminky nevystraším, každá máme porod jiný, i když jsem ho konec měla takový, tak mám doma ten nejúžasnější poklad! Ten nejkrásnější sen v životě se mi splnil, dala jsem život svému synovi! Na bolest se rychle zapomene, rány se zahojí. Jen mě mrzí jednání dr., který mě šil, při vzpomínce na tuto etapu porodu se mi chce ještě dnes totiž plakat. ALE MÁM ZDRAVÉHO SYNA, A TO JE PRO MĚ NEJDŮLEŽITĚJŠÍ!

Mamča Janča a Vilémek (3060 g, 52 cm)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.3 bodů
 Váš příspěvek
 
helenkanai
Závislačka 3238 příspěvků 26.10.11 09:18

Gratuluji k malému :-) :palec: moc hezky jsi to zvládla.Nechápu tyhle mudr.proč nedají něco na bolesti a nebo proč neupí,když je tak veliké poranění.Bez umrtvení to je jak ve válce.

 
masinka9
Závislačka 3542 příspěvků 26.10.11 09:52

Ahoj, gratuluju k chlapečkovi, ještě že byl malinký, jinak bys mohla dopadnout ještě hůř. Doktory taky nechápu, předně proč nedělají během 1. doby porodní rutinně ultrazvuk, aby se připravili a věděli jak mimčo rotuje nebo ne, v jaké poloze přesně je. A pak k tomu šití, já měla pouze nástřih bez roztržení a taky mě dr. píchla nějakou včelku na umrtvení, sice to moc nepomohlo a nadávala jsem jak špaček, ale těch 10 minut se dalo přežít. Takže nechápu proč ti nedali při tak velkém poranění epidurál a šili „za živa“. Argument „zvládla jste porod, zvládnete šití“ je blbost, umrtvuje se na požádání i u vrtání zubů!!! A navíc analgezie při šití už nijak neohrožuje mimčo.. Přeji Ti brzké uzdravení. :kytka:

 
Peitra
Ukecaná baba ;) 1421 příspěvků 26.10.11 10:02

Jsi statečná, i když chápu že se nedalo dělat nic jiného než to vydržet. Jo šití, to je snad pro všechny větší strašák, než samotný porod. Gratuluji k malému, je roztomilej :lol:

 
Peitra
Ukecaná baba ;) 1421 příspěvků 26.10.11 10:02

Jsi statečná, i když chápu že se nedalo dělat nic jiného než to vydržet. Jo šití, to je snad pro všechny větší strašák, než samotný porod. Gratuluji k malému, je roztomilej :lol:

 
arcanobacterium
Kelišová 5576 příspěvků 26.10.11 10:13

Gratuluji k miminku, je krásný :kytka:
Taky nechápu šití „za živa“. Vzhledem k tomu, že jsem taky gynekoložka, tak já umrtnuju a umrtvuju a nestydím se zavolat i anesteziologa (krátkodobá narkóza nevadí ani laktaci). Občasně se velké šití prostě „zadaří“ i když se člověk sebevíc snaží hráz uchránit, ale pak je na tom gynekologovi, aby to už maminku nebolelo. Co se týče hematomu, tak ten se bu´d udělá, nebo ne, hojení je delší, ale bez trvalých následků. Nevím, zda už něco užíváš, ale doporučila bych Wobenzym (je drahý, ale hodně účinný).
Držím palce ať se rychle zahojíš a můžeš si užívat maminkování.

Barča + Maxík :srdce:

 
sweetpretty
Ukecaná baba ;) 2049 příspěvků 26.10.11 10:36

Mockrát děkuji za gratulace :-)
Užívám Aescin-Teva na otok a hematom,potom homeopatika a mažu Hemagelem vzhledem k roztržení a natržení :-) také hodně vitamíbuju ale už se to každým dnem jen a jen lepší a malý mi všechny bolístky vynahrazuje :srdce:
Hold jsme ženy statečné a musíme něco v životě vydržet :kytka: jinak se ke mě chovali na šesti moc hezky i dětské sestry byly fajn,ale hold jsem neměla den na doktora :-) jsem šťastná,že miminko je bez následků,že vše bylo provedeno právě včas…jen to šití pak byl masakr no :-( opravdu jak ve válce :-( ale což je to za námi…

 
slonikova
Ukecaná baba ;) 1816 příspěvků 26.10.11 10:41

šítí-nejhorší fáze porodu-teda pro mě rozhodně a to měla dcerka porodní míry 4180g a 53cm.Něco na umrtvení mi píchli,ale i tak,člověk "tam " nemá cit a lehce se jim to řekne-povolte.Ale bolest přejde,jsme na to naprogramované,chla­pi by skuhrali ještě půl roku :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

 
verunka19
Povídálka 27 příspěvků 26.10.11 11:45

Gratuluju k maličkému,ste hrdinové :-)
S tím šitím je to hrůza.Kdybych toho dr.pak ptkaqla,asi bych ho nakopala do zadku :cert:
Co sem tak četla,tak se takový případy stávají jen když šijou doktoři chlapy.Prostě nezažili porod a nikdy si ho nedokáží představit..

 
Staninka30
Extra třída :D 10052 příspěvků 26.10.11 12:14

Moc hezký prod ale ten konec to je teda síla co si dr.dovolil.A je dobře že jsi štastná a malí je zdraví ty sním.
Moc Gratuluji k malímu :kytka: :dance: :srdce:

 
helbell
Kecalka 463 příspěvků 26.10.11 12:45

Ahoj po přečtení tvého deníčku opět velebím své porodníky :palec: , kteří mě sice nechali parkrát si zatlačit (a předtím 14hodin otvírat) ale brzo uznali, že císař je nejlepší volba. A byla, dole jsem stejná a jizva po sekci bez problému a dokonce jsem ani nemusela nijak rehabilitovat­.(malej měl 4485g 54cm).Ty jsi poravdu statečná a obdivuji tě a gratuluji ke krásnému miminku :potlesk:

 
kachii
Ukecaná baba ;) 1028 příspěvků 26.10.11 14:26

Gratuluju7i ka malemu uzlíčku :kytka: at je hlavně zdravý :kytka: muj prvni porod me ceka v breznu :srdce: a tesim se az ze me vykoukne muj poklad idyby to melo bolet sebevíc :srdce:

 
Stani1701
Kecalka 379 příspěvků 26.10.11 16:14
Rozumim ti

Blahopreju ke chlapečkovi. Ja jsem se poprve roztrhala az do konecniku, podruhe me museli moc stríhout kvuli klestím…spodek mi videla cela nemocnice:-)modrina jak brno, uz v porodnici jsem dostala lavor a delala si koupele hypermanganu, na kruhu jsem sedala 4 nedele, jizva se mi zacala otvirat, uvazovali o presiti..Napsali mi ale vynikajici mast „nejaky peru balsam“byla to tmava pryskyrice a nadherne jsem se po tom zahojila. Kontrola po sestinedeli byla az v 8 tydnech-jinak by me stejne nevysetrili,ale zahojila jsem se krasne,nemam zadne problemy a dokonce jsem rodila jeste potreti a mela jen 3 stehy,tak takovy luxus,ze si po porodu sednu a chodim to jsem zazila az na potreti. Preju brzske zotaveni a ver,priste to bude lepsi :-) Stana

 
pajinka111
Ukecaná baba ;) 1740 příspěvků 26.10.11 17:56

gratulace k narození miminka,krásně si to zvládla :kytka: a miminku hodně zdravíčka a štěstíčka do života :srdce: :huban:
já u svého prvního porodu taky tlačila bez kontrakcí-ani nevím jak se mi malou podařilo vytlačit -měla zlomenou klíční kost
druhý porod -malý byl taky přiškrcený pupeční šnurou,museli ho resuscitovat a pak byl 5 dní v inkubátoru plně na kyslíku,ale naštěstí je všechno v pořádku -mám vše popsánu v deníčkách :wink:

 
Bludicka
Zasloužilá kecalka 918 příspěvků 26.10.11 19:43

Gratuluju ke krásnému chlapečkovi. Přeju dobré a v mezích možností rychlé zhojení jak těla, tak i duše potom, protože tohle je i na psychiku náročné, když se ztratí kontrakce a člověku nejde dostat miminko ven a ví, že je to zlé.
Měla jsem podobný problém, jen ze mě u druhého porodu dostaly synka dvě PA pomocí Kristellerovy exprese v momentě, kdy porodník připravoval kleště. Synek je též zdráv a ušla jsem takovému poranění, ale ten šílenej strach, když to opravdu nejde a miminku už se nedaří znám. :srdce:

Příspěvek upraven 26.10.11 v 21:28

 
Simoncicak
Zasloužilá kecalka 584 příspěvků 26.10.11 20:29

Gratuluji k chlapečkovi,je prostě překrásný..Na bolest a na všechno nepříjemný se rychle zapomíná ten drobeček to vždy krásně vynahradí a snáze se zapomíná..jinak moc hezky popsaný deníček úplně jsem tlačila s tebou :palec: :palec: :palec: :hug: :hug: :potlesk: :potlesk: :srdce:

 
Sheyla
Ukecaná baba ;) 2158 příspěvků 26.10.11 22:18

Veliká gratulace k Vilémkovi,ať jste zdraví :kytka: Pěkný deníček :palec:

 
Kajuli
Ukecaná baba ;) 1754 příspěvků 27.10.11 00:19

Gratuluji k nádhernému synovi :kytka: Taky jsem rodila per vex, Eliška si hrála na Supermana a natočila ramínka. A i když jsem stehů měla jen pár, píchli mi cosi na bolest a já cítila jen tupé tahání. Necháou, proč jsi při tak obrovském šití nedostala epidurál :-?
Užívej si maminkování a ať prcek roste :-)

 
martext
Ukecaná baba ;) 2182 příspěvků 27.10.11 01:47

brrrr, uplne mam z toho husi kuzi 8-o Ale gratuluji k synovi, hlavni je, ze je vse v poradku :wink: :kytka:

 
ajva
Kecalka 325 příspěvků 27.10.11 07:34

Gratuluji k děťátku - můj porod byl úplně stejný - konec bez kontrakcí, pak vex, skákání po břiše - no myslela jsem že mě tam rozpůlí, ale vše dobře dopadlo a 5,5 měsíce po porodu je vše zapomenuto a na testu II čárky :lol: … Malej je moc krásnej :lol:

 
sweetpretty
Ukecaná baba ;) 2049 příspěvků 27.10.11 11:35

Tak už jsem včera přemýšlela,kdy se budem snažit o druhé :lol: jojo na bolest se rychlo zapomíná :-) i když vlastě pořád cítím bolesti tam dole,tak ten uzlíček-je to prostě nádhera,že může žena dát život…

 
marticinka  28.10.11 20:25

ahoj vsem starsne mooooooooc gratuluji k miminkum:-)) je to chvilka kdy jsme zjistila ze jsem tehotna…:-))zacal jsme na netu hledat info…ale reknu vam, jeste nemam ani prvni trimestr za sebou a uz mam panickou hruzu z porodu!!!
Janio vy jste musela tret jako kun!!boze muj toto ja nedam!!mam praci kdy jsem kazdy den u nejakeho lekare,v nemoc­nici…takze to vidim i z te druhe stranky a o to vic jsme starcka!§jestli toto preziji ve zdravi tak se budu vazne divit a dam snad na modleni!!!

musim jit vsechny ty prispevky tu nejak vstrebat!!!:-)

 
sweetpretty
Ukecaná baba ;) 2049 příspěvků 08.11.11 12:06

Marticin to určitě zvládnete! Na bolest se zapomene a v té chvíli vám ani nezbyde nic jiného než vydržet a zatnout zuby-vždy je totiž jasné,že nic netrvá věčně a i ta bolest jednou pomine a ta odměna, které se vám dostane-není nic krásnějšího než miminko,které vám pak položí na břicho :srdce:

 
Popapip
Závislačka 3123 příspěvků 14.03.12 08:04

Krasny deniček, chudino taky jsi si vytrpela. :hug:

 
vaplus
Ukecaná baba ;) 1908 příspěvků 24.08.12 22:23

Ahoj,
pročítám deníčky a váš se mi moc líbil. Zaujalo mě, když jste psala o radě od PA-jak se starat o velká zranění z porodu.Byla by jste tak hodná a napsala nám to Abychom v případě potřeby byly v obraze…děkuji!

 
sweetpretty
Ukecaná baba ;) 2049 příspěvků 02.11.12 12:48

Asi už hooodně pozdě :) ale pokusím se popsat starání o hráz po velkém sešívání :)
V prvé řadě je nejdůležitější, poranění stále větrat ať není zakryté a nezačne třeba hnisat, co nejvíc to jde, když jsem ležela v posteli a malý spinkal, větrala jsem pod peřinou a četla si třeba, měla jsem pod sebou ručník a pak koupila také velké přebalovací podložky, které jsem měla na prostěradlu, aby se naušpinilo případně. Ránu jsem otírala 3% roztokem peroxidu vodíku a následně po očištění, namazala buďto hemagelem nebo namíchanou mastí z lékárny, kterou mi PA předepsala, pokusím se zjistit oč šlo. Na otok se volně prodává Aescin-Teva, pilulky-rychleji se vstřebává otok, který se případně vytvoří.
Užívala jsem také homeopatika Arnica Montana 9ch na urychlení hojení a vstřebání hematomu…kdyby jste potřebovala některá poradit, tak mi můžete naspat zprávičku :) :mavam: :kytka:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele