Můj rychlý a nečekaný porod

Evča29  Vydáno: 07.08.11

Chci se s Vámi podělit o ten nejkrásnejší zážitek. Nevím, jak začit, ale říká se, že začít se nějak musí. Tak snad se Vám můj deníček bude líbit. Asi mě tady holky všechny znáte, jak jsem Vás tady pořád otravovala s porodem, že bych to už chtěla mít konečně za sebou a tak. No, každá těhulka se toho dočká, i když víme, že poslední týdny těhu jsou v tom čekání nejhorší.

Chvíli po porodu
1 komentář

U nás doma

:-)
1 komentář

Moje rodinka
1 komentář

Jěšte v porodnici

Bylo to minuly týden v sobotu, když jsem sem psala, že mi asi prosakuje plodovka. Ješte v ten den odpoledne jsme jeli s přitělem a s dcerkou do porodnice. Tam mi doktor bohužel plodovku nepotvrdil, ale prý to bil jen nějaký hlen. Vypadal jako výtok, takový hustý, lepkavý, skoro bílý. Ješte mi natočili monitor, žádné kontrakce, malý jako vždy pěkně spinkal, takže se nic nedělo. Poslali nás domů s tím, že v pondělí 1. 8. mám přijet na poradnu. A v úterý 2. 8. jsem už měla termín. Tak jsem si říkala, že když neporodím v termínu, tak určo budu přenášet, a to jsem právě nechtěla.

No a na druhý den v neděli ve 4 ráno jsem vstala a cítila nějaké bolesti. Říkala jsem si, že asi potřebuji na toaletu a že to přejde. Nevěnovala jsem tomu žádnou pozornost no a nějak jsem opět usnula. V šest hodín ráno jsem opět vstala. A to už bolesti zesílily.
Byly to křížové bolesti. Říkala jsem si, že když to bude trvat víc než půl hodiny, tak vzbudím přítěle.

Ale to jsem ani nemusela. Asi mě slyšel, když jsem se tak brzo ráno procházela bytem a bolest nějak prodýchávala. Vím, že vstal z postele a přišel ke mně do kuchyně a řekl mi: Tak co, pojedeme? A já na to, že asi jo, taťko. Čekali jsme, až se malá vzbudí, nechtěla jsem ji budit. Bilo mi jí lito a mezitím jsem si dobalila kufr a napustila jěšte horkou vanu s tím, že jsem si říkala, třeba jsou to jenom poslíčči a přejde to, ale mýlila jsem se. Bolesti víc zesílily a měla jsem je po 10 minutach, tak jsem už věděla, že budu rodit. No nic, dcerka se vzbudila já jsem už byla zabalená, tak jsem malou jenom oblíkla a hned jsme vyjeli do porodky.

Bylo něco po krátce po osmé hodině, když mě doktor vyšetřil. Řekla jsem mu, že mám pravidelné stahy, spíš takové ty křižové bolesti. Vyšetřil mě a ptala jsem se, tak jak to vidíte, pane doktore? No, jste už otevřená na 5 prstů, čípek je sice ještě vysoko, ale natočíme monitor a do půl hodiny budeme rodit.

Když mi tohle řekl, vůbec jsem tomu nevěřila. Říkala jsem si, bože, já budu za chvíli rodit a o to víc jsem se bála, protože jsem věděla, co mě čeká. Řekla jsem doktorovi, že chci epidural a on mi na to odpovědel: to už nestihneme. Sepsal se mnou nějaké papíry a nakonec mě rovnou šoupli na porodni box. Ješte než mě tam sestra šoupla, tak jsem se šla rozloučit s přítelem a také mu oznámit, že za chvili budeme rodit, ať malu zaveze ke kámošce a ať spěchá hned za mnou, aby stihl porod.

Rozloučila jsem se také s dcerkou. Chuděrka moje, moc plakala a mně to trhalo srdíčko, ale přítel mi hned volal, že je malá v pořádku a že vůbec nebrečí. Tak jsem byla moc ráda. Kontrakce zesílily a se sestřičkou jsme čekaly na přitěle, tak jěšte hoďku a půl… Jinak jsem už mohla dávno porodit, ale moc jsem chtěla, aby byl u porodu,jelikož je to jeho první dítko a také si tam i on moc přál být.

Sestřička se mnou za celou tu dobu, co jsme čekali na přítele nic nedělala. Já jsem se jenom procházela a asi dvakrát jsem byla ve sprše. Jenom mi natočila monitor, napíchla mi kanylu, a to bylo tak vše. Říkala jsem si, že mi ješte bude dávat klystýr, ale tohle jsem také vůbec neměla. Sestra byla moc hodná, mladá, pořád mě chodila kontrolovat a říkala, že až dojde taťka, tak začneme. A také, že jo.

Hned jako dojel, tak měla v ruce velkou jehlu a řekla mi, ať si lehnu a že bude přepichovat plodovu vodu. Věděla jsem, že když mi to přepíchne, tak bolesti budu horší a horší, i sama mi to říkala. Tak jsem začala panikařit. Moc jsem se bála bolesti. Sestra mě jenom utěšovala a říkala, že mám myslet na miminko a ne na to, jak moc to bolí. Že to miminko musíme porodit.

Tak jsem řekla, no, dobře zkusíme to. Na chvíli jsem se uvolnila. Pevně jsem držela ruku přítele a modlila se, ať to moc nebolí. No a na jednou jsem ucítila takové teplo. Řekla jsme sestře, že už cítím, jak mi teče plodovka. No a za 10 minut jsem měla silné křížové bolesti, ležela jsem na posteli, vedle mě můj přítel a já jsem pořád říkala, že mě to moc bolí, že to asi nevydržím a pevně držela ruku taťky. On mě pořád utěšoval, že to zvládnu, že malý za chvíli vyleze. Nevěřila jsem tomu a říkala si, že to asi bude dlouhé. Byla jsem hodně zpocená, bylo mi moc horko a také jsem byla moc moc unavená. Chtěla jsem to už mít za sebou a vyspat se pořádně.

A taky že to tak i bylo. Od propíchnutí plodové vody jsem ležela na lůžku asi tak půl hodiny. Bolesti byly šílené, ale dalo se to zvládnout. Pak mi sestra řekla, že můžu pomalu vstát a procházet se, že mi to malinko pomůže. Vstala jsem z postele, přítel mi pomohl a procházeli jsme se. Při kontrakcích mi taťka masíroval záda,vale holky, mě to nějak vadilo, ale nic jsem mu neřekla, byla jsem moc ráda, že tam mohl být se mnou. No, chodili jsme takhle asi 10 minut, já měla mezitím 3 nebo 4 silné bolesti a najednou jsem stála u postele a začala tlačit. Cítila jsem, jak se hlavička tlačila ven. Bolelo to strašně moc. Myslela jsem si, že se pos… nebo co.

Přítel ze mně zeptal, jestli má zavolat sestru a já jenom kývla hlavou, že jo. Sestra přišla do pokoje, já v tu chvíli tlačila jak o život a už jsem vědela o co jde. Hned mi řekla, ať si lehnu na postel, ale to jsem nedokázala, hlavička byla už venku a mě to moc bolelo. Vím, že přítel mi pak pomohl vyéezt na postel, v tu chvíli jsem myslela, že snad omdlím nebo co a když se mi sestra podívala mezi nohy řekla: a jééé, že nemám tlačit hned a volala jinou sestru na pomoc. A já jenom už slyšela, jak mi přítel říkal, mamko já vidím hlavičku, už to bude. Už leze. No pak jsem už zatlačila jenom jednou a malý byl na světe. Byl to krásný pocit mít ho konečně u sebe. Taťka moc plakal, když ho uviděl. Byl v rozpacích. Úplně mimo. Byly jsme oba tak moc štastní. Malý se narodil 31. 7. 2011 v Bohunické porodnici v Brně. V 11:00 odpoledne. Vážil 3200 g a měřil 50 cm. A jmenuje se Lukas.

V neděli bude mít Lukasek už týden. Bože, to to letí. Je to naše láska, náš život a musím říct, že je moc hodnoučký. Vůbec nebrečí. Ani o něm nevíme, že ho doma máme. Vzbudí se jenom když ma moc velký hlad a to jen malinko zakňourá. I v porodnici byl moc hodnoučký a hned se krásně přisál. Tak snad mu to zůstane.

No co ještě dodat: Porod byl moc rychlý, bolestivý, ale stálo to za to. Bylo moc krásné mít u sebe partnera. Hodně mi pomohl a jsem mu za to moc vděčná. Mám teď pocit, že ho za to nějak víc miluji a potřebuji. Krásně se o nás stará. No a moje dcerka, tak ta si zvyká na sourozence. Řekla bych, že ani nežárlí, ale to asi přijde.

Tak to je asi k porodu vše.
Moc Vás tady s Lukaskem zdravíme :-)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.6 bodů
 Váš příspěvek
 
Lindusa
Ukecaná baba ;) 2346 příspěvků 07.08.11 11:29

Krasny :) . Do spolecneho zivota preju cele rodince jen a jen to dobre :) . Linda

 
saiiimona
Ukecaná baba ;) 1909 příspěvků 07.08.11 15:22

Moc hezký!!! Jsem ráda, že jsi se koněčně dočkala a že jste oba v pořádku!!! :kytka: Závidím takový porod, kéž by na mě čekal taky takový :-) Přeju hodně zdravíčka!!!

 
Monny
Hvězda diskuse 36574 příspěvků 07.08.11 21:18

Krásný, závidím takový porod, a přeji do nového života jenom to nejlepší :kytka:

 
eseta
Neúnavná pisatelka 16883 příspěvků 08.08.11 09:13

Suprový porod :potlesk:

 
Aimee910
Kecalka 476 příspěvků 08.08.11 10:55

Gratuluju k chlapečkovi!!! Doufám, že budu mít taky tak rychlý porod :-) .

 
Slun
Závislačka 4144 příspěvků 08.08.11 11:04

gratulujeme k Lukáškovi.....to byl super porod… :huban: :hug:

 
Mondík
Závislačka 4497 příspěvků 08.08.11 11:28

Gratuluji! Ja jsem mela taky krasny porod, zacalo to prasknutim vody a hodne rychle jsem se otvirala, takze se to dalo prezit, akorat malou jsem tlacila skoro 2 hodiny, ale i tak uz se tesim na druhy porod! Vam preji hodne zdravicka :hug:.

 
nba
Zasloužilá kecalka 771 příspěvků 08.08.11 13:22

Gratuluji k Lukáškovi! :srdce: :srdce: :srdce:

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 08.08.11 20:55

Nádherný..... Měla jsi fakt moc hezký porod… Přeji hodně štěstí a hlavně zdravíčko celé rodince :kytka: :kytka: :kytka: :-)

 
smajlicek90
Zasloužilá kecalka 819 příspěvků 08.08.11 21:08

křížový bolesti jsou hnus taky jsem je měla, ale mě nepomáhalo nic. sprcha nic moc, na balonu hruza a chození ještě horší sestřička se divila, že jenom ležim a že mi nic nepomáha :lol:

 
DanMaj
Echt Kelišová 8410 příspěvků 08.08.11 21:30

Krásný porod a gratuluju. A žárlivost… také jsme se toho báli a nic nebylo. Madlenka za svou malou sestřičkou pořád chodí, kontroluje ji, pusinkuje, hladí…prostě žádná žárlivost. Jsou od sebe 22 měsíců. :wink:

 
estrea
Zasloužilá kecalka 992 příspěvků 09.08.11 09:30

Gratuluji :kytka: docela rychlovka :lol:

 
jaja84
Kelišová 6791 příspěvků 09.08.11 18:31

krasny denicek :-) :kytka:

 
katerina2095
Ukecaná baba ;) 2082 příspěvků 17.08.11 11:01

Ahojky,moc gratuluju k malemu Lukasovi :potlesk: a zaroven zavidim ze mate parecek tedy holcicku a chlapecka.Ja mam 16ti mesicni dcerku Vanesku a ted by jsme chteli ditko druhe tedy chlapecka.Chlapecka uz jsme chteli i tenkrat,ale jak ja porad rikam mame ho akorad je to chlapecek s pipinkou :think: nee delam si srandu.Vanesku bych nevymenila za nic na svete.Mela jsem skoro stejny porod jako ty akorad ze byl vyvolavany.preju moc moc moc stesticka zdravicka a plno nadhernych a spolecnych chvil.

 
25576  17.08.11 22:15
Gratuluju

měla jste krásný porod. Já jsem ještě nerodila, ale i tak vám přeju moc štěstí s chlapečkem :potlesk:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček