Můj smutný život

lenda35  Vydáno: 14.12.12

Včera jsem ve svém oblíbeném seriálu slyšela zajímavou větu: budou šťastné děti, když bude matka nešťastná? Zamyslela jsem nad ní, a řekla si, že děti mohou být šťastné, jen pokud matka zapomene úplně na sebe a bude myslet jen a jen na ně, a nikdy v životě nedá najevo, že se sama trápí.

Vyrůstala jsem v rodině, kde byl strach a nebylo tam vůbec štěstí, ptám se, zda jsem schopna vůbec někdy najít něco, kromě dětí, co by mě potěšilo, co by mi zaplnilo tu prázdnotu, kterou mi tam rodiče během mého dětství a dospívání vnesli. Můj otec je despotický tyran, ke všemu má ještě psychiatrickou diagnózu – maniodepresivní demence. Vypadalo to u nás tak, že máma všechno musela dělat sama, všechno musela financovat, všechno musela zařizovat a denně musela snášet urážky, jeho výlevy, sprosté hrubé zacházení, jako děti jsme to zažívaly dnes a denně. I dnes, kdy už mi je 35 let, se to stává, ale otec je vysazený jen na mámu, má ji jako hromosvod. Na nás s bráchou si už dlouho nedovolí.

Jednou si vyléval vztek na mě, překřičela jsem ho, a konečně beze strachu, který mě provázel celý život. Od toho strachu jsem se oprostila, když jsem se osamostatnila a odstěhovala. Když jsem byla malá, nemohla jsem být se svým tátou v jedné místnosti, měla jsem takový strach a strašně jsem se klepala. Otázkou je, proč máma neodešla, proč to musela snášet a snáší dál. Nemá a neměla nic, žádný majetek, žádné prostředky, kam by šla, co by dělala. Je materiální zajištění rodiny dostatečné, když chybí pocit bezpečí? Nebylo by lepší odejít a nemít nic, ale mít klid?

Ptám se, protože jsem si našla podobný typ chlapa, je to taky cholerik, jenže když ho nic neprovokuje, je klid, u mých rodičů, bylo jedno, co bylo, neosolená omáčka, nebo tak něco, prostě blbosti. Můj manžel je asi alkoholik, člověk nikdy neví, s jakou náladou přijde, je těžké jej neprovokovat, když přijde naštvaný už tak. Takže se mu klidím z cesty, jenže je schopný jít do ložnice, kde spím s dětmi rozsvítit a řvát tam. Také nemám nic, uvažuji nad tím, že odejdu, až našetřím nějaké peníze. Jenže kam? Je schopný si nás najít a dělat zle celé rodině. Rozhodla jsem se tedy, že si budu spořit peníze a odejdu, až budou holky dospělé, samostatné a zaopatřené. Otázkou je, zda se to dá vydržet celých 20 let. Tchyně mi říká, že jsme se hádali už předtím, jenže já jí na to říkám, že nehádali, na to musí být dva, manžel křičí, uráží, a já mlčím, co jiného taky dělat. To není hádka podle mě.

Můj deníček nemá hlavu ani patu, je těžké si to v hlavě sesumírovat, a hlavně si uvědomuji, že to je špatné. Třeba například včera, přijel večer od kamaráda s nákupem, ale nalitý, ještě ráno byl cítit alkohol. Že řídil, to je taky věc, co se mi nelíbí, je to od kamaráda sice 200 metrů, ale přesto. Pije tak 4× týdně, a 3× týdně je doma, buď nic nedělá, nebo sedí na PC, a hraje karty, nebo spí. Trochu si hraje s dětmi, ale jen výjimečně. Dokáže se o ně postarat, ale nesmí moc zlobit, jinak ho to vyloženě obtěžuje.

Takže přijel večer v deset od kamaráda a musel vyhazovat, já to neudělala, protože mi nebylo dobře, tak byl asi naštvaný, nevím, no jenže mi říká, že si myslel, že já vynosím nákup zatímco on bude vyhazovat, tak jsem šla k autu, a u řidiče se musí otevřít kufr, tak jsem šla tak, že si to celé obejdu, ať se nebrodím sněhem, řekl mi, že se kufr otvírá od řidiče, proč že jdu k spolujezdci, tak mu říkám, že si to celé obejdu, ať se nebrodím sněhem, ty chytráku, jsem ještě dodala, to jsem holt neměla, takže pak zase řval, že jsem líná, že jsem se zase předvedla, neumyla jsem nádobí, ale to že jsem přiložila do kotle, dala psovi, obstarala děti, uklidila dvě místnosti, je naprosto v pořádku, jenže to s ním nemá cenu řešit, on stejně neposlouchá, tak jsem se uklidila ke spánku, přilítl, rozsvítil, že tam spí holky mu vůbec nevadilo, a začal znovu, že uklidí kartu, že peníze budu dostávat, až si řeknu, jak budou potřeba. V tomto stavu nemá cenu se s ním vůbec bavit, nemůžu se bránit ani slovně, ještě by mi přistála facka.

Říkala jsem si, že jakmile mě bude ještě mlátit, odejdu, ale na to nejsem vůbec připravená, nemám kam jít, nemám peníze, musím si teprve našetřit. Když se to bude stupňovat, budu volat policii, nebo jsem rozhodnutá jít do centra pro týrané. Pak se uvidí.

Tento deníček jsem napsala, abych si trochu ulevila. Moc mi to stejně nepomohlo, musela jsem nad tím hodně přemýšlet, a o to je to horší. Děkuji, že jste to aspoň četly.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.3 bodů
 Váš příspěvek
 
zrustice
Ukecaná baba ;) 1807 příspěvků 14.12.12 08:52

A to chceš aby tvoje děti vyrůstali ve stejné atmosféře strachu jako ty? Rychle od takového chlapa pryč :cert: :cert:

 
lenda35  14.12.12 09:01

Není kam, doma mají všechno, na ně není zlý, na ně vůbec nekřičí, ani toho nejsou svědky. Nemám ani peníze, ani zázemí, ani kam jít. Tak jednoduché to zase není.

 
Kamča.dalmatinka
Hvězda diskuse 46984 příspěvků 14.12.12 09:26

Chceš aby tvé děti žili jak ty? Vidíš že je to kolotoč že i tvé dcery si pak nejspíš najdou takové chlapi proto že tak to prostě bývá. Dej svim dětem šanci na život v klidu, v lásce. Myslim si že mnohem víc ocení klid než cokoliv jiného

 
helenkanai
Závislačka 3238 příspěvků 14.12.12 09:30

Odejít co nejdřív je jediná možnost…pokud v tom budeš nadále žít s dětma, bude jim to " připadat " normální a je dost vysoká pravděpodobnost, že si jednou najdou taky tak "hodnýho chlapa "…
je to těžké ale jde to. Vím o čem mluvím.

 
bjetuschka
Závislačka 3882 příspěvků 2 inzeráty 14.12.12 09:38

Nemůžeš aspoň dočasně do nějakého azylového domu?

 
Verda73
Kecalka 340 příspěvků 14.12.12 09:48

Vím, že je asi strašně těžké odejít, když nemáš nikde zázemí a peníze. Ale zkusila bych to přes nějaký azylový dům, nebo tak. Protože jinak tvoje dcery si z dětství odnesou ty samé zážitky co ty. A že u toho nejsou přítomn? Vždyt si říkala, že vtrhne za vámi do ložnice, rozsvítí a křičí. Jsi si 100%jistá, že děti spí? Až budou větší, určitě se vzbudí a budou spánek předstírat. A děti jsou hodně vnímavé. Já bych taky utekla. Přeju hodně sil, ale tohle není život :kytka:

 
svycarka
Kelišová 6328 příspěvků 14.12.12 10:13

Hmmm smutne :( ja mela podobne detstvi, ale spis tam hral oboustranne roli alkohol…Prekvapilo me docela, ze podle toho co jsi zazivala s tatou si vezmes stejneho chlapa :( :think: no, ale to neni predmetem diskuze…Vis, ja bych odesla, spis teda rychle brala nohy na ramena…bude to tezke, ale pokud se ocitnes v azylaku a vyslechnes ostatni zenske, uvidis ze v tom nejsi sama a vzajemne si pomuzete :palec: Seber tu odvahu-tohle si prece nezaslouzis Ty ani deti. Drzim pesti :!

 
luckyhoney
Kecalka 121 příspěvků 14.12.12 10:15

Nenech žít své děti v tom v čem si sama žila.. možná si myslíš že to nevnímají… ale.. ty jsi to přeci jako dítě vnímala taky. Co třeba s mamkou spojit síly a odejít spolu, budete na tom i finančně lépe když na to budete 2. Mysli na své děti, nenech je procházet tím, čím si ty procházela celé své dětství.

 
ynax
Extra třída :D 12204 příspěvků 14.12.12 10:18

Nezlob se na mě, ale ty jsi naprosto rezignovala, to chceš aby tohle všechno viděly tvoje děti? Asi blbá rada, ale klidně bych si nechala tu facku dát a nejlépe takovou aby byla vidět modřina, zašla k dr, nechala si udělat doklad o napadení, zavolala policii a požádala o rozvod. A jestli nemáš peníze? Však existují azylové domy. To napadení by ti mohlo pomoct při rozvodu, protože soud by mu nedal děti bez dohledu a už by nad ním visel ve všech spisech vykřičník. To, co jsi napsala v prvním odstavci je totální blbost - děti nemůžou být šťastné, když budou doma zažívat stresy, řev, vyhořelou matku, neexistenci dobrých vztahů mezi manželi, absenci lásky, a porozumění…Tento deníček jsi asi napsala jako takové volání o pomoc, a tak ti odpovídám - jednej, vyhoď ho, odejdi, neboj se ho…

 
Těhullle
Kecalka 384 příspěvků 14.12.12 10:38

Tak tohle ti nezávidím,

 
Veveří
Ukecaná baba ;) 1492 příspěvků 14.12.12 10:45

Jednou budou tvoje děti říkat, proč to máma snášela a snáší, proč neodešla… Radím ti, řeš to, nebo aspoň vyhledej radu u odborníků na domácí násilí :!

 

Kecalka 291 příspěvků 14.12.12 10:50

Je mi to líto, že tak trpíš. Nejdřív s tátou a teď s manželem. Není lehké odejít ve chvíli kdy nemáš kam jít tím spíš pokud máš děti. Nevím jak si to ostatní tady představují, ale není to sranda. Bydlet po azylových domech, nemít zázemí, soudy a možná i nějaká msta ze strany manžela… hrozné pro tebe i děti. Otázka je co je horší. Jiná věc je, pokud by tebe nebo děti manžel fyzicky napadal - to odejít musíš a okamžitě. Co tvá maminka? Nechcete to obě „dát dohromady“ a pomoci si navzájem? Asi blbost viď… Pokud by jsi se rozhodla odejít, napřed si zjisti jaké máš možnosti dostat se k financím - jaké bys mohla dostat příspěvky od státu a samozřejmě podat k soudu žalobu na výživné (pro sebe i děti) v případě že by ti manžel nic nechtěl dávat. Držím palce!

 
juchinka
Zasloužilá kecalka 721 příspěvků 14.12.12 11:04

Přečetla jsem a mám pocit, že jsem to psala já. Doma jsme to měli s otcem taky takové, máma fungovala jako hromosvod, její psichycké i fizické týrání na dením pořádku. Vím jak se cítíš, já se z toho také do teď nemůžu vyhrabat, dokonce jsem i začala chodit na terapie. Teď už je máma v důchodu a po 30 letech manželství zjistila že otec celých 12 let má milenku 8o, Tam ji prostě financoval, pomáhal ji na baráku a našu mamku chodil jen tiranizovat a ještě vičítat, když si dovolila něco domů koupit ze svých peněz, jelikož on sám nic nepořídil :nevim: Máma se ho teď konečně snažila vyhodit, tatíček se však nedal, sevřel půlky a konečně se snaží lehce aspoň napravit. Konečně si snad uvědomil co má a že by mohl jako dědek skončit na ubytovně. Mámu nechápu, že s ním tolik let je, na druhou stranu obdivuji, že má v sobě tolik síly. Ono už ji asi nic jiného nezbyde ve svém věku. To říká ona, já jsem jiného názoru. I když sama uživit barák z malého důchodu, žádná sláva. Co se týká mě, našla jsem si taky takového, nezodpovědného cholerického alkoholika. Mám s ním dceru, uvědomila jsem si, že nechci, aby vyrůstala tak jako já :zed: Vyhodila jsem ho, když ji byli necelé dva roky. našla jsem si nového manžela a teď už konečně žiju snad spokojený život. Na co ještě čekáš?? To chceš, aby ty děti to měli tak jako ty?? Nedá se diktovat co má člověk udělat, ale aspoň pro ty děti, měla bys jim dopřát lepší život. Výhružek se neboj, tyhle choré mozky to ani jinak neumí :kytka:

 
terinka4444
Hvězda diskuse 50744 příspěvků 14.12.12 11:08

Těžko se radí, když neznáme extra poměry, bydlení je společné? Máš kartu, jsou na účtu peníze? jak malé jsou ty děti, můžeš do práce? Veškerou jsou energii bych soustředila na to, jak ho opustit. A já bych ho vyprovokovala a nechala se zmlátit, zavolala policii a nechala se odvést k doktrovi, už by si neškrtl, to většina neudělá, nedávno jsem to řešila v rodině, tam to došlo tak daleko, že ji znásilňovala škrtil, neohlásila, nedala na mé rady, nešla k doktoru dělat záůisy, rozvedli se, jistě, pomohla rodina a soud je rozvedl, ikdyž si to pán nepřál, mejsou ale důkazy a on jí teď dělá peklo pekloucí přes dceru, má ji v hrsti a bude mít stále, stačilo jednou dojít do nemocnice zmlácená a znásilněná, jednou jedinkrát a měly svytý pokoj obě dvě. vzpomeň si jednou na můj příspěvek.

 
juchinka
Zasloužilá kecalka 721 příspěvků 14.12.12 11:11

Ono když člověk v něčem vyrůstá, tak to přijme do života a pak nevědomky hledá vlastně to stejné. Někdo má to štěstí, že topřijme jinak a v životě se tomu vyvaruje, někdo zase se v tom plácá stále dokola.

 
Anonymní  14.12.12 11:16

Ale jdi ty, je tolik žen, co odešly a neměly nic. Já jsem taky čekala, nakonec pro mě byly děti právě ten důvod, proč jsem odešla, byla jsem na rodičáku, bez peněz, bez podpory rodiny, ale přežila jsem já i děti a dneska ničeho nelituju!!! Udělala bych to zas, ale mnohem, mnohem dřív. A že píšeš, že si tě najde? Ve většině případů jen výhrůžky, můj ex mi taky vyhrožoval, klepala jsem se jen zazvonil telefon nebo zvonek u dveří, je to už 8 let a dneska se bavíme naprosto normálně. Takže žádné výmluvy a jednej!!! HNED!

 
verčule89
Stálice 69 příspěvků 3 inzeráty 14.12.12 11:23

Asi to není tak úplně jednoduché, ale co se mu zkusit postavit, sebrat veškeré síly a ukázat mu, že ty nejsi s prominutím ta,,blbka" za kterou tě má. Pohrozit mu, že ho vyhodíš, nebo že odejdeš a děti už jen tak neuvidí? Taky jsme neměli jednoduché dětství, taky jsme byli se sestrou svědky toho, jak táta mámu mlátil a vím, že kdyby se něco podobného stalo mě, určitě bych neváhala a odešla. Naštěstí mám chlapa, který nás miluje a dokáže se o nás postarat, ale jinak taky nikoho krom sestry už nemám, ale raději bydlet v nějakém pronájmu a postupně se stavit na vlastní nohy, než být týraná. Hlavně nejsi sama máš dvě holčičky, tím spíš by mě to asi nakoplo něco udělat.

 
Eteas
Echt Kelišová 8107 příspěvků 14.12.12 11:38

Odešla bych hned, do azylového domu, do podnájmu, prostě kamkoli, nesnesla bych, aby moje děti vyrůstaly ve stejném prostředí jako já a ještě k tomu, abych věděla, jak bylo mně… a mít klid až děti vyrostou? to je blbost, protože ony si to ponesou životem stejně jako ty a můžou dopadnout stejně, protože vzorem jim bude táta a budou myslet, že je to tak správně… odejdi, dokud je čas, až tě začne mlátit bude teprve pozdě

 
Milen
Kecalka 237 příspěvků 14.12.12 12:58

A to jsi nevěděla jaký je když jsis s ním pořizovala dvě děti? Dobrá pochopím, že jsi jej prohlídla až po nějaké době, ale proč sakra další dítě. Holky přede mnou ti myslím poradily dostatečně, tak s tím něco dělej.

 
mařenkaa
Zasloužilá kecalka 581 příspěvků 14.12.12 13:07

Být tebou, rozhodně bych nečekala 20 let, nebo na první facku, ale odešla byh hned, k rodičům, do azyláku, ke kamarádce, kamkoliv, to už je jedno, ale pokud budou děti vyrůstat v tomhle prostředí, tak buď budou mít v dospělosti násilnické sklony, který vidí u táty, nebo naopak budou poddajní a bude je to táhnout opět k podobnému typu partnera, jako se to stalo tobě, protože v tomhle prostředí vyrůstali, tak jim to pak příde normální, že to takhle prostě chodí

 
brisco
Ukecaná baba ;) 2462 příspěvků 2 inzeráty 14.12.12 14:03

Takže se mu klidím z cesty, jenže je schopný jít do ložnice, kde spím s dětmi rozsvítit a řvát tam.
Já nechápu, jak zároveň můžeš tvrdit, že děti toho nejsou svědky. :nevim:
@Pé Dobrý nápad, taky bych to zkusila dát dohromady s mamkou, nějaký ten 2+1 byste spolu utáhly, ne? A oběma by se vám ulevilo.

 
Domcus1
Zasloužilá kecalka 750 příspěvků 14.12.12 14:59

Denicek ma nadpis muj smutny zivot - tak se sakra nelituj a zacni s tim neco delat. Nedelej tem detem zivot jaky jsi mela ty…

Hlavu vzhuru a jednej!!! Drzim palce :)

 
Anonymní  14.12.12 15:13

A takový život přeješ vlastním dcerám? Přeješ, aby žily ve strachu ze svých manželů v budoucnu? Zažila jsi to na vlastní kůži u matky a chybu jsi zopakovala, protože to je zkrátka hodně zažitý vzor, neviděla jsi, jak se chová muž k ženě slušně! A bude se to opakovat znova u tvých dětí, o kterých píšeš, že jsou pro tebe jediná radost. Tak jim taky nějakou dopřej a dej jim klid, po kterém touží každé dítě. Nebo myslíš, že jsou úplně hloupé a tohle necítí, nevidí, neslyší? Dokonce si protiřečíš, nejdřív říkáš, že vlítne do pokoje, rozsvítí a řve před děvčaty a potom, že to holky nevidí… není to jen tvoje výmluva a utěšování?

Nemusí mít jak píšeš „všechno“, NIC na světě není důležitějšího než klid v duši. Alkoholik je despota sám o sobě a není mu pomoci, už jsem takových případů znala více. JDI! JDI HNED PRYČ S HOLKAMA! Jestli budeš potřebovat pomoct, napiš mi do zpráv. Vždy se dá něco udělat.

A nemysli si, že když ti dá facku (na kterou tak čekáš, protože si myslíš, že ti dá impuls k odchodu) tak odejdeš. Neodejdeš. A budeš ho omlouvat dál a dál.

Můj otec byl to samé v bleděmodrým, despota a ještě děvkař. A moje máme trpěla, když šli na ulici a naproti šel nějaký známý - chlap,,mačkal ji ruku, div že jí nepřelomil kosti, aby ho nepozdravila, nesměla. Když byla na návštěvě babička, seděla v kuchyni a jedla a tajně pozorovala, co se děje v obýváku. On šel k mámě, když pletla a praštil ji pěstí do zad. Babička se vyděsila proč jí to dělá a on v klidu: prostě si to zaslouží. Ponižování, řev, srážení důstojnosti, bití. Ale na veřejnosti to byl velkej bavič, nikdo by to do něj neřekl (toť otázka, protože všichni naopak narozdíl od mámy věděli, že byl kurevník).. A víš co je zajímavý? Že přesně tohle měla doma taky moje babička. A máma - její dcera - to viděla. Můj dědeček mlátil babičku a když už vztáhl ruku na děti, babička se sbalila taky s holým zadkem a dětma na krku a šla. Našla si hodného muže (a to jí bylo už skoro čtyřicet), se kterým žila po zbytek jeho života, ON byl pro mě ten pravý dědeček krev nekrev, byl hrozně hodný, jezdili jsme spolu na houby, ryby.. Nedokážu si představit, co by bylo, kdyby to neudělala. Moje máma si to taky nechávala dlouho líbit, ještě když byla těhotná, jí jednou při „hádce“ (on řve, ona brečí) hodil kudlu směrem k břichu, prej že to byla sranda a že to „nemyslel!!!“ vážně. Pak ale když jsem se narodila, začal největší cirkus.. nebudu zabíhat do dalších detailů, už tak je příspěvěk moc dlouhý, ale když jí jednou zase dělal horor, zavolala absolutně zhroucená svojí mámě (babičce), že už dál nemůže, ať si pro nás přijedou. Babička se ve fabrice domluvila s vedoucím a půjčili si auto, aby nás mohli okamžitě přivézt z asi 200km dálky. Samozřejmě tím to peklo neskončilo, protože rozvod vůbec neusnadňoval a neustále vyhrožoval, lhal všem. Ale tohle peklo prostě jednou skončilo. STÁLO TO ZA TO!!! Milionkrát!! Máma potom byla dlouho samoživitelka, neměla jsem všechno, ale ŠŤASTNÉ DĚTSTVÍ. Díky tomu, že si na něj nepamatuju, jsem si taky nevybírala muže, který by mi dělal to samé! Myslím, že kdybych ti popisovala, jak se chová správný muž k ženě, rozplakalo by tě to lítostí.

Takže prosím, jestli své holčičky miluješ, udělej to pro ně a taky pro sebe. ŠŤASTNÁ NEJSI A NEBUDEŠ, DOKUD NEUDĚLÁŠ TENTO KROK. Ano, bude tě to bolet ještě nějakou dobu, ale nebude to rozhodně dvacet let a nebudou trpět i ti, co si to zaslouží nejméně! Doufám, že se rozhodneš co nejlépe. Neshazuj svou důstojnot, tu má každý člověk, i ty.

Prosím tě, abys začala jednat. A prosím tě ne jako žena, ale jako dítě, které nemuselo zažívat ten teror a následně si ho zopakovat. Zlom to prokletí. Přeji hodně sil a málo výmluv a omluv pro nesprávné osoby. :hug:

P. S. Pokud síly mít nebudeš, napiš.
Můžu ti taky napsat, jak to chodí ve zdravých vztazích a jací existují také muži.

 
Minki
Zasloužilá kecalka 726 příspěvků 14.12.12 15:57

Také si myslím to co holky. myslím, že je hlouposti si šetřit a čekat až budou děti velké apod. vždyť je to hloupost. To 20 let se budou děti dívat jak otec mluví s mamou a dle toho si pak mají hledat partnery. jde se obrátit na řadu institucí, které ti pomohou a poradí jak postupovat. A tozhodně pokud odejdeš se nevracej a nemyslím, že by ti nějak dělal peklo - nebo jsi přesvědčena, že když odejdeš za 20 let tak by ti peklo nedělal??
Určitě si přečti pár deníčků, kde se radí na koho se obrátit a kdo pomůže. Rozhodně neopakuj vzorec svojí mámy. Život máme jen jeden - nevěřím, že za takový život si pak budeš žít jindy lepší - takže jako máma by jsi se měla snažit, aby tvoje děti a hlavně ty jste byly v klidu a ne v hrůze a nadávkách.

 
becky87  14.12.12 16:59

Neni na co cekat, ikdyz ano je, muzes dvacet let pockat nez deti dospeji, ale troufam si tvrdit, ze z nich vyrostou nesebevedome, vytrepane, psychicky vydeptane trosky.To chces?

 
3Lu
Extra třída :D 10496 příspěvků 22 inzerátů 14.12.12 17:26

Smutne… Ale odejdi hned! Tohle se nezmeni a sama jiste vis, jak je to v dnesni dobe s nejakym setrenim,,, nasetrit se temer neda! Nechala bych si asi jednu vlepit, sla k lekari, na policii, nahravala si delsi cas hadky, zapisovala jak casto je opily, koupila kameru a natacela ho na srot s datumem. To vse ti pomuze u soudu! Svedectvi sousedu take. Vymysli plan a systematicky se na odchod priprav. Neboj, pak bez penez nebudes dlouho, budes mit narok na podporu v nouzi, na pridavky, alimenty,,,da se to! A navic - ty sama budes mit jeste moznost si najit noveho a hodneho partnera! Drzim ti moc palecky :srdce:.

 
Alenaxxxx
Zasloužilá kecalka 907 příspěvků 14.12.12 18:21

Kolik je dětem? Nemůžeš jít do práce najít si malý podnájem nebo azylový dům, chlap Ti bude muset platit nějaké alimenty… všechno má řešení dříve, než až bude dětem 20 let.

 
Mišanila  14.12.12 21:06

Chudáci děti, jestli je v tom necháš až do dospělosti, budou žít podobně smutný a mizerný život jako ty. Snad nechceš, aby zažívaly podobně hnusné dětsví?

Zvedni hlavu, našetři co nejdřív a odejdi třeba do azyláku. Hlavně neříkej, že nic nejde a nemůžeš atd. Je to určitě děsně těžké odejít a živit děti sama, ale radši ve velké chudobě, než s takovým dementem…

 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 14.12.12 21:36

:roll: Někde jsem četla, že ženy si vybírají za muže typy podobné svým otcům…nechtěla bych se dívat na to, až si moje dcery najdou jednoho dne stejnýho chlapa jako byl tvůj otec i manžel. Je to na tvém zvážení jestli s někým takovým zůstat 20let, ale kvůli dětem si myslím, že odejít je jediné řešení.

 
Olion
Závislačka 2688 příspěvků 14.12.12 22:05

U nás doma byla mamá magor. Řeknu to jak to cítím. V bedně jí cvaklo a podle všeho jí i špatně diagnostikovali. Její teror trval jen 5 let. Mezi 8-13. rokem mého života. Táta chodil do práce někdy i měl noční a mnoho jejích akcí nezažil ale dodnes si pamatuji jak přišla ve 2 ráno a řvala na prázdný byt 45 minut pak se sebrala a zase odešla. Já sem byla schovaná v koutě za dveřmy. Aby mě hned nenašla, bála jsem se že mě uprostřed noci odvleče. Řvala a hádala se s tátou, který v ten moment byl v práci. Měla halucinace nebo já nevím co. ikdyž je to už téměř 10 let stále mám někdy stavy úzkosti. Mám za sebou několika měsíční pobyt na psychiatrii a diagnostikovaný emočně nestabilní poruchu osobnosti. Je to trvalí stav, zapřičiněný tím jak se ke mě matka v dětství chovala. Ne nebuď s tyranem. Pokud je tvá situace taková jsou organizace, které jsou zacílené na ženy s dětmi. Nečej, chování manžela může tvé děti doživotně poznamenat.

 
Anonymní  14.12.12 22:17

Nechci tě ještě více zdeptat, ale vyrůstala jsem v prostředí, kde o scény nebyla nouze.
Je úplně fuk, kdo ty scény dělal, viním oba rodiče za to, že dopustili, abych v tom vyrůstala.
A skutečně je to vina jich obou, nejen toho, kdo ty scény dělal.
Jestli se chceš dopracovat k tomu, že tebou budou tvoje děti opovrhovat, jsi díky svému rozhodnutí na nejlepší cestě.
 S.

 
Koblizka
Stálice 63 příspěvků 14.12.12 23:01
Zvládneš to

Autorce: jestli nemáš práci a jsi doma s dětmi, mrkni se na stránky azylových domů nebo si kup prosincovou Maminku, je tam o nich i článek.. začni svou situaci řešit alespoň takovouto formou a potom se vzchop a vem svůj osud (a osud svých dětí, které si NAROZDÍL OD TEBE vybrat nemohou)do svých rukou a začni jednat. KAŽDÝ JE SVÉHO ŠTĚSTÍ STRŮJCEM. Vidmo jsi inteligentní žena, která nezažila pěkné dětství, ale vyžíváš se v tom utrpení i v dospělosti. Nechej svůj smutný život za tlustou čarou a začni NANOVO!

„Otcovo sebeovládání je pro děti nejlepším poučením.“ Démokritos

„Není špatných dětí bez špatných matek.“ Honoré de Balzac

„Existuje-li něco, co chcete změnit u svého dítěte, zamyslete se nejprve zda to není něco, co byste měli změnit u sebe.“C. G. Jung

a ještě jeden oblíbený citát, který možná napoví něco o přeceňované materiální stránce :kytka:
„Děti mají dostat takové bohatství, o které by nepřišly, ani kdyby se při ztroskotání zachránily nahé.“ Fernandéz de Lizardi

 
Olion
Závislačka 2688 příspěvků 15.12.12 00:47

Nevidím důvod proč by mnou moje děti měli opovrhovat? Nechci to řešit tady. Raději mi to napiš do SZ. Tento deníček se netýká mého životního příběhu. Jen jsem tu napsala svou zkušenost jaký na mě měl vliv žít v podobných podmínkách jako autorka.

 
klárka14
Závislačka 3269 příspěvků 15.12.12 05:34

@Olion ta reakce, ale zřejmě patří zakladatelce, ne tobě.

 
Petra2829
Kelišová 7390 příspěvků 15.12.12 07:19

Hm..takv tom bych nebyla. neznamená že když si v tom vyrůstala ty že to musí zažít i tvé děti. Teda zamysli se. Není to lehké odejít. Ale…Moje maminka to dokázala a jsem jí za to vděčná. Tak se vzchop a udělej to taky.Ty děti to štěstí a klid za to stojí.

 
Olion
Závislačka 2688 příspěvků 15.12.12 09:30

@klárka14 Ale i tak. To že se matka bojí a neví si rady jak ze začarovaného kruhu neúspěšného manželství není důvod k opovrhování. Že se bála že nebude mít dát co dětem k jídlu? Co na sebe?

 
Mishha  15.12.12 10:41

Píšeš, že děti mají všechno, že na ně není zlý, vůbec na ně někřičí a nejsou těch hádek svědky. Vysvětli mi ale, když píšeš, že vletí do pokoje, kde všichni spíte, rozsvítí a opilý křičí… to je podle mého názoru pro děti velmi stresující! Mrzí mě, že nemáš kam jít, ale tohle pro děti opravdu není ta správná cesta… je vidět, že jsi v dost podobné situaci jako tvoje maminka. Hodně štěstí a přeji ti aby rok 2013 pro tebe a tvou rodinu byl klidný :)

 
kotýsek
Ukecaná baba ;) 1934 příspěvků 15.12.12 12:41

Ahojky-já ti napíši jen toto-vyrustala jsem v dětství-vněčem podobném. Otec každodeně konzumoval alkohol, pak přišel domů a dělal pořádky. Všem nám nadával a i pro facku nešel daleko. Mamka ta chodila každý den na odpolední směnu-což bylo od dvanácti v poledne a končila o pul osmé večer. A já jako malé dítě jsem se s přiopilím otcem denodeně učívala-slýchala jsem jen slova jaký jsem debil a blbec, že nic neumím a podobně. Celé dětstí jsem prožíval v hrozném stresu, z jakou dneska zase příjde domů a co zase si schytám. Mamce jsem měla zakázané cokoliv říct, nebo si stěžovat-pod pohrůžkou velkého výprasku. A já opravdu ze strachu nikdy nic neřekla. Ted, když nad tím zpětně přemýšlím, tak se hrozně divím, že jsem si nikdy nikde nepostěžovala a tutlala to v sobě a myslela si najivně, že u jiných je to taky tak.))))))Ale za svoje dětsví jsem chytla takovou averzy k alkoholu, že jako dospívající, když mi přicházeli kluci do cesty, tak když zněho někdy táhlo pivo-okamžitě to byl pro mě signál-od takového rychle pryč!! A nebo jsem sledovala chování nesměl být výbušný cholerik, jako otec. Potom, když mi bylo 18 tak jsem potkala toho osudového-pro mě uplně nadpozemského-nepil, nekouřil a chováním pohodář. Právě uplný opak mého otce-ale uplně ve všem. Už jsme spolu 16.let a já jsem neskutečně štastná za ten obrovský dar-já vždycky říkám, že jsem ho dostala za odměnu, zato čím jsem si prošla v dětství. Máme spolu dvě děti 15 a 12 let a tetka třetátko na cestě. A když vidím, jaký má užasný vztah k našim dětem, tak i tet u toho bulím-dojetím. Já za celé dětstvi nevěděla, jak chutná pohlazení a přivětivý přístup. Ještěže mi to vynahrazovala maminka a s oblibou říkám, že by si zasloužila celoživotní metál-za výdrž. Já bych od takového chlapa utíkala na míle daleko. A nebo bych se totálně psychycky odbourala. Já sama jsem si začala sama sebe vážit a i nějaké to zdravé sebevědomí se mi spravilo, až po boku mého skvělého manžela.
A to samé bych přála tobě! Najít to krásné pohlazení po duši- a kdo si něčím takovím neprošel, tak nikdy nepochopí jaké to je. Ale zase na druhou stranu jsem se naučila vážit si hodnot lásky a pochopení-což pro ledaskoho je to samozřejmostí-že vás rodina má přeci ráda)))))))

 
Anonymní  15.12.12 14:22

Promiň, ta reakce opravdu měla být na zakladatelku. Nepíšu reakce k deníčkům moc často, proto často blbě zmáčknu.
A co se týká toho opovržení, za tím si stojím.
Tady žádné sebeobětování pro nějaké hmotné zabezpečení vděku nedojde.
Vím to z vlastní zkušenosti a i ze zkušeností jiných.
Dítě, které vyrůstalo v prostředí plném hádek, křiku a nepohody za to obvykle viní oba rodiče.
Celkem mi není jasné, jak bych mohla neopovrhovat někým, kdo mi zničil život tím, že se rozhodl nic nedělat proto, že bude mít více peněz.
Třeba já jsem kvůli tomu skončila na psychiatrii. K čemu mi tam je mobil a počítač, kroužky a podobné nepodstatné věci, to je mi fakt záhadou.
Hlavně že mají moji rodiče dobrý pocit, že jsme nemuseli hodně šetřit.
Psychické problémy mi vyvolal stres v dětství. Hádky, řvaní, psychické vydírání, hysterie.
Když si dneska dovolím něco podotknout a vyčíst, tak mi je předhozeno, že jsem jzdila na hory, měla kolo atd.
Tak jsem si to v děství užila(včetně hysterických záchvatů před koupí čehokoli a balení kamkoli) a teď si můžu užívat doživotní deprese.

 
janvana
Extra třída :D 10971 příspěvků 15.12.12 19:32

Sama vieš ako vyzeralo tvoje detstvo plné strachu. Prečo chceš aby niečo také zažívali aj tvoje deti?

 
michala11  15.12.12 20:28

Promin, al eobca snechapu proc si nejaci lide vubec delaji deti a s kym:-(ja sama jsem zajistena a deti mit nemuzu prirozene a ty tady pises, ze si musis nasetrit a ma z ceho? omlouvam se za uprimnoust, ale obcas me tady denicky zvedaji ze zidle. Chapu, ze to mas :nevim: :zed: tezke, ale deti za nic nemuzou

 
Lucislava23  15.12.12 20:47

Na co čekáš? Rychle seber holčičky a utíkej! Přece nezkazíš holkám život a nenecháš je vyrůstát ve strachu a v hádkách a v pohledu na opilého otce?! Můžeš si přece najít podnájem nebo požádát o městský byt. A mnoho věcí-i nábytku, najdeš na avízu on line v sekci darování, a na byt můžeš dostávát příspěvky. Vím, o čem mluvím. Já jsem vyrůstala s nevlastním otcem, který nás mlátil, chodil denně ožralý a dodnes mám sny, že před ním utíkáme. A to jsem ho neviděla už 9 let. Tak dopřej sobě i holčičkám spokojený život. Držím Ti palce!

 
IkaT
Kelišová 6020 příspěvků 16.12.12 00:19

Přesně jak pisou ostatni, deti si budou myslet ze takove chovani je normalni, myslim ze takovy zivot bys pro ne nechtela. Jednu vec nechapu, pises ze na ne zly neni a ze nejsou ani svedkem toho rvani ale v denicku nekolikrát zminuješ ze prijde klidne i do loznice kde spi deti, rozsviti a rve tak to nejak nechapu :nevim:

 
poučená
Ukecaná baba ;) 1057 příspěvků 18.01.13 23:06

Lepší už to nebude. Když už tě mlátil, bude tě mlátit dál a čím dál víc a čím dál častěji. Tak to prostě s tímhle typem chlapů chodí, věř nám všem, však to znáš i z domova. Tak aspoň někam zavolej, dřív než našetříš a přestaň se chovat jako tvoje maminka, která má strach, a tak v tom svém hrozném životě zůstává jako ve vězení:
Intervenční centrum http://www.domacinasili.cz/…o-verejnost/
DONA linka 2 51 51 13 13 nonstop
ROSA SOS linka 602 246 102 Po-Pá: 9-18 hod.
Acorus nonstop tf. linka: 283 892 772
Bílý kruh bezpečí nonstop linka 257 317 110.

Nečekej, až dcery vyrostou. Čím déle v tom budeš, tím budeš víc trpět a ony s tebou. Svým dcerám nejvíc prospěješ, když trpět nebudeš. To násilí, které ty prožíváš, je už teď poznamenává. TRPĚT JE ŠPATNĚ!!! Buď aktivní a udělej s tím něco HNED!!!

Domácí násilí patří v ČR mezi trestné činy již od června 2004. Od ledna 2007 smí policie vykázat lidi, kteří ubližují svým blízkým, na deset dní z domova. Soud může poté rozhodnutí policie prodloužit až na rok.

Osobně mám s policií i s pomocí center moc dobrou zkušenost.

Příspěvek upraven 18.01.13 v 23:10

 
laducha
Neúnavná pisatelka 18369 příspěvků 19.01.13 14:37

Nečetla jsem komentáře, tak snad se nebudu opakovat.
Co kdyby jste si s mamkou našly podnájem a odešly od těch tyranů obě? To by nešlo? Ona by Ti mohla být nápomocná s hlídáním, třeba by sis mohla najít nějakou brigádu. Já už bych v tomhle nevydržela.
Mám za sebou taky rozchod s EX, byl agresivní alkoholik, mám tu o tom i deníček. Nikdy jsem toho nelitovala. Malé byly 3 měsíce, k tomu další dvě děti.
nemáme peněz nazbyt, ale máme KLID.
Z jeho vyhrožování si nic nedělej, jen to zkouší, ten „můj“ mě otravoval půl roku, pak ho to přestalo bavit.

Vložit nový komentář