Můj život je jedna velká katastrofa

Palunka  Vydáno: 21.03.12

Jediné, co je na něm pozitivní, je můj syn a manžel. V životě jsem nikdy moc štěstí neměla, a tak doufám, že už se to změní. Nejraději bych vrátila dobu, kdy jsem se měla narodit, a narodila bych se do jiné rodiny.

Ráda bych vám sdělila svůj příběh, začalo to už asi v době, kdy má matka zjistila, že je těhotná. Bylo jí 34 let, 2 děti už měla a po prodělané rakovině děložního čípku jí řekli, že už nikdy neotěhotní, ale neplánovaně otěhotněla. Bylo to v době ještě před rokem 1989, takže se na potrat jen tak jít nedalo. Nezbylo nic jiného než si mě nechat.

Celý můj život mi to bylo dáváno na vědomí. Můj otec je alkoholik a matka, i když má 3 děti, tak má jen jedno dítě, a to je můj prostřední bratr. Ten trpí onemocněním pohybového aparátu, ale i když to není tak hrozné, má matka ho vidí jako největšího chudáčka na světě. On toho však jen využívá. Je mu už 36 let a oni ho stále živí, matka mu pere, vaří a neustále ho financuje.

Od dětství jsem neměla ze života nic, bratr mě už jako malé 5leté dítě osahával, když jsem to řekla matce, tak mě ještě zbila a řekla, že lžu. Život šel dál a bylo stále hůř. Nebyly žádné peníze na jídlo, oblečení, nebyly Vánoce, svátky ani narozeniny, matka dávala všechny peníze otci na alkohol, když mu je dát nechtěla, dělal hrozné věci. Bil nás a rozbíjel věci.

Já už jsem se od svých 12 let starala o dobytek, musela uklízet doma i po svém bratrovi, dělat těžkou práci. Dnes mi z toho zůstala jenom nemocná páteř. V 18 letech mě rodiče vyhodili z domu, bylo mi řečeno, ať se o sebe starám sama, v tu dobu jsem ještě dodělávala střední školu. Nezbylo nic jiného, než chodit na brigády, abych ten rok ještě nějak přečkala. V tu dobu jsem se potkala se svým (už 5 let) manželem. Nastěhovala jsem se k němu a on mě živil.

Bydlel v domě ještě s rodiči, dům už byl ale napsán na něj. Zpočátku se zdálo vše v pořádku, ale jen do té doby než jsme řekli, že se vezmeme. Jeho matka začala dělat problémy. Prý jsem moc mladá, beru si ho kvůli baráku, nemám žádné věno, jsem z rodiny alkoholiků. Pak, když se nám rok po svatbě narodil syn, začalo to být ještě horší. Říkala, že nejsem schopná se o něj starat, udala mě na sociálce, začala mě i fyzicky napadat. Můj manžel tomu nechtěl věřit. Brával si malého k nim domů, já jsem doma brečela a on chodil utěšovat svou matku a na mě křičel a říkal, že jsem hysterka.

Já jsem v tom domě byla jen na úklid a starání se o jeho rodiče, vaření, praní a ježdění po doktorech. Ještě den před porodem na mě tchyně křičela. Divím se, že jsem z toho stresu nepotratila. Potom najednou, když jsem byla v porodnici, tak za mnou chtěla přijet. Já jsem ji tam ale nechtěla. Manžel se proto na mě rozzlobil a zakázal mi veškeré návštěvy a on sám za mnou také nepřijel. Celých 8 dní jsem tam byla sama. Malý měl silnou žloutenku a tchyně ještě napovídala manželovi, že za to můžu já.

První věta, když jsem přišla z porodnice domů, byla, jestli mě to bolelo pořádně, jinak se víc jeho matka nestarala, všude byl nepořádek, s ničím mi nepomohla a jen hledala nějaké problémy. Hned druhý den, kdy jsem byla doma, si vzala na prázdniny děti od dcery, ty tam neustále dělaly nepořádek, křičely a malý nemohl spát, pořád jen brečel.
Tyto problémy trvaly 3 roky.

Moje tchyně trpí schizofrenii, její stav se začal zhoršovat a začala si nakonec dovolovat i na manžela. Ten už konečně pochopil, že jsem nelhala. Odstěhovali jsme se pryč, ale problémy trvají dodnes. Tchyně mi dělá problémy v práci a vyhrožuje mým známým.

Po roce jsme museli řešit bydlení, smlouva na byt nám končila a s manželovými rodiči žádná domluva nebyla. Chtěli jsme, aby nám dali nějaké peníze za to, co jsme do domu investovali a dům by jim zůstal, nebo jsme je chtěli vyplatit. Jenže oni na nic nechtěli přistoupit. Nakonec jsme chtěli dům prodat i s nimi, abychom získali nějaké peníze a mohli začít někde znovu. Nakonec to dopadlo tak, že jsme je vyplatili a oni se odstěhovali, dům nám tedy zůstal. Problém je v tom, že se od nás odvrátila celá rodina, sousedé a spousta dalších. Já jsem je prý vyštvala a jsem ta nejhorší. Jsem ta, která za vše může.

Začal se mi zhoršovat zdravotní stav, po konfliktech s tchyní jsem končila v nemocnici na kapačkách a na lécích. Proděla jsem rakovinu čípku, nad kterou jsem zvítězila, a do toho mi přestala fungovat štítná žláza. Nyní se snažíme půl roku o druhé mimi, ale neúspěšně. Tento měsíc se to povedlo, ale plod se přestal vyvíjet.

Nevím, co bude dál. Chtěla bych nastoupit do práce, ale malého mi do školky nevzali a hlídání též nemám, budu muset zůstat doma. Nevím, jak dlouho tahle moje životní smůla bude pokračovat. Snad se brzy něco stane a vše se obrátí k dobrému. Nechtěla bych, aby mé děti musely prožít něco podobného, a budu se nažit, abych jim udělala co nejhezčí dětství.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
nothingn
Ukecaná baba ;) 1884 příspěvků 21.03.12 08:23

Je to moc smutný,jak dokážou být lidé zlý a hlavně v rodině.Drž se a snad čas vše vyhladí i u vás,kde bydlíte.

 
martas0608
Povídálka 42 příspěvků 21.03.12 09:21

To jsi teda chudák :-( musím,ale říct,že tvoje tchýně za to nemůže..schizo­frenie je ďábelská nemoc a když se člověk neléčí je pekelná!!! mám to z první ruky,sousedova maminka je taky nemocná-neléčí se!!veškeré rodinné vztahy jsou na bodě mrazu,má zakázaný přístup k vnoučatům,soused s ní komunikuje,protože už nikoho jiného nemá :-)ona ho,ale systematicky ničí,přitom si myslí,že ho chrání před celým světem..musí všem pomáhat,ale jen jak chce ona,jinak je zle a je z ní zlá čarodějnice!!mého manžela zná od mala,takže si vyskakuje i na naší rofinu,nařkla mě,že biju svého syna do obličeje a týrám děti,prý se tomu říká nevyvratitelné bludy..přeji celé tvé rodince jen ZDRAVÍ a ŠTĚSTÍ,brzy miminko v bříšku :-)

 
pomnenkaa
Povídálka 32 příspěvků 21.03.12 09:34

Mám pocit, že první část tvého deníčku je můj život, který jsem prožila i já. Můj otec byl to samé mlátil nás hlava nehlava. Život je sviňa :cert: :cert:

 
Ilonka007
Kecalka 327 příspěvků 21.03.12 10:12

No co na to říct… :( Asi jen - hlavu vzhůru, užívej si toho prcka co máš doma a uvidíš, že brzy bude všechno mnohem lepší!!!

 
1aktak1  21.03.12 10:46

Co na to říct? Snad jen, že nechápu chování tvého manžela…

 
Marie B.
Kecalka 188 příspěvků 21.03.12 11:20

Neboj, dobře to dopadne, když není teď práce, třeba opravdu bude brzy druhé mimi. Hlavní je, že jste teď s manželem spolu a koukáte na vše stejnýma očima. Držte se jeden druhého, opatrujte dětství svého malého a co si myslí ostatní, ať je vám ukradené. Vždyť to z nikoho ani lepšího ani horšího člověka neudělá.

 
Rascal
Kecalka 226 příspěvků 21.03.12 11:45

Hlavu vzhůru! Když se tak na to podíváš, přecejen se vám dáří. Muži se otevřely oči, máte kde bydlet a neboj se, i druhé miminko příjde. nevěnujte tomu moc velkou pozornost, to že se plod přestane vyvíjet, je docela normální jev. Můj gynekolog mi říkal, že dřív žena dostala opožděnou menstruaci a ani nevěděla, že byla těhotná. někdy se to samozřejmě stane později a už se té přírodě musí pomoci. Ale není na tom nic neobvyklého. Prostě se stala chybička a příroda to utla. Povede se jiné. Nic není ztraceno. :kytka: A maminka od tvého muže by měla vyhledat odbornou pomoc. Pořád je to rodina a ta musí stát při sobě. Zkuste jí vyhledat nějakou pomoc. třeba zatím jen sami vyhledat odborníka a poradit se, jak na ni? Obejít jich klidně víc. Když si vyslechte více názorů, lépe pro ni vyhledáte toho pravého odborníka.

 
iliska87
Ukecaná baba ;) 1358 příspěvků 21.03.12 11:53

Je to hrozny.....a ta nemoc je zakerna a strasna…dokaze znicit celou rodinu a nakonec jeste za vse muzes ty…fakt je to hrozny!!!!!Moc me mrzi ze jsi mela takovy tezky zivot a smulu na lidi okolo sebe.....ja ti preji at se na tebe uz konecne obrati moooc a mocccc stesticka a zdravicka…s mi­minkem chvilku pockej a uvidis ze se brzy podari ve zdravicku....­..preji ti moc stesticka :kytka:

 
xangel87
Kelišová 6555 příspěvků 21.03.12 22:11

Mělas to - máš to - fakt těžký…Chtěla bych tě podpořit, ale jediné, co jsem schopná říct je, že takového manžílka bych nakopala do řiti…Opravdu mě jeho chování, co popisuješ v deníčku, vytočilo…
A dům bych prodala a odstěhovala se do jiného města, ať máte konečně klid a začnete znova.

 
Ananta
Ukecaná baba ;) 2487 příspěvků 21.03.12 23:59

To co jsi zažila muselo být hodně moc těžké a smutné. Bohužel takový zápis z dětství se obvykle projeví i dospělosti. Když jsi si nemohla vybudovat sebeúctu v dětství, kde ji máš brát ted. Tvůj manžel se k tobě také nezachoval dobře. Na tvém místě bych zkusila nějakou psychoterapii a nevrhala se do druhého dítěte a tím do čím dál větší závislosti na manželovi.

 
Adaneli
Extra třída :D 14128 příspěvků 22.03.12 07:44

Ahoj Palunko :mavam:. Vůbec jsem neměla tušení, čím vším sis prošla, málokdo má život úplně jednoduchý, ale tohle je opravdu silné kafe. Ale skvělé je, že manžel nakonec poznal, na čí straně je pravda a postavil se za tebe. A neboj, s druhým mimčem se časem zadaří, musíš na tom vidět něco pozitivního, třeba to, že jsi otěhotněla, což je dobrý předpoklad do budoucna, že to vyjde znovu! Moc ti držím pěsti, aby se brzy zadařilo.

 
Sisi90
Zasloužilá kecalka 530 příspěvků 22.03.12 10:04

Je mi opravdu líto, co tě v životě potkalo, ale jedno ti teda povím. S takovým chlapem bych teda nezůstala! Chápu, že manžela miluješ, ale aby ti nechal ubližovat, když jsi v jiném stavu? Ať psychicky nebo fyzicky :evil: To je opravdu nad moje chápání :nevim:

 
Mondík
Závislačka 4497 příspěvků 23.03.12 21:09

Boze muj, to snad ani neni mozny… :,( :,( :,( Ja si vzdycky rikam, co me nezabije, to me posili, ale ty uz musis byt teda zatracene silna!!! Tchyne je dusevne nemocna, o to je to horsi… :( Je mi hodne lito lidi, kteri se narodili jako nechtene a nejhorsi je, ze to clovek neovlivni, i kdyby se snazil sebevic. Mas vsechnu moji podporu a drzim palecky, abys uz konecne mela v zivote stesti a aby se vam co nejdriv povedl dalsi prcek! Uz bude jen lip, uvidis! :hug: :hug: :hug: :hug:

 
Bára B.
Povídálka 23 příspěvků 24.03.12 10:16
:,(

:,( tolik deníčků je tak smutných… :,( :,(

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček