Můj život bez kamarádek

micha.bello  Vydáno: 16.12.11

I když člověk žije sám se svou vlastní rodinou, vždy se najde chvíle, kdy by se vypovídal někomu jinému než manželovi. Tomu se rozhodně nedá říci všechno. Přemýšlím, čím bych asi mohla začít.

Já a mé holky. :o)
2 komentáře

Nikdy jsem neměla dvacet kamarádek, ani na ZŠ, ani na SŠ jsem nebyla středem pozornosti. Spíš bych se přiřadila k obyčejné holce, možná spíše šedivé m(i)yšce. Na základce byla mou nejlepší a snad i jedinou dobrou kamarádkou Krista, seděly jsme spolu v lavici, dělaly blbiny, takové ty puberťácké věci. Pak se ale naše cesty rozešly, já šla na obchodní akademii, ona za zdrávku. Na střední byla mou kamarádkou Dája, ale nikdy jsme nebyly úplně ty nejlepší kamarádky.

Nyní mám 2 krásné holčičky (téměř 3letou Klárku a 5měsíční Simonku). Kamarádku dodneška žádnou nejlepší nemám. Mám pouze pár kamarádek na FB či přes chat (jsou to maminky či těhulky). A tak stále přemýšlím, zda bych si neměla nějakou hodně dobrou kamarádku najít.

Manžel mi neustále vyčítá, jak nikam nechodím, nemám kamarádky a že vlastně chodím max. jen ke tchánovcům či tady se projít někam ven. Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc si uvědomuji, jak by bylo fajn se mít komu pořádně vypovídat, postěžovat si na manžela, jak se některé jeho nálady nedají vystát. Ráda bych si někam zašla jen ve dvou (s kamarádkou), třeba jen do restaurace posedět (na diskotéky už dávno nechodím a nějak mě to neláká), nebo jít jen tak na nákupy párkrát do roka.

Chtěla jsem být dobrou kamarádkou s manželovou kamarádkou Katkou, ta má 2 holky stejně jako já, jen o pár let starší, jenže bohužel :-( Tohle přátelství by snad nikdy nemohlo být opravdu dobrým, protože je hodně dobrou kamarádkou manželovy bývalé partnerky a často o nás mluví (pomlouvají) :-( Sestra mi nedávno říkala, že 90 % lidí nás pomlouvá, aniž bychom o tom věděli. Ale hodně moc si přeji najít kamarádku, která bude mezi těmi 10 %, jež bude mou spřízněnou duší, jakoby mou další sestrou.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
aiesha
Stálice 87 příspěvků 16.12.11 01:38

Jak ja Ti rozumim..Dneska jsem tady zrovna zalozila diskuzi jak jsem vlastne taky porad sama a pritel uz na moje narky nema moc trpelivost :) Taky nemam zadnou kamaradku.Mela jsem jeste kdyz jsem bylaa v Cr,ale pak jsem se prestehovala do USA a moje nejlepsi kamaradka je na druhem konci Ameriky.Je to tezky..Taky si nemam skoro s nikym vyjit ven a obcas me t dost mrzi..
Ale verim,ze urcite nekoho nejdeme :dance: :dance:
Hlavu vzhuru nejsi v tom sama :hug:

 
Rascal
Kecalka 226 příspěvků 16.12.11 07:18

Nejhorší na tom je, že v tom opravdu nejsi sama. Přátelství se v dnešní době
moc nepěstuje. Jen takový ty povrchní vztahy o ničem… Nechápu to. Nikdo nemá čas ani nic…
Nedávno mě překvapilo, že i skupiny jsou zde uzamčený. Chtěla jsem poznat nějaký lidi tady pře eM a ejhle, zapadočeský maminky jsou neprodyšně uzamčený a adminovi se člověk musí zpovídat, proč by mě tam měl vůbec pustit??? Jak na pohovoru o práci. Úplně mě to rozzuřilo.
Občas mám pocit, že bych snad raději umřela. Ten pocit samoty je tak ubíjející!
Přátel jsem měla dost. Našla jsem si je ve škole a po hospodách a tak podobně, ale co se tak stává, když se člověk odstěhuje 350km daleko… :nevim:
Teď z toho akorát blbnu a těžce mi přeskakuje. Občas si říkám, že bych měla navštívit psychouše…

 
Stensa
Ukecaná baba ;) 1654 příspěvků 16.12.11 07:54

Nevěš hlavu, jsem na tom úúúplně stejně :roll:

 
giraffe11
Závislačka 4441 příspěvků 16.12.11 08:13

Rozumím ti, já se odstěhovala 200km od rodiny, od kamarádek. Teď mám dá se říct jen jednu. Snad už se pomalu všechno obrací k lepšímu.
Je pravda, že mi to hodně chybí, jednou za čas vypadnout večer jen tak na kafe, na vínko..
Málem jsem tady na eMimi dopadla stejně jak píše Rascal (naštěstí jsem narazila na jinou skupinu, kde nebylo potřeba se nikoho doprošovat :srdce: )
Konečně teda věřim, že si zase budu mít s kým popovídat.

 
Romiša
Ukecaná baba ;) 1517 příspěvků 16.12.11 08:39

I já se odstěhovala daleko od rodiny, přátel a kamarádek.Tady mám jen jednu známou.Kdyby to šlo vrátím se hned domů.Ty kamarádky opravdu moc chybí a hlavně na té mateřské :,(
A tobě přeji ať se nějaká ta kamarádka objeví :kytka:

 
Divine
Závislačka 2644 příspěvků 16.12.11 08:53

Ahoj, ja jsem taky odstehovalkyne z rodneho kraje…Mam tu jednu kamaradku, ale schazime se malo. Naprosto chapu Tve pocity, ma je tolik maminek na rodicaku…Skoda, ze jsi z jineho koutu republiky, rada bych se schazela s nekym novym :D

 
LadyTommy
Extra třída :D 14791 příspěvků 16.12.11 09:13

Ahoj,

jako bych četla o sobě… Taky jsem si nikdy nevyhledávala velké party, měla jsem kolem sebe vždy jen pár kamarádek, na ZŠ, na střední, ale vztahy už se vytratily… Nakonec bydlím 360km od bydliště, kde mám svou jedinou věrnou kamarádku, se kterou si píšeme na netu, posíláme si dopisy poštou a jednou za čtvrt roku se navštívíme. Jsem moc ráda, že ji mám, ale i tak mi chybí někdo, s kým můžu kdykoli zajít někam na kafčo. Zatím pracuju, tak se dostanu aspoň mezi kolegyně, ale čekám mimčo, takže se taky bojím, že pak skončím zavřená doma bez civilizace :(

 
sookie
Kecalka 248 příspěvků 16.12.11 09:22

ahoj, taky se pridam do klubu:) par kamaradek mam, ale vsechny jsou daleko a vidame se parkrat do roka, takze o nejakem hlubokem pratelstvi nemuze byt rec. navic ja ani nejsem nijak extra spolecenska, nesednu si uplne s kazdym a to je pak tezky. manzel me taky furt nuti, ze bych si tu mela najit nejakou kamaradku, abych porad nejezdila s kocarem sama, ale kolikrat kdyz predjizdim vic mamin a slysim, o jakych kravinach se bavi, tak jsem nakonec jeste rada, ze tohle nemusim resit :mrgreen: ale je fakt, ze uz mi taky leze trochu na mozek byt porad sama s deckem, obcas bych se potrebovala vypovidat nekomu jinymu nez manzelovi, ktery zensky mozek asi nikdy nepochopi:)

Příspěvek upraven 16.12.11 v 09:23

 
misano
Zasloužilá kecalka 573 příspěvků 16.12.11 09:40

Kamaradku podle mne najit ani nejde, kamaradkami se musite stát. A to znamena spolu neco prozit a z tech spolecnych zazitku, povidani, sdileni atd. muze vzejit kamaradstvi. Muze ale taky nemusi…
V dospelem veku je to holt tezsi nez kdyz jsme byly holky :? To bylo zazitku treba ve skole, po skole a toho casu na povidani …

Co zkusit zajit obcas do nejakeho materskeho centra? Mate neco pobliz? Myslim, ze i tady na emiminu je vyhledavani maminek podle mista bydliste. Proste zkusit nekoho zkontaktovat co bydli nekde pobliz, abyste spolu mohli jit ven s detma, pokecat atd.

Ja jsem 3 roky prestehovana do mesta 100 km od rodiste (kde kamaradky mam, jen se vidime parkrat do roka) a prave v MC jsem se seznamila s nekolika holkama, co jsme si „sedly“. Trvalo to, ale nejake dobre zname tu mam. Jsem dospela, necekam uz kamaradstvi „stvrzene krvi“, staci mi se obcas sejit, s detickama nebo i bez deticek na pokec, podnikat spolecne akce a tak.

Takze vytrvej a kontaktuj se, opustenych maminek je hodne, tak se urcite s nejakou das brzo dohromady. Drzim palce.

 
alien5
Kecalka 360 příspěvků 16.12.11 09:42
Fakt v tom nejsi sama

Ahojky, taky jsem na tom stejně. Odstěhovala jsem se z rodné vesnice, sice né nijak daleko, ale nemohu tady taky najít žádnou kamarádku. Přijde mi, že každý se „kamarádí“ jen s těmi, co jim mohou pomoct v práci, do vyšší společnosti apod. Je mi hrozně smutno, že si nemohu s nikým povykládat a tak. Každý je zahleděný jen do sebe, do svého osobního prospěchu a nikdo nemá nikoho rád jen sám sebe :-( To se mi vůbec nelíbí. Snažím se doufat :-)

 
misano
Zasloužilá kecalka 573 příspěvků 16.12.11 09:43

Ano Sookie, to znam, uz z nekolika pokusu o pratelstvi jsem radsi hned vycouvala. Nektere zenske jsou opravdu podivne :roll: Holt clovek si s kazdym nesedne.

 
arcanobacterium
Kelišová 5576 příspěvků 16.12.11 10:10

Taky se přídávám do klubu. Já jsem společenský typ. Mám tu několik kamarádek, ale každá má už starší dítko, nebo žádné, takže se nemůžeme nějak sejít. Moje původně nejlepší kamarátka, má o 6 týdnů starší miminko, já se celé těhu těšila, že spolu budeme chodit na procházky a tak. Ale ona nikam nechodí, doma jí drží manžel, pořád neco musí dělat (úklid, zahrada, péče o rodinu, zejména manžela).

Barča :srdce:

 
Altche
Zasloužilá kecalka 578 příspěvků 16.12.11 10:39

Je to fakt, aby vzniklo nový kamarádství, to je skro jako novej vztah, lidi v našem věku už často ani nechtějí, sotva stíhají kamarádky, které mají. Já kamarádky mám, ale co mám mimčo, s některýma to tak jako vyšumělo…ze začátku mě to trápilo, ale už jsem se smířila. Potíž je v tom, že jsem z party z VŠ první a tím pádem máme teď úplně jiný životy. Mně zas chybí nějakej pár, co bychom si sedli i my ženy, i naši muži, aby měli děti stejně staré a byli podobně sportovně a výletově založení. Jedny takový máme, ale žijou daleko. Ale seznámení přes e-mimino jde, založ diskuzi, že hledáš kámošku odtud a odtud a s trochou štěstí se nějaká ozve, osamělý jsem víc či míň všechny.

 
aidina
Závislačka 3638 příspěvků 16.12.11 12:01

Kamarádství je strašně složitá věc a rozhodně to není o tom, že teď se rozhodnu najít kamarádku a teď a hned, a mám ji. Kamarádství se musí postupně vyvíjet a je potřeba o něj pečovat…
Jsem poměrně uzavřený člověk, těžce navazuju kontakty. (na rozdíl od mé drahé polovičky). Každopádně nové lidi (a z toho množství jsem našla snad dva až tři kamarády)potkávám díky svým koníčkům - orchideje (chodívám často na orchidejářské fórum, se spoustou lidí už se znám i osobně, jezdíváme po výstavách, nebo se sjedeme jednou za čas někde na kafčo a pokec) a pejskům - to se zase krásně seznamujeme s okolím, s okolními lidmi, se sousedy. Po téměř dvou letech mám v baráku tři kamarádky, se kterými se pravidelně scházíme a je to fajné. Nejsou to takové ty kámošky na život a na smrt, na to jsem moc uzavřená, ale na takové to běžné popovídání, „pomluvení partnera“, co mi zase vyvedl, naprosto stačí. Však všechny vypovídané problémy bývají o nějakou tu část zase menší… :mavam:
Miminko zatím čekám, ale doufám, že i s děťátkem si někoho k sobě najdu. A když ne, tak si budu stěžovat pejskům, ty mě aspoň nepomluví. :*

 
Bílá veverka
Nováček 3 příspěvky 16.12.11 12:50

Ahoj holky, mám báječného manžela a dcerušku, ale také mi chybí kamarádka. Původní rodinu mám 130km daleko a vídat jen mužovu je úplně na mozek. Obzvlášť, když je tchýně velmi konfliktní člověk a neustále mě provokuje. :(
Byly pokusy skamarádit se s nějakými maminkami, ale zatím to nedopadlo. Strašně mě mrzí, že se dneska už lidé neoslovují na ulici, neumí spolu normálně navazovat vztahy… dokáží se bavit jen po internetu. Něco mi říká, že to fakt nespěje k dobrému.

 
xangel87
Kelišová 6555 příspěvků 16.12.11 13:04

CHápu odstěhovala jsem se 200 km od rodného města do města, kde jsem nikoho neznala (jen manžela).Časem jsem se samozřejmě seznámila s jeho rodinou a taky si našla dobrou kamarádku - nejlepší kamarádku mého manžela.Vlastní bar, často jsem za ní zašla, zanadávat si, pokecat :lol: Jenže pak jsme se opět stěhovali, sice jen 50 km, ale stejnak, když mám teď domácnosti plné zuby, kam můžu vypadnout? Jedině za ní těch 50 km - no to by mě manžel přetrhl…
Vážně to chce mít někoho na kafíčko.Jinak je to na palici, nikam vlastně nemůžeš - přece si nepůjdu sednout do kavárny sama :roll:
Já to teď budu řešit tak, že s malým budu vyrážet na místní dětské hřiště, máme zaplacený plavání ve městě a ráda bych chodila i do mateřského centra.No a myslím, že se tak někde nenásilně s někým seznámím…Přes koleno to lámat ale nebudu…

 
Niki3x
Kecalka 147 příspěvků 16.12.11 13:25
opravdu nejsi sama

kouk8m kolik ti přispělo holek, že to mají stejně, at už jsou v čr nebo těch co ztratily přátelství, protože zkusily cizinu. taky bych hrozně ráda nějakou stopro kámošku našla, ale máš pravdu tou posl. větou, je těžké najít v dnešná době někoho, kdo tě nebude pomlouvat atd…
hodně štěstí v hledání těch pravých kamarádek, holky, vám- nám všem :hug:

 
unity
Kecalka 167 příspěvků 16.12.11 13:27

Díky za deníček, jsem ráda, že nejsem sama. Už jsem se považovala za exota, že se nescházím každý měsíc nebo týden s kamarádkama na kafi. U mě to zas bylo sejde z očí sejde z mysli a to jsem si myslela, že jsme fakt dobrý kamarádky. Dokonce jsem se odstěhovala ne tak daleko, abychom se nemohli na tom kafi scházet :( Holt kde není snaha, není kde brát…

 
chica.p.
Kelišová 5813 příspěvků 16.12.11 14:33

Ahoj,tak skoro jakobych to psala i já…odstěhovala jsem se přes 300km od rodiny,ale tady mám prarodiče,a znám to tady od malička,i ,,kamarády",o kte­rých jsem si to myslela…zjistila jsem postupem času,že to asi kamarádi nejsou,protože za tu dobu,co tu jsem,se mi ani jednou neozvali sami,že by se chtěli sejít atd…
Takže kamarády mám ted taky daleko a tady jsem ted pořád sama.Škoda,že bydlíš někde v neznámu :think:

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 16.12.11 14:37

no po přečtení deníčku mohu říci snad jen toto! Moc hezky napsané a píšete snad o mě? :D :D :D Mám to úplně stejné!Pokud potřebujete kamarádku na to se vypovídat ,nedoporučuji!!!!Lep­ší je třeba pes! Nemluví ,chápavě kouká a nepomlouvá,pokud nudíte ,otočí se a jde…! Je to 100% jistota ! Nevěšte hlavu ,myslím ,že těch co nemaj nej kámošku je hodně!A lepší žádnou než falešnou!!!! :mavam:

 
Beruska 5
Zasloužilá kecalka 766 příspěvků 16.12.11 14:38

AHOJ, PŘESENĚ TI ROZUMÍM O ČEM PÍŠEŠ, JÁ JSEM NA TOM PODOBNĚ, NEBO TEDA VLASTNĚ ÚPLNĚ STEJNĚ JAKO TY, JE FAKT ŽE UŽ MI TO TAKY LEZE NA MOZEK A NEJVÍC MĚ NAŠTVE KDYŽ MI MANŽA ŘEKNE ŽE MI KAMARÁDKY HLEDAT NEBUDE :zed: JAK JÁ SI MÁM NAJÍT KAMARÁDKU MEZI DŮCHODCI KDE ŽIJI??? BYDLÍM NA VSI A HOLKY CO TU BYLY DOCELA SE S NIMA I DALA DÁT ŘEČ TAK SE ROZVEDLY A JSOU 150 KM FUČ…TAKŽE JSEM TU ZBYLA OPRAVDU SAMA A NEMÍT NET TAK SE FAKT ZBLÁZNÍM, NEMÁM ANI VLASTNÍ AUTO ABYCH MOHLA NĚKAM JET…TAKŽE V ZIMĚ ZAVŘENÁ V BYTĚ V LÉTĚ NA ZAHRADĚ U BAZÉNU…TAKÉ BYCH SI PŘÁLA KAMARÁDKU A DODNES NEMŮŽU PŘEKOUSNOUT ŽE JEDNA CO JSEM TU POZNALA A POVAŽOVALA JSEM JIZA DOBROU KAMARÁDKU SE ROZVEDLA A ODSTĚHOVALA A UŽ SE MNOU NEMLUVÍ PROTOŽE ZA TÍMTO KRAJEM UDĚLALA TLUSTOU ČÁRU,ANI SE JÍ NEDIVÍM VLASTNĚ, MANŽEL JI TOTIŽ HOOODNĚ UBLÍŽIL, TAKŽE NEJSME V KONTAKTU ANI PŘES NET :zed: :zed: :zed:

 
veverik
Zasloužilá kecalka 918 příspěvků 16.12.11 15:31

ahoj,
Jak tak pročítám komentáře, je nas takových spousta.
Taky jsem se za manželem odstehovala 350 km. Nemám tady vůbec nikoho, když už to nemužu vydržet a potřebuju se vypovídat, musim za tchyni. Všichni v okoli jsou napojeni na manželovu ex. A i když jsem zkoušela v několika diskuzich kamaradku najit, bezúspěšné…
Takže dal den co den chodim sama na prochazky s kočarkem a spolíhám na to, že třeba na jaře, až začneme chodit na hřiště, nějakou maminku konečně poznám

 
mamcapavca
Závislačka 4752 příspěvků 16.12.11 15:53

určětě najdeš,já si troufám říct,ž e má 2 opravdové kamarádky,s jednou mě dělí kilometry,ale víme o sobě všechno víme o své dětství apod přítonosti,stras­ti,radosti,1 do roka se sejdem na půli cesty a nakupujem a hlavně povídáme
druhou mám tady u sebe ve městě..dříve jsem na tom byla podobně jako ty,ale našla jsem,i ty najdeš :andel: :kytka:

 
Emina
Kecalka 337 příspěvků 16.12.11 15:54

Jsem na tom podobně, momentálně mám pouze známou, se kterou se občas vidím. Dříve jsem ji považovala za velmi dobrou kamarádku, ale jak se říká: v nouzi poznáš přítele, tak já jsem ve velké psychické nouzi poznala, že to opravdová kamarádka není.

Příspěvek upraven 16.07.16 v 22:25

 
micha.bello
Závislačka 2649 příspěvků 16.12.11 16:15
veverik

Mluvíš mi z duše, taky mám pocit, že jsou všichni kolem napojení na manželovu expřítelkyni a já jsem jenom taková náhrada se kterou se nepotřebují bavit. Na co, když už si zvykli 3 roky na jinou manželovu holku.

 
veverik
Zasloužilá kecalka 918 příspěvků 16.12.11 16:46

micha.bello
No s některýma bejvalkama to je bohužel složité (neříkám všechny, pár jich je normálních :-)) Ta naše je tady se všema pořád ohromná kamarádka i když bydlí celkem daleko, každou chvíli když kouknu z okna, stojí na parkovišti její auto. Pokaždé když vyjdu ven, přijde mi, že všicni čumí co budu dělat. Stejně tak jako ona ví o každém našem kroku i o tom, kdy odjedeme, co děláme atd.

 
tatumi
Kecalka 307 příspěvků 16.12.11 16:52

Ahoj, hlásím se do klubu bezkamarádkových. Bydlíme 200km od našich i manželových rodičů a přátel. Nikoho zde nemáme, akorát sami sebe a naše dva kluky. Mám tu kámošku z VŠ,ale zas tak často se nevídáme, bydlí ve městě a já kousek za ním. Ve vsi jsem měla kámošku, které jsem docela důvěřovala, ale spálila jsem se, vše,co jsem jí kdy svěřila hned poslala přes své tchánovce po vsi až se to dostalo zpět ke mě a v dost nelichotivě pozměněné podobě, takže já se přikláním k tomu, že je lepší žádná než falešná neboli raději žádný kamarád než 50, co si na to hrají…Je to smutné, ale je to bohužel tak. :?

 
Mrs.G
Ukecaná baba ;) 1042 příspěvků 16.12.11 17:35

Ahoj holky, jsem na tom podobně…bydlíme v cizině a ty fakt srdcové kamarádky jsem nechala v ČR. :( . Mám tady sice jednu velmi dobrou kamarádku, tak se mi to alespoň trochu vynahrazuje, ale docela mě mrzí, že zrovna v ČR mám 4 další kámošky, které mají děti ve stejném věku, jako je náš malej. FB a Skype to jistí no, ale není to ono. Ale tak mě napadá, když už nám nic jiného nezbývá a s těma reálnýma kamarádkama je to naprd, tak co si založit vlastní uzavřenou skupinu, třeba s názvem E-kamarádky? Koukám, že by se nás tam sešlo se stejným trápením víc než dost… :lol: . Co holky, nechcete to některá založit? Já bych se ráda přidala, zakládat ji nechci, začala jsem teď chodit do práce a neměla bych tolik času na všechny zájemce o vstup…Když tak dejte vědět! :mavam:

 
Samamama
Kelišová 5466 příspěvků 16.12.11 17:59

Ahoj, já se jen připojuji s poznatkem, že se člověk ani nemusí nikam daleko stěhovat. Já bydlím od narození na stejném místě, takže by to vypadalo, že musím mít kolem sebe miliony kamarádek ze všech škol, z bydliště apod. Ale není to tak, problém je podle mě i v přirozené roli ženy v rodině- vzletně řečeno, ale jednoduše jde o to, že od té doby, co si mé kamarádky založily rodiny, žijou prostě těmi rodinami a na nějaké scházení není čas… nebo nálada? Chlapi jsou na tom mnohem líp, protože snáz udržují kontakt, zvlášť např. můj manžel, který hraje fotbal, takže je s kamarády v neustálém kontaktu.

 
WIWIEN  16.12.11 21:00

;) JAKO BY SI MI MLUVILA Z DUSE.JA ZIJU V BAVORSKU UZ 10 LET A MAM POCIT,ZE DOTED TU NEMAM JEDINOU KAMARADKU.CESKE SKUPINY UZ SE OD REVOLUCE NESCHAZEJI,NEMAJI PROC.SNAD JEN SOUSEDI,ALE JEN OBCAS POKEC.NIKDO NEMA UZ DNESKA NANIC CAS. :roll:
TY CHLAPI JSOU NA TOM OPRAVDU LEPE-HNED MAJI TEMA K HOVORU-POMLOUVAJI ZENSKY A HNED JE JIM LIP :zed:
POVRCHNI VZTAHY TAKY NEMUSIM A TADY JE PROBLEM,ZE KDYZ SE MOC OTEVRES-NEMCI JSOU KONZERVATIVNI,TAK SI O TOM POVIDAJI DALSI DEN I VRABCI NA STRESE. :nevim:
JINAK MAM V CECHACH KAMOSEK HODNE,ALE NEMAJI UZ MOC CASU-JAK JSOU DETI,JE PLNO JINYCH STAROSTI. :think:
PRITOM,KDYZ TO TADY CTU TAK JE NA TOM SKORO KAZDY STEJNE A MOZNA SI DELAME ZBYTECNE MOC VRASEK-PRATELSTVI SE OPRAVDU MUSI OPECOVAVAT-TREBA NA NEKOHO NATREFIME O NECO POZDEJI :palec: :palec: :palec:

 
sookie
Kecalka 248 příspěvků 16.12.11 22:00

lucy1980 - E-kamaradky je skvely napad! urcite bych se pridala!:)

 
Káka74
Zasloužilá kecalka 920 příspěvků 16.12.11 22:23

Netušila jsem, kolik z nás tohle téma řeší. 8o Posledních pár měsíců nad tím hodně přemýšlím. Nemůžu říct, že nemám kamarádky. Ale taky nemůžu říct, že mám s některou takový ten až sesterský vztah, na to jsem moc často měnila „působiště“. Vždycky jsem záviděla ségře, která se již roky pohybuje v poměrně stálém prostředí a na těch vztazích je to fakt znát. Musím ale říct, že i když se s mnohými vídám jen sporadicky, rozhodně netrpím strachem z toho, že mě pomlouvají a nebo že bych jim nemohla věřit. Ženský kolektiv mi nikdy problém nedělal a dost mě štvou ty, které dopředu ohrnují nad „babincem“ nos a nutně potřebují do kolektivu chlapy.
JInak na přátelství, stejně jako na vztahu se podle mě musí pracovat. Protože jsem často měnila prostředí, ať už bydliště a nebo pracovní, vždycky když jsem poznala holku, která mi byla sympatická, řešila jsem to jak randění. Mám jí zavolat? když zavolám , nebudu se vtírat? Když nezavolám nebude si myslet, že mě nezajímá? Pak se sama sobě směju…
Fakt je, že od té doby co jsme ve věku, kdy si pořizujeme děti, je o moc těší se sejít a když už se sejdeme, je těžké si vlastně popovídat. Rozhodně to není o tom, že mám dnes chuť někam večer vyrazit, tak jdu. To je holt privilegium chlapů, alespoň po nějakou dobu. JInak seznamování během MD je dobrý i v různých kroužcích - plavání, tanečky, Sokol. Nebo taky školka - tam je to trochu jako venčení pejsků v parku. Člověk se při tom rychle seznámí s hodně lidma 8) Jo a měla jsem sousedku, ta se „zasíťovala“ přes místní bar. Chodila tam sama s počítačem a časem znala všechny a všichni znali jí. Taky dobrý, ne? Jen na to musíte mít povahu.

 
Žanysek
Závislačka 3259 příspěvků 16.12.11 22:37

Ahoj, tak u mě je to to stejný. Odstěhovala jsem se s přítelem sice jenom 15km od rodiště,ale i tam jsem neměla moc kamarádek a tady kde teď bydlím sem taky ještě nikoho nenašla. a hlavně jsem jediná z mých „bližších“kamarádek co má prcka. no jestli budete někdo zakládat tu skupinu, ráda se připojím. :lol:

 
atominnka
Generální žvanilka 20911 příspěvků 16.12.11 22:37

tak přesně tohle znám… Já jsem se sice přestěhovala jen 12km od rodiny, nicméně, kamarádky¨mám jen dvě. Jedna žije ve Skotsku, druhá studuje a pracuje. Ostatní známé, které se se mnou dřív hodně bavily, teď nemají zájem, onÿ si chodí užívat, nakupovat tancovat, já mám skoro 13m dceru, starám se o ni o domácnost. Spolužačky z gymplu studují, občas si vyměníme na facebooku nějaké to - jak se máš? Dobře, ty? Taky… A tím to hasne. Snažila jsem se najít kamarádky mezi maminkami, ale většinou jsou tu o dost starší než já a nemají zájem se bavit(což jsem zjistila v MC) a nebo jsou o dost ¨mladší a chodí do školy. Mám tu jednu jedinou známou, o rok mladší, se kterou občas vyjdeme s dětma ven, ale není to ono :oops:

 
chuanitka
Extra třída :D 14721 příspěvků 18.12.11 19:13

Rascal, víš proč jsou skupiny uzavřené? Časem se začne kecat i o jiných tématech než jsou děti, třeba kde kdo bydlí, problémy v manželství, problémy s tchýní, kolik kdo váží, vkládají se fotky. Hodně z toho jsou osobní věci, které člověk veřejně neventiluje. Nediv se členkám, že jsou opatrné, když někoho berou mezi sebe.
A přece není na škodu napsat něco o sobě, aspoň se máte hned zkraje o čem bavit ne? :) Problém je, že členky skupin se navzájem dobře znají a mají specifický humor, takže není jednoduché zapadnout. Ale i když se to nepovede, můžeš klidně založit vlastní skupinu :nevim: :D

 
Karinkaaa
Ukecaná baba ;) 1475 příspěvků 20.12.11 07:46

Taky jsem na tom úplně stejně :( Přestěhovala sem se na vesnici z města a tady se lidí jen pomlouvají jsou zvědaví.Skoro s nikým se nebavím a samozřejmě mam tady milovanou tchýní :lol: :lol: :lol: :pocitac:

 
Romiša
Ukecaná baba ;) 1517 příspěvků 20.12.11 16:50

To je docela dobrý nápad založit si skupinu…maminky bez kamarádek,odstě­hovaní daleko od kamarádek. :?: :?: :?: :?: :?: :?:

 
Romiša
Ukecaná baba ;) 1517 příspěvků 21.12.11 14:30

Holky tak skupina je založena :mavam: Doufám,že se přidáte.Je pod stejným názvem,jako deníček(se souhlasem micha.bello).

 
Romiša
Ukecaná baba ;) 1517 příspěvků 21.12.11 15:44

Oprava: je to bez toho „Můj“ ;)

 
IKINKA77  26.01.12 11:36

Holky , docela koukam, jak to mame stejne.A to me i trosku uklidnilo. Jsem na materske , uz druhe. Prvni byla ze zacatku taky hrozna. Porad sama s prckem, manzel do vecera v praci a ja myslela, ze se zblaznim. Ty dny se tak strasne tahly, ale po 2 letech prisla kamaradka,bylo to fajn.Opravdu moje krevni skupina. Jenze co cert nechtel, odstehovala se pryc a ja zustala sama.Takze doufam, ze nekdo fajn prijde.Ale opravdu nekdo, kdo bude stat za to. Tady na vesnici je to silene, neni kam jit a vsichni se jen pomlouvaji. Neni ani kde se seznamit, zadny park. Kolikrat si rikam, ze by bylo lepsi se odstehovat do mesta, mezi lidi.

 
Klárka82
Kecalka 134 příspěvků 26.01.12 12:38

Škoda že bydlíš daleko, hned bych na kafčo zašla :mavam:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele