Můj život IV

mamcapavca  Vydáno: 10.10.12

Aneb Jak jde čas. Je to neuvěřitelné, ale bude tomu už rok, co jsem přišla na svět. K mámě, tátovi a bráchovi. Jsou na mě pyšní a já jsem ráda, že je mám. Alepoň se tak tvářím.


2 komentáře

Chtěla jsem, aby mi mamka, psala pravidelně každý měsíc, ale okolnosti tomu nepřály a já se tu objevuju až po 3/4 roce. Co už umím? No to budete koukat, umím toho spoustu, ale zásadní a největší dovednost, kterou jsem pochytila už v 10. měsíci je chození po dvou, už nelozím po kolenou, už je mamka nemusí pořád mazat, aby nebyla suchá a popraskaná. Přišla jsem i na správný způsob, jak padat z vrchu na zem na zadek, ono to je celkem výška, když se postavím na nohy a začnu utíkat :-D

Další, pro mě zásadní událostí je, že začínám objevovat, jak je ten svět veliký a plný možností, jak mamku pekelně vytočit, třeba před chvílí jsem ji tak lomcovala se šuplíkem, až se mi nějak povedlo urvat celou přední desku šuplíku, no to jsem pyšná na svůj úkon, ale mamka se už moc nadšeně netváří, ani mě nepochválí, třeba jako když dělám paci-pacičky. A taky ji dokážu pěkně vytočit, když se jdu vzdělávat a šmírovat do knihovny, ty krásné knížky pro velké, když ony tak dobře vypadají a je to velmi lákavé jít k nim a začít se v tom přehrabovat, ale opět máma teda moc nepřetéká radostí jako já :-( Na to jí odpovím křikem a srdcedrvoucím pláčem na konec, doplazením až k nohám a snažení se na ni vysápat jako omluvné gesto. Což perfektně zabírá :-) A já po chvíli pláče a omlouvání zase mizím ke své nedodělané práci 

Občas mě zaujme taková televize, ve které věčně něco mizí a objevuje se, no to je taky prča, hlavně, když si brácha pustí ty svoje programy, to je pak prima na to koukat. Co mám ještě v zásobě, jsou ovladače, táta se teda prekérně snaží je přede mnou schovávat, že je ani mamka pak nenachází, ale já v tom žádný problém nevidím a po chvilce přemýšlení nalézám vytoužený ovladač, pak si jdu hrát na maškarní, to je taky fajn, vytáhnu pár náhrdelníku z mámina šuplete (máma říká: už zase na sebe věšáš plčky) a většinou se mi to podaří natáhnout až kolem krku, ale na hlavě to vypadá taky dobře a naparuju se prý jak krocan :-D

No teď bych zmínila věci, které fakt nemusím, a začnu tím pro mě nejspíš nejotravnějším, a to je přebalování, i když mám v plíně naděláno, a to někdy dost slušně, viditelně přes oblečení a vnímatelně přes čich, tak nesnáším v klidu ležet, no když mě myje, to je ještě dobré, ale jak se mi snaží nasadit další plínu, to je na mě už moc a snažím se utíkat. To je pro mě pak už zábáané, když se s mámou naháním všude možně po bytě a já lítám s holou zadnicí. Chvilku to baví i mámu, ale povím, že velkou výdrž teda nemá, asi má strach, že by musela uklízet i podlahu :-D

Další je oblíkání, to je taky pěkně nudné, už se těším, až mámě budu do toho kafrat, zatím ji to naznačuji, svým neustálým pohybem a utíkáním. Ona prostě asi nechápe, že dneska nechci to, ale ono, no až budu umět mluvit tak to dopilujeme.
Co dodat na závěr, už se těším na další a další nové zážitky a budu zase vyprávět.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.3 bodů
 Váš příspěvek
 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 10.10.12 11:16
:potlesk: :palec:
Vložit nový komentář