Mám v sobě spoustu pocitů

maminka 28  Vydáno: 11.10.11

Milujicí muž, krásný chlapeček, 4 nezdařená těhotenství. Naprostou shodou náhod jsem se dostala na stránky eMimino.cz a začetla se do příběhů, které píšete. Na to konto jsem si řekla, že to zkusím taky. Jenže vůbec netuším, kde začít. Jsem šťastná a vlastně i hodně nešťastná. Mam skvělého skoro manžela a báječného syna, krásný domov, dobrou práci, tak se možná ptáte, proč nešťastná?

Svého životního partnera znám už vlastně od plenky. Ve skutečnosti jsme se potkali až v šesté třídě. Nikdy by mě nenapadlo, že on bude mou oporou, životním partnerem. Jak on říká, miloval mě již od základky a ani mně nebyl lhostejný. Velká láska však propukla až na střední škole. Chodíme spolu od 16 let, nyní je nám 28. Když nám bylo 17, velkou neopatrností jsem otěhotněla (antikoncepci jsem ze zdravotních důvodů brát nemohla a na kondom tak nějak nebyl čas :-) Nikdy nezapomenu, jak reagovali rodiče nás obou. Však my oba věděli, čeho jsme se dopustili. Pro všechny existovala jen možnost dát dítě pryč (jak jsem se cítila nemusím nikomu popisovat, jsem si jistá, že bych byla už tehdy dobrou matkou, ale neměli jsme nic a zůstat na krku rodičům opravdu nešlo).

Život po této zkušenosti šel dál, ale nikdy na ni nezapomenu. Čas plynul a náš vztah nějak nebylo kam posouvat, měli jsme práci, bydlení a tak jsme si řekli, že bychom mohli zkusit založit rodinu. Jenže jak, když jsme oba pracovali na směny a nějak jsme si doma podávali kliku (jó, co člověk stihne udělat během pár minut :o), ani už si nepamatuji, jak dlouho jsme pracovali na miminku, ale když mi gynekolog sdělil, že jsem těhotná, nemohla jsem tomu uvěřit. Byla jsem tak moooc šťastná, jenže moje štěstí trvalo jen pár týdnů. Po jedné z kontrol mi sdělili, že se jedná nejspíše o zamlklé těhotenství, v nemocnici vše potvdili. Musela jsem na vyčištění, byla jsem v 9. tt. Bože, tak moc to bolelo. Všichni mě uklidňovali, ale nějak to nepomáhalo. Měla jsem stavy, kdy mi vadil pohled na těhotnou ženu, kočárek… vždycky se mi oči zalily slzami. Pomohla mi až psycholožka, které jsem se mohla vypovídat.

Můj gynekolog nepátral po tom, proč se to stalo a jak je možné, že nemůžu dále otěhotnět. Jednou v naději, že jsem opět těhotná, mi sdělil, že nic neumíme, ať zkusím souseda (myslel si, jak je vtipný, ale žena, která na tom nebyla moc psychicky dobře se tomu smát nemohla), vyměnila jsem gynekologa a ten začal konat. Krevní testy atd., zjistil, že mam vysoký prolaktin a nasadil léčbu. Po dvou měsících jsem otěhotněla. Těhotenství bylo od začátku rizikové. Ve 13. tt jsem začala krvácet a musela do nemocnice. Miminko bylo naštěstí v pořádku a mně pomohli léky na zastavení krvácení. Celou dobu jsem k němu hovořila a prosila ho, aby tam zůstalo, že ho velice miluji a ono bylo natolik silné, že to zvládlo. V prosinci 2006 se nám císařským řezem (porod byl hodně bolestivý)narodil krásný chlapeček Kubíček. Měříl 56 cm a vážil 4,44 kg. Tento rok mu bude 5 a je moje „1“. Miluji Tě!

V roce 2009 mi lékařka sdělila, že jsem těhotná, ale že v děloze zatím nic není. Moje radost netrvala dlouho, ještě ten den mě můj skoro manžel odvezl do nemocnice. V jednom týdnu jsem prodělala 2× čištění, ale stále jsem měla pozitivní hcg testy. Těhotenství bylo mimoděložní. Okamžitě jsem se nechala převést do jiné nemocnice, kde mě operovali. Měla jsem již prasklý vejcovod a krvácela do břicha. Tímto děkuji lékařům v Kutné Hoře, kteří mi tak „trochu“ zachránili život. Opět jsem se s touto ztrátou poprala, mám přeci krásného syna, pro kterého tu musím být ve dne v noci.

Toto léto bylo pro mě hodně obtížné. Padla na mě pracovní krize, a co hůře, v srpnu jsem se já, manžel a syn vraceli od kamarádky a našli jsme u silnice mladého motorkáře, kterému jsme se snažili poskytnout první pomoc. Přes všechno snažení nám umřel pod rukama. Můj manžel je na tyto situace zvyklý (setkává se s tím často), ale já jsem člověk, který se bojí smrti a všeho s ní spojeného. Vůbec nedokážu pochopit, kde jsem ten večer v sobě našla sílu a dokázala pomáhat. Jenže tento otřesný zážitek ve mně zanechal velkou bolest. Nikdy nezapomenu na tvář toho mladého člověka, kterému nebylo ani osmnáct. Kolik nocí jsem probrečela. Lékaři mi napsali utišující léky, ale já si řekla, že to všechno zvládnu. Chtěla jsem zapomenout a tak víc než kdy jindy jsem potřebovala vnímat lásku svého může. Při jednom krásném milování jsem cítila něčí přítomnost, někdo mi dýchal na záda. Přísahám, že to byl ON. Musela jsem změnit polohu, abych se toho pocitu zbavila. Bylo to pryč, uf.

Za dva týdny nás čekala krásná dovolená v Egyptě a mě se konečně povedlo uložit si tuto událost do podvědomí. Po návratu z dovolené se mi nedostavila menstruace, a tak mé kroky vedly rovnou na gynekologii. Jsem těhotná, to není možné, po takové dlouhé době, hurá, hurá, hurá. Za to jistě může ten vyhaslý život, říkala jsem si (na tohle já věřím)… holka, proč se těšíš předčasně? Mohla jsi tušit, že se něco stane, vždy máš těhotentsví s problémy, tak proč ses divila, když jsi začala opět krvácet… proč? To jsou mé otázky, další „super“ zážitek. Prodělala jsem samovolný potrat. Bolesti, které jsem měla, mohu přirovnat k porodním.

Není to ani týden. Smutek je ještě čerstvý, mám kolem sebe skvělé lidi, ale opět se s tím musím vyrovnat jen já sama… nikdo z nich neví, jak se cítím. Všichni si myslí, jak jsem šikovná, že to zvládám. Pravda je taková, že ne. Když jsem sama, brečím, svou bolest se snažím zajíst, ale nepomáhá to. Až vlezu na váhu, nejspíš se mi protočí oči, na svoje nejmilejší se chovám, tak nějak hrubě a to nechci, ale nemůžu si pomoci. Chtěla bych se zavřít mezi 4 stěny, nabalit si kopu jídla a vylézt až za rok. Jak tohle zvládnu… netuším.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.3 bodů
 Váš příspěvek
 
Jiti88
Kelišová 5942 příspěvků 11.10.11 08:51

moc dojemné. :cry: :cry: Držím pěsti, ať všechno zvládneš a je zase líp. :hug:

 
Rjumik
Stálice 65 příspěvků 11.10.11 09:30

:hug: :hug: drzim pesti. Urcite k vam mimi brzy dorazi… Hodne sil :wink:

 
petra.lovosice
Extra třída :D 12947 příspěvků 11.10.11 10:38

zvládneš to :hug: , vím dobře o čem mluvíš,vím jaké máš pocity,mám také 1 díte 5 potratu jedno mimodeložní děkuju zato že mám aspon to 1 dítě které me s toho vytáhlo..

 
JanaJanicka
Ukecaná baba ;) 1030 příspěvků 4 inzeráty 11.10.11 10:39

Při čtení mi vícekrát naskočila husí kůže. Je to moc smutné ale jak píšeš máš krásného synka a ten Ti dodá tu potřebnou sílu. Děti tohle umí. A určitě se Vám mimi povede. Držím moooc palečky… :hug:

 
Petullka82
Ukecaná baba ;) 1917 příspěvků 11.10.11 10:53

To, ce se ti deje by asi nezvladl nikdo :cry: …neco je s tvym telem urcite spatne a chtelo by ti pomoct. Lecitel, kdyz uz ne doktor(promin, ale me nikdy doktori ‚uplne‘ nevylecili)…Po­trebujes spravit jak psychiku, tak dat do kupy i tam uvnitr. Je to beh na dlouho trat…Treba Patakyovi jsou fajn, delaji reflexni terapii, pan Pataky uz hodne lidem pomohl, dokaze tak nejak videt dovnitr cloveka. Moje maminka dela to stejne, co oni, vicemene zadarmo, ale je az v Decine…
Nevim, jestli bys mohla treba na tyden odjet pryc? Nekam, kde bys mohla byt sama, o nikoho se nestarat a kde by ti bylo dobre?
Mam jeste cislo na hodneho lecitele, ktery leci po telefonu a nasi rodine pomohl, tak kdybys chtela, napis SZ a ja ti ho poslu.
Uvidis, ze kdyz se telo da do kupy, vsechno bude hned lepsi. Nic neni ztraceno a ty jsi VELKA bojovnice!!!!
:hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 11.10.11 13:01

Život je mnohdy nespravedlivý!!!!!Va­ši blízcí mají pravdu!!!Ste šikovná!Na to co máte za sebou se držíte bravůrně…ale pokud máte pocit ,že už nemůžete vyhledejte lékaře!!!!Dobrý psychyatr Vám hodně ulevý!!!!Není se za co stydět !!!Vyléčila bych duši!Být Váma pak najdu nového gynekologa ,nebo se tím vaším nechám poslat na specializované pracoviště a pokusím se o další těhotenství!
Určitě se to podaří a váš rošťák bude mít brzo sourozence!!!Držím palečky :hug: :hug: :hug: :mavam:

 
Kinsli
Zasloužilá kecalka 876 příspěvků 11.10.11 14:41

Je mi to moc líto, držím palce ať brzy si k tobě mimčo cestu najde a neodejde z bříška dřív než za 9 měsíců :pankac:

 
Emina
Kecalka 337 příspěvků 11.10.11 15:09

Moc ti rozumím, také mám za sebou mimoděložní i zamlklé těhotenství. Dále mám vedle sebe nechápající rodinu, domnívají se, že se nic nestalo, ale jen já vím, jak moc se stalo. Přeji ti hodně síly do dalšího boje.

 
Ropuška_M
Zasloužilá kecalka 720 příspěvků 11.10.11 19:20

Docela jsi mě dostala, i slzy se mi vehnaly od očí… Nechci Tě litovat, prošla sis peklem… jen Ti chci říct, že možná vše se stalo tak jak se stál mělo… kdo ví, co by bylo, kdyby to bylo jiné… Teď Ti s manželem nezbývá než hodit všechno znovu za hlavu a soustředit se na něco jiného… Máte již syna, takže víš, že donosit mimi můžeš, dělali při těch Tvých potratech - rozbory patologie, jestli to nebyly třebas dědičné vady apod.?

Přeji hodně štěstí při dalším snažení… a neboj, všechno se brzo spraví a za pár měsíců vás doma bude víc… :kytka:

 
maminka 28
Kecalka 310 příspěvků 11.10.11 19:33

Moc ti dekuji..urcite si tvou nabidku promyslim. Jedna ma znama mi jiz take doporucila lecitele,tak uvidime..jinak vsem dekuji za krasne komentare....­.dnesek byl o neco lepsi

Příspěvek upraven 11.10.11 v 20:17

 
fialína
Závislačka 4531 příspěvků 11.10.11 21:01

Je toho na tebe hodně… nicméně, dej si prošetřit trombofilní mutace, to by mohla být příčina těch potratů.

 
larsa
Zasloužilá kecalka 810 příspěvků 11.10.11 21:30

:cry: držím ti palce. Musíš mi v sobě tolik bolesti …

 
MajdaT27
Kecalka 111 příspěvků 13.10.11 20:11

moc smutné,držím vám palce ať se splní to po čem ještě tolik toužíš a co jsi tolikrát stratila.Hodně štěstí :kytka: :hug:

 
maminka 28
Kecalka 310 příspěvků 30.10.11 07:54

Tak jsem nasla odvahu docist si vsechny prispevky…ten cas leti,uz to bude mesic…bolest zustava…je o neco mensi. prochazim vysetrenim…cekaji me geneticke testy,maminka ma nemocnou krev (srazlivost a jine) docela me zarazi,ze nam detem neudelali testy drive......pis­nu,jak jsem dopadla

Vcera jsme si se synem poridili zvireci miminko..snad mi alespon trosicku zaplni prazdne misto v srdicku. :srdce:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele