Na to přijdeš s věkem

pinkeee85  Vydáno: 29.09.12

O mé dlouhé cestě plné strastí, až jsem došla poznání. Zdravím všechny snažilky, těhulky i maminky. Už dlouho jsem přemýšlela o tom, že sem napíšu takovou menší zpověď, která třeba otevře oči i někomu dalšímu.

Je mi 27 let, bydlím pořád u rodičů ve tří generačním domě, a občas mě napadne, proč zrovna já. Vždyť všechny moje kamarádky a spolužačky jsou už vdané, mají minimálně jedno mimi a postavený dům s partnerem či manželem. No a já pořád nic. Ale už jsem tomu přišla na kloub.

Od 15 let, kdy jsem začala tak nějak žít mezilidskými vztahy a láskou jsem vždy usilovala o to, aby mi po boku stál nějaký charismatický krasavec. Nejlépe snědý, vypracovaný a takový, aby se za ním každá otočila a mohla mi ho závidět. Ve chvíli, kdy mi bylo už takových 23 let, a krachl mi další z těchto vztahů kvůli nevěře, mi moje drahá maminka říkala: „Kašli na hezouny. Najdi si obyčejného chlapa, který bude chodit do práce, bude se k tobě chovat tak, jak má a nebude z tebe jen tahat peníze!" Já se jí tenkrát jen smála. Zapomněla jsem podotknout, že téměř každý chlap, kterého jsem měla, si zřejmě myslel, že mám na čele napsáno: DRUŽSTEVNÍ ZÁLOŽNA. Nechtělo se jim moc pracovat, a nejlépe, když jsem si vzala ještě půjčku na své jméno. A máma vždycky říkala: „Neboj, to přijde s věkem"

Proto, když jsem v roce 2010 potkala svého italského Davida, který okamžitě sehnal byt a dokonce ho i platil, byla jsem v sedmém nebi. Ale jen pár měsíců, než jsem zjistila jaký doopravdy je. Taky se mu nechtělo chodit do práce. Peněz domů taky moc nenosil, chodil v týdnu popíjet. A když se mi stal pracovní úraz a musela jsem zůstat půl roku doma, tak najednou přestal mít na nájem a museli jsme se vystěhovat. Nastěhovali jsme se k nám do vily, ale lepší to nebylo. Začal se vymlouvat na procházky se psem, a místo toho, aby ho pořádně prohnal, tak s ním vlezl do první hospody, aby se mohl opít.

No a netrvalo dlouho a našel si v jedné takové milenku. Dlouho zapíral, než jsem přišla na to, že spolu opravdu něco mají, a to ve chvíli, kdy se přede mnou líbali a bylo jim naprosto jedno, že je vidím. To byl zlom. Svého Itala jsem vyhodila na ulici (doslova, jelikož pár dní prý opravdu přespával za Billou) a začala se vzpamatovávat z rozchodu. Ale vzhledem k tomu, že jsem duše dobrá a věděla jsem, že je bez peněz, tak jsem mu do bytu, který si Ona napsala na sebe, nosila jídlo, aby neumřel hlady. Byla to chyba. Až jednou odjel do Plzně pracovat s tím, že mi pořád volal, jak mě chce zpět atd. Udělala jsem další chybu. Povolila jsem a znovu si ho nastěhovala zpátky. Chvilku bylo vše v pořádku. Dokonce jsme se začali snažit o miminko. Ale netrvalo dlouho a začal odmítat sex a znovu pít a pak začal jezdit přes týden pryč a domů jen na víkendy. Vyprat, vyžehlit, uvařit, opít a hurá do světa.

Tak to šlo až do dubna tohoto roku. To jsem potkala milého chlapíka, který se mi na první pohled zalíbil. Pracoval u nás na opravě železnice a dali jsme se do řeči a viděli jsme se párkrát. Mělo to však háček. Přítelkyni a dvě děti. Zamilovali jsme se do sebe, ale ve finále jsme se dohodli, že budeme rozumní. On zůstane u dětí a já? Já poznala za těch pár večerů s ním, jak se má chlap chovat ke své partnerce a okamžitě jsem začala přemýšlet o rozchodu. Nebylo to tak jednoduché. Mám na tohle moc měkké srdce. Ale pomohl mi v tom bratr mé nejlepší kamarádky, kterého znám něco přes rok.

A tady přijde to, na co si každá z nás přijde s věkem :) Není vysoký, vypracovaný ani snědý. Je to vcelku hubený, trošku přizrzlý chlápek, který má po nehodě jizvu na nose. Ale je můj. Já bych ho za nic ani za nikoho nevyměnila. Je to Čumáček, jak si s oblibou říkáme. Nemusí mi říkat, že mě miluje. Jelikož to z něj sálá na sto honů. Jsem teď spokojená. Jsme spolu už přes tři měsíce a možná se nám nechtěně podařilo i mimi. Ale víme, že se na sebe můžeme spolehnout, jelikož se známe a já se znám dobře i s jeho rodinou, které mě představil ihned na důležité rodinné oslavě a pokud mimi opravdu někde v tom bříšku je, tak budeme oba jen rádi.

Takže z toho vyplývá: Nedejte na vzhled. Není podstatný. Teď už vím, že nejdůležitější je to, co je uvnitř. I přesto, že to možná zní jako klišé :)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.1 bodů
 Váš příspěvek
 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 29.09.12 09:22

:kytka: Není to klišé :-) Je to svatá pravda. Já na to přišla už v 19ti že „hezouni“ nejsou pro mě.
Doufám že miminko bude krásně růst :kytka:

 
Kačka92
Kecalka 415 příspěvků 29.09.12 11:24

Přeji moc štěstí :)

 
K.Black  29.09.12 11:39

Hodně štěstí ;)
A mimochodem, ono i z hezouna se po 20 letech stane „obyčejný“ chlap :lol:

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 29.09.12 11:42

:potlesk: Přeju, ať ti to konečně vyjde. Ale za mě: JE to klišé. Vnější a vnitřní podoba osoby spolu vždy nesouvisí. Takže podle mě můžeš natrefit na různé kombinace, nejen hezký blbec, ale i škaredý blbec, stejně tak hezký fajn chlap i nehezký fajn chlap. Stejně tak se ženami. :nevim:

 
jediný andílek
Ukecaná baba ;) 1032 příspěvků 29.09.12 12:15

Přesně vím o čem píšeš. Toho svýho bych taky nevyměnila, je starší za pár let bude dědkovatět, ale je můj a snesl by mi modrý z nebe. a co je nejlepší, nepoužívá gel na vlasy :palec: Z nagelovaných pitomců jsem taky vyléčená :pankac:

 
Gogogo  29.09.12 13:04
Hezouny né :-)

Já nikdy právě nechtěla hezouna, a to proto, aby se mi po něm ženský moc neotáčeli.
Netroufám si říct, jestli můj přítel je nebo není hezoun, ale pro mě je to absolutně nejnádhernější chlap na celém světě.

Miluju, když ráno ještě spí, a já si ho můžu prohlížet a rozplývat se. Takhle už to trvá přes dva roky.

 
kyslík
Kecalka 111 příspěvků 29.09.12 13:11

Rčení je pradivé a i tvoje máma měla pravdu - musí na to ale každý prostě přijít sám… A důležité je, že jsi na to přišla, jsou lidi, pro které je vzhled to nejdůležitější celý život…
A jasně že existují také škaredí blbci a hodní spolehlivý hezouni, to je potvrzuje to rčení - na vzhledu nezáleží, ať je jakýkoliv… důležité je to, co je uvnitř… když je chlap hodný, spolehlivý, věrný, čestný a pak je ještě k tomu navíc hezký, je ta krása jen a jen fajn doplněk :-) Navíc pomíjivý, takže klást ji na první místo je velmi krátkozraké.

 
jeudi
Stálice 90 příspěvků 29.09.12 21:03

Jj je to tak :-)

 
pinkeee85
Ukecaná baba ;) 1689 příspěvků 30.09.12 01:55

Holky diky za komentare. Mimi zatim neni, dorazila MS bohuzel. Ale dame tomu cas a az bude ta spravna chvile tak to prijde, vim to :)

 
Lynette
Echt Kelišová 7585 příspěvků 1 inzerát 30.09.12 09:05

No před posledním odstavcem jsem měla chuť napsat: Kde nic není, neobjeví se to ani s věkem. Vybírat si pořád stejný typ chlapů… asi nepoučitelnost. A po třech měsících dělat závěry, že je to ten pravý - no nechci ti kazit radost, ale takový pocit jsem po třech měsících měla u každého a často se později ukázalo, o jakého blbce se jedná. Každopádně ti přeju aby to ten pravý byl a aby po roce nepřišlo další zklamání.

 
Loki01
Echt Kelišová 8733 příspěvků 30.09.12 11:04

Souhlasim s Lynnete.

 
Samamama
Kelišová 5466 příspěvků 30.09.12 12:30

Taky bych varovala před výroky „je to ten pravý“ po 3 měsících, to mají holky pravdu, že po 3 měsících je pravý skoro každý. Ale to neznamená, že ti nepřeju, aby to ten pravý nebyl, samozřejmě přeju a může být.
Já naštěstí měla odjakživa jasno, že hezouny nebrat, oni naštěstí odrazovali už chováním, protože ač to není pravidlem, v pubertě to dost často platí, že se chovají jako hovádka, páč to o sobě vědí, že se líbí (no aby ne, víme, co jsme my holky v pubertě byly schopné dělat, že :roll: ). Ještě upřesním, že nebrat hezouny neznamená vybírat obludy, mám hezkého manžela, ale „normálně hezkého“, jako hezouna si představuju asi to, čemu se dnes říká metrosexuál, prostě v nějakém směru na sebe přehnaně dbá (tím nemyslím, že se třeba denně myje nebo si čistí zuby ;) ).

 
mm4  30.09.12 17:13

Přeji hodně štěstí :)

mě osobně se osvědčilo - nebrat chlapa, který v koupelně tráví více času než já :mavam:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele