Nádherný zážitek aneb pastička...

zajic  Vydáno: 12.04.02

Malý příběh o tom, jak si i dospělý, poměrně inteligentní člověk může sám do pasti vlézti.

A tak jsme šli tedy navštívit MUDr. Marka, specialistu to na prenatální diagnostiku a kardiologii. Moc jsme se těšili, že si zase naše Klubíčko pěkně prohlédneme a tentokrát skutečně podrobně a z blízka a na nové fotečky atd. Příjemné prostředí, milí lidé okolo a prostě pohoda.
Uvelebili jsme se před obrazovkou UZ a…pak to přišlo… Najednou se koukáte ne na nějaké cizí obrázky, ale koukáte se do obličeje Vašeho miminka, které už vypadá jako skutečně „hotový“ člověk, vidíte tělíčko, ručičky, nožičky a najednou Vás přepadne neskutečný strach - hlavně aby bylo v pořádku…protože Vám najednou dojde, že to je opravdu to nejdůležitější na světě… A najednou se také projeví ten pocitový barometr jako na začátku těhotenství, ale v mnohem intenzívnější formě a rozhodně na straně štěstí, radosti a neskutečného strahu o tohle Vaše miminko.
A tak jsem se tak nějak rozklepala a zároveň ztuhla, koukala s vytřeštěnýma očima na monitor, oba jsme hltali každé slovo pana doktora, který popisoval co vidíme a kontroloval správnou funci, přeměřoval a vyhodnocoval - prostě „high technika“ - skoro jako zázrak.
Např. srdíčko, t. č. velikosti asi 8 mm jsme viděli jako super fungující mechanismus o velikosti tak 10cm na obrazovce včetně kolující krve v barvách. Nebo to maličké ouško… A plně nejvíce ze všeho nás dostal ten užasný obličejík. Tak ten bychom vydrželi pozorovat dost dlouho. Párkrát si Klubíčko taky zívlo. Jinak tam sebou docela mrskalo, mávalo ručičkama, kopalo nožkama. Prostě paráda… Pár čísel: Klubíčko měří asi 23,3cm a váží přibližně 505g.

Po odchodu z ordinace se mi ještě nějakou dobu podlamovaly nožky a snad i točila hlava. Nevím jestli to bylo z prožitku, hroznému strachu, který nás přepadl při kontrole všech těch maličkých orgánů anebo z toho nepopsatelného pocitu štěstí a úlevy, že vše vypadá v pořádku.
Když jsme nad tím později přemýšleli a znova si všechno vybavovali, tak jsme museli ocenit naši odvahu a pohodu s jakou jsme tam šli, v porovnání s tím hrozným neovladatelným strachem, který nás přepadl při spuštění monitoru a při pomyšlení, že není nikde a nikdy psána žádná samozřejmost, že je všechno v pořádku. Podruhé už tam člověk asi s takovou dětsky naivní důvěrou a pohodu snad ani nemůže jít.
Takže je to vlastně taková malá pastička, kterou si člověk sám pro sebe a navíc dobrovolně připraví. Ale v případě, že je vše v pořádku, je to skutečně nezapomenutelný a nádherný zážitek. Chce to asi pevnou víru v dobré a snad hodně štěstí…

Je to prostě zázrak, který se vymyká bežnému rozumu a chce se mi snad jen říct: DÍKY Bohu…nebo přírodě… nebo co já vím, ale to je opravdu jedno komu…

Přeji všem těhulím jen to dobré a samou radost a pohodu…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
bzb
Kecalka 135 příspěvků 21.09.04 22:52

ahoj

 
bzb
Kecalka 135 příspěvků 22.09.04 10:12

ahoj
ahoj
„ahoj“:[] ahoj

ahoj
ahoj
ahoj
ahoj
  1. ahoj

ahoj

ahoj

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček