Naivní káčátko - 38.týden

Naivní káčátko  Vydáno: 26.09.02

Ahoj holkyyy, no tak zbejvají dva tejdny… jémináčku… asi začnu používat ten mamčin výraz „už aby to bylo“ :)) Jiřinka mi poslala fotku Jíry a ten je tak slaďoučkeeeej.. já už taky ciiii :))))))
Hihi, ale včera v poradně říkala paní doktorová, že nám opička pořád ještě roste, takže to fakt asi nebude hned tak. Doufám, že se z ní nevyklube nějakej obřík, hihi, manžílek říkal, že to bude otesánek a všechny nás zbaští ham ham :))

Taky jsem si vzpomněla, jak jsme se tu bavily kolem 25. tejdne, že nám mazlíčci v břichách dávají hrozný rány.. tak tomu jsem se teď musela smát, po tom, co mi opička vrazila patu do pupíku a nechtěla jí dát pryč :)) Teda.. samozřejmě to není stopro, že to byla zrovna patička, žejo, mohlo to bejt klíďo kolínko nebo loket, kdo se v tom má vyznat :-)) Škoda, že pupík není průhlednej, kolikrát bych se ráda jukla, jak to tam zrovna vypadá :)

Teď zrovna manžílek kutí v pokojíčku.. musím vám to honem říct, mám z toho hrozitáánskou radost :) Mamka totiž ušila takový dva pruhy ze žlutýho šifónu, který jsme pověsili na kraj okna (takový jako šály dvě hihi) a manžel teďka ještě vrtá hmoždinky do zdi, protože kolem postýlky bude z tý samý látky nařasená taková žlutá ozdoba :)) Jéé a vypadá to hrozně hezoučky, je to hned takový zabydlenější :) Jojo, vždycky si říkám, že už je to všechno připravený a stejně ještě objevím něco.. :)) Například ještě nemám povlečený peřinky.. v pátek nám konečně dorazila matrace, takže teď ji ještě pořád větrám, pže poněkud načuchla tím igelitem.

Ale ještě pořád mi nějak nedochází, že za dva tejdny nám tu klidně může vřískat mrňavý miminko :)) I když by to bylo príííma.. nojo, to mám takový návaly :)) Hned se s ním chci už muchlovat, pak zas je mi líto přijít o pupík.. hihi :))

Jo a už mě přešlo polední spaní. Což je docela blbý, protože pak jsem večer tak šíleně utahaná a říkám si, že kdyby to začlo zrovna teď, tak v životě neporodím, nebo usnu uprostřed tlačení :)) Ale v to poledne prostě nezaberu. Aach jo :)) Jestli to nebude tím, že v jednu začíná „Mallorca“ - hehe to teď docela sleduju, to je ale úroveň, co? :))

Za dva tejdny naplánoval tchán zabijačku, ale prej už nám ani nebudou říkat, abysme jim s tím pomohli, protože co kdyby pak manžílek propás důležitou chvíli! :)) Hihi, tak mám docela radost, protože mezi námi - už jsem sice docela otrlá, ale přece jenom - je při tom hroznej smrad :)) Takže se letos uleju z krájení sádla a mletí paštiky jupíí :)) Hm.. ale taky nebudou řízečky z čerstvýho masa.. člověk nemůže mít všechno :o)

No tak já pádím za manžílkem, jestli při tom kutilství nepotřebuje pomoc (ehm, třeba slovní podporu nebo tak), takže se mějte holky a klucí a pište co novýho u vás :)))

A speciální pozdrav posílám všem už vyklubaným mazílkům :)))

Čaoooo :)))

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
PetraK2
Zasloužilá kecalka 591 příspěvků 26.09.02 07:37

Ahoj, moc Ti závidím, že už se Ti „to“ blíží. Já teprve končím 23 týden a nejradši bych usnula a vzbudila se až v lednu na termín. Sice to docela utíká, ale když se člověk těší, tak to utíkání není zas rychlý.
Přeji Ti, aby bylo všechno v pořádku.

Ahoj, PetraK

 
Ivik4
Závislačka 3152 příspěvků 26.09.02 10:57

Posílám nabízený překlad k olejíčku na masáž hráze od Weledy:
(Barčo, posílala jsem Ti to na e-mail, který jsi napsala, ale vrátilo se to jako nedoručitelné, tak nevím).

Ženský masážní olej ? příprava před porodem

Většina žen si přeje porod bez nastřižení hráze. Proto se rozhodnou pro předporodní přípravu ženskými masážemi, které zjemňují a zvlhčují.

Ženský masážní olej je přírodní, speciálně koncipovaný prostředek pro přípravu na porod. Masáže tímto přípravkem složeným z mandlového oleje a obohaceným vitamínem E zvyšují elasticitu ženské kůže (v tom místě, kde to budem potřebovat…!). Masáž zvyšuje krevní oběh a zlepšuje pružnost kůže. Přírodní směs přírodního éterického oleje je určená pro ženskou část těla.
Lahvičku držte při použití vertikálně, nikdy neprotřepávat.

Postup při masáži:

Masáž ženské oblasti může být prováděna ženou samotnou nebo partnerem třikrát až čtyřikrát týdně, pět až deset minut dlouho. K přípravě patří dojít si předem na toaletu a alespoň před prvními masážemi se vykoupat pro zvýšení krevního oběhu (např. s pří:,–(ou do koupele od Weledy) a zvláčnění kůže. Po zaujmutí pohodlné pozice naneseme palcem (když masíruje partner, tak jeho ukazováčkem) masážní olej Weleda , tím je kůže hlazena a masáž nezpůsobuje bolesti. Prst zatlačit dovnitř (do toho našeho otvůrku) po druhý kloub a rytmicky s jemným tlakem na dno pindiny (ponechávám kamarádčin výraz, asi pochopíte, o jaký orgán se jedná…) pohybuj ve směru hodinových ručiček od 3 do 9 hod. a zpět. S každou další masáží budete kůži a příslušné svaly cítit volněji a jemněji. Masíruj tak dlouho, až se dostaví pocit lehkého mrazení nebo tak něco (že by nějaké vzrušení?). Přitom kůži mezi vagínou a konečníkem jemně masírujte mezi palcem a prostředníčkem. Po masáži můžete zbylý olej omýt teplou vodou.

Používat od 34.týdne pravidelně.

Poznámka: Překlad může chvílemi působit krkolomně, ale kamarádce to Němec překládal do angličtiny (a ještě se u toho hrozně styděl!) a ona zase z angličtiny do češtiny, tak je nějaký zádrhel možný. Ale pochopit to snad lze.

Ahoj, Ivča, 34.t.

 
Ivik4
Závislačka 3152 příspěvků 26.09.02 11:05

Ahoj holky!!!
Velká gratulace Monče k narození mimíska!
Ráda bych si přečetla, jak to všechno probíhalo, ale nevím, jestli se mi to vbrzku podaří. Zítra totiž končím v práci a konečně nastupuji vysněnou (před)mateřskou dovolenou! Těším se, ale je mi smutno z toho, že se tady s vámi už nebudu moci tak často setkávát (sem tam zkusím zajít k manželovi do práce nebo do internetové kavárny, ale to už nebude ono - někdo mi u toho bude koukat přes rameno nebo tak…). Ach jo - setkávala jsem se tady s vámi všemi po několik měsíců, tak už jste skoro mé důvěrné kamarádky - a teď nebudu vědět, co je s vámi a tak… Hlavně všem přeju, ať vaše pokračující těhotenství probíhají v pořádku, hezky si to užíváte a mimískové v bříšku vám dělají jen samou radost. Manžílkové ať si vás hledí a hezky vás rozmazlují (aspoň občas-když maj tu světlou chvilku :-))) ).
Budou mi chybět ty sdílené pocity, podpora (když mě někdy někdo naštval) a díky za všechny rady a nápady.
Zítra sem ještě naposled juknu, tak pište, pište, pište, ať se ještě něco dozvím!!!
Zdraví vás
vaše kamarádka Ivča, 34.t.

 
Anonymní  26.09.02 12:08

Ahoj holky,
už delší dobu pročítám vaše komentáře a jen tiše závidím. Asi mezi vás ani nepatřím, ale potřebuju se aspoň trošičku vypovídat. Je mi 32 let, doma mám už dvě skoropuberťačky ( 12 a 9 ) a v bříšku devítitýdenní možná budoucí miminko. Proč to možná? Vše se stalo neplánovaně a bohužel manžel, ač děti miluje a vždy byl táta se vším všudy, dalšímu miminku se brání. Už měsíc bojuji sama se sebou, zda poslechnout, jít na přerušení a pak zbytek života litovat nebo za to malé bojovat, i když nakonec třeba zůstanu na všechno sama. Obě rozhodnutí změní náš, doteď velmi fajn, život a já nevím, co dělat. Bolí mě každý pohled na kočárek, závidím vám pozorné a starostlivé manžely a každý den se ptám - proč? Ne proč se to stalo, ale proč se tak brání přijmout dalšího človíčka do rodiny. Kdybych měla zdravotní problémy, kdyby naše finanční situace byla mizerná, možná bych neváhala, ale vždyť ani jedno není pravda. Ani nevíte, jak moc toužím po miminku. Holky jsem měla hrozně mladá, při obou jsem si chodila přivydělávat, abychom se nějak uživili a tak o nějaké mateřské dovolené jsem si mohla nechat zdát. Nyní je vše jiné, já jsem starší a tak strašně toužím po pochopení. S manželem není řeč, dokonce i moje mamka, která mi vždy byla velkou oporou, se tentokrát postavila proti mně a já nevím, kudy kam. V pondělí jsem byla na ultrazvuku a když jsem viděla mrňouska a slyšela jeho srdíčko, brečela jsem jednak štěstím nad tím zázrakem a zároveň žalem, že na tu radost nejsme dva. Nevím, co dělat, nevím kudy kam, ale vím, že to malé stojí za to. V úterý jdu k doktorovi a musím se rozhodnout. Manžel nechce o miminku vůbec diskutovat, v podstatě rozhodl za mě, ale já vím, že se toho malého vzdát asi nedokážu. Co bude dál? Smíří se s tím někdy? Odpustí mi toto rozhodnutí?
Omlouvám se za to množství pesimismu a už se těším až si u vás přečtu zase něco veselejšího. Mějte se moc hezky a vychutnávejte si mateřství se vším všudy. A taky lásku svých drahých poloviček. Boba

 
PetraK2
Zasloužilá kecalka 591 příspěvků 26.09.02 12:42

Mám kamarádku, která se kvůli prvnímu dítěti vdávala, takže to bylo dost hektický. Pak chtěla druhé mimčo, ale manželovi se nechtělo. Pro:,–(ila si to však i přes jeho nesouhlas. Dopadlo to tak, že ji nepomohl ani s plínama, ani k dítěti nevstával, prostě to pojal tak, že to dítě má ONA ne ON, protože on ho nechtěl. Ale čas a děti dokážou všechno. Dneska je holčina ve 4. třídě a tatínek ji zbožňuje stejně jako tu prvorozenou. A má kamarádka? Dneska je strašně šťastná, že má děti dvě, protože si to užívá, i když začátky byly těžký. Přeji Ti aby to u Vás mělo taky takový „happy end“.
 PetraK

 
Anonymní  26.09.02 12:48

Milá Bobo,
tvůj příspěvek mi vehnal jakožto normální ženské a navrch ještě čerstvé mamince slzy do očí. Možná budu strohá, ale taková já už jsem, něžná slůvka mi přes jazyk moc nejdou: bojuj, bojuj, bojuj! To maličké je i tvoje a pokud ty máš pocit, že se má narodit, tak se narodí. Neznám tvého manžela, ani tebe, ale myslím, že tvé rozhodnutí bude po pár dnech (možná týdnech) bouře respektovat a nakonec bude mít z maličkého (nebo maličké - co my víme) radost.
Vůbec ti nezávidím bezesné noci a dny plné nervozity, které asi teď prožíváš, ale držím ti palce a věřím, že bude po tvém, že rodina pochopí tvé přání a bude vás o jednoho víc.
Přeji hodně, hodně štěstíčka. Měla bych ohromnou radost (a ty asi ještě větší), kdybys v úterý p. doktorovi mohla říct: "Už jsem se rozhodla, můžete mi vystavit průkazku.
 Jana

 
Anonymní  26.09.02 13:07

Holky, moc děkuji. Vzhledem k tomu, jak prožíval moje bývalá těhotenství, je to těžké, ale taky si vzpomínám, jak to bylo krásné, když si ty uzlíčky štěstí vzal poprvé do ruky, jak se o ně staral, od malinka je koupal, hrál si s nimi a nějak si nedovedu představit, že i když by se to malé narodilo proti jeho vůli, že by ho dokázal zavrhnout. Snad ho neznám špatně, přece jen jsme spolu už čtrnáct let a dost jsme si toho jak dobrého, tak špatného prožili. Asi jsem potřebovala i vaši podporu, protože až mu budu ukazovat průkazku, a věřím, že budu, budu vědět, že se přece jen najde někdo, kdo mě chápe a podpoří mě. Nebude to lehké, ale budu bojovat. Snad mě nezlomí. Určitě se ozvu. Boba

 
Evca5
Povídálka 45 příspěvků 26.09.02 14:21

Ahoj Ivčo

To je škoda, že tu nebudeme mít příspěvky i od tebe. No je vidět, že se nám to pomalu blíží a těhulek ubývá a ubývá…
Přeji ti příjemné prožití posledních týdnů s bříškem ale hlavně zdravého a krásného mimíska. Měj se hezky
Ahoj Evča 32.t.

 
Semeda1
Povídálka 29 příspěvků 26.09.02 14:24

Ahoj Bobo,
moc ti fandím!!!
Jen tak dál, na chlapy se musí tvrdě :-))
Vážně si myslím, že když už se na vás usmálo tak obrovské štěstí, že v tobě začal klíčit další život, tak by jsi o něj měla bojovat až do konce. A u toho tvýho chlapa to může být jen takový ten prvotní strach (nebo oblíbená výmluva typu „já vypadám TAK SERIOZNĚ a teď mám chovat MIMINO?!“)
Držím palečky!!! Čauky Danča

 
Anonymní  26.09.02 16:10

Ahoj Bobo,

všechny komentáře Naivního Kačátka sleduji už asi půl roku.Ještě se neřadím k nastávajícím maminkám, ale přesto tyto komentáře ráda pročítám a nabírám už dopředu informace,jak to vlastně chodí. Jak jsem už řekla do této chvíle jsem jen pročítala.Tvůj článek mi ale nedá, abych Tě alespoň touto formou nepodpořila. Opravdu moc Ti držím palečky, aby vše dopadlo podle Tvých představ. Na manžela nedej a prosaď si svou. Uvidíš, že i on časem pookřeje a Vaše děťátko bude milovat stejně jako má rád Vaše děti a Tebe. Naopak si myslím, že on se pouze bojí a né, že by zarytě nechtěl. Promluv si s ním a řekni mu, že po děťátku nesmírně toužíš.Přesvěč ho, že teď byste si miminka užili mnohem lépe a intenzivněji, než když jste byli mladí.Budu moc držet palečky a dej o sobě určitě vědět ať to dopadne jakkoliv. Budu na Tebe myslet.

Dandule

 
Anonymní  26.09.02 16:32

Ahoj Bobo, bojuj o sve miminko, je to dar!!!Je to novy zivot v Tobe, ktery si zaslouzi mit sanci na zivot. Hodne stesti!!!

 
Anonymní  26.09.02 16:55

Ahoj,
nech si vysvetlit od manzela, co mu vadi na tom, ze vas bude pet. Vysvetli mu i Ty sve rozhodnuti. Rozhodni se ale Ty sama. Nikdy nevis, co se v budoucnosti stane, i kdyz se rozhodnes dle prani Tveho muze, nemas nikdy jistotu, ze bude stat vzdy po Tvem boku. Myslim, ze deti jsou dar, na Tvem miste bych se bala, ze budu jednou litovat, ze jsem jej neprijala.
LM 30 let , syn 10 mesicu

 
Anonymní  26.09.02 20:06

Ahoj mamči,

dnes vám ještě nic o nás nenapíšu - moc spěchám.

Ale přesto - v „káčátku-37.týden“ si můžete přečíst můj komentář o narození Patrika, kterej se v pondělí narodil Monči z Brna.

Já se ozvu asi o víkendu. Mějte se krásně.

Zatím pa

Andrea, 38. týden + mimi „naopak“

 
frndulka
Zasloužilá kecalka 698 příspěvků 26.09.02 22:37

Čauky holky!

Koukám, že se tu trošku pozměnilo osazenstvo a že Ti stálí už mají mimísky a moc nepíšou nebo odchízíte na mateřskou a není přístup k inetu…doufám, že budeme pokračovat i s mimískama a se starostma a radostma kolem nich…:o)))

Šimon teď spinká a mě se vůbec nechce, navíc čekám na taťku, který nám volal, že přijede za hodinu, tak si to tu zpříjemním s váma:o)).

Dneska jsme byli v poradně, Šimůnek přibral za 3 dny 220, doktorka z něj byla celá na větvi, že prý to je zbytečně moc. Ale já si to nemyslím, vždyť on byl drobek, měl porodní váhu 2,80. Ale abych to vysvětlila, začal mi přibírat po flašce, kombinujeme to s kojením, protože samotný kojení mu nestačí. Mlíka mám dost, ale náš mladej je línej tahat a usíná mi u toho. Tak mu buď dávám odstříkaný (což je docela pracný, než to nacrcám do tý lahvičky :o) ) nebo Nutrilon. No hlavně, že přibejvám a z toho kojení si hlavu nedělám. Jinak je to naše zlatíčko, je hodňoučkej, v noci spinká 7 hodin bez probuzení, pak se napapká a spí třeba ještě další 4 hoďky v kuse, takže zatím jsem vyspalá (musím to zaklepat). Přes den mi většinou spí venku na terase - i když poslední dny tam pobejval jen chvíli, jak bylo hnusně…Už jsme dokonale zvládli manipulaci s autosedačkou a jejím upevňováním do auta, tak už s ním vesele cestuju sama :o)) a kdybyste viděli, jak je v tý sedačce spokojenej :o))…teda aspoň se tak tváří.

Jizva už mě vůbec nebolí, už mizí i ty malinký stroupky, tak už začnu brzo masírovat. Ta doktorka udělala tu jizvu moc pěkně, je hodně nízko a udělala mi ten celosteh, takže až se to úplně zatáhne, tak to nebude skoro vidět. Nevíte někdo, kdy a jak začít se cvičením po císaři, jaký cviky jsou vhodný na bříško? Bříško mi docela splasklo, mám navrch 3 kg, tak jsem docela spokojená. Je to divný, že je to bříško teď takový měkoučký, narozdíl od toho tvrdýho balónku, když tam ještě byl mimísek :o)). Jak tu pročítám teď ty komentáře, najednou mi to připadá divný a hrozně dávno (i když je to jen 16 dní) a nevím, co k tomu psát…tak já už budu radši psát o Šímovi :o)).

Mějte se krásně, užívejte si ještě bříšek a my „mamčí“ těch našich zlatíček.

Pápá Frnďulka Martina + Šimůnek (16dní)

 
Anonymní  27.09.02 09:33

Ahoj Boba,
nedá mi to nenapísať ti, pretože ti vôbec nezávidim tvoju situáciu. Možno sa v niečom bude podobať môj príbeh tvojmu, možno nie. Ja som tiež chcela hrozne dieťatko, ale manžel akosi nevedel nájsť odvahu. Tak som ho presvedčila, že na prvý raz sa to nemusí podariť, no a nakoniec sa podarilo a ostala som tehotná. Manžel mi to nevyčítal,ale nebol ani nadšený. Proste to prijal tak, že som chcela dieťa, tak ho budem mať. Ja som sa tešila určite viac ako on na to malé. Narodila sa nám krásna dcéra a vtedy sa manžel zmenil. Krásne sa o ňu staral, myslím, že sa do nej zbláznil. Dokonca po roku, keď som sa musela vrátiť do práce, on zostal s ňou doma. Teraz má naša malá 2 roky a manžel si to nevie doma vynachváliť. Malú zbožňuje a nedá na ňu dopustiť. Pri rozhovoroch o druhom dieťatku nechce ani počuť, ja by som strašne ešte jedno chcela, ale až keď malá bude mať asi 6 rokov, potom ho zase presvedčím. Takže Boba, určite bojuj, ak by si ustúpila a išla na interupciu, možno by bol manžel spokojný, ale ty by si určite nebola šťastná, hlavne ak tvoje srdce po tom dieťatku túži. Nepíšeš, či by chceli tvoje dcéry súrodenca, možno ak by sa oni pridali na tvoju stranu, bolo by to pre manžela o to jednoduchšie.
Zdraví Alena + dcéra 2 roky(a_linka@y­ahoo.com)

 
Anonymní  27.09.02 11:29

Milá Bobo, určitě se nedej! Je Ti teprve 32, spousta holek se v tomto věku vdává nebo zakládá rodinu. Už se asi opakuju, ale chci abys věděla, že tu máš velikou podporu. Já si taky myslím, jako ostatní, co Tě podpořily, že si Tvá rodina nové miminko oblíbí. Myslím, že pokud by ses rozhodla, že jej nechceš, budeš si to do smrti vyčítat. Teď Ti taky mohou pomoct určitě v něčem Tvoje dcery, třeba to pro ně bude i dobrá škola do budoucna, i když se budou tvářit otráveně a že je to nezajímá. Určitě se nevzdávej, držím Ti moc palce, hodně štěstí a dej o sobě ještě vědět!
Lenka, 31.t.

 
Anonymní  27.09.02 19:23

Ahojky Bobo,
vždycky , když něco takového slyším, okamžitě mi naskočí : Chlapi přicházejí a odcházejí, ale děti zůstávají. Jasně si uvědomuju, že bez nich by to nešlo a jsem šťastná,že jednoho mám doma,ale..... Víš,zažila jsem dobu, kdy jsem byla nechtěná, partner mě opustil a já v životě neměla nikoho.Jako by pro mě všechno skončilo.Teď, kdyby se nedej bůh něco takového stalo, už mám pro co žít. Bojuj !
papa , myslím na tebe Klára + Adam (35.týden)

 
Barcaz
Kecalka 108 příspěvků 27.09.02 20:07

Ahoj, to jsem ráda že se nedáš. Chtěla jsem ti jen napsat, že přítelova sestra si nechala od svých rodičů dítě rozmluvit (asi kvůli penězům, nevím) a když jíb teď pozoruju, jak se má k našemu Kryštůfkovi, vidím, jaká by z ní teď byla skvělá máma, přestože tvrdí, že už by to nechtěla. Ale zajímalo by mě, co bude dělat dál se svým životem, když žije s rodiči a se svým synem (17 let) a každý večer všichni jen sedí u televize, kouří a vykládají si - o čem?? Nevím, ale přijde mi, že by měli ten život radostnější a plnější, kdyby se to miminko narodilo. Barča

 
Barcaz
Kecalka 108 příspěvků 27.09.02 20:12

Ahoj Frnďulko, tak to ti závidím, já bych takhle spavé miminko taky brala… Přístup k netu mám, ale Kryštůfek mi ho pravidelně „odpírá“. Jsem ráda že se máte fajn. Koukáš se na Vrabčákův deník tady na E-miminu? Jinak mě už to přijde taky dávno - 6 týdnů!! Barča

 
Adika1
Nováček 7 příspěvků 27.09.02 22:29

Ahoj Boba,
je mi líto, že prožíváš takovéhle období. Možná by se našlo nějaké řešení. Zkus si o tom s manželem promluvit- zvážit všechna pro a proti. Zkus mu říct co to pro tebe znamená a ať ti on řekne na to svůj názor. Myslím, že není dobré pokud manžel řekl ne a hototvo, nemůže rozhodnout za vás oba- respektive za vás tři (anebo pět:-) ) Co na to vaše dcery?
Budu Tobě i tomu malému držet palce.Vždyť si vás vybral!!Podívej se kolik lidí nemůže mít děti a ono si vybralo vaší rodinu- asi vědělo proč to dělá. Určitě se ozvi jak Vám to dopadlo.
Hodně síly…Adika+Adam 1rok

 
Evca5
Povídálka 45 příspěvků 28.09.02 14:04

Ahoj holky

U nás se nic nového nedělo, tak skoro není co psát. Mimísek si pořád pěkně hoví v bříšku a já si akorát představuju jak tam asi leží. Někdy když prapodivně kope (na různých místech) tak si říkám, že tam asi je nějak zkroucený nebo co, že to takhkle zvládne :) Taky by se mi líbilo, jak psalo Káčátko, kdyby bylo bříško průhledný abych se mohla na mimíska podívat :)

Byla jsem si koupit nějaké ty potřeby pro sebe, tak třeba ty jednorázové kalhotky jsou docela fešácký:)) Ještě mi chybí koj. podprsenky a mělo by to už být všechno.

Poslední dobou se mi i špatně spí. Odpolední spaní mě přešlo ale večer stejně nemůžu usnout. A v noci se i několikrát vzbudím, takže spaní teď nic moc. Už se to asi moc nezlepší. Ale je to docela dobrá příprava, až příjde mimísek na svět, tak toho v noci asi taky moc nenaspím.

Tak holky já se půjdu napapat a pak asi projít. Dnes je tam docela hezky. Užijte si zbytek víkendu.
Ahoj Evča 32.t.

 
Edita
Povídálka 16 příspěvků 28.09.02 17:41

Ahoj Bobo,
tyky jsem vždycky Kačátko jen četla, ale Tobě odepíšu. Je mi taky 32 let a čekám své první děti - dvojčátka. Necítím se na to vůbec stará, naopak cítím, že teď je to správné období, kdy jsem schopna si to užít a ne mít pocit, že o něco přicházím. Tvůj dopis mě skoro rozbrečel. S chlapama je někdy fakt těžké pořízení. Moje sestra řešila podobnou situaci jako Ty. Dvě děti už měli a čekali neplánované třetí. Nakonec se rozhodla, že si dítě nechá a byla šťastná. Myslím si, že pokud podlehneš manželovu přání, nikdy mu to neodpustíš. Zkus ho dotáhnout na ultrazvuk, aby to vaše mimčo viděl a třeba ho to taky dostane. To totiž dostane každého. Moc a moc Ti držím palce a určitě napiš, jak to všechno dopadlo.
Edita, 36. týden

 
Anonymní  29.09.02 10:56

Ahoj Martino Frndulko, tady Jiřina, stále anonymousová :o)

asi Tě následujícími řádky moc nepotěším (a taky nechci vypadat za chytrou) ale myslím, že s tím přikrmováním z flašky neděláš dobře a podřezáváš si pod svým kojením větev. Nevím jak je možný, že Šimonovi kojení nestačí, když píšeš, že máš mlíka dost. S líným miminkem, který u kojení usíná, mám bohatý zkušenosti (i když jsou Jírovi teprve 3 týdny). My jsme s hrozným trápením strávili celý první týden v porodnici, každý kojení pro mě byla psychická muka, měla jsem depku, že svý dítě nedokážu nakrmit, taky jsem si zaslzela. Naštěstí v Motole byly báječný sestřičky, který mi vysvětlily, že prostě se miminko pít z prsu naučit MUSÍ a když je takhle líný, musím být moc moc trpělivá. Prvních několik dní byla některá sestřička celý kojení u mě, pomáhala mi za prvé narvat mu to moje obrovský prso do pusinky tak, aby se přisál, a pak jsme ho různým lochtáním a štípáním budily, aby pil. Jíra měl porodní váhu ještě o 10 dkg nižší než tvůj Šimon, k tomu byl o 5 týdnů nedonošený a ještě měl žloutenku, kvůli který strávil 4 dny na fototerapii (nevím, jestli jste to taky absolvovali, je to takový „solárko“, kde leží miminko jen v plenkách, svítí se na něj a je mu teplíčko) a to mu na lenosti jen přidalo. Zkus být trpělivější, přikládat ho častěji, já jsem mu zpočátku dávala klidně každé 2 hodiny a i dnes vydrží v noci i ve dne 3, max. 3 a půl hodiny. Já vím, z flašky je to mnohem pohodlnější, navíc v noci se pořádně vyspat taky není k zahození, ale kojení je opravdu to nejlepší co mu můžeš dát a za to ta trocha nepohodlí určitě stojí. Konec konců, k tomu přece ty ňadra máme, ne? :o))
Jinak chápu, že odstříkávání je hrůza, nevím jak ostatní, ale já to prostě neumím. Odstříkávala jsem zatím pouze jednou, a to 3.den v porodnici, kdy se mi nalily prsa a Jíra to ještě nestíhal vypít. Po asi půl hodině jsem nacrcala (tenhle výraz se mi fakt líbí :o) nějakých ubohých 50 ml, spolubydlící mi půjčila odsávačku, ale kromě bolesti jsem z ní nevymáčkla vůbec nic :o) a tak jsem se rozhodla, že než odstříkávat tak to radši vydojím ve sprše :o)) Naštěstí pak se nabídka vyrovnala poptávce a od té doby to nebylo potřeba. Kolik Jíra vypije, tolik se mi zase utvoří, takže je to príma. Úplně mi stačí, když musím nastříkat mlíko na lžičku, abych mu do ní nakapala kapičky. Nevím jak je to možný, ale z tý bradavky mi crčí několik pramínků a každý míří jiným směrem a v jiný síle :o)
S těma prsama si vůbec užívám. Když kojím v leže na boku, tak to horní nepoužívaný se mi vždycky nějak sveze a z tý podprdy vyleze … No je to síla. Navíc bych potřebovala velikost E, ale u Tima mají pouze do D (aspoň mi to tvrdili) takže docela bojuju. Ale Jíra je spokojený a to je nejdůležitější :o) Včera byl úplná šelmička, vrčel mi u toho a drápal, až jsem se smíchy za břicho popadala :o) Ale krom těchto „technických“ problémů mám prsa úplně v pořádku, žádný ledování, odstříkávání, mazání bradavek … prostě vyndám a pijeme :o) Jinak přibíráme asi 20 dkg týdně, porodní váhu měl Jíra 2,7 kg, pak klesl na 2,5, po týdnu měl 2,6, po 14 dnech 2,8 a ve 3 týdnech už něco málo přes 3 kg. Což dle doktorky je úplně v pořádku.

Mimochodem, asi před 2 měsíci tady proběhl článek o kojení - myslím že se to jmenovalo „maminky, nebojte se nekojit“, kde se objevila v komentáři nějaká holčina, která docela drsně sepsula všechny maminy, které kojení vzdávají. A měla sakra pravdu.
Držím palce, ať se správně rozhodneš pro to, co je pro vás opravdu nejlepší a ať vám Šimon dobře roste.
Jiřina s Jírou (3 týdny)

 
Anonymní  29.09.02 10:59

Další emiminkovský kluk je na světě !

Včera mi psala Kačka, že ráno v půl osmé se jim narodil Kryštof, má něco přes 3,5 kg a 52 cm. Určitě napíše jaké to bylo.
Takže Kačko, obrovská gratulace a ať jste šťastní stejně jako my.
Jiřina + Jíra

 
mimatko
Povídálka 22 příspěvků 29.09.02 13:05

ahoj těhulky!!!
chtěla bych vás poprosit a zeptat se jestli náhodou nevíte o nějaké těhulce, která čeká mimčo a má vrozenou srdeční vadu septa defekt síní. moc by mi to pomohlo. díky moc

 
Barcaz
Kecalka 108 příspěvků 30.09.02 14:05

Připojujeme se ke gratulaci k dalšímu miminku Kačce a Kryštůfkovi
Barča + taky Kryštůfek

 
apolennka
Povídálka 20 příspěvků 30.09.02 15:07

ahoj Bobo,myslím,že k dané situaci by se měla vyjádřit celá tvoje rodina.Nejen manžel, který říká ne,stejně jako tvoje mamka.Mám pocit, že vaše holčiny jsou dost velké na to, aby taky mohly říct svůj názor.Na druhou stranu bych stejně dala na svůj instinkt, který by jednoznačně říkal - chci miminko!!!! Pokud sis dřívější těhotenství a mateřskou dovolenou vůbec neužila, máš teď šanci.Těžko se radí,ale jednoznačně jsem na tvé straně :-) Doufám,. že nám ještě dáš vědět, jak to vše dopadlo…
Měj se moc hezky.
Apolennka

 
frndulka
Zasloužilá kecalka 698 příspěvků 30.09.02 20:54

Ahojky Jiřko,

nemyslím, že by mě Tvoje řádky nepotěšily, jsem ráda, že jsi to popsala tak jak to je…Myslím, že Tvůj Jíra byl zpočátku v tom pití asi jako Šimon. Sestřičky říkali, že je to tím, že je docela malej, narozenej o 2 týdny dřív a žloutenku jsme měli taky, byl jeden den na té fototerapii. A prý s tou žloutenkou jsou ještě spavější. Tou flaškou jsem taky nebyla nadšená, ale doktorka nám to přikázala, protože týden měl stejnou váhu - vlastně i o něco nižší. Porodní měl 2,80, když jsme šli domů, tak měl 2680. A po týdnu u doktorky měl 2640. Přitom jsem ho na kojení budila přes den každé 2-3 hodiny a pořád mi u toho usínal a pil málo. Tak jsme mu 3 dny na noc přidávali flašku, po třech dnech jsme se byli zas zvážit a Šíma přibral 220g, což je docela dost za 3 dny. Ale nechal si říct a najednou pije jako ďáblík a mlíko mu teče všude :o)). Navíc u toho začal dělat různý divný zvuky - funí, chrochtá, kníká, hltá :o)). Taky mě ze začátku hodně bolely bradavky a dost se mi prsa nalívala, takže jsem musela odstříkávat, a najednou je to všechno vpohodě…bradavky se zahojily, nic nebolí a mlíka se tvoří asi tolik, kolik Šímovi stačí. Takže jsem ráda, že jsme to zachránili, možná to nebyla jen jeho vina, asi to bylo oboustraný než jsme se „sladili“ :o)))).
Tak zatím papa a já Ti půjdu napsat taky něco k Vrabčákovi :o))

Martina + Šimon

Vložit nový komentář