Naivní představy prvorodičky o mateřství

kolistka  Vydáno: 15.02.13

Jako správná postarší prvorodička, znalá z množství informací na internetu, jsem věnovala každou chvilku brouzdání, čtení diskuzí a chytrých článků. K tomu přidejte rady kamarádek, literaturu, nejlépe lehce alternativní, i dobře míněné rady maminky a babičky a máte velmi nevyrovnaný koktejl.

Výsledkem přeinformovanosti bylo, že jsem měla v některých věcech zcela jasno, například:

1. při porodu nebudu křičet, bolest ostatní určitě přehánějí
2. své dítě budu mít u sebe ihned
3. budeme bez dudlíku
4. kojit budu co nejdéle, ale neudělám ze sebe živý dudlík
5. nebude s námi spát v posteli
6. nenechám si změnit život, dítě se přizpůsobí mému
7. budu používat látkové plenky
8. udržím dítě na zdravé stravě bez sladkostí co nejdéle
9. budu dítě nosit v šátku

Už vedle mne leží spící druhorozený, tak mohu všechny výše uvedené body uvést na pravou míru. Ať chci, jak chci, každé dítě je jiné a je třeba se situaci přizpůsobit.

1. Nepřeháněli to, v pravdě v průběhu porodu jsem už nic neřešila a prostě řvala, a to jsem si myslela, že mám vyšší práh bolesti. Teda u toho prvního to bolelo, pochopitelně jsem si přála přirozený porod bez medikace a bylo mi to umožněno. Ten krásný druhý, byl rychlý a křiku třeba nebylo. Moc jsem si přála rodit doma, také proto, že jsem byla u jednoho domácího porodu přítomna, ale sama jsem odvahu neměla, také rodina a okolnosti tomu nenahrávaly.

2. Dítě č. 1 mi bylo na chviličku přiloženo a následně odneseno. Po ztrátě krve jsem bohužel opravdu nebyla schopna se postarat o dítě a částečně jsem to i uvítala a pak toho litovala. Než jsem mohla mít dceru stále u sebe na pokoji, uběhlo skoro 17 hodin. Nevím, jestli narušený bonding může být příčinou jejího neukojitelného hladu po fyzickém kontaktu. Ještě teď ve třech letech ho potřebuje dost a dost. Již v porodnici se projevilo, že položím-li spící dítě do postýlky, ihned se probudí. A to se s ní táhlo dál. Dítě č. 2 po porodu, odstřižení a krátkém přiložení dali na vyhřívané lůžko, na mou žádost mi umožnili zahřát si ho na svém těle, až se zpotil. Po celou dobu šití jsem ho mohla mít u sebe. Prozatím usíná i sám a nemá problém být chvilku bez kontaktu.

3. Dcerka již v porodnici bez prsa řvala a jediné chvíle klidu byly při sání a chování. „Milá“ sestra mi vynadala, že ji mám v posteli, ať ji dám zpět do postýlky na tvrdý monitor, poslechla jsem a miminko opět řvalo, hmmm. Kojila jsem každé dvě, tři hodiny a pokaždé hodinu, mezitím jsem chovala. Jiná sestra naučila mimi cumlat si ruku a doporučila dudlík, jinak se jím stanu já sama. Tak pro zachování vlastního psychického zdraví, jsem při odchodu koupila první dudlíček. Teď jsou malé tři roky a je to stále její kamarád, od odstavení i větší než dřív. Nepomohla ani nabídka výměny za vánoční dárky. No tak co, asi má stále sací reflex :-) A druhé dítě? Dudlík plive, jen výjimečně ho vezme na milost. Zato si rád cucá celou ruku nebo hadříky.

4. Především opravdu každé dítě je jiné a je nesmysl snažit se zapadnout do tabulek a průměrů. Mnohokrát jsem byla přesvědčována, že mám kojit maximálně 20 minut, více není nutritivní sání. A víte co? První holčička potřebovala ke spokojenosti a prospívání na spodní hranici hodinu. Naštěstí měla i lékařka rozum a nenutila příkrm. Na ty hodiny se sajícím a sladce usínajícím miminkem vlastně ráda vzpomínám. Občas jsem přečetla kus knihy, viděla film a hlavně si užívala blízkosti. S kojením jsem vydržela skoro do dvou let, hlavně kvůli uspávání (to nám pořád moc nejde). Psychicky jsem se připravovala a děsila, že i druhé dítě bude mít podobné potřeby. Nedokázala jsem si představit hodinové kojení a k tomu tříleté dítě. A světe div se, jak rychle na svět syn přišel, tak rychle se i napije. Stačí mu v průměru 6 minut! Bála jsem se, jestli mu to bude stačit, ale on se naopak pohybuje spíše na horní váhové hranici. A to mám prsa menší, než malá A. Páni výrobci kojících podprsenek bohužel o takových případech neslyšeli, tak jsou mi i ty nejmenší stále velké.

5. První dítě jsem zodpovědně ukládala do postýlky na spaní, ten řev a nové uspávání stále do kola jsem vydržela tři týdny. Hlavně v noci to bylo na mašli, začínala jsem chápat, proč některé maminky mohou v takovémto oslabení vlastnímu dítěti ublížit. Jsem k nim už shovívavější. Má záchrana byla dula, která mne doprovázela k porodu, a při návštěvě doma mi předváděla kojení vleže, nechápu, proč to v porodnici nešlo a nedoporučovali to. Od té doby jsem kojila v noci vleže, a pokud jsem u toho neusnula, zkoušela jsem dítě vracet do postýlky, většinou se probudilo, brzy jsem i to přestala zkoušet. Tak se naše miminko přestěhovalo do naší velké postele a zůstalo tam 2 roky a 4 měsíce. Zvykli jsme si a vyhovovalo nám to. Párkrát zázrakem usnula ve své postýlce a naopak já jsem nemohla spát nervozitou. No a co myslíte druhé? V posteli jsem kojila už v porodnici a doma samozřejmě sdílí naše lože. Ale kupodivu je schopen sám a bez křiku ve své postýlce usnout.

6. Ha ha ha, nenechám si změnit život? Nic už není jako dřív. Počínaje prací, sporty, cestováním a sexem konče. Všechno se přizpůsobilo dětem, hlavně život ženy, muži to mají snazší, ale zase šediví ze zodpovědnosti uživit rodinu.

Neznamená to ovšem, že jsme se vzdali všech koníčků, s trochou úsilí od šesti měsíců jezdíme na kole i s mimi, v osmi už spala ve stanu, v jedenácti jsme s ní jezdili díky vozíku na běžkách. Vozík mi také umožnil více pohybu, něco běhu bez potřeby hlídání. A naše velká pomoc, babička i děda, mi umožnili návrat k práci, i když nezvládám stejné porce jako dřív. Nejsem schopna nebo ochotna věnovat jí tolik času co dřív.

Ještě se přiznám, že jsem se dlouho s mateřstvím nemohla srovnat a občas tohoto rozhodnutí i litovala. Zkrátka nejsem ten typ, co by se mateřstvím cítil naplněn. Byla jsem šťastná, když jsem na chvíli utekla odpočinout si do práce. Už se těším na další zakázku, a to budou synkovi čtyři měsíce. Miluji své děti, to ale neznamená, že je ráda občas neodložím do dobrých rukou. O to více je potom ráda vidím.

Další věc, která doznala značných změn, byla má schopnost sbalení se k odjezdu. Dříve jsem byla do 20 minut připravená k odjezdu kamkoliv, na divoko do lesa, nebo do New Yorku. S prvním miminem a manželem za zády s hodinkami a hláškami: „před hodinou jsme měli vyjet“, se mi to moc nedařilo, také má vyrovnanost byla ta tam. Připočtěte hormonální výkyvy kojící ženy a máte mne plačící a pobíhající mezi hladovým kojencem a taškou s plenkami a náhradním oblečením s výkřiky: „radši nikam nejedu“. Zpětně se divím, proč to bylo tak těžké, asi nezkušenost a taky stres z manžela, i když, a to je zajímavé, si on myslí, že mi připomenutím odjezdu ještě v posteli, pomáhal.

7. Průzkumem látkových plen jsem také strávila dost času, i jsem byla na přednášce s demonstrací. Nakoupila jsem výbavu a od konce šestinedělí prala, sušila a tak pořád dokola. Ale ejhle, objevil se nečekaný problém, o kterém nikdo nepsal, což se divím, že bych byla jediná. Kolem šesti měsíců se holčička stala nepřebalitelnou. Nebylo možné udržet ji na zádech, na čtyřech už začala zdrhat, no zkuste kluzkému hadovi dát plenku se separačkou, zajistit snappi a ještě nandat svrchňáčky. Bývalo by asi bylo řešení dávat plenky kapsové, nebo AIO, ale tenkrát se mi zdály moc drahé. Zkrátka jsem to vzdala a byla jsem ráda, že na ní nějak přilepím alespoň papírovku. Chlapeček je zatím líný kliďas, snad vydržíme déle, když už tu výbavu mám.

8. Udržte dítě daleko od čokolády byl pro nás příliš těžký úkol. Vždyť mi ji milujeme. V těhotenství mi miláček jako dárek přivezl pětikilovou Nutellu. Na večery s ní a Herculem Poirotem budeme dlouho vzpomínat, také to byly poslední klidné večery ve dvou, kdy jsme měli ten luxus, že jsme usnuli kdykoliv a spali, jak dlouho bylo třeba.

9. Šátkování je jedno z mála předsevzetí, které se splnilo. Dcera usínala nejlépe v šátku vázaném na kolíbku. Nosila jsem ji tak do šesti měsíců. Pak jsme postupně zařadili vertikální úvaz a později nahradili šátek ergo nosítkem. Nosili jsme minimálně dva roky. Na náročnější výlety přibyla také krosna, tu malá miluje. Synáček kolíbku nesnášel, blinkal. Díky tomu jsem velmi brzy začala s vertikálním nošením (po nastudování všemožných studií). Malý se nosí rád, ale mám pocit, že ještě radši se natáhne v posteli.

A závěrem: zapomeňte na tabulky a naslouchejte sobě a hlavně miminku. Jak z tohoto deníčku asi snadno pochopíte, nenechám dítě vykřičet, rve mi to srdce. Považuji se za savce a třeba i opici, ta je miminku také stále k dispozici a tabulky o růstu, době kojení a rytmu dne taky neslyšela.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.7 bodů
 Váš příspěvek
 
Viktorka Maxikova
Kecalka 141 příspěvků 15.02.13 00:50

:potlesk: krásný článek ;-) děkuji, očekávám narození prvního miminka

 
ncc1701
Echt Kelišová 7943 příspěvků 15.02.13 01:10

Tohle by si mely precist vsechny ty, ktere jakykoli ustupek ze svych predsevzeti povazuji za lenost. A pritom samy deti nemaji.

 
Narovnako
Kelišová 5108 příspěvků 15.02.13 06:57

Krásný deníček, snad si ho budu pamatovat až uvidím na testíku // a nezmagořím :mrgreen: :mrgreen:

 
vranka1050
Kecalka 443 příspěvků 15.02.13 08:25

Ahoj moc krásný deníček. Tak naše malá má 5 let.Do tří let vyžadovala večer i když byla na jedlá láhev s mlékem 250 ml jinak neusnula.Do 3,5 let jsme měli dudlík pak odešel a nebyl potřeba. A plínky na noc jsme měli do 4,5 let.To jsme se nemohli odnaučit pak přišel zlom a bylo po plínkách. A to jsem si říkala na nejvýš do 3 let.Za to jsem jí ale nemohla trestat máme to v rodině od manžela on sám se po čurával do 5 let a neteř ještě déle. Teď čekáme druhé a už si žádné představy nemám. Jo v posteli byla taky do 2 let než měla vlastní. :D :D :D :D :D

 
skoromamuška
Závislačka 4646 příspěvků 15.02.13 08:54

No přiznám se že mě deníček pobavil ale v praxi mám jiné zkušenosti a to ty že pokud to předsevzetí opravdu naplnit chce mamina tak to dokáže :) nebo si nedávat předsevzetí. :lol:

 
Uživatel je onlineireeenka
Ukecaná baba ;) 1553 příspěvků 15.02.13 09:00

1. při porodu nebudu křičet, bolest ostatní určitě přehánějí
:mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

Obdivuju všechny, které neřvou jako tur a naprosto nechápu :mrgreen:

 
Juterka
Závislačka 4234 příspěvků 15.02.13 09:58

Krásné, vtipné a hlavně ze života :palec:! Jsem zvědavá, kolik se změní mých „plánů“… :lol:

 
unity
Kecalka 167 příspěvků 15.02.13 10:13

Super deníček. Jsem zvědavá jak u nás, čekám druhé a s první dcerou v určitých věcech nebyl problém (usínání, příkrmy, nová větší postýlka…). Vždycky si tak nějak zvykla a přijmula vše bez problémů :srdce: :dance:
Uvidím, co druhé :lol: nedělám si naděje, ani si nic raději nepředstavuji a nemaluji (a když už, tak spíše beru v úvahu ty horší scénáře :) )
jo a dcera je taky tulící typ a to jsem ji měla po porodu u sebe skoro celé ty 2 hodiny, takže bonding s tím podle mého nemá co dělat :mavam:

 
natyber
Závislačka 4093 příspěvků 15.02.13 10:17

Kásně napsané :lol: dnešní svět mateřství je zahlcen tolika informacemi, měřítky, mírami a instrukcemi až mi jde z toho hlava kolem a pak se ani nedivím matkám že šílí pokaždé když se miminko nějak divně hýbe, nebo zase nehýbe v břiše, když divně pláče, a proč vlastě pláče, jak to že neleze, jak to že už zvedá hlavičku vždyť to nesmí atd. Medicína je sice dnes na špičce o čemž si naše babičky mohly nechat zdát, ale dle mě měli krásnější, šťastnější a klidnější těhotenství i mateřství neboť jak je v deníčku napsáno nezáleží na tom co kde píšou ta opice to taky nečte :potlesk: :potlesk: :potlesk:

 
chatwenna  15.02.13 10:22

Chtela bych jenom neco rict k tomu rvani pri porodu :) Nechci machrovat, ale kriceni pri porodu silene vysiluje, navic se tlaci do hlavy, misto do zadku, zena se nesoustredi na dychani a tim padem jsou kontrakce jeste horsi - tohle vsechno jsem vedela diky segre zdravotnici a ja opravdu ani nepipla a to jsem mela oxytocinove kontrakce ctyri hodiny po minute… Dodneska to nechapu, kdyz ja rvu i u trhani oboci… Ale muj porodnik rikal, ze jen proto ze jsem drzela hubu a dychala, jsem se nakonec otevrela a mohla rodit normalne ;) Takze budoucim rodickam: NERVETE!! :)

 
natyber
Závislačka 4093 příspěvků 15.02.13 10:27

@chatwenna :pankac: já zas neřvala neb jsem si říkala že sice je to můj porod, ale nemusí o něm vědět každý kdo stojí v blízkosti 100 metrů od porodnice, možná jsem trošičku pípla ale řev to nebyl, souhlasím že to určitě vysiluje :potlesk:

 
Kaculatko
Extra třída :D 11744 příspěvků 15.02.13 11:15

Ja jsem si tedy zadne plany nedelala, myma rukama proslo uz dost deti na to, abych vedela, ze kazde je jine a mnohdy je tedy zbytecne rikat si co jak chci udelat driv nez to dite vlastne poznam. Nas syn si o vsem rozhoduje sam, za pul roku zivota uz si par navyku zmenil aniz bychom to nejak ovlivnovali… nez jsem ho poprve drzela v naruci ubehl od porodu tyden, byl v inkubatoru a i tak si vydrzi sam „hrat“ na dece, ve vlastni posteli atd., takze potrebu kontaktu bych tomu nepripisovala. Na zacatku se v noci budil po trech hodinach, zhruba dva mesice to tak bylo, pak ze dne na den prospal celou noc a od te doby uz to tak 4 mesice praktikuje. Uspavani se nam za ten pul rok zmenilo uz nekolikrat, nejdriv usinal pri kojeni a stacilo ho prendat do postylky. Potom se to zmenilo a pred nocnim spankem potreboval nosit a houpat, i kdyz pres den usinal v klidu sam. Ted je to zase tak, ze ho staci polozit a usne sam. Tak jen cekam, kdy se to zase zmeni a co nas jeste ceka :-) Na zacatku plival dudlik, ted dudla hlavne pred spanim, nekdy ho ale i tak vyplivne a usne, takze netusim jak moc ho vlastne potrebuje, ale kdykoliv se nudi, tak si strka palec do pusy, coz je podle me horsi. A tak bych mohla pokracovat jeste dlouho, je asi lepsi nemalovat si moc budoucnost, aby clovek pak nebyl zklamany (hlavne ze sebe), a brat vse tak jak to prijde.

 
Skytafka
Závislačka 4164 příspěvků 15.02.13 11:19

Moc pěkný deníček :) Moje představy o výchově taky již krátce po porodu vzaly za své ;) Ale co bychom pro své miláčky neudělaly :mavam:

 
Veras82
Závislačka 2583 příspěvků 15.02.13 12:00

Super deníček :palec: u nás je to podobné…postýlku máme v podstatě na odkládání vyžehleného prádla :mrgreen:

 
BLeaa  15.02.13 12:04

Moc hezky napsané. :) Mám doma 12ti denní holčičku, a skutečně to také tak začínám poznávat. :)

 
aleba
Ukecaná baba ;) 1200 příspěvků 78 inzerátů 15.02.13 12:21

Ahoj, hezky napsané. A nejsi sama komu prsa plandaly v té nejmenší kojenecké podprsenkce :lol: Výrobci by opravdu měli udělat i velikost -A!

 
petramrk
Ukecaná baba ;) 1950 příspěvků 15.02.13 13:51

Krásně napsáno a ta výstižnost :)
:palec:

 
Kajuli
Ukecaná baba ;) 1770 příspěvků 15.02.13 14:46

Hurá :) Já jenom čekám, kdy se ozve nějaká supermatka, co nás tady všecky požene až na sociálku :mrgreen: (nadsázka, opravdu) Ale bayhc přidala i svou trošku do mlýna, dcerce je 19 měsíců:
1. při porodu nebudu křičet, bolest ostatní určitě přehánějí
Jé, jak já jsem řvala :mrgreen: teda ne pořád, ale jednou to ze mě prostě muselo… Zvlášť když jsem měla velice „příjemnou“ PA

2. své dítě budu mít u sebe ihned
To jsem si vyčítala hodně dlouho, bohužel zdravotní stav ani jedné prý neumožňoval, abychom spolu byly hned, dostala jsem ji jenom na prsa, nepřisála se (jak by taky, když ji jedna sestra držela, řvoucí a druhá mi rvala prso z košile) a pak ji šli ošetřit. :cert:
3. budeme bez dudlíku
vydržela jsem to asi 3 měsíce. Pak to nešlo
4. kojit budu co nejdéle, ale neudělám ze sebe živý dudlík
Díky stresu jsem kojila necelé 4 měsíce :cert:
5. nebude s námi spát v posteli
A nebude a nebude :) Malá na to nikdy nebyla, jako miminko chvilku a ne na celou noc, ale později vyžadovala svůj klid.
6. nenechám si změnit život, dítě se přizpůsobí mému
Půl na půl, cestujeme tak jak jsme zvyklí, volnočasové aktivity jsou velice baby-friendly, takže tohle se mi asi splnit povedlo
7. budu používat látkové plenky
Nebudu, to jsem si naštěstí ani neříkala (a protože látka vs. jednorázovky jsou tady hodně ožehavé téma, svůj názor si nechám pro sebe. Aneb toleruji, nevnucuji, když je mi vnucováno, koušu :mrgreen: )
8. udržím dítě na zdravé stravě bez sladkostí co nejdéle
manželova babička i maminka chtěly první příkrmy sladit, stejně tak mléko… Dostaly OD NĚJ takovou čočku, že už se víckrát neopovážily :mrgreen: Jediná dovolená sladkost jsou červené bebe sušenky, ale velice zřídka. A na Vánoce perníčky bez zdobení
9. budu dítě nosit v šátku
A dodnes nosím :mrgreen: Je to náš nejoblíbenější dopravní prostředek, jsme skladné, dostaneme se všude… A malá se ke mně krásně tulí, nosím ji odzačátku na břiše (kvůli kdyčlím, měla třmínky), vydrží tak libovolně dlouho, i teď si tam občas pospí… Akorát se nesmím dostat ke vzorům šátků, to bych je chtěla skoupit všecky, jak jsou nádherné :mrgreen:

Takže když to vezmu kolem a kolem, buďme realisti, každé dítě je jinačí a my můžeme jenom korigovat a místy zatínat zuby :mrgreen:

 
Almatka
Kelišová 5895 příspěvků 15.02.13 14:47

@skoromamuška??? Kdyby si předsevzetí dávala jen ta, co se dají plnit, neříkalo by se tomu předsevzetí, ale plán :|

Příspěvek upraven 15.02.13 v 14:52

 
Beveron
Povídálka 15 příspěvků 15.02.13 14:54

Úžasný. poznala jsem se tam. taky jsem někdy litovala zda jsem neměla být bezdětná, jelikož se nedokážu až tak „obětovat“ a zapřít…ale ty děti za to stojí, čekáme druhé a je mi jedno jak to bude…co bude a kdy bude..hlavně si to chci užít..je to naposledy.

 
jediný andílek
Ukecaná baba ;) 1032 příspěvků 15.02.13 15:34
:potlesk:
 
neprihl. Hobitka  15.02.13 16:51

No, fakt se modlim, aby u druheho ditete bylo take patrne zlepseni. Taktez vyplnuji anketu :mrgreen:

1. při porodu nebudu křičet, bolest ostatní určitě přehánějí
No, byla jsem tak vyflusla, ze na nejaky rev nezbyvaly sily. Ja si teda spis rikala - porodim prirozene, po 70 hodinach kontrakci (i kdyz prvnich 24 hodin to byla jeste celkem brnkacka) jsem skoncila na akutnim cisari…

2. své dítě budu mít u sebe ihned
Prinesli mi malou na 5 minut po 4 hodinach na JIP, odskrtli si, ze saje a pak az po 12 hod… Taky bez kontaktu se mnou neda ranu…

3. budeme bez dudlíku
tak to jsem si nerikala, diky Bohu za tento vynalez

4. kojit budu co nejdéle, ale neudělám ze sebe živý dudlík
Zviratko se v 8 mesicich ze dne na den odstavilo, ale i tak me obdivuje cela siroka rodina, pak malokdo do dotah aspon pres sestinedeli

5. nebude s námi spát v posteli
A vetsinou nespi, akorat abcas ma dva tri dny, co jinak nespi, ale jinak aspon v noci spi sama.

6. nenechám si změnit život, dítě se přizpůsobí mému
To jsem si nastesti nerikala.

7. budu používat látkové plenky
Pouzivam castecne.

8. udržím dítě na zdravé stravě bez sladkostí co nejdéle
zatim se dari, mala je mala, ale k piti zna zatim jen vodu

9. budu dítě nosit v šátku
a nosim, nejuzasnejsi vynalez :lol:

 
JaniceB
Extra třída :D 10537 příspěvků 15.02.13 16:57

Vyborny denicek…normalne je nekomentuji, ale tenhle me opravdu pobavil a taky mi neco dal…Moc diky! :palec:

 
LouLou  15.02.13 19:36

Plany jsou na nic, nasleduj instinkt. ;)
nekdy mam pocit, jestli se ten bonding malinko neprecenuje. Prvni, dceru, vaginalnim porodem jsem mela u sebe par hodin po porodu a pak mi ji nosili co tri hodiny na kojeni, nemohla byt se mnou na pokoji ale i tak jsem si ji nuchnala docela dost, po tu dobu v porodnici. Skoro dva mesice mi prorvala…pak to preslo a osamostatnovala se uz normalnim tempem, neni zadny mamanek. Druhy, syn, sel ven cisarskym rezem a poradne jsem si ho podrzela az za daleko delsi dobu, o poradnem pomazleni ani nemluve, az co jsem se mohla zacit hybat a vstavat a i tak to bylo tezsi nez poprve.Ted ve 4 mesicich je naprosto klidne, hodne dite, pohodar, co si vydrzi hrat dlouhou dobu sam a rozhodne na mne nevisi ;)

 
NikSo
Ukecaná baba ;) 1482 příspěvků 15.02.13 19:53

Krásný deníček..mám pocit jako by jsi psala o naší rodině :palec:, i když druhorozený syn ještě není na světě.. ;)
je to krásné. :kytka:.a jsem ráda že i tady na emiminu se zadaří občas natrefit na maminu která pochopila že tabulky jsou debilním výmyslem lékařů a že dítěti nic nenahradí láskyplnou náruč rodičů.. :hug: opravdu pravdivý deníček..držím palce do dalšího života..papa :mavam:

Příspěvek upraven 15.02.13 v 19:55

 
Jadla
Zasloužilá kecalka 523 příspěvků 15.02.13 20:03

Mám sice zatím jen první mimi, ale podepisuji. S prvním výčtem bodů i tím, jak postupně odpadávaly nebo se osvědčovaly. I když látkuju a nešátkuju :)

 
Hanka-L
Ukecaná baba ;) 1403 příspěvků 15.02.13 20:22

Moc hezky napsáno :potlesk:

 
barčatěhulka
Kecalka 108 příspěvků 15.02.13 22:40

:srdce: :srdce: krásný článek :hug: :kytka:

 
dašule8
Zasloužilá kecalka 991 příspěvků 15.02.13 22:52

Čekáme prvorozenou holčičku a tenhle denáček mi dal hodně! A strašně za něj děkuji :potlesk:. Nejvíc se mi líbí hned bod číslo jenda. Já si říkám když tělo bude potřebovat řvát, tak budu řvát. A tak to mám v úmyslu se vším.

 
pevam
Kecalka 101 příspěvků 15.02.13 22:52

Holka jak já tě chápu :) :mrgreen: život a dítě tě naučí a člověk sám zjistí, že realita je úplně jiná než ta co se píše :D

 
Elata
Závislačka 3823 příspěvků 16.02.13 00:24

Já mám klona! 8o Přiznej se, že seš já?? První porod děs, malou mi odnesli, už v porodnici byla hysterka, co nemohla od maminky, nedejbože naznačit, že bych ji položila.. hysterické lepidlo je stále (za dva týdny 6 let..)..druhý porod krásný, báječný, syna jsem si šlohla pro sebe okamžitě a vydala asi za půl hodiny s tím, že jen opláchnout, obléct a fofrem vrátit.. je to pohodář, od porodu se ozval opravdu jen, když ho trápilo prázdné bříško a cosi v pleně.. vysmátý pohodář je stále - dnes půl roku. Šátek je můj nejlepší přítel. Když si jdu lehnout a malý spí v postýlce, jsem schopna hodinu a půl ležet a čumět do blba, než se vzbudí. Jakmile je u mně a přicucne se, spím jak zabitá. Přiznávám se, že abych se vyspala, beru si ho už do postele rovnou, bez něj u mě prostě nespím, jsem nervozní a „něco“ mi chybí. Dceru jsem poctivě ukládala do postýlky v noci první tři měsíce.. pak jsem jednou vyčerpáním usnula s ní v posteli a už jsme tam zůstaly. Mladého jsem už v porodnici vytáhla ze zavinky, zachumlali jsme se spolu a spokojenost absolutní. Jako jediný rozdíl jsem našla asi v tom látkování, na to já nemám nervy a čas a po prostudování diskuzí jsem došla k tomu, že sic podporuju vše co nejvíc přírodní, tak tohle není moje cesta.. ale všichni látkující mají mou absolutní podporu!

No čumím. :) :kytka: :hug:

 
kolistka
Povídálka 50 příspěvků 16.02.13 10:19

Milé maminky, jsem ráda, že jsem některým „mluvila z duše“. Překvapilo mne kolik z vás to má podobně a Elata snad úplně stejně. Velkou dávku nadhledu a dobrou náladu přeji všem.

 
mismurka
Závislačka 2821 příspěvků 18.02.13 13:48

Pěkný deníček :potlesk:

 
Althya
Ukecaná baba ;) 1748 příspěvků 1 inzerát 18.02.13 14:55

Pekne napsano, je pravda, ze kazde dite je jine a je treba si to udelat po svem. Ale jsou nektere zasady, ktere fakt drzim, treba to, ze dcera od 12 mescu spi sama v pokojicku. Ona spi celou noc a ja s od te doby konecne vyspim. Jednu dobu mi taky usinala v me posteli pri kojeni, snazila jsem se ji prenaset do jeji postylky, ale kdyz se u toho vzbudila, tak cele znova a pak uz jsem dalsi probuzeni neriskovala:-)Ted je ji 17 mesicu a cokoladu sice ochutnala, ale jinak na jeji zdravou stravu opravdu dbam

 
Daduse08
Povídálka 31 příspěvků 19.02.13 06:55

Tak přesně takhle působí na maminky osvěta, časopisy, diskuse a moudré rady :-D Ale upřímě..kolik z uvedených předsevzetí je něčím dobrých pro mimiska? Ony nám ty dětičky dávají jasně najevo že na ty naše chytré předsevzetí nám z vysoka…:-D
Stejně jsou to všechno jen výmysly pro maminy jak si zjednodušit život a starost o mimi. Koukněme na naše babičky…rodilo se jako na běžícím pásu, na pokoji v porodnici 20 maminek, děti viděli jen na kojení a rozbalene poprve až doma. O nějaké přehnané péči ať už zdravotní nebo rodičovské se taky proti dnešku mluvit nedá a co…naši rodiče vyrostly ve zdravé, inteligentní jedince co se ve světě neztratí. Takže jediným doporučením je spokojenost vašeho miminka. Proč mu brát dudlík když mu dělá dudlání dobře, proč ho trápit řvaním v postýlce když je mu dobře u vás v posteli, proč se stresovat jestli kojim týden nebo 2 roky nebo nestíham prát plinky a proto mam radši papírové…není lepší spokojená máma co se na své dítko usmívá? Říká se že děti mají přirozený reflex a podvědomé chování jim přirozené. Skusme ho poslouchat a ne jim vnucovat to co chceme my…já čekám za měsíc své 3 dítko a vim 100% že žádnýma tabulkama ani rádoby pravidlama se řídit nehodlam :P prostě si to s mým mimiskem nastavíme jak nam to bude přijemne :mavam:

 
eginka
Kecalka 455 příspěvků 19.02.13 17:04

1. při porodu nebudu křičet, bolest ostatní určitě přehánějí
Som kricala a nestydim sa za to

2. své dítě budu mít u sebe ihned
Prveho hned dali do inkubatoru a prvy krat som ho prilozila po tyzdni, druha bola u mna hned :-)

3. budeme bez dudlíku
Obe deti nemaju dudlik

4. kojit budu co nejdéle, ale neudělám ze sebe živý dudlík
Prveho som kojila do 1.narodenin, druhu tiez sa chystam odstavit za 2 mesiaca, ked jej bude rok. Na zaciatku kojenie vzdy trvalo hodinu, ale po sestonedelii 10minut kazde prso a hotovo.

5. nebude s námi spát v posteli
U prveho som to dodrzala, ale u druhej spanok bol lakomejsi :-) na staste od 5. mesiaca moja cera spala celu noc a v postelke.

6. nenechám si změnit život, dítě se přizpůsobí mému
Rada im budem sa venovat a prispusobit svoj zivot, za chvilku aj tak prijdu domov iba prespat sa :-)

7. budu používat látkové plenky
Papierove vzdy mi boli blizke ;-)

8. udržím dítě na zdravé stravě bez sladkostí co nejdéle
To stale mam, asi kvoli tomu ze ja nemam rada sladke. Raz za tyzden dostane kus cokolady od nas, a to nepovazujem za selhani. Ked nie, tak nie, a moj syn to berie. Pre obe moje deti podstivo varim domace jedlo, prikrmy tiez.

9. budu dítě nosit v šátku
Satka mi sa zdala byt komplikovana, mame nositko a to nam uplne staci

 
Mirca85
Povídálka 28 příspěvků 04.07.13 08:36

Perfektní deníček :potlesk: Hodně se v něm vidím :lol:

 
DenisaW
Kecalka 158 příspěvků 10.09.13 22:48
:lol:
 
Mysak.75
Kecalka 136 příspěvků 18.10.13 07:43

Perfektní, jako by to bylo skoro celé o mě, zlepšílo mi to po ránu náladu:-)))je neuvěřitelný, jak může být každý sourozenec jiný, to se mi potvrzuje dnes a denně! starší syn: dudlík dudlal bez problémů, v noci se budil 1× na kojení, byl ochoten vzít si lahev, abych mohla jít večer posedět s kamarádkama, nevyžadoval spaní v posteli, přes den v kočárku pěkně spal - a starší dcera? dudlík fuj, flaška fuj, celou noc živý dudlík máma, přes den občas milostivě zamhouří očko na 2× půl hodiny:-)a předsevzetí? s dvouletým a miminem je lze těžko dodržovat, včera dostal starší proti vzteku sušenky, a místo oběda, který nechtěl, jogurt, který naopak vyžadoval…no a byl aspoň chvilku klid…

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček