Najednou je všechno jinak

Charlie13  Vydáno: 10.12.11

Ze všech stran pořád slýchám nářky typu: „Se mnou se osud nikdy nemazlil“, a podobně. Já jsem nic takového nikdy říkat nemohla. Všechno mi vždycky vycházelo tip ťop, a to byla velká chyba.

Je to přesně tak. Osud si mě pěkně rozmazlil a já věděla, že mi vždycky všechno vyjde. Mám prostě štěstí, a tak se mi to líbilo. Zatímco se moji kamarádi už na základce předháněli, kdo má víc alergií, kdo je astmatik a komu už budou brzo dělat umělé zuby, já byla zdravá jako řípa a byla jsem za to šťastná. S rodiči mám krásný vztah a už v 17 jsem se seznámila s „tím pravým“, i když nepřijel na bílém koni, jak jsem si to vysnila :)

Samozřejmě, že i mou osobu za život potkalo několik nepříjemností jako úmrtí v rodině, pár jizev na těle atd., ale kdo si tím neprošel. Můj bezchybný život byl ukončen v září 2010. V tu dobu jsem naprosto propadla cvičení. 4× do týdne jsem chodila mučit tělo do posiloven, na plavání a nebo na zumbu. Během tří měsíců jsem se mohla pyšnit postavou, která ztratila 16 kg a vůbec mě netrápil fakt, že tolik kil dole za tři měsíce může být pro tělo i nebezpečné. A taky že bylo.

Jako každý měsíc jsem po dobrání platíčka HA čekala na příchod menstruace, ale tentokrát marně. Nepřišla po třech dnech jako obvykle, ani po týdnu, ani po dvou. Začala jsem propadat panice a myslet v tu chvíli na nejhorší - „Jsem těhotná? To ne!“. Den po téhle myšlence už ale tak dlouho očekávaná „návštěva“ dorazila. Jenže s ukrutnými bolestmi břicha. Neváhala jsem a zašla ke své obvodní lékařce, která mě poslala na gynekologii. Doktor mě vyšetřil a když zjistil moji váhu a porovnal ji s váhou při předchozí návštěvě, dostala jsem pěkně vyhubováno a přednášku o tom, co všechno mi to mohlo způsobit a ať se nedivím, že mi menstruace meškala. Dostala jsem nějaké prášky a vše se mělo další měsíc srovnat. A opravdu srovnalo. V říjnu už menstruace přišla tak jak měla a já začala žít opět svůj skvělý a dokonalý život.

Jenže měsíc nato se mé iluze rozpadly jako domeček z karet - přišly opět velké bolesti břicha a mě čekalo spoustu vyšetření s nepříliš optimistickou diagnózou. „Máte dysplazii děložního čípku - jednoduše řečeno předrakovinový stav“. Svět se mi otočil o 360°C. „Jak je to možné? Všude publikují, že tahle rakovina je způsobená častým střídáním partnerů a já mám už víc jak 3 roky stejného?“. Opravdu jsem to nechápala, ale pan doktor mi vše trpělivě a ochotně vysvětlil: „To je mýtus. Stačí Vám jeden partner za celý život a můžete být nakažena virem HPV. To se stává, ale přišli jsme na to včas, takže se nemusíte bát. Za nějakou dobu budete v pořádku.“ Věřila jsem mu.

Odešla jsem domů za svým přítelem, který mi byl v tu chvíli obrovskou oporou. Na internetu jsme si společně pročetli informace o této nemoci a také způsoby léčby. Přede mnou byla další vyšetření (ultrazvuky, biopsie, vyšetření krve…) a po novém roce jsem seděla opět na gynekologii. Doktor mě nechal posadit se naproti němu a jeho pohled mě opravdu děsil. „Slečno X“ začal „vy máte partnera, že ano?“ - „Ano.“ odpověděla jsem a netrpělivě čekala, co přijde.

„Jde totiž o to, že stav Vašeho děložního čípku není takový, jaký bychom si ho představovali. Časem bude nutná jeho amputace. Nejedná se o příliš vážný zákrok, ale může se stát, že už potom nebudete mít šanci donosit miminko. A proto bych Vám doporučoval počít co nejdříve. Operace nebude nutná ihned. Několik měsíců to počká, ale nadbytek času také nemáte. Chápete co Vám tím chci říct? "Co? Ale vždyť jsem hrozně mladá!?“ opravdu jediná věta, kterou jsem ze sebe v té chvíli byla schopná vydat. „Je Vám 21 let. To je ideální věk pro početí a hlavně ve vašem případě Vám nikdo nezaručí, že šanci na vlastního potomka budete mít ještě za 5 let. Chápu, že to je velký krok a musíte vše v soukromí zvážit, hlavně i s partnerem. Netlačím na Vás abyste mi tu řekla ihned své rozhodnutí.“

Ještě aby jo. V mé hlavě proudily miliony toků různých myšlenek. Skoro se mi rozskočil mozek. Nevěděla jsem, co mám dělat. Zvedla jsem se, hlava se mi zatočila. Dítě a teď? Nemáme vlastní bydlení, kariérně se mi neskutečně daří a před sebou mám další možnost růstu. Opravdu se to nehodí, ale na druhou stranu zase vím, že s partnerem děťátko do budoucna chceme, jen jsme si to plánovali tak po pětadvacítce a ne o 4 roky dřív. S doktorem jsme se domluvili na dalším termínu za týden. Máme týden na to se rozhodnout, zda chceme udělat takhle velký krok nebo vsadíme život našeho budoucího mimíska do loterie. Vyjde to po té operaci nebo ne? Byl to náročný den a jak se říká, ráno moudřejší večera.

Druhý den mi všechno přišlo jednodušší a jasnější. Po probuzení jsme s přítelem zůstali v posteli a začali všechno probírat. A najednou jsme zjistili, že není o čem mluvit. Vlastně je už rozhodnuto a oba chceme to samé - RADĚJI TEĎ NEŽ NIKDY! Jdeme do toho! Nebude to lehké, ale mrňous nám za to stojí a navíc - kolik párů to už zvládlo v našem i v nižším věku. A jak to všechno pokračuje? O tom ráda povyprávím příště ;)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Katchi
Echt Kelišová 8919 příspěvků 10 inzerátů 10.12.11 08:26

Ahoj a gratuluju k rozhodnuti :palec: drzim palce, aby to vyslo a uzivala sis jak tehotenstvi, tak nasledneho materstvi.
Co se tyka dysplazie, tak ja bych to nevidela tak cerne. Zalezi, jaky mas stupen a jak dopadla biopsie. Ja si tim prosla pred par mesici. Mela jsem stredne tezkou, byla jsem na konizaci, spatnou tkan odstranili beze zbytku a nic nebrani dalsimu tehotenstvi. Konizace se da udelat nekolikrat, nemusi se cipek hned odstranovat cely (samozrejme podle rozsahu poskozeni). Takze hlavu vzhuru a preju hodne stesti.

 
atominnka
Generální žvanilka 20911 příspěvků 10.12.11 09:58

Ahoj, super rozhodnutí. Kamarádce doporučili také otěhotnět co nejdřív(ale nevím přesně proč), bylo jí 18, v 19 se jí narodil chlapeček:-) Budu držet palce, ať vše dopadne dobře :kytka:

 
evcav
Závislačka 4435 příspěvků 10.12.11 10:22

Ahojky, gratuluju k rozhodnutí :-)))) aať jsi v pořádku :-)))

 
PetaP
Neúnavná pisatelka 19208 příspěvků 10.12.11 10:24

Moc pěkný deníček i když s nepěkným obsahem!
Přeji Ti spoustu sil zvládnout nemoc a gratuluji k rozhodnutí pro miminko. Je to super, hodně štěstí :hug:

 
Kajuli
Ukecaná baba ;) 1751 příspěvků 10.12.11 11:42

Pěkněnapsaný děníček, je mi líto, čím sis musela projít :( Jenom ti chci říci, ať se rodičovství nebojíte, já jsem před měsícem oslavila 21. narozeniny, mám pětiměsíční dceru a neměnila bych ani za nic. Občas to je sice trochu těžší, protože já i přítel prezenčně studujeme VŠ a on do toho pracuje, ale když se na nás Eliška podívá a začne se nahlas smát, stojí to za všechny obtíže :)

 
Betty1981
Kecalka 275 příspěvků 10.12.11 20:45

Ani já bych to neviděla tak černě, mám ten samý problém, ale s dítětem se to vlastně vyřešilo za mně…Měla jsem jít na zákrok v květnu, nikdo mě nestrašil, že nebudu moct mít děti, jen, že je riziko, že čípek nedoroste do té míry, že bych udržela těhotenství. Já ale neměla partnera, takže bych se ani „radši pro dítě“ nemohla rozhodnout. Pak jsme se se nějak sešli po roce s bývalým přítelem a skončili jsme v posteli. Vzhledem k tomu, že jsem si byla jistá, že ovulaci jsem měla před pár dny, jsme neřešili ochranu…a ejhle, měla jsem jít na operaci hned po menzes a ta nikde…příznaky, jak když to mám dostat, jsem měla tři dny, pak už mi to bylo divné a dva dny před operací jsem měla pozitivní test :-O Sice jsem na vše sama, i když už jsem starší, ale pokládám to za zásah osudu, byla to moc velká souhra náhod, aby to byla náhoda :mrgreen: Možná to byla moje jediná šance na dítě…
Strach jsem z téhle situace měla velký, ale všechno má řešení, obzvlášť, když jsou na to dva a mají se rádi, takže bych se toho nebála ;) Držím palce…

 
barvik
Závislačka 3483 příspěvků 10.12.11 21:18

Ahojky, moc ti gratuluju k rozhodnutí.
Přesně to samé jsem si vyslechla před rokem v srpnu. Bylo mi 20, studovala jsem VŠ, v práci se mi dařilo, s přítelem necelý rok. Konečně se mi začalo dařit a najednou tahle rána… Pro miminko jsme se také rozhodli hned, dnes můžu chovat svou čtyřměsíční holčičku a neumím si představit život bez ní. Nějaká kariéra je mi ukradená. A hlavně stav děložního čípku se mi po porodu výrazně zlepšil, takže se možná konizaci i vyhnu, ačkoliv počítám s tím, že se to vrátí.. ale jedno miminko už doma mám a to stojí za vše :srdce: Držím ti palce!

 
Uživatel je onlinejellyy
Stálice 89 příspěvků 10.12.11 21:19

rozhodli jste se správně, „raději teď než nikdy“ :palec: :kytka: :kytka:, opravdu ten mrňous za to stojí :dance: :dance: :dance:

 
fialína
Závislačka 4531 příspěvků 10.12.11 22:22

Držím pěsti, ať jsou ty děti aspoň dvě a čípek se drží :-). Myslím, že je to správné rozhodnutí, řeknu ti, někdy si říkám, že to ty naše mamky v tomhle měly jednodušší, když otěhotněly ve dvaceti a moc nad tím neuvažovaly, my to odkládáme a jak to pak dopadá…

 
MajdaT27
Kecalka 111 příspěvků 11.12.11 10:44

Drzim vam palce a preji hodne stesti,uvidis,ze miminko vam prinese do zivota jen a jen samou radost a budes za to vse casem vdeca. :palec: Vzdyt neni nic hezciho nez byt maminka v mladym krasnym veku.Ma kamaradka porodila v 20let.a jak je to hezky divat se na mladou maminku ?Lepe rozeznas maminku od babicky…tak,ze hodne stesti a zase dej vedet jak ti to vse dopadlo a jak se vam dari pracovat na detatku… :potlesk:

 
nikita066
Extra třída :D 13195 příspěvků 11.12.11 10:45

Pěkný deníček a moc fajn rozhodnutí. Jak spousta holek tady, tak jsem si tím taky prošla, ale já to vzdávala, 3roky jsme se snažili o miminko a nic - mezitím 3zákroky. A nakonec mi našli ještě srůsty a po odoperování se povedlo, mezitím partner odešel, ale za mého broučka (i když těhu bylo šílenství) jsem šťastná a čípek vypadá, že se taky polepšil.
Přeju pohodový průběh a jen samé kladné zprávy

 
vlastovka385
Zasloužilá kecalka 694 příspěvků 11.12.11 11:30

Amputace děložního čípku?????? Proboha jaký doktor Ti to řekl? Jedná se o konizaci, což je vyjmutí postižené tkáně, dneska se to dělá maximálně šetrně, aby nebylo ohroženo další těhotenství. Pokud Ti řekl, že můžeš počkat, tak jsi určitě neměla karcinom. Stačí se podívat na Internet, tam je informací hafo. A není ani důvod spěchat s těhotenstvím, pokud se to podaří odstranit celé a čípek se zhojí, můžeš si těhotenství plánovat podle libosti.
Já jsem po biopsii a čekám na výsledky, mám syna a druhé dítě bych chtěla až tak za cca rok až dva, už je mi 37 let, tak jsem se o tom bavila s doktorem a on mi řekl, že se tou konizací nijak nezvyšuje riziko, že nepočnu nebo nedonosím.

 
barbara21
Echt Kelišová 7711 příspěvků 11.12.11 14:00

ty jooo, úlně jsem se rozplakala.. jasně že to zvládnete!!! (je mi taky 21 a za pár týdnů zž budu žmoulat mrnouska v ruce) strašně vám přeji mnoho štěstí a zdravíčka :hug: :hug:

 
Corinaa  11.12.11 23:14

Charlie, držím Ti palce, ať má Tvůj příběh šťastný konec. Jen jsem se musela pousmát nad větou „Svět se mi otočil o 360°C“ I kdyby jsi myslela 360°, tak vlastně je vše v pořádku - udělala jsi dokonalé kolečko a dostala jsi se zase tam, kde jsi byla na začátku, tedy opět máš svůj bezchybný život … možná Tvoje podvědomí zapracovalo a naznačuje Ti, že vše dobře dopadne - držím Ti palce!

 
Charlie13
Povídálka 40 příspěvků 12.12.11 10:53

Všem Vám moc děkuju za podporu a za předání zkušeností se stejným zdravotním problémem! ;) U toho doktora to bylo složitější. Nakonec ve všem nehraje roli pouze ta dysplazie, ale to je na dlouhé vysvětlování. Prostě si se mnou zdravíčko trošku pohrálo, ale věřím na šťastné konce. Určitě brzo napíšu pokračování ;)
A přeju hodně štěstíčka a zdravíčka s Vašemi děťátky! Ať přináší jen samou radost ;)

Corinaa: No vidíš, to mě ani nenapadlo :-D Dobře, oprava :-D Tak se to otočilo jen o 180°ale teď už se to pomalu rozbíhá k těm 360°a snad to tam i doběhne :)

 
MeloryNox
Kelišová 5249 příspěvků 14 inzerátů 15.12.11 10:41

To je dobřéé! :D

 
jelihanka  15.12.11 13:43
Vždyť je to vlastně úplně v pořádku!!!

Z fyziologického hlediska je to naprosto v pořádku mít ve tvém věku dítě! To jen ta naše blbá společnost v nás vytvořila dojem, že musíme vybudovat kariéru, koupit byt, procestovat celý svět a pak teprve možná dítě. Mě je 30, za měsíc rodím, opouštím skvělou kariéru i když to moc bolí a je pro mě těžké se s tím vyrovnat, tak jsem za to ráda. Přišlo to nečekaně, ale aspoň jsem se nemusela trápit s tím, že by to nešlo. Hlavně ať jste spolu s partnerem šťastní a vydržíte spolu!!!!

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele