Náročné těhotenství

Magnificata  Vydáno: 14.10.11

Rozhodla jsem se s vámi podělit o svůj deníček. Je o mém těhotenství, které nebylo zrovna pěkné, ale výsledkem byla moje krásná dcera Veronika.

Otěhotněla jsem takřka ihned, když jsme se začali snažit. Byla jsem moc překvapená, vůbec jsme to nečekala. První test neukázal nic a další jsem si udělala až po týdnu, když jsem si říkala, to už není možné, proč jsem tak unavená a bolí mě prsa.

Nicméně cca v 5. tt jsem začala krvácet, moc jsem brečela, myslela jsem si, že jsem potratila. Začínala jsem mít už radost z těhotenství. Naklusala jsem k doktorce a ta mi povídá: No nevidím to moc nadějně, vidím tam jedno plodové vejce a obrovský hematom hned u toho. Budete si přát interupci? Já: He…? Ona: No to víte, teď budete zbytečně vystresovaná a nedopadne to nejspíš dobře. Když vám to vyndají, tak můžete otěhotnět brzy znovu a nemít problém s hematomem. Já (odpůrkyně potratů): No to opravdu ne… Ona: Přijďte za 14 dní, uvidíme, co tam uvidíme :-)

Nabrali mi krev a za 14 dní jsem přišla znovu. Ona: No to HCG máte neuvěřitelně vysoké. Je to nějaké divné, jsem zvědavá, co tam budete mít dnes. Když mi tam koukala, vyvalila oči a říká: Jejda, já jsem se spletla, to druhé nebyl hematom, ale druhý plodový obal, to je dvojče! Ale zatím to vypadá, že životaschopné je jen jedno. Uvidíme za 14 dní. Za dalších 14 dní opět naklusám na gyndu a zde se dozvím, že tam je už jenom jedno, ale tomu bije srdce jako zvon :-O

Těhotenství šlo dobře, až na nějaké malé nevolnosti a velkou únavu, až do 20. tt, kdy mi začalo tvrdnout břicho a to docela fest a cítila jsem takový větší tlak. Ihned jsem naběhla na gyndu: Doktorka mě vystrašila: No, není to moc dobré, zkracuje se čípek, mimi je moc dole, navíc to tvrdnutí… Kolikrát denně? Já: Mnohokrát, občas v kuse třeba hodinu. Ona: Hmmm, musíte ležet, jinak půjdete do špitálu a napsala Magnesium. To bylo před Vánoci, takže jsem měla zkažené Vánoce a velký strach, co bude…

Po Vánocích to nevydržel můj manžel a odvezl mě do nemocnice, aby se tam na mě podívali. Tam si mě samozřejmě nechali, ale zase jsme byli více v klidu, protože jsem byla pod neustálou kontrolou, navíc mi tam dávali kapačky, které mi docela pomáhaly. Tam jsem byla dva měsíce. Manžel mě každý den navštěvoval, nakonec jsem si to tam i užívala :-D

Nicméně mi ještě zjistili těhotenstkou cukrovku. Musela jsem si i píchat inzulín 3× denně a držet dietu. Po té hepatopatii jsem měla vyšší jaterní testy, takže ještě dietu na játra. Dovedete si představit, co jsem asi tak jedla, zvlášť v té nemocnici za blevajzy, když jsem nemohla tučné a sladké. Upozorňuju, že jsem docela dost štíhlá. Za těhotenství jsem nabrala jen 7 kg, a to vše shodila u porodu:-D

Poté mě pustili, jelikož jsem čípek měla bez nálezu a mimi bylo v pořádku, to už jsem věděla, že to bude holčička.

Doma jsem ve 30. tt najednou cítila větší tlak na spodek, na gyndě mi zjistili, že se holčička už otočila a že mi hlavou naléhá, a že jsem na prst otevřená. Takže přísné ležení, postel na špalky, ale mohla jsem být doma. Tak jsem proležela další 2 měsíce :-o

Ve 38. tt mi řekli, že holčička už 14 dní neroste a že vypadá na 2600 g. Už si mě zase nechali v nemocnici (stejně si mě tam chtěli nechat na vyvolávání, kvůli té cukrovce a inzulinu). Na pokoji jsem brečela manželovi do telefonu, že malá nenarostla ani o deko za 14 dní, a že je to nějaké divné. Vedle na posteli se otočila holčina a říká: Já jsem ve 36. tt a mimi má jen 1200 g a už neroste a zítra půjdu na císaře. V tu chvíli jsem sklapla a byla ráda za tu svoji váhu :-o

Den před vyvolávačkou mi Dr. udělala Hamiltona (aniž by mi to oznámila předem, no dobře, alespoň jsem se nestresovala dopředu). Do rána se nic nedělo, tak mi druhý den ráno dali tabletku. Po půl hodině jsem již cítila bolesti, ale slabé. Jsem si říkala: Co na tom ty holky mají, vždyť to není taková hrůza :-D Nález mi postupoval a ve 12 hodin mi píchli vodu. No co vám budu povídat, od té doby mi začaly takové bolesti, že jsem myslela, že tam vypustím duši!

Zavřeli mě na hekárnu, tam jsem se držela postele a už jsem to nemohla ani vydýchat, už jem se zalykala a křičela. Sestra nakoukla do pokoje a říká: No co to je, jak to dýcháte, proč křičíte, vždyť to jsou JENOM KONTRAKCE! :-O A zavřela. Poté jsem se dobelhala do sprchy, ve sprše jsem při kontrakci klesla k zemi a už nevstala, náhodou šla okolo žákyňka a odtáhla mě na vyšetřovnu. Pan doktor vykřikl: Ryhle na porodní sál, 2 sestry mě čaply z každé strany a UTÍKALY jsme. V 15:29 se narodila Veronika, 2740 g. Měla jsem nějakou menší placentu, proto byla i ona menší, ale jinak byla v pořádku a zdravá.

První noc mi začala zvracet plodovku a kuckala. Zavolala jsem si sestru a ptám se jí na to a zda musím malou hlídat, jestli se nezačne třeba dusit. Ona: To víte, že se může začít dusit a odešla :-o Celou noc jsme nespala a malou jsem kontrolovala. Ráno jsem byla tak hotová, začala jsem cítit velkou úzkost, asi se mi rozjela poporodní deprese. Nemohla jsem usnout, celé 4 dny v porodnici jsem nespala ani chvíli! Byla jsem jak chodicí mrtvola. Navíc měla malá žloutenku, takže další stres, neměla jsme mléko, takže o to více jsem byla vynervovaná.

Až když jsem přišla domů, tak jsem se zklidnila, USNULA, ROZKOJILA, no paráda. Občas mě pronásledovaly noční můry, zdálo se mi, že jsem malou přikryla peřinou a občas jsme ze spaní šátrala pod peřinou a na manžela a říkala jsem mu, že hledám malou :-D

Jinak je malá zdravá jako řípa, papá a spinká dobře a je moc hodná. Teď jsou jí 5,5 měsíce a váží skoro 9 kg!

Mějte se hezky, snad jsem vás moc nenudila :-)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.2 bodů
 Váš příspěvek
 
busfy
Povídálka 49 příspěvků 14.10.11 08:08

Těhotenství tedy doopravdy hrůůůůza :-( …ale za ten výsledek to všechno stojí :wink: !!!

 
Mišulin
Zasloužilá kecalka 610 příspěvků 14.10.11 10:22

ahoj no teeda. Hlavně že je malá v pořádku :lol: Malá se narodila v dubnu?? Když tak se přidej do naší skupiny Dubňátka 2011 :-D

 
Ilonka007
Kecalka 327 příspěvků 14.10.11 10:46

Páááni, a pak se říká, že těhotenství je nejkrásnější období v životě ženy a že si ho máme užívat… U tebe to koukám dost dobře nešlo. Ale i přes to utrpení máš doma krásnýho andílka, tak to je super :potlesk:

 
Peitra
Ukecaná baba ;) 1421 příspěvků 14.10.11 11:12

No to chování těch sestřiček fakt muselo povzbudit. Bych musela být sprostá :cert: Slyším o tom často, ale hlava mi to prostě nebere. Jak můžou vůbec takhle reagovat. Já bych jim dala přes h… a svedla to pak na poporodní depresi :-D

 
Amoletka
Kecalka 185 příspěvků 14.10.11 11:58

No ty sestřičky bych asi postřílela za tu jejich podporu :-x Každopádně se mám na co těšit :) Ale statečně jsi to vydržela, máš můj obdiv :)

 
Iwi
Závislačka 3379 příspěvků 14.10.11 13:32

je gratuluji, jeste ze si na tu interupci nesla!! to je teda velika a krasne vse dohnala kdyz uz ma 9 kilo, to mame tedka my :)

 
Staninka30
Extra třída :D 10052 příspěvků 14.10.11 14:00

Krásný deníček hezky :wink: jsem si početla jedním dechem.
I když těhu nebylo tak jak jsi si přála hlavně že je malá zdravá a ty sní.
K Veroničce Gratuluji a přeji jen zdravý ať vám dělá samou radost. :hug:

 
Petra2829
Kelišová 7390 příspěvků 14.10.11 15:11

Když to tak čtu,čekám co potká mně.6 TT dva plody v sobě a jedno se odlučuje.Ležím doma,krvácím a čtu si tady alespoň deníčky.Co bych dala za to mít takovou užasnou váhu a zdravé miminko či miminka u sebe.Teď je vám už dobře.Užívej si a na vše špatné určitě brzo zapomeneš. :hug: :palec:

 
Magnificata
Ukecaná baba ;) 1443 příspěvků 14.10.11 15:50

Děkuju holky, čekání a výsledek opravdu stojí za to, s Verunkou jsem na to celé zapomněla:-)

 
marhulka13
Kecalka 167 příspěvků 17.10.11 14:14

teda, toto je ako skopirovany moj pribeh :) presne taketo iste problemy som mala aj ja, len s tym rozdielom, ze mne este zistili pozit testy na hepatitidu c a maly as narodil s vahou 2700 g v 40 tt. No u nas bol väčší problém po porode :cry:
ale teraz uz mame cez 8 mesiacov a klop klop, ziadne problemy :-D

 
Magnificata
Ukecaná baba ;) 1443 příspěvků 17.10.11 16:34

Fakt, Marhulko? Tak to sis také užila, ale pořád si říkám, že mohlo být hůř. Co by za to daly holky, které nemůžou otěhotnět, ty by proležely klidně celých 9 měsíců:-)

 
marhulka13
Kecalka 167 příspěvků 18.10.11 20:38

ano, Olinko, neskutocne podobne tehotenstvo :) ale ked sa pozriem na moje drobatko, tak mi to vobec nevadi a uz rozmyslame pomaly aj nad druhym, nech ma nas Jurko coskoro surodenca :)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček