Náš den II

lucka_mac  Vydáno: 14.03.14

Deníček o obyčejném dni s mými dvěma syny. Když se mladší narodil, bylo staršímu 16 měsíců. Uvařte si kafe, posaďte se, bude to dlouhé. Náš den je plný událostí a nenašla jsem způsob, jak vyprávění zkrátit.

Bráškové, Eda (7 měsíců), Dominik (23 měsíců)
4 komentářů

Dominik na houpačce

Edík

Budík na nočním stolku ukazuje pět hodin ráno a z chůvičky vedle něj se ozývá veselé žvatlání: „Bababa mamama.“ V duchu se usměji a odcházím připravit mému sedmiměsíčnímu synovi lahvičku s UM, Edík ji celou vypije během chvilky a už se na mě usmívá tím svým šibalským úsměvem. Beru ho do náruče a přenáším do postele, ve které spokojeně spí manžel. Malinký se k němu hned otáčí, tahá ho za nos a za vousy. Půlhodinky se válíme společně v posteli, hrajeme si a povídáme. Když začne být moc hlasitý a hrozí, že by vzbudil brášku ve vedlejším pokoji, odcházíme dolů snídat. Manžel topí a obstarává nejnutnější věci před odjezdem do práce. Při snídani koukáme s Edou na Dobré ráno. Malinký se plazí kolem mě, vysypává krabici se svými hračkami.

Ráno máme jen pro sebe, tak se snažím Edovi věnovat co nejvíce. V 06:30 se budí Dominik, společně s Edou a psem jdeme za ním do pokojíčku. Dominik sedí v posteli a usmívá se na nás. „Edík, Sá inka,“ hlásí a tulí se ke mně. Sára ho olízne na nose a Domča se rozesměje. Snídani mu položím na stoleček v obýváku a pouštím pohádku. Jezení u televize se mi nelíbí, ale jinak do něj ráno nic nedostanu a i tak sní sotva pár soust.

V 8:00 už začíná být Eda protivný, dostává jogurt a jdu ho dát spinkat. Beru ho do náruče, houpu na míči a za chvilku spinká. Vracím se za Dominikem, vypínám pohádku a jdeme spolu vařit oběd. Domča sedí na kuchyňské lince, hraje si s naběračkami, krade mi mrkev, brambory a škrabku. Karbanátky se pečou v troubě, mrkev s brokolicí se dusí na másle, brambory jsou naškrábané a nakrájené, oběd pro Edíka se taky vaří.

Koukám na hodiny, 9:00. Beru kyblík, mop a vytírám. Dominik jezdí na motorce po čistě vytřené podlaze. S radostným cák, hází křídy do špinavé vody.

„Domi, jestli budeš házet ty křídy do vody, tak nebudeš mít čím kreslit.“ „Cák.“ „Ukliď ty křídy a já vytřu a pak ti nakreslím velrybu.“ „Velyba, velyba.“ křičí a utíká do kuchyně.

Vytřu obývák a jdu ho zkontrolovat. Skáče pod kuchyňskou linkou: „Velyba, velyba.“

Rozhlížím se, co asi tak chce. Aha. Na okně nad kuchyňskou linkou leží jeho modrá velryba. Podávám mu ji. S radostným úsměvem běží ke kyblíku s vodou: „Velyba do vody. Velyba koupe.“ Cák. Velryba se koupe v kyblíku se špinavou vodou. Ach jo.

„Dominiku, ta voda je špinavá. Velryba bude nemocná a nebude se s tebou moci koupat.“ „Velyba do vody. Velyba do vody.“ „Běž velrybě postavit domeček,“ posílám ho a v duchu křičím.
V rychlosti dokončím úklid, vylívám vodu do záchodu. „Velyba ve vodě.“

Lovím velrybu v záchodové míse, pečlivě ji umývám mýdlem a teplou vodou. Vzdávám to a napouštím trošku vody do plastové krabice, aby ji mohl vykoupat. Pod krabici dávám ručník a je mi jasné, že pokud to vyleje, tak ručník rozhodně stačit nebude. Pouštím dovnitř psa ze zahrady. Ještě než ho stihnu chytit, probíhá se špinavými tlapkami kuchyň a skáče v obýváku na gauč. Hadrem setřu cestičku a otočím přehoz na gauči na druhou stranu. Je půl desáté, sedám si k Dominikovi a k bazénku, ve kterém mezitím skončil i autobus a pár autíček. Vytahuji je a utírám. Znovu vysvětluji, že autobus neplave, že jezdí po silnici.

Je 10:00 a budí se Eda, hraji si s ním na zemi a Dominik kolem pobíhá, skáče, houpe se s jednou rukou na stolečku a druhou na gauči. Vysypává krabici plnou Dupla těsně vedle Edovy hlavy, otáčí ji, leze nahoru a hlásí:„Véký hok,“ a skáče dolů.

Malinkému se přestává hra na zemi líbit. Podávám mu různé hračky nehračky. Nic nezabírá a Eda se začíná vztekat, beru ho do náruče, tančíme. „Mami, slon.“
Otáčím se po Dominikovi, který mezitím načmáral na tabuli pár kruhů a čar. „To je slon? Jé, ten je pěkný. Nakreslíš kytičku, ať má slon co papat?“ „Ne. Mami tatol, pisy pisy.“

Pokládám miminko na zem, strkám mu do ruky autobus a kreslím traktor i s vlečkou. Mezitím se starší přemísťuje k hromadě dupla a staví, Eda se bleskově plazí směrem k němu. Dominik staví domeček, Edík mu ho boří.

„Edík ne, moje.“ křičí Dominik a odstrkuje mimino. Stavím mu jeho vlastní domeček na rozboření. Nezajímá ho a stále se sápe po bráškově věži. Odsouvám ho kousek stranou a dávám před něj koníka, piánko. Dominik vysypává krabici plnou autíček, uklízím stavebnici a s miminkem, které zasáhl do hlavičky autobus, odcházím dát vařit brambory. Už je jedenáct, nejvyšší čas dovařit oběd. Dominika máme na odrážedle v patách, projíždí pod stolem, židle padající ze stolu ho míjí jen o kousek.

A dost, pouštím jim v televizi Prasátko Peppu a toužím po chvilce klidu. Dominik sedí na zemi před televizí, Edík si lebedí v lehátku a hraje si s nožičkami. Uf. Jak dlouho jim to asi vydrží. Je půl dvanácté a malinký začne za chvilku mrčet hlady. Nechávám je v obýváku a jdu mu rozmixovat oběd. Napínám uši a modlím se, aby těch pár minut vydrželi bez nehody.

Jen co dokrmím Edu, přichází někdo opsat vodu. Beru malinkého na ruce a jdeme do sklepa hledat hodiny. Dominika nechávám u televize. Hodiny jsme nakonec našli zaházené krabicemi ze stěhování. Kontroluji syna, který už nesedí v klidu před televizí, ale opět lítá po celém obýváku, skáče na gauči, skáče z krabice. Vypínám tedy pohádku a jdu nachystat oběd pro nás dva. Dominik přibíhá, posadím ho do židličky. Plive maso, plive zeleninu, jí bramborovou kaši. Aspoň něco, přidávám mu bramborovou kaši ze svého talíře. Edík se mezitím plazí na zemi a hraje si s vařečkami. Něco mě studí do nohou, pod židlí je kaluž vody. Rozhlédnu se kolem a vidím spokojené dítě rochnící se v psově misce s vodou.

Je 12:15 a my jsme konečně všichni po obědě. Eda se začíná vztekat a mne si očka. Jde se spát. Pouštím Dominikovi „tato y bum“ a odcházím uspat malinkého. Dudlík, muchlánek, pohoupání na míči a už krásně spinká.

Máváme s Dominikem Blesku McQueenovi a Burákovi, vypínám televizi. Vyčistit zoubky, obléknout plínu a šup do postýlky. „Mamika pinkat.“
Lehám si tedy vedle něj a pláč. „Dolů, dolů. Pinkat ne.“ „Přečteme si pohádku a budeš spinkat, ano?“ „Jo,“ odpovídá Dominik a běží si pro leporelo Moje štěně. Dočteme a pláč. Mám strach, aby nevzbudil Edu, a snažím se plačící batole rychle uklidnit. Vyprávím mu, kdo všechno spinká. Nezabírá. Slibuji mu, že až se vyspinká, tak vezmeme traktor, lopatku a kyblík a půjdeme na hřiště. Uklidňuje se, bere mě za ruku a usíná.

Je 12:45 a obě děti spinkají, dělám si čaj a ignoruji nepořádek v kuchyni. V 12:57 se z Edovy chůvičky ozývá broukání. Marně se ho pokouším uspat houpáním na míči, ani nezavře očka a směje se na mě. Vezmu ho tedy do obýváku, položím na pěnové puzzle, obložím hračkami a doufám, že mi dá chvilku na odpočinek. Hrajeme si, zpíváme, tančíme a když se v 14:00 budí druhý prcek, leží čaj na stolečku stále netknutý. Dominik sedí celý uplakaný na posteli, žmoulá v ruce svoji spací dečku a natahuje ke mně ruce. Pokládám Edu na zem, objímám plačícího syna. Po chvilce se utišuje a utíká chránit před bráškou svůj vláček. Chvíli si hraje. Já stavím věže z kostek a Eda se za nimi plazí, aby je mohl zbourat.

Ve tři kluci svačí, Dominik perník a Eda ovocnou přesnídávku. Po jídle se pomalu chystáme na procházku. Venku není moc hezky, tak se půjdeme podívat na kačenky a slepice k sousedům přes plot a navštívíme babičku. Dominik mi při oblékání moc nepomáhá, utíká, vzpouzí se. Eda vedle nás na zemi řve, mluvím na něj, vracím dudlík a snažím se domluvit Dominikovi, ať nezlobí.

Konečně jsme všichni oblečení a obutí, dávám Edu do manducy, bereme motorku a vyrážíme. Kluci se konečně přestávají vztekat. Dominik sedá na odrážedlo a vyráží směrem k babičce. Občas se musím rozběhnout, abych ho stihla za kapuci brzdit z kopce. Kačenky i slepičky míjíme bez povšimnutí, malý se těší na babičku a přesně ví, kudy má jet. Máma si hraje s Dominikem, tak si trošku vydechnu.

Je pět a chystáme se domů. Ještě se zdržujeme na houpačce na stromě na zahradě a už Dominik nasedá a jede. Domů se mu ale moc nechce. Pořád dokola sjíždí a vyjíždí kopeček před domem, hází kamínky do kanálu o kousek dál. Utíká mi za lidmi jdoucími z kostela přesně v opačném směru, než se my vracíme domů. Konečně se mi ho podaří nalákat na chůzi po vysoké zídce a zbytek cesty zvládáme pěkně. Kousek od domu se zastavujeme na hřišti. Kupodivu odcházíme bez pláče a válení se na zemi. Je to poprvé tento týden a já mu jsem za to v duchu vděčná.

Doma už na nás čeká manžel, pomáhá mi nachystat klukům večeři, okoupat. Houpu Edíka v náruči na míči a polohlasně mu zpívám. Po položení do postýlky se malinký otočí na bok, přitulí se k muchlíkovi a spinká. Miluju ho, miluju, když mi usne v náruči. Je půl osmé. Staršímu se věnuje manžel. Čtou si leporelo o mašince, koukají se na večerní pohádku. Já brouzdám po internetu, večeřím, odpočívám.

Za půl hodinky dělám Dominikovi UM a jdeme do postýlky. Lehám si vedle něj, dopíjí mléko. Tulí se ke mně, chytá mě za ruku, povídám mu pohádku. Dominik usíná, spokojeně oddechuje. Miluju ho, miluje, když se ke mně přitulí. Miluju, že mě ještě pořád potřebuje. Dávám mu pusu do vlasů, šeptám, že ho mám ráda a potichoučku se vyplížím z pokoje.

Je půl deváté. Poskládám hračky v obýváku, převleču se a začíná moje půlhodinka s Jillian Michaels. Po docvičení jsem sice vyčerpaná, ale zároveň krásně odpočinutá a spokojená. S manželovou pomocí rychle uklidíme kuchyň i hernu. Chvilku sedíme u televize a povídáme si, potom se osprchuji a zalézám do postele splnit své „manželské povinnosti“. Je 23:00, ležím v posteli a přeji si klidnou noc.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.8 bodů
 Váš příspěvek
 
Ali-Ali
Extra třída :D 11138 příspěvků 14.03.14 07:50

Mam doma deti se stejnym vekovym rozdilem, akorat jsou mladsi. varit ani uklizet nestiham, takze klobouk dolu ;)

muzu se zeptat -meli jste nejake zarlici problemy?

 
Micink
Zasloužilá kecalka 779 příspěvků 14.03.14 07:57

Moc pěkný deníček, závidím Vám nadhled, já kdybych prožila jeden takový den, tak si večer budu muset dát panáka

 
lucka_mac
Zasloužilá kecalka 898 příspěvků 14.03.14 08:01

@Ali-Ali Žárlící problémy přímo ne. Ale starší syn je od narození menšího víc mazlivý a víc uplakaný. Hlavně v noci.

 
amalka35
Kecalka 146 příspěvků 14.03.14 09:17

Krásně napsané, smekám :)! doma mám dvě puberťačky a 5 letého syna. Holky hodně pomahají, někdy mi to přijde že jsem na dovolené :D Ale na začátku dubna se zese o jednoho člena rozrosteme a já se trošku zaměstnám :) Tak hezký den a pohodu doma!!! :mavam:

 
Lo
Kelišová 6052 příspěvků 14.03.14 09:20

:potlesk: :potlesk: :potlesk: Deníček se mi moc líbí z jednoho důvodu - máš obrovský nadhled. A dát si po takovém dni ještě cvičení s Jillian? Teda, jsi borka :pankac: :mrgreen: Všichni, co mají děti tak blízko o sebe, těm skládám obdiv. Já sama teda chci odstup tak 3 roky, nejlépe dítě první ve školce a já s druhým doma, s miminkem. Ale nic se nedá naplánovat přesně, stát se může cokoli.
Jinak já jsem ostuda proti tobě, mám jednoho, je mu kousek přes rok, v noci mi spí celou noc, nebudí se, přes den je vcelku klidný a já tedy taky mám uklízeno, uvařeno, nakoupeno, ale chodím spát už v 21:30, někdy se zadaří i ve 21. :lol: :oops:

 
růženín
Kecalka 211 příspěvků 14.03.14 10:05

Krásné čení, je vidět, že své děti máš ráda a že se jim snažíš věnovat maximum. mám dva kluky, jsou od sebe skoro na den přesně. závidím odpolední spaní, ten můj starší (2,5 let) ne a ne usnout, tak aspoň odpočívá u pohádek, zato je ale k večeru dřív unavený a spí většinou už o půl osmé a do 7 ráno mám klid, díky bohu od obou :-) mají dobré sapní

 
blikni
Ukecaná baba ;) 2224 příspěvků 14.03.14 10:50

Taky smekám, jak to zvládáš. Plánujeme druhé a po přečtení tvého deníčku se musím ještě dlouze zamyslet, jestli to druhé ještě o trošku neodložíme, aby nebyly od sebe jen tak málo, jako ti tvoji :)

 
nulu86
Ukecaná baba ;) 2413 příspěvků 14.03.14 11:41

Tohlebje snad muj prvni komentar k denicku a to ctu vsechny :D davam ti vybornou za to jak krasne zvladas a dokonce ani „nebrecis“ jak toho uz mas plne zuby ;) Zanedlouho nam pribude taky druhy kluk budou od sebe 28 mesicu tak jsem zvedava na sebe. I ta Jillian uz se na me trese a ja doufam ze to dam s takovou „lehkosti a optimismem“ jako ty. Klobouk dolu.

 
doubledecker
Stálice 96 příspěvků 14.03.14 11:42

:palec: Krásný deníček! Moc jsem se pobavila a vzpomněla, jak to u nás probíhalo podobně - naše druhá se narodila, když prvnímu bylo 13 měsíců. Jen to cvičení už jsem teda žádné nezvládala, ale ono to ani moc nebylo potřeba, tělocviku bylo s nimi víc než dost. :mrgreen: Teď už je jim přes 3, resp. 4 roky, chodí do školky a já si užívám naše třetí (2 měsíční) miminko…nebýt tohohle deníčku, už bych si ani nevzpomněla, jaký to byl tenkrát mazec. :lol:
Přeju hodně síly a neutuchající optimismus! :kytka:

 
Krakatice88  14.03.14 12:21

Jako bych četla o sobě :D Mám dva kluky necelý rok od sebe a jak vidím, chodí to u nás doma stejně jako u vás. Dokonce máme i stejný režim spaní, procházek, jídla, no fakt jak kdybych to psala já. Jen teda usínání je mnohem horší s mladším. Starší usíná hezky v poledne i večer, ale na mladšího nezabírá nic, pokaždé při usínání hrozně řve. To měl starší taky zhruba do roka. Máme holt uřvaný děti a já se nemůžu dočkat, až z toho vyroste i ten mladší :)

 
EfkaJ
Nováček 5 příspěvků 14.03.14 13:10

Úplně jsem se v deníčku našla-mám kluky ani ne 14 měsíců od sebe, takže takto probíhají dny i u nás, smekám před nadhledem a lehkostí se kterou vše zvládáte, ten kdo má jedno dítko netuší :mrgreen:

 
lucka_mac
Zasloužilá kecalka 898 příspěvků 14.03.14 14:38

@nulu86 To víš, že občas brečím, že toho mám plné zuby, že potřebuji pauzu. :think: Ale celkem rychle se vzpamatuji a jede se dál.

 
lucka_mac
Zasloužilá kecalka 898 příspěvků 14.03.14 14:39

Holky, děkuji za pozitivní komentáře. Moc mě potěšily. :srdce:

 
trpaslinka
Extra třída :D 11338 příspěvků 14.03.14 14:40

Tak to zvladas dobre, kdyz mas jeste energii na denicek :mrgreen:
Tak dobre, no… priznavam se. Musela jsem poskadlit, protoze zavidim kazde mamince, co ma tolik energie a hlavne trpelivosti :) Jeste stesti, ze ja mam synka klidase, ktery si vetsinu casu vyhraje sam :) Jakmile mu do toho zacnu kecat ci cokoli delat, tak oba velice brzo ztracime trpelivost se sebou navzajem :mrgreen:

 
bebinaa
Zasloužilá kecalka 626 příspěvků 14.03.14 17:09

Krásný deníček :kytka: obdivuji tě, že to všechno zvládáš :)

 
andreiika
Závislačka 4667 příspěvků 14.03.14 18:46

No, každým dnem čekáme třetí přírůstek. Mladší budou od sebe 18 měsíců a tvůj deníček mě malinko děsí :D

 
Bobulka26
Echt Kelišová 9279 příspěvků 14.03.14 19:47

Jojo, je to fofr. :-) Mám to doma podobně a podle deníčku mi to přišlo jako pohodovej den a ne, že by to mělo další maminky vyděsit. ;)
Zrovna se jdu převlíct a zacvičit si s Jillian. ;-)

Příspěvek upraven 14.03.14 v 19:54

 
niezabudka
Kecalka 133 příspěvků 14.03.14 20:02

Mať deti krátko po sebe má svoje čaro :mrgreen: Moje sú s dvojročným rozdielom, najviac ma potrápila žirlivosť staršieho syna - niekedy bolo úlohou dňa ochrániť dcérku pred jeho „útokmi“. To ostatné si už človek nejako zmenežuje, iná možnosť nie je :D. A niekto by mal pochváliť aj tvojho muža, že pomáha :palec:.

 
balestra
Závislačka 4477 příspěvků 14.03.14 20:34

U nas je to stejne. Jen tedy mladsi je rvounek a babicky ci kacenky v nedohlednu. A manzel doma az v sedm, ale zase uz nedavam cviceni, ikdyz bych potrebovala.

 
Shari81
Kelišová 5338 příspěvků 15.03.14 11:50

Hezky napsané :potlesk:

 
Vrtul
Závislačka 3343 příspěvků 15.03.14 17:56

Teda super. Jak kdybych četla o nás. Akorát tatínka máme víkendového takže odpadají v týdnu manželské povinnosti a přibívá obstarat kotel! Také cvičím 14dní jillian a musím říct že mám daleko víc elánu. Je to krásný mít děti blízko u sebe! :kytka:

 
TereuliJa
Ukecaná baba ;) 2086 příspěvků 17.03.14 09:40

Mam deti skoro stejne rozdilne, Starsimu jsou tri a mladsimu 18m. As jilien take cvicim uz 5ty den ale vzdy rano. Nastesti nemam psa, a vstavam az kolem 8,9TE. Deti sice asi o hodinku driv ale snidani maji na stolecku takze se rano obslouzi sami. Kdyz vstanu i ja zkontroluju co se stalo, uklidime vsechny hracky, klavesnice, seberu jim muj mobil a oblecu je. Pak si hrajou a ja piju kafe, snidam a vypijim svuj citronovy drink. Mezitim surfuju na emiminu a do toho zrovna delam mladsimu pianistku. Za chvili dopiju a jdu cvicit s jil. Deti na me ziraj jak na zjeveni, skacou se mnou.. odnaseji mi cinky.. takze mam navic s jil jeste chyt si svoje cinky… obed delam pak.. tak v 1 obedvame a mladsi jde spat hned, starsiho posilam na pohadky u kterych usne. Nechce chodit proste spat normalne po obede no

 
daja87  18.03.14 15:22

Já ti závidím že ti manžel takhle pomáhá to ten můj je teda fakt k ničemu v tomhle :lol:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele