Naše děti aneb já na bráchu, brácha na mě!

alice01  Vydáno: 07.06.05

Žárlení! Monopol na rodiče je náhle nepochopitelně zrušen příchodem řvoucího uzlíčku, který zcela zaměstnává zbytek rodiny. Radost z brášky, ze sestřičky? Kdepak! Jasná zrada!!

Na začátku byla Verunka z Kubíčka nadšená, chodila se na něj dívat do postýlky, děsně se smála, volala „mimi, mimi“ a dělala mu malá, malá. Jenže to netrvalo věčně! Brzy pochopila, že malý vetřelec je tu natrvalo, že kromě dlouhého spinkání i řve, okupuje mámu, ta kolem něj lítá, přebaluje, kojí, chová… Začala ukazovat na postýlku se slovy „Tam, tam“. Když jsem se jí optala, jestli tam mám položit miminko, odpověděla stručně: „Jo“! Později říkala „Polož Kubíčka, udělej kašičku do lahvičky!“. Jindy blafuje a pokřikuje „čůrat, čůrat“, jen abych musela vstát. To by nebylo nejhorší. Stává se, že mu bere hračky, ne občas, je to pravidlem. Už nevím, jak jí mám vysvětlit, že je to jeho a že nikomu nesmí brát něco z ruky… Občas jde do něj zatnutou pěstičkou. Jednou se ozval strašný řev… Kuba ležel na zemi u křesla a na čele měl jakýsi otisk. Na mou otázku, kdo mu to udělala, odpověděla: „Velunka“. Za chvíli mu tam naskočila slušná boule.

Poslední dobou jsem hodně přemýšlela, jestli mají starší sourozenci opravdu důvod k žárlení. Moje sestra je starší o čtyři roky. Když mě maminka donesla z porodnice, podívala se na mě a odběhla. Žádné přivítání miminka se nekonalo, začaly naschvály a boj o udržení pozornosti. Myslím, že si dlouho myslela, že mi naši nadržují a něco z toho zbylo až dodnes.

Teď mám sama dvě děti. S Verunkou to bylo snadné - chtěly jsme jít na procházku? Oblékla jsem jí a šlo se. Chodily jsme do plavání, do cvičení, na návštěvy, dlouho jsem jí nosila v šátku, měla veškeré pohodlí.

A Kuba? Kolikrát ho musím odložit od kojení a běžet s Verunkou na záchod! Kolikrát musí čekat, než mám čas přijít a vzít ho do náručí. Do šátku ho můžu vzít jen když jdeme někam sami, Verunka chce jít za ručičku, chce se chovat, potřebuje čůrat na listíčko, na travičku a s Kubou na břuše bych jí jen těžko zdvihla. Kuba od narození ví, že se po bytě pohybuje ještě další dítě, nikdy nezažije, co je to mít maminku sám pro sebe. Vždycky tu bude Verunka a bude se na ni brát ohled.. Zato uslyší hned odmala víc pohádek, víc lidí na něj bude mluvit, maminka už nebude experimentovat, servisní služby budou dokonalejší… Jenže si těžko s něčím pohraje, všechny hračky mu budou časem zabaveny, ať už jsou jeho vlastní nebo po Verunce. Tak si někdy říkám, kdo z nich je na tom líp!?!

Sešel se s rokem rok - Kuba oslavil své první narozeniny, Verunka si zvykla, že má brášku. Už říká „Udělej kašičku pro Velunku. A pro Kubíčka.“. Občas mu donese hračku a pohladí ho. Přišla na to, že s bráchou je i sranda. Ano, nastal onen obávaný okamžik, kdy se děti sčuchly proti nám… Stačí, když Kuba začne bušit do sporáku (nebo do topení, do klávesnice, do čehokoliv), hned přikvačí Verunka a ochotně pomáhá. Svoje pozice si hájí pořád. Příběh z doby nedávno minulé: oba svorně ve vaničce, Verunka hlásí: „Z vody ven!“ ale táta nereaguje. (naznal, že tam ještě chvíli vydrží…) Najednou řev a Kuba má na stehně otisk Verunčiných zoubků. Možná do ní začal plácat, nevím, ale každopádně Verunčina trpělivost s bráchou a rodiči v tom okamžiku přetekla… Den na to jsou opět ve vaničce, slyším Kubův řev, ohlídnu se a vidím, že Verunka odchází. Než jsem došla k vaničce, už se vracela s komentářem: „No kloučku neplač, už jsem tady, já jsem se šla jenom podívat… Už neplač kloučku…“! Jako bych slyšela sebe… :o)

Tahanice určitě ještě budou, ale už je líp!!

Alice, Verunka (za týden 3 roky), Kubíček (13 měsíců)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
miselline
Ukecaná baba ;) 1497 příspěvků 07.06.05 08:31

Ahoj! že by první?Moc krásně napsaný..tak nějak to probíhalo u nás doma..a to jsem skoro o 9let starší než náš Jiřík.
Taky jsem mu nedala nic moc zadarmo a divím se, že jsme schopni spolu komunikovat v dobrém.
Hele neboj, v pubertě proti tobě budou stát oba a bude dobře.
miselline+Kačenka

 
sari1
Povídálka 45 příspěvků 07.06.05 08:43

hmm… tak musim rict, ze je na tom clanku asi hodne zajimaveho a pravdiveho
moje starsi sestra (o 4,5 roku) moji pritomnost taky hodne tezce nesla a rozhodne ji to zustalo doted… udajne nema rada deti prave kvuli tomu, ze jsem ji furt otravovala a furt za ni lezla a neco po ni chtela… z domu odesla kdyz ji jeste nebylo 18 protoze jsem ji otravovala zivot (mely jsme spolecny pokoj) a ted se vidime hodne zridka a stale ma ten pocit, ze ja jsem navic a presto me si rodice rozmazluji a ze mi davaji vic nez ji… :/
my se toho nezbavime, hodne zavidim sourozencum, co spolu dobre vychazeji… :) u nas to asi nejde
a to musim rict, ze i ja jsem si uvedomovala ze mam vsecko podedene po segre a ona vsecko nove… ale to je udel mladsich sourozencu :) a tech starsich asi zase to, ze jsou cely zivot ukrivdeni :)))) no aspon u nas to taky je…
a myslim si, ze vychovou to nebude, rodice do toho dali vsechno, aby se toho pocitu zbavila…
preju vam vsem aby u vasich deti to bylo jinak a aby spolu vychazeli co nejlip!!!!

 
makysek
Zasloužilá kecalka 942 příspěvků 07.06.05 09:32

Ahojky,
Alice, moc poučný deníček. Popravdě, trochu se bojím toho, jak to u nás budeme zvládat. až se človíček narodí, bude Vaškovi rok a půl…
Když se narodili moji dva sourozenci (mladší o 6 a 8 let), naši zrovinka stavěli a neměli čas ani na mě, ani na mimina. Takže se hodila dceruška, která vozila kočár, hlídala, často i přebalovala a krmila. Takže u mě ten pocit, že narozením brášků o něco přicházím, rozhodně nevznikl. Od začátku jsme byli tak trochu na jedné lodi. Zřejmě i proto na sebe nežárlili ani oni dva, o dva roky od sebe. Prostě byli v hraní odkázáni na sebe a na mě, máma a táta byli u cihel, u míchačky, u písku…
A jiná story, můj manžel je o rok mladší než jeho brácha. Rivalita je mezi nimi dodnes. Prostě syndrom staršího a mladšího bratra. Začne to mezi nimi jiskřit, jen se spatří. Ne, že by se hádali, ale prostě si dokazují, kdo je „lepší“. něco, co já nechápu.
Mějte se nádherně

Makýš

 
Jendys
Kecalka 486 příspěvků 07.06.05 22:07

Alice, to je krásný a poučný článek. Taky jsem zvědavá, jak to bude probíhat u nás. Až se druhé narodí, bude mít Ema 18,5 měsíce. S tou vaničkou a „kloučkem“ to je sladké :-). Těším se a zároveň se trochu bojím, jak to bude. Mám o rok mladší sestru a na rivalitu si nepamatuju, asi nebyla, ale u mých dětí už bude ten rozdíl trošinku větší.
Myslím, že Ty jsi to u svých dětí zvládla perfektně, tak doufám, že u nás to bude podobné.
 Jendys

 
manzelka
Povídálka 31 příspěvků 09.06.05 20:31

Ahojky Alice!!
Krasny denicek a asi hodne pravdivy!Az mi to nahani husi kuzi ze to je takovy boj,a my zrovna tak po novym roce planujem druhy to nasi Marketce budou 2.5roku.Teda to bude radost i starost!!
Ale vim ze se to zvladnout da a hlavne musi a verim ze zarlivost prvniho mazlika casem zmizi a nastane laska a opatrovnictvi k mladsimu sourozenci!
Pa Misa

 
Lila002
Ukecaná baba ;) 1719 příspěvků 09.06.05 20:44

Alice, moc pěkný deníček! mám dva kluky o čtyři roky od sebe, mladšímu je 8 měsíců a už si umí vzít hračku… starší se diví, jak to že si je bere, když jsou přeci jeho? on je dostal k narozeninám…no jsem zvědavá, jak to půjde dál.....
 Lila

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 09.06.05 20:50

Míšo, puberta je kapitola sama o sobě, zatím se tím aktivně nezabývám…

Jestli to ve zdraví dožiju, bude mi nějakých padesát let, budu krásně opotřebovaná a děti si mě budou muset hýčkat, aby mě z nich neklepla pepina a měl se o ně kdo starat!!

Alice

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 09.06.05 21:01

Sari,
děkuji za reakci.

Já se snažím Verunku Kubíčkem moc nezaměstnávat. Třeba dneska jsem byli v restauraci, Kuba hodně utíkal a Verunka ho s chutí pronásledovala, ale vždycky se pro něj ochotně vydala… Byla to zábava. Nechci jí k ničemu podobnému nutit. Nenutím jí, aby všechno půjčovala Kubíčkovi, některé její hračky jsou hájené.

Sranda je, ža Kuba zatím moc věcí po Verunce nemá. Ne že bych jí oblékala do růžového a do kanýrků, ale tak nějak to vyšlo, že jsem dostala dost nových nebo jiných věcí pro Kubu. Uvidíme, co bude časem… S hračkammi není šance, Veru okupuje i ty Kubíčkovi, takže v tomto směru dedění nehrozí.

Já jsem taky chtěla všude chodit se ségrou, ona mě většinou odháněla. Nechápala jsem to, protože eíjí stajně stará kámoška měla stejně starýho bráchu jako jsem byla já (můj spolužák) a brala ho všude sebou. Videla jsem, že to u nich jde… :o)

Alice

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 09.06.05 22:15

Ahoj MAkyš!

No já nechtěla psát nic poučného… :o) Prostě mi to nedalo. Ale nestudovala jsem k tomu žádné spisy, ani nepromýšlela každý řádek. tyhle deníčky píšu, aby tak trochu rekapitiulovala a taky nahodila nějakétéma, na které budou ostatní reagovat. Nejvíc mě zajímají reakce a zkušenosti ostatních maminek. Protože s jedním dítětem je to mnohem víc objevování, u druhého je to víc v organizaci - aspoň u nás.

Rok a půl je možná zajímavější než kolem dvou let. Dítě má přece jen blíž k miminkovskému věku a mnohem víc věcí se dá „spláchnout“ současně. No však uvidíš, uričtě si najdeš svůj režim.

Tvůj příspěvek ukazuje, že i nedostatek času může mít svá pozitiva. Lidé dřív moc neplánovali, kdy dítě mít, prostě po svatbě přišly a všechno kolem okolo se musel zvládnout přitom. A šlo to… :o) Je to hezké, že jsi jako chůva brášků na mě nazanevřela!!

…se máš, já si bráchu vždycky moc přála. Teď mám aspoň kloučka, tak si to užívám!!

Alice

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 09.06.05 22:40

Jendys,

však uvidíš. V životě se dá hodně věcí naplánovat, ale málo z toho pak vyjde…! :o)

těším se (nikoliv škodolibě!!) až budeš psát z vlastní zkušenosti. Je to fakt různé, kámoška má na den stejně staré děti a její holčička je učiněná chůva, kdybych to neviděla na vlastní oči, tak tomu ani nevěřím. Ta cpala hračky i Kubovi a pořád ho chtěla hladit, Kuba řval, měl 7 měsíců a nebyl na takovou přízeň zvyklý!!! :o)

Nemám vůbec pocit, že bych cokoliv zvládala perfektně, jak stárnu, stačí mi, že to nějak přežiju… (já i děti) :o)

Alice

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 09.06.05 22:44

Míšo,

dva a půl roku je slušný odstup, starší dítě hodně věcí umí, je samostatnější a od tří let může i do školky. Každopádně si mnohem lépe vystačí samo, je schopné i delší aktivity, kde nepotřebuje žádnou spolupráci, stačí přítomnost maminky.

Ať se vám mimísek brzo povede!!

Alice

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 09.06.05 22:50

Časem si zvykne, že je brácha taky člověk a má své potřeby… :o)

Škoda, žes toho nenapsala víc. my jsme taky o čtyři roky, tak mě to moc zajímá.

Alice

 
Missorka  11.06.05 10:13

Ahoj Ali a spol.,

no, já jsem zvědavá jak to u nás bude a to to máme už za pár, přesněji za sedm týdnů. Vojtovi bude tou dobou 13 měsíců a musím se přiznat, že radši o tom nic moc nečtu, stejně mi přijde, že je to strašně individuální a jak už jsem někde psala (a tuším, že od někoho opsala, teď nevím) - ideální prostě bude ten věkový rozdíl mezi dětmi co máte doma… :-)

Já jsem nejstarší, se ségrou o dva roky a s bráchou o sedm. V dětství mě teda dralo, že nám ho furt cpali a taky byl benjamínek a KLUK po dvou holkách, takže měl prostě ušlapanou cestičku a co jsme mu nevydobyly my se ségrou, mu nedalo velkou práci získat. :-)

Nevím, jak to naši udělali, ani jak velký na to měli vliv, ale dneska, když jsme všichni dospělí, tak k sobě máme strašně blízko a s bráchou snad víc než se ségrou. Dokonce do té míry, že když ho minulý týden hospitalizovali s nějakou hnusnou alergickou reakcí, tak dva dny jsem to věděla jenom já a ségra a máma se to dozvěděla až pak. :-) Jsme prostě taková partička a na ně se fakt dá spolehnout.

Což mi připomíná smysl toho co píšu - já prostě nevím, jestli můžeš vztah mezi svými dětmi nějak významně ovlivnit, do určité míry jistě ano, ale podle mě docela hodně záleží i na jejich osobnostech a to už prostě neovlivníš.

Jediný o co se chci strašně moc snažit je, aby moje děti měly podobný sourozenecký vztah jako mám se svými sourozenci já, přijde mi to v životě velmi důležité.

Jo a ty praktické věci - znám se - budu řešit za pochodu, já jsem dost instinktivní člověk, takže až to přijde, budeme se tím zabývat. Za dva měsíce napíšu jak to vypadá, ale těším se nesmírně. :-)

Hodně štěstí celé tvojí rodině.

Peta, Vojta (11,5m) a Viktorbert (33.tt)

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 12.06.05 19:30

Ahoj Missorko!

Sérga má kluky po 14 měsících, jsou to falešný dvojčata se vším všudy. Ten mladší je o mrk větší, působí vyspělejším dojmem a je víc průraznější. Ségra musela toho staršího dát do školky, protože bráchu kousal… Napřed chodili do stejné třídy, pak je brzo rozhodili do A a B, nedělalo to dobrotu. Už jsou to puberťáci…

Ale neboj, nemusí to tak být pokaždé. :o) Také jsem zvědavá, co pak napíšeš!! Typovala bych, že prvního třičtvrtě roku bude honička a pak těžký veget!! :o)

Alice

Vložit nový komentář