Naše Madlenka a jiné zázraky II.

DanMaj  Vydáno: 28.12.10

Celé těhotenství jsem měla naprosto v pohodě. Jen se mi u doktorky (našla jsem si jinou) zvyšoval tlak (syndrom bílého pláště) a zjistili mi těhotenskou cukrovku. Koncem ledna jsem úspěšně ukončila bakalářské studium, v půlce února jsme celý barák přestěhovali k našim, koncem února jsem ještě odpromovala, no a v nemocnici mi doporučili vyvolání porodu (nejlépe však císař), jelikož odhad porodní váhy byl 4300 g. O pomoc při porodu jsem požádala mého kamaráda – lékaře, porodníka. Nástup jsem měla 4. 3. 2009. Císaře jsem odmítla – tohle přece zvládnu, no ne?

S Madlenkou v porodnici

S Madlenkou v porodnici

S Madlenkou v porodnici

První vánoce s Madlenkou - 2009

Nyní znovu těhotná:o)))
1 komentář

Do nemocnice jsme přijeli, manžel a já, v 9 h ráno. V 10 h jsem už vyplňovala papíry v porodnici a napíchli mi infúzi – oxytocinový test. V 11 h mi zavedli tabletu. Ale nic se nedělo. Po hodině znovu. Nakonec mi ve 13 h píchli vodu, no a rozjelo se to na plné pecky hned ze startu. Žádné kontrakce co 15-10-5 minut a postupně zesilující. Já to schytala co dvě minuty hned. Jelikož u mě stále předpokládali ten císař, nesměla jsem od rána ani jíst, ani pít. Hrůůůůza!

Kolem 16 h na CTG zjistili, že miminku při kontrakcích slábne srdíčko, a tak mě nepustili už ani do sprchy, mohla jsem jen ležet. Děsné! Nemoci si nijak ulevit chůzí, přidřepnutím, teplou vodou. Navíc jsem byla čím dál tím víc vyčerpaná a v pět jsem už škemrala o epidurál. Ale rozmluvili mi ho, prý by mohl zastavit porodní běh. V 18,30 h jsem prosila znovu, ale to už bylo zase pozdě. Byla jsem úplně otevřená a měla jsem tlačit. Ale něco nebylo v pořádku. Sice jsem z posledních sil tlačila jako o život, ale absolutně jsem se v tom ztrácela.

Vůbec jsem necítila, kdy mám tlačit, dělala jsem to jen na pokyn PA. Necítila jsem žádné tlaky na konečník, nic podobného, jen hroznou bolest, která byla nonstop. Deset minut před dvacátou jsem to vzdala. Byla jsem úplně vyčerpaná, nebyla jsem schopná ani mluvit, natož tlačit. A tak se ihned rozhodlo pro akutní císař. Ještě si pamatuji, jak mě vezli na sál, já se doslova třásla celým tělem (ale ne ze zimy, nešlo to ovládnout), manžel mě držel za ruku a měl slzy v očích… a pak si ještě vybavuji, jak mě připásali a něco mi píchli a já vnímala, nemohla jsem mluvit, ale ani dýchat. Byly to asi jen vteřiny, ale pro mě zážitek hrůzy.

Po 10 letech snažení, přesně 4. 3. 2009 ve 20,10 h se Madlenka narodila. Podle fotek vím, že byla překrásná, baculatá, růžovoučká, jen z toho mého pokusu o přirozený porod měla hlavičku jak lebkounek. Měla 3780 gramů a 50 cm. O půlnoci jsem se probudila na JIPce a nemohla se dočkat rána. V 10 h jsem si to mířila už na oddělení šestinedělí a moji Madlenku jsem už nedala z ruky, teda až na dvě výjimky, kdy jsem v noci odpadávala vyčerpáním. Bobíšek totiž usínal u prsu. Pátý den jsme si to konečně už mířili domů, s tím nejkrásnějším miminkem pod sluncem.

Po roce mi poněkud „otrnulo“ a zeptala jsem se své lékařky, kdy se můžeme pokusit o druhé mimi. No, zírala na mě v úžasu, co to po ní chci, když mám doma už 4 děti. Čtyři děti ano, ale jen jedno vlastní a pokud by tomu Pán Bůh chtěl, proč si nepořídit ještě jedno, no ne? Doktorka mě tedy ujistila, že po roce od císaře už teda můžeme. Brali jsme to hooodně ve srandě. Na první mimčo jsme přece čekali 10 let, ne, takže logicky to druhé buď nebude (protože za dalších 10 let, už ze mě může být babička dětí nejstarší dcerky v PP), a vůbec to prostě určitě nebude tak jednoduché, když ta naše Madlenka je takový zázrak, co se narodil dvěma (podle CARu) neplodným lidem. Jenže…

Při první ovulaci jsme to zkusili, a ono to vyšlo… na poprvé… no, chápete to? Těhotenský test jsem si dělala 5. května, ale už když jsem si ho dělala, jsem věděla, že je se mnou něco jinak, že v sobě nosím další miminečko, i když jen velikosti malé fazolky.

Gratuluju všem, kdož dočetli až sem. Ale měla jsem pocit, že než popíšu porod, který mě čeká v následujících několika blízkých dnech (TP 5. 1. 2011), musím popsat vše, jak jsme došli až sem, musím poděkovat hlavně Bohu, že i mně bylo umožněno pocítit mateřství na svém těle, ale především to musím napsat proto, aby všechny snažilky tady věděly, že naděje skutečně umírá jako poslední a nikdy, skutečně NIKDY, člověk neví, co ho v životě čeká. Takže snažilky, koukejte na mě a nevěšte hlavu po roce, dvou, třech… snažení. My se dočkali, sice až po 10 letech, ale dočkali.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
 Váš příspěvek
 
Nerine
Kelišová 5305 příspěvků 28.12.10 08:58

Krásný deníček :potlesk: Moc moc gratuluji k Madlence a dalšímu mimi :huban: :hug: Máme doma také březnovou Madlenku, jen tedy o rok mladší :-D A je to také náš malý zázrak :srdce:
Držím moc palce na druhý porod :kytka:

 
Šája
Hvězda diskuse 102681 příspěvků 28.12.10 09:09

přeji hodně štěstí at porod dopadne v pořádku, jsem ted ve 22. týdnu, takže mě rozbrečí skoro všechno, tak tu u Tvého deníčku řvu jak tur :-) připomnělo mi to porod mého synka před osmi lety, který sice neskončil císařem ale nakonec jsem ho vytlačila, ale lebkounek byl taky, šel šejdrem a měl naprosto shodné váhy a míry jako Vaše madlenka. gratuluji a přeji ještě jednou mnoho štěstí.

 
adorablemamka
Kecalka 120 příspěvků 28.12.10 09:35

To je moc krásný deníček ,jenom ten porod byl dost stresující, už jenom proto, že jdu zítra na vyvolání, ale věřím, že to zvládneme, stejně jako vy…
Při dalším porodu Ti přeji mnohem více pohodičky…
A hlavně zdravíčko… :hug:

 
martyk
Neúnavná pisatelka 17123 příspěvků 28.12.10 12:16

Moc gratuluji, jste krásná rodinka. Nakonec se na vás štěstí usmálo, ale musím říct, že máš odvahu, já bych asi 5 dětí nezvládla :D. Jinak je vidět, že se ti dětičky i postaraly o zmizení dřívější nadváhy :D, musí to být honička. Přeji krásný porod a další krásné děťátko. Už víte jestli to bude chlapeček nebo holčička?

 
DanMaj
Echt Kelišová 8410 příspěvků 28.12.10 13:15

Děkuji :huban:

MARTYK: jo, děti se o váhu postaraly a dost pomohl i žlučník… oproti době po IVF jsem shodila 36kg, no ale po operaci žlučníku šlo hned 7 kg nahoru, což by mi ani tak nevadilo… ale s tímhle druhým těhotenstvím mám nohoře dobrých 20kg :-( Teď jen doufám, že to po porodu půjde dolů :think:

 
rendys314
Kecalka 332 příspěvků 28.12.10 13:47

:-) Jééé krásný příspěvek taky mi slza ukápla. :cry: Sama mám 3 děti a 4té čekám,ale na druhé jsme čekali 6 let :nevim: tedka mám termín 27.2 8-) už aby to bylo :lol: holky mám od sebe o 10 let jen synové budou o 3.5 let :-) porodu se mooc bojím,mám křížové bolesti.Jaroušek byl také tlačením lebkounek než to splasklo a měl skoro stejnou váhu jako Madlenka. :palec: Moc Vám holky držím všem pěsti...... :lol: Čekání se opravdu vyplatí.

 
jenny.fields
Generální žvanilka 22500 příspěvků 28.12.10 15:32

Obdivuji za sílu a vytrvalost i za tu spoustu lásky, co je ve vaší rodině. Ať vám všechny děti dělají radost! Věřím, že další porod bude klidnější! Hodně štěstí a hlavně zdraví v novém roce!

 
ABRILL
Kelišová 6570 příspěvků 28.12.10 17:14

Máš to krásně napsané až jsem se rozbrečela :hug: :hug: :hug: papa

 
estrellita
Ukecaná baba ;) 1707 příspěvků 28.12.10 19:50
:hug: :srdce: :hug:
 
fufiiina
Zasloužilá kecalka 986 příspěvků 28.12.10 22:13

nemám slov,krásně napsané :potlesk: :palec:

 
onionka
Ukecaná baba ;) 1797 příspěvků 28.12.10 22:37

Dani ahoj… kočko moc krásné napsané, a držím palečky at si porod užiješ, at je to pro tebe krásná vzpomínka..
mě se nakonec pred CS nepodařilo utéct i když se porod rozjel sám.. brzy ráno, večer mě stejně brali na sál pod nůž :-( hroznej zážitek,císař je hnus…
držím palce at to probehne vsechno podle tvých predstav a hlavne at jste oba dva v pořádku, moc na vás myslím!!!
Tvá kámoška z dětství .-) :srdce: ..

Příspěvek upraven 28.12.10 v 22:46

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele