Naše rodinné strasti a slasti

Gitka  Vydáno: 11.04.14

Tento denníček venujem všetkým hrdinským mamám, ktoré občas padajú od únavy, ale nikdy to nevzdávajú. Veria totiž v lepší zajtrajšok…

Šimon a Lukáš
1 komentář

Som obyčajná mama. Občas mávam zlé dni a vtedy:

Už raňajky sú boj. S urevaným miminom na rukách naháňam staršieho Šimona po izbe, snažím sa mu napchať do pusy aspoň trocha rohlíku, ale najradšej by so ho po ňom hodila. Manžel s ospravedlňujúcim úsmevom odchádza do práce, mrmlem si naštvane niečo o neférovosti ženskej a mužskej role a namiesto pozdravu mu do ruky narvem vrecko s odpadom. O chvíľu si zdesene uvedomím, že ten nedojedený rohlík pchám do pusy trocha prekvapenému štvormesačnému Lukáškovi.

Chystačka na prechádzku je nanajvýš tragikomická. Najprv naobliekam seba. S čiapkou a v bunde naháňam Šimona, obliekam ho, zatiaľ čo sa on váľa po zemi a kričí, že “nikam nejde a chce dopozerať Pepinuuuuu”. Unavený Lukáš už vyrevúva v postieľke. Keď sa k nemu dostanem, funiaca a spotená, napchám ho do fusaku a hneď nato utekám ku staršiemu znova mu natiahnuť vyzlečené nohavice. Posledné kúsky nekonečného odevu (milujem zimné obdobie), schádzame po schodoch, mimino v taške, starší ma ťahá za ruku, skáče, skúša moju rovnováhu. Konečne vychádzame z vchodu. Ideme asi tri minúty, keď sa na nás začne liať výdatný dážď. “Akože fóóóór?” kričím v duchu.

Obedujeme. Kŕmim Šimiho s mladším na kolenách. Omáčka mi kape na čistý obrus, na dlážku a Lukymu na hlavu. Jedlo je všade naokolo, len nie v mojom žalúdku…

Je nekonečné popoludnie. Vonku dážď, doma spúšť. Malý reve, starší je na zabitie. Hypnotizujem hodiny, aby už konečne ukázali päť a ukázal sa i manžel. O 16.55. mi drahý volá, že sa zdržal na meetingu a príde “o trošku neskôr”. Niečo mu odvrknem, zložím telefón. Apaticky hojdám plačúce mimino v náručí a ešte apatickejšie sledujem, ako Šimon rozotiera ružovú plastelínu po čiernej sedačke.

Proste ich nemôžem uspať. Je desať a každú chvíľu fňuká jeden alebo druhý. Chodím zo spálne do izbičky ako robot, ani to už nepočítam. V duchu preklínam Vlastimila, že má práve dnes meniny (svátek) a stiahol drahého do krčmy. O dvanástej konečne zaspíme. O pol jednej ma manžel budí svojím mierne podnapitým „Lásko, ja vás tak miluju.“ Díky, zlato, ale už zalez a kuš! O pol druhej začne Šimonko príšerne kašľať a neprestáva a neprestáva. Sedím pri ňom, sledujem a tíšim ho. Drahý vedľa spokojne odfukuje a ja na mobile zúfalo googlim príznaky čierneho kašľa.

O tretej sa vraciam do postele. O štvrtej kojíme a piatej vstávame…

Ale potom nastanú dobré dni a vtedy:

Zobudím sa pred svitaním, v byte je ticho. Namiesto usnutia odídem potichu za Šimonkom, prikryjem mu holé nožičky a odhrniem vlasy z čela. Vrátim sa do postele k miminku, ono za chvíľu otvorí oči, otočí sa na mňa a ja dostanem ten najkrajší dar – jeho prvý ranný milovaný úsmev, ktorý patrí len mne…

Pokojne raňajkujeme, deti sú úžasné, poslušné akoby ani neboli moje, hehe. Starší sám vzorne baští, mladší sa hrá spokojne pod hrazdičkou. Manželovi pri odchode do práce so zvodnou pusou pripomeniem, že je naj…úplne vo všetkom… ;-)

Celý deň trpezlivo odpovedám Šimimu na stokrát opakované “a pjooooč?” a vysvetľujem nevysvetliteľné. Keď Lukáško zaspí, pozbieram zvyšky energie a bláznime sa spolu, vystrájame a smejeme sa hodinu vkuse, kým nezačneme obaja čkať (škytat) a syn so smiechom prosí – „Mamiiiii, už doooooosť“… :)

Nastane ten jedinečný okamih, keď obe deti spia cez deň naraz. Pijem kávu, mám vyložené nohy a premýšľam, ako som si zaslúžila tých nádherných 15 minút ticha a kľudu.

Idem prebaliť malého, aj keď nemusím, len aby som sa s ním pomaznala. Hladkám ho po hlavičke, šteklím na brušku a krku a on sa rehlí tak krásne dospelo-detsky. Jeho ružová vôňa ma znova uisťuje, že je stopercentne môj. Potom ho ešte chvíľu hojdám v náručí, spievam mu pieseň, čo mi spievala moja mamka a on sa mi uprene díva do očí. Trocha sa mi pritom láme hlas…

Je nedeľa. Ideme na skorú rannú prechádzku. Vzduch vonia slnkom a jarou, Luky spokojne zaspáva v kočíku, Šimi na motorke frčí pred nami. Chytíme sa s manželom za ruky, sledujeme deti a je nám fajn, tak jednoducho, tak krásne.

Popoludní si pustíme hudobný kanál, vezmeme s manželom Šimiho do náručia a tancujeme spolu na zlaté 80-tky. Lukáško nás s úsmevom sleduje, starší sa chichoce a v očiach ma napísané, ako je rád, že sme spolu a že nás má…

A nakoniec…

Ideme všetci v MHD. Mladší si spokojne brble v kočíku, Šimonko sedí manželovi na kolenách a držia sa za ruky. Majú rovnaké oči a úsmev. Sympatická pani sediaca naproti nám sa nakloní a potichu mi povie: „Mate krásnu rodinku. Musíte byt veľmi šťastná.”

S prekvapeným úsmevom a trocha dojato jej kývnem - Áno, asi som fakt šťastná…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
LadyTommy
Extra třída :D 14791 příspěvků 11.04.14 00:14

:srdce: :srdce: :srdce: úžasný deníček

 
Fialka84
Kecalka 448 příspěvků 11.04.14 08:23

„O chvíľu si zdesene uvedomím, že ten nedojedený rohlík pchám do pusy trocha prekvapenému štvormesačnému Lukáškovi.“ :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

Příjemné počtení po ránu! :hug:

 
small
Ukecaná baba ;) 2443 příspěvků 6 inzerátů 11.04.14 08:24

Moc krásně napsané, v první polovině jsem se vžila do situace a „trpěla“ s maminkou, u druhé půlky jsem se usmívala a na konci neměla daleko k slzám.

 
Gitka
Kecalka 471 příspěvků 11.04.14 08:31

Dakujem za komentare, som velmi rada, ze dennicek potesil.

:)

Příspěvek upraven 11.04.14 v 09:34

 
zzuzzinda
Kecalka 264 příspěvků 11.04.14 08:35

Krásný a hlavně pravdivý deníček - dny, kdy by se člověk zahrabal hodně hluboko a dělal, že není a dny, kdy stačí jen se podívat a člověk to cítí, to, jak je šťastný a nehctěl by být nikde jinde a s nikým jiným…

 
masa.dis
Kecalka 359 příspěvků 11.04.14 09:10

Krásně napsané :palec: tak nějak to vypadá i u nás, jen to máme v holčičím podání… děti jsou prostě poklad a nakonec na všechno jejich „zlobení“ zapomenu… :srdce:

Příspěvek upraven 11.04.14 v 09:10

 
Claire7
Závislačka 2566 příspěvků 11.04.14 12:24

Pekny denicek :potlesk: :kytka:

 
Helenka89
Ukecaná baba ;) 1911 příspěvků 11.04.14 12:26

Deníčky běžně nekomentuji, ale tohle je fakt úžasný, úžasnýýýýýý :palec: A ta druhá část…prostě krásná a dojemná, no nemám slov…

 
katsha
Kelišová 5463 příspěvků 11.04.14 12:41

Úžasný deníček, krásně a pravdivě napsaný, dojemný, vtipný. Naprosto mi mluví z duše. :potlesk: :potlesk: :potlesk: :palec:

Příspěvek upraven 11.04.14 v 12:42

 
gladiolka
Kecalka 110 příspěvků 11.04.14 13:25

Moc krásně napsaný deníček :) Taky mám občas takové dny, ale to asi všichn :) :hug: :hug: :srdce:

 
Romka723
Stálice 79 příspěvků 11.04.14 13:32

Uplne skvele a pravdive napsane, tak jak to s detmi je. Jednou dole a pak zase nahore… ;)

 
LadyPet
Závislačka 3947 příspěvků 11.04.14 15:03

Tohle je pravý dar života :srdce:

 
MariSun
Zasloužilá kecalka 716 příspěvků 11.04.14 15:40

Jen díky takovým chvílím víme, že jsme a jak moc jsme šťastní. Díky za krásný deníček :D :D

 
růženín
Kecalka 211 příspěvků 11.04.14 16:37

Krásný deníček, opravdu :-)
doporučuji do vyhledávače zadat cyklická žena a vyjede ti zajímavé čtení.

jsem ráda, že už je jaro, mě trvalo oblékání sebe a mých dvou dětí i přes hodinu! nekecám! nakojit, přebalit, obléct první vrstvu, dohonit staršího, obléct ho, sbalit věci, dooblékat mladšího, honem sebe, zkontrovolat věci, posbírat šály, čepice, rukavice tradičně zůsatávaly doma někde zakopané, po schodech dolů, já zpocená a mladší už poplakával, že chce znovu papat…krásné mateřské starosti :-) :-)

 
Naushika
Ukecaná baba ;) 1033 příspěvků 11.04.14 20:13

Super denicek a dneska mi prisel vazne vhod. :srdce:

 
Akzeret
Povídálka 23 příspěvků 11.04.14 20:40

Nemám slov. Nádherně a pravdivě napsané :palec:
Kluci jsou krásní ;)

 
Sanlitun  11.04.14 20:49

Krasny :srdce:

 
KattyK
Zasloužilá kecalka 581 příspěvků 11.04.14 21:23

Už dlouho jsem nečetla tak hezký a milý deníček :potlesk: :srdce:

 
balestra
Závislačka 4476 příspěvků 11.04.14 21:26

Moc krasne napsany, az na tu slovenstinu ;). Pribeh jako u nas doma.

 
Semik
Extra třída :D 10249 příspěvků 11.04.14 22:34

Krasny denicek :potlesk: uz se tesim jak to bude za chvilku u nas :mrgreen:

 
Laculka
Zasloužilá kecalka 998 příspěvků 12.04.14 04:14

Krásný a dojemný deníček!!! :hug: :kytka: :potlesk: :palec:

 
Tučňačka20
Ukecaná baba ;) 1582 příspěvků 12.04.14 17:55

Krasny denicek. Neskutecne me to dojalo :kytka:

 
MaBi2111
Nováček 5 příspěvků 12.04.14 21:26

Opravdu moc krasne napsany denicek!!

 
niezabudka
Kecalka 133 příspěvků 12.04.14 23:01

Veľmi trefné a veľmi dobre a pekne napísané. Mám 2,–ročného syna a 4-mesačnú dcéru a všetko, čo si napísala je pravda!!! :potlesk:

 
Maminka Péťa
Stálice 76 příspěvků 07.05.14 09:21

Skvěle napsané, dojemné a pravdivé!

 
Gitka
Kecalka 471 příspěvků 07.05.14 12:49

Dakujem este raz za pochvaly dennicku…Je prijemne vediet, ze v tom clovek nie je sam…;)

 
Anys29
Ukecaná baba ;) 1366 příspěvků 07.09.16 12:17

@Gitka Píšeš krásně, taková atmosféra, to nemá chybu! K tomuhle deníčku jsem se dostala přes dva nedávno zveřejněné povídkové a absolutně nechápu, jak může některý uživatelky pobouřit publikování povídky, zde, na emiminu! Úžasné, piš dál, budu se těšit na reálné příběhy i na povídky!

 
Gitka
Kecalka 471 příspěvků 07.09.16 13:07

@Anys29
Díky moc, veľmi si ma potešila a som rada, že sa Ti moje práce páčia.
Píšem to hlavne pre ľudí, aby som v nich niečo vzbudila a som nesmierne vďačná za každú pozitívnu odozvu.

Nový denníček už sa chystá… ;)

Dík ešte raz za pochvalu. :mavam:

 
Anys29
Ukecaná baba ;) 1366 příspěvků 07.09.16 19:06

@Gitka No tak to se moc těším! :palec:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele