Naše třetí štěstí, Anička

Deynerys  Vydáno: 01.07.15

Deníček o tom, jak ses nám, Aničko, narodila… :-)

Tolikrát jsem si představovala chvíli, kdy mi praskne plodová voda. Jak to oznámím tátovi. Jak odjíždíme do porodnice. Jak přicházíš na svět. Vše bylo nakonec úplně jinak.

Je 11. 3.2015, noc, tedy vlastně už brzy ráno (3:45) a nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo něco dít. Já i táta spíme. Jako už po sté se otáčím v posteli na druhý bok a najednou cítím mokro, které nejde zastavit.

Vyletělo ze mě jen: „Juj, praskla mi voda!“

Kde jsou moje přichystané fráze, představy? :-D

Trvá asi dvě vteřiny, než tvůj táta pochopí, co se stalo. Okamžitě vstává a začíná provádět automatické úkony, které si myslím, že si hodně dlouho nacvičoval a připravoval. Voláme babičku, budíme Kristýnu a dáváme jí instrukce, co a jak s Tomem. Tom se budí sám, tak dáváme instrukce i jemu, a konečně odjíždíme do porodnice v Karviné. Cesty jsou volné, klidné. Kdo by taky o půl páté ráno jezdil, že?

Přicházíme na porodní sály, kde si mě přebírá porodní asistentka. Tátu směřuje na křesílko, kde chvíli počká. Já absolvuji monitor, ověření, zda mi teče opravdu plodová voda. To mi přišlo hodně směšné, protože při každém pohybu ze mě voda tekla a tekla. Nevěřila jsem, že jí může být tolik.

Po všech nezbytných vyšetřeních a vyplňování papírů se dostává ke slovu také lékař. Verdikt jsem tušila, porodní cesty zavřené, a stále přítomný čípek. Neměla jsem ani žádné kontrakce, tak mě ubytovali na dvojlůžkovém pokoji s tím, že se pokusí porod vyvolat.

Dostala jsem půl tabletky Prostinu a jediný efekt byly slabší bolesti, které ale nehnuly s vnitřním nálezem. Táta mezitím odjel zpět domů. V poledne mi dali další půl tabletky Prostinu a bolesti už přišly větší, dokonce viditelné krásně i na monitoru, ale vnitřní nález stále stejný. Jelikož se více Prostinu za jeden den nemůže dát, tak jsem si večer krásně ulehla do postele a lékař mi řekl, že zítra budeme pokračovat, ať se na tu vyspím, ať mám sílu.

Tak jo, už jsem ulehala, když se ve dveřích objevila sestřička s infuzí oxytocinu. K mému dotazu, proč oxytocin navečer, když lékař říkal, že pokračujeme ráno, mi řekla, že tohle nařídil vedoucí lékař směny. No a holt ten mladý doktor, který byl hodný a lidský, musel, jak se říká, držet pusu a krok. Vedoucí lékař prý rozhodl, že dneska porodím. Věděl asi, že rodím potřetí, a očekával rychlý porod, který se nekonal…

Ale ať nepředbíhám. Jakmile jsem dostala v 21 hodin infuzi s oxytocinem, okamžitě začaly bolesti jako blázen. Zavolala jsem tátovi, ať přijede za mnou, a přesunuli jsme se na porodní box. Kontrakce přicházely co dvě minuty, silné, nejsilnější ze všech mých porodů. Při každém pohybu ze mě tekla kvanta vody. Přesto jsem si chtěla zachovat pozitivní myšlení a soustředila jsem se na bolesti. Ve své mysli jsem je vítala, představovala si, jak mě každá ta bolest posouvá blíže k tobě, k našemu miminku.

Celou noc jsem buď proseděla na balonu, nebo ležela na monitoru. Táta byl úplně vyčerpaný a usnul na podlaze na žíněnce. :-) Tak to bylo až do rána. Ráno už jsem byla bez sil, vyřízená. Od prasknutí vody jsem nejedla a nespala (to ráno to bylo už více než 24 hodin),pít jsem nesměla od večera, kdy sestra donesla oxytocin, pro případ, že by byla nutná akutní sekce.

Při ranní vizitě jsem visela na rtech doktora a očekávala, že to noční trápení aspoň k něčemu bylo. Omyl, stále cesty zavřené, stále přítomný čípek. Veškeré mé pozitivní myšlení šlo do háje a já neměla daleko k slzám. Navrhla jsem ukončení císařským řezem, ale do něj se lékařům nechtělo, tak přicházeli s vizemi, kdy se pokusí znovu vyvolávat. S tím jsem už nesouhlasila.

Byla mi přislíbena prohlídna primářem, který naštěstí rozhodl o ukončení císařským řezem. Čas domluvili po 12. hodině. Vidina toho, že už to bude za pár hodin za mnou, byla skvělá, ale zároveň jsem se strašně bála.

Absolvovala jsem vyšetření anesteziologem, kde jsme se domluvili na spinální anestezii, na jednu stranu jsem byla ráda, že takhle se mnou bude i táta, ale na druhou stranu jsem se bála toho, že mi to neudělá dobře.

Nadešla ta dlouho očekávaná chvíle. Sestra si mě vzala na vyšetřovnu, zacévkovala mě (fuj, nejhorší věc ze všech), připravila mě na operační sál a ještě na chvíli za mnou pustila tátu. Mísily se ve mně emoce, chtělo se mi brečet, měla jsem strach…o tebe…o se­be. Viděla jsem, že i táta má strach, ale snaží se ho schovat, aby mě ještě více nerozrušil. Poslední políbení a úsměv a odjíždím na operační sál.

Na sále je docela dost lidí, vidím jich tak asi pět a ve vedlejší místnosti vidím nachystané gynekology, kteří mě budou operovat. Sedám si na operační stůl, poslouchám pokyny sestřiček a anestezioložky, jak se mám vyhrbit atd., aby mi píchla spinál. Ač se snažím já i ona, tak i přes 6 pokusů o napíchnutí spinálu se nedaří a přechází se k variantě celkového uspání. Lehám si, vím, co mě čeká. Nadechuji se kyslíku a usínám…

Přesně v 12:34 ve čtvrtek 12. 3. 2015 ses narodila s váhou 3 780 g a délkou 51 cm. Po 32 hodinách od prasknutí plodové vody.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.6 bodů
 Váš příspěvek
 
Barborkaa26
Kelišová 5424 příspěvků 01.07.15 06:31

Gratuluji k dcerce! :kytka: Koukám, že ti lékaři „přemýšlí“ stejně.. :-/ Měla jsem to velmi podobné.. akorát, že začínali rovnou s oxytocinem, poté, co jsem jim 3× zkolabovala a byla totálně vyčerpaná, také bez jídla a bez vody, nastoupil akutní císař po 36 hod bez vody.. ach jo, nevím, co si tím dokazují.. :roll: Podruhé budu rodit jinde, tak doufám, že to bude bez problému :) Přeji mnoho zdraví a štěstí! :hug:

 
meryclare
Stálice 95 příspěvků 01.07.15 06:35

Teda, taky jste si užila svoje. Dobře to dopadlo a gratuluji k Aničce :kytka:

 
Hanka1
Echt Kelišová 9534 příspěvků 01.07.15 07:00

Rodila jsem dve deti planovanou sekci U Apolinare a vzdy mne vycevkovali az potom co zabral epidural, nechapu proc to jinde delaji takhle nesetrne.

 
Krrysa
Extra třída :D 13918 příspěvků 01.07.15 07:50

Já si naštěstí i pio 18ti hodinách od odtoku dokázala vydupat to, a by mě nechali na pokoji a sledovali jen miminko a to, zda někde nepropuká infekce. porod se samozřejmě rozjel sám jako po másle…

 
PAN66
Zasloužilá kecalka 700 příspěvků 01.07.15 09:05

Další z řady vyvolávaných porodů, co tak čtu, tak víc a víc chci rodit doma..tohle je děs..ty přijdeš do porodnice a hned dostaneš vyvolávačku? bože..přirozený porod jim nic neříká, jasně, at sledují malé, zda je vše ok, pokud by to bylo nutné, at porod vyvolají, ale tohle se mi hnusí..jak to není podle nich v čase, který si sami určí, šup, pomůžeme to mu, nějaký přirozený porod..

vždyt tělo se na porod připravuje samo a když není připravené, holt to bude trvat o chvíli déle..já to opravdu nechápu a je to pomalu v každém deníčku..jak pohodlné, máme tu k tomu přípravky na urychlení, tak je použijem..já mám rodit v lednu a kvůli tomuhle uvažuji, že odjedu za rodinou do zahraničí a porodím tam, pre přístup českých porodnic je zoufalý..a je to škoda, protože si myslím, že jinak odborně jsou na velmi vysoké úrovni

 
cheekymonkey
Extra třída :D 10805 příspěvků 01.07.15 09:27

Zřejmě další zbytečná sekce. Kdy se tady už začne respektovat tělo matky a dítě? Ach jo, je mi z toho smutno. Každopádně ale velká gratulace ke zdravé holčičce.

 
Blešík
Extra třída :D 12006 příspěvků 01.07.15 09:39

Úplně chápu to zoufalství, když člověku po dlouhých hodinách bolestí řeknou, že se v nížině žádná změna neudála :zed: Hlavně, že je venku :kytka: gratuluji

 
Deynerys
Stálice 88 příspěvků 01.07.15 10:50

Tak tak, po case jsem si taky rikala ze kdyby aspon pockali do rana, tak jak chtel ten mlady lekar, mohla jsem byt jednak odpocata, plna sily a mozna by se porodilo spontalne.tak jsem skoncila sekci a musim rict ze rekonvalescence u me trvala 2mesice-mela jsem infekci v jizve, rozjela se mi jizva na 4cm velkou diru.Hned chteli novou operaci na presiti a vydrenovani jizvy pri infekci, to uz jsem si ale vydupala ze ne, ze to zkusim vypiplat sama a musim rict ze to slo. Stalo me to 2 mesice dennich prevazu rano a vecer, doma se muz a starsi deti staly prevazovym zdravot. pracovnikem ale jizva se vylecila a uzavrela sama a mudri jen koukali s otevrenou pusou, ze tomu neverili… :P

 
Viicky
Kecalka 327 příspěvků 01.07.15 12:08

Gratuluji k holcicce. Ja teda nejsem lekar a nevime vsechny duvody. Ale taky se mi zda ze ten oxytoxin byl zbytecny. Kdyby se cekalo tak podle me pres noc to telo by se na to samo pripravilo a druhy den bys v klidu porodila. Nevim myslim si.

 
4family
Zasloužilá kecalka 869 příspěvků 01.07.15 19:56

Taky nechápu to vyvolávání na noc a to, a jak Tě trápili hlady. Mě by bylo zle už jen z toho hladu.

 
lucka83
Hvězda diskuse 45847 příspěvků 112 inzerátů 03.07.15 07:15

Gratuluji k holčičce, at vám dělá jen samou radost. Škoda té sekce, hlavní je že mate malou u sebe :hug:

 
itaaaa
Povídálka 14 příspěvků 08.07.15 02:52

Gratuluji k holčičce!!! ;)
Ja taky byla oběť ambiciózní doktorky, ktera si dala za cíl porodit moji dceru do půlnoci… No jo, vyšlo ji to, ale s mým traumatem z toho jejich „přirozeného“ porodu jsem pak musela chodit k psycholozce a stejne jsem „přirozeně“ rodit druhé nesla, protože ta panika byla opravdu strašná :(. A jak ja byla tehdy natesena :(

 
90-60-90
Zasloužilá kecalka 575 příspěvků 09.07.15 10:18

Gratuluji k Aničce :kytka:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček