Nase Zoe 30tt.

Trinitron  Vydáno: 28.08.03

Ahojky vsechny maminky,snazilky a tehulky.Dnesni denicek je necim zvlastni a to hned dvakrat.Zaprve je tomu dnes 30t co nosim pod srdickem naseho pupika a hlavne…DNES V 15:30 JSEM TO REKLA NASIM!!!!
Ale radeji zacnu postupne.Vcera jsem uspesne slozila posledni zkousku meho druheho semestru a to se znamkou za 2.

Stacila by mi i trojka,ale asi jsem ho prekvapila a potesila vic nez jsem myslela a tak mi dal dvojku:) A jak jsem si dlouho slibovala,ze az budu mit posledni zkousku za sebou ,ze to nasim reknu.Vedela jsem, ze oba naraz by to neunesli a tak jsem si rikala, ze bude lepsi to rict nejdriv mamce..Ale stale jsem nemela vhodnou prilezitost, kde bychom byly o samote jen my dve. A vcera se naskytla.Mama chtela jit na obed a zaroven bychom oslavili tu krasnou znamku ze zkousky.Mela jsem velikaansky strach.

A kdyz se pomalu blizila hodina H, kdy jsme se meli sejit, zacala se mi trast kolena a chtela jsem ze sveho slibu vycouvat.A v tu chvili (asi telepatie:)) mi volal muj pritel,jakoby tusil ze to chci vzdat a rika:" Stojim za Tebou,lasko.I kdyby Te vyhodili mas me a nas dum.Tak se neboj.Moc Te miluji"

A tak jsem o trosku klidnejsi sedala ke stolu,nenucene konverzovala a se sevrenym zaludkem jedla obed.A pak to prislo.

Mama si dala kaficko a ja brckem usrkavala dzus.Sahla jsem pro kapesnik,(abych mela nervozne co zmoulat v ruce)a podala jsem mamce tehotenskou prukazku. Bylo videt jak s vytrestenym zrakem pohlizi dovnitr. A jen suse prohlasila:„Ty ses snad zblaznila!! Nemas skolu hotovou a co ted?“Do oci se mi vedraly slzy a pak jsem musela zacit chrlit plno pozitivnich argumentu.Pak nasleduji pul hodinu to vypadalo jak u vyslechu.Mama kladla otazky a ja odpovidala. A vite kdy mi bylo nejhur? Kdyz jsem se ji pak zeptala jestli ma aspon trosku radost…Tak mi neodpovedela.

Zatim to vi mama,ale jak tusim v tuhle chvili, kdy Vam pisu cerstve zpravicky, to asi u nas doma vre. Asi litaji i talire.Je mi jasne ze to prave asi mama rika tatovi.Mam trosku strach z jeho reakce.Ale rikam si, prezila jsem mamu preziju i tatu…snad:))) Zivot se ma brat s humorem.Jsou i horsi veci…

Jen mam ted velke dilema......Nasi budou chtit, abych byla s malym tady v Brne,ale pritel za mnou nebude moct k nam chodit.

Co myslite? Mam zustat u nasich (ve stredne velkem byte) v Brne,chodit normalne do skoly (i s mimi) a pritele vidat jen o vikendech? Anebo zvolit variantu,ze bychom bydleli s pritelem u nej doma(krasny velky dum) a ja bych dojizdela do Brna do skoly?

Da se treba kazdodenne cestovat s miminkem Brno - Kromeriz?
Rada bych kdyby me mohl nekdo poradit.

Vim ze u nasich by to bylo jednodussi,ale zas bych byla pod drobnohledem sve mamy, a pritele bych videla jen sporadicky.Rada bych to zvladla vse sama,abych jim ukazala ze nejsem zadna mala holka.Ze zvladnu skolu i dite.Ale nevim jestli je to vhodne a pro mimi bezpecne cestovat.O to je to horsi ze se narodi do chladna,do listopadoveho pocasi.A v zi­me,nevim, jestli vubec muze treba mesicni mimi ven…

Jsem z toho vseho ted takova smutna,nevim co a jak dal.Mozna by to bylo lehci kdyby me nasi vyhodili.Nemusela bych se ted rozmyslet,co je lepsi pro me a co pro malyho…

Mejte se krasne vsichni moji mili(tehulky,sna­zilky a pupici)
A brzy navidenou
Trinitron
 30tt

PS:Zitra jdu na ultrazvuk a tak se pokusim Vam sem do fotogalerie soupnout fotecku naseho pupika:)Snad se mi to povede…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  28.08.03 01:43

Trinitron,
já osobně bych volila život s přítelem - i za cenu, že bych musela školu na rok přerušit. Čistě proto, že si myslím, že mimčo by mělo mít mámu i tátu (když je to jen trochu možné) - a to pokud mámu a tátu milující - a ne mámu trosku, které je neustále něco předhazováno, vyčítáno atd…
A navíc - vy jste se s přítelem rozhodli mimi si nechat, tak byste měli být připraveni nést následky - když zůstaneš u rodičů, budeš pro ně nesvéprávná „dcera“, která musí poslouchat a které oni budou předepisovat, s kým se smí stýkat a s kým se nesmí stýkat??? Prostě to dotáhněte do konce, nemyslím, že má cenu snažit se o nějaké kompromisy - protože to budou kompromisy natolik nepřijatelné pro obě strany, že to tvým odchodem dříve nebo později stejně skončí…

Jo a s tím těšením - já si myslím, že jsi se mamky na to neměla ptát hned. Člověk v šoku někdy jedná hrubě nebo neuváženě. Netrap se tím, a počkej až bude malé na světě. Třeba bude nakonec mít milující a skvělé prarodiče (a třeba ne - ale i bez těch prarodičů dítě může v pohodě žít).

Nešlo by třeba už uvést v platnost ten individuální studijní plán? KOlik z tvé docházky do školy je „povinné“ (předpokládám, že musíš třeba dělat nějaké laboratoře nebo něco takového)? S kolika profesory by se dalo domluvit jen to, že přijdeš rovnou na zkoušku?
 Sally

 
Magrata
Kelišová 7461 příspěvků 28.08.03 07:28

ahoj sikulko,
gratuluji ti hned 2×, ta zkouška je fakt super.
Jinak ja si myslim,ze by si mela zustat se svym pritelem,on s tebou byl celou dobu a podle toho,co tady pises,te opravdu miluje.
Skola se da delat dalkove,aspon ten prvni rok. Doma u vasich by si byla urcete nestastna a tvuj pritel taky.
drzim palce a mej se moooc krasne:-))

 
Anonymní  28.08.03 08:00

Ahoj Trinitron,
myslim si, že to lepší řešení je zůstat se svým přítelem. Podle toho co píšeš je Váš vztah pevný a Tvůj přítel je připraven se o Tebe a Vaše mimi postarat. Jestli zůstaneš u rodičů budete se jen s přítelem hádat. Zařiď si život podle svého a když to jinak nepůjde na rok školu přeruš.
S rodičemi se snaž ale vycházet dobře i když se odstěhuješ. Nikdy nevíš, kdy budeš potřebovat jejich pomoc.
Přeji Ti hodně štěstí a hlavně zůstaň v klidu ať všechno dobře dopadne. Držim palce.
 Hanka

 
claudia02
Ukecaná baba ;) 1124 příspěvků 28.08.03 08:34

Milá Trinitron,
tak jsem byla zvědavá, jak to dopadne a mělas pravdu , že své rodiče jsi dobře odhadla. Rozhodně se přidávám k názoru, abys zůstala s přítelem, mě by to dokonce přišlo jako obrovská zrada proti němu, kdybys zůstala u vašich, kde víš, že nic nebude klapat, on ti nabídl veškeré zázemí a trochu mě to přijde, jako bys mu „vzala“ i to malé, kdybys byla u rodičů, kam on v podstatě nemůže. Nejde jen o to dítě vidět, ale on by ho asi tak chtěl koupat, nosit, konejšit, uspávat a k tomu by moc příležitostí neměl. Také nejsem moc optimista v tom, že by se rodiče nějak radikálně změnili, sice je jistě ten človíček rozněžní, ale to, co pak budeš muset poslouchat a la „my jsme ti to říkali…“ až budeš mít sebemenší problém, za to to nestojí. Tvoje psychika nebude možná v šestinedělí úplně vyrovnaná,( taky je to normální) a budeš potřebovat tunu pochopení a laskavosti a tu u něj mít budeš. Se školou si nedělej hlavu, dnes jsou možnosti individuálního plánu obrovské a v nejhorším tam půjdeš udělat „nátlak“ s děckem v náručí a to ti vyhoví snad i mračouni profesorský.
Promiň, že nepíšu moc optimisticky o tvých rodičích, ale opravdu dej svému dítěti lásku a jestli píšeš, že rodiče přítele Tě mají rádi, opravdu to vidím jako že na té jedné misce vah je o hodně větší kupa argumentů.
Tolik o jeden názor navíc.
Velmi Tě obdivuji jak to zvládáš a uvidíš, že všechno dobře dopadne, my ti všechny budem držet palce!!!!!!!!!!
Ahoj Claudie
zatím ukecaná předsnažilka

 
-eva-
Kecalka 322 příspěvků 28.08.03 08:48

Ahoj, četla jsem Tvůj deníček poprvé, nejdřív jsem se divila, proč se tak bojíš to říct rodičům (a taky, že to ještě není vidět) a teď se divím, jak můžou takhle reagovat. Rozhodně bych u nich nezůstávala, pokud by tam otec dítěte nebyl vítán také. Sama píšeš, že by bylo lepší, kdyby Tě rovnou vyhodili, tak myslím, že u nich ani zůstat nechceš. Ale na druhou stranu, ta představa, že budeš zvládat dítě i školu…nechci rozhodně říkat, že ne, určitě to jde, ale je to myslím dost těžké, zvlášť pokud bys k tomu měla ještě domácnost a dojíždění. Já mám 7 týdeního chlapečka a mimo něj tedy zatím nezvládám skoro vůbec nic, ale asi to taky hodně záleží na konkrétním dítěti, můj Kája spí jen v noci a ve dne chce neustálou pozornost. Ale při kojení nebo chování si člověk může číst, takže by ses mohla učit. A dojíždět se myslím s dítětem dá, jen by bylo možná lepší mít ho v šátku, protože s kočárkem se člověk těžko dostává do schodů a taky je trošku problém pokud chceš kojit a není Ti milé dělat to na veřejnosti.
Měj se krásně, přeji zdravé krásné miminko a aby se Tví rodiče umoudřili
 Eva

 
Anonymní  28.08.03 08:53

Ahoj. Já se taky kloním k názoru holek. Lepší bydlet s přítelem než s rodičema. Myslím, že by se ti to s rodičema vymstilo. Žádná samostatnost, nic. Abys nedopadla jako starší sestra svého miminka-maminka to vezme pevně do ruky a tebe nechaj jenom chodit do školy. A i kdyby ne budou ti do toho určitě strašně mluvit.

 
Sykorka
Kecalka 150 příspěvků 28.08.03 10:04

Ahojky!

Včerejší den pro tebe musel být opravdu hodně náročný! gratuluju k úspěšnému zvládnutí!!!

Jinak mě nedá, abych taky neodpověděla - i když ostatní holky už psaly podobně …
Myslím, že by se určitě vyplatilo využít možnosti bydlení s partnerem u jeho rodičů - v první řadě bych být tebou myslela na mimčo a na sebe a na vztah s tvým partnerem - na školu bych začala myslet až jako na poslední - nevím, jaký obor studuješ, ale buď bych si být tebou požádala o individuální dálkové studium (to bys dojížděla tuším jen na zkoušky) a kdyby to byl velký problém, tak prostě požádej o roční odklad - stejně budeš s mimi na mateřské 3-4 roky, tak mezitím tu školu taky nějak dostuduješ … vím, že takovéhle rady na dálku vypadají jednoduše, ale myslím, že soužití s rodičema by dobrotu nedělalo.

Držím palečky abys zvolila tu nejvhodnější cestu a miminko mělo šťastnou maminku a tatínka!

Sýkorka 29tt

 
kissie
Povídálka 21 příspěvků 28.08.03 11:14

Ahojky,
jsem tu dnes poprvé…ale to neva.
I já se přidávám k názoru většiny.
Měla bys opravdu myslet na to, co je pro tebe, vaše mimčo a váš vztah nejdůležitější. A to je asi pohoda. Podle mně by sis jí moc u rodičů neužila. Takže jestli ti přítel nabídl bydlení u něj, vem to - jemu dáš šanci být u prcka a starat se o něj a vypěstovat si k němu normální otcovský vztah, sobě šanci užít si klidu a krásy normálního (v mezích možností) vztahu, vašim tak aspoň malilinko ukážeš, že jsi dospělá a svépravná…a škola? No, jak bylo uvedno dřív - buď individuální studijní plán nebo roční odklad.
Věřím, že to zvládneš :-)

Zdraví, Kissie

PS: Gratulji k hezké známce a zvládnutí zkoušky :-)

 
HanaZana
Závislačka 2793 příspěvků 28.08.03 14:27

Ahoj mamino!
Jsi statečná,žes to dokázala říct vašim,jen se divím,že to maminka nepoznala už dřív.
Myslím,že v tvé pozici bych raději byla s přítelem,pokud je váš vztah v pořádku.Vaše miminko bude potřebovat nejen maminku,ale i tatínka.Nevím,jak daleko bys to měla do školy,ale určitě to za to stojí,být s ním,i když nejste manželé,přece teď budete rodina,a ta má být pohromadě.
Držím palce,ať všechno dobře dopadne,a hlavně se rozhodni tak,abys byla spokojená hlavně ty,pak bude spokojené i miminko,které zatím nosíš pod srdíčkem.
 Hanka

 
Anonymní  28.08.03 16:25

Ahoooj!

Jak se ti povedlo tak dlouho tehotenstvi pred mamkou skryvat?

Tak prvne gratuluju ke zkousce a pak k odvaze,rict to mamce.Ale aspon to uz mas za sebou.No ne?A vis co si myuslim,ze pokud vcera radost nemela (byla asi trochu v soku),tak ji postupem casu dostane.A pokud ne,tak casem pozna,ze to bylo jeji nestesti,ze se pripravila o neco tak krasnyho,jako je narozeni mimiska a videt ho rust od prvniho okamziku.

A ohledne bydleni,myslim,ze tady neni co resit.Kazde mimi ma mit oba rodice,mamu i tatu.Ty jsou myslim prednejsi jak prarodice.Tim,ze bys zustala u vasich,myslim,ze bys svemu priteli a budoucimu tatkovi dost hodne ublizila.A nakonec i sobe,protoze vidat ho jenom o vikendech,nebylo by ti smutno?A uvidis,ze po narozeni miminka budes hlavne „ho“ chtet mit vedle sebe,on s miminkem ti budou nejblizsi.Ne rodice,u kterych je navic moznost,ze ti budou neco vycitat.
Rozhodnuti zalezi predevsim na tobe,ale myslim,ze vlastne neni o cem rozhodovat.
Ty budes mamka a tvuj pritel tatka,miminko bude potrebovat hlavne VAS DVA,pekne pohromade,abyste o nej mohli s laskou pecovat!!!!!
Jinak ti preju hodne stesticka a odvahy ke spravnymu rozhodnuti!Urcite dej vedet,jak se situace dal vyviji.A hlavne bud v pohode,at je miminko spokojeny!
Pa Radka

 
Anonymní  28.08.03 17:54

Ahojky,tak to jsem znovu ja,Radka.
Pred chvilkou jsem si precetla vsechny tvoje pribehy a muzu ti rict,ze jsem si i pobecela.
Mas muj plnej obdiv,nejses zrovna v lehky situaci a pritom tak stastna a tak krasne si tehulkovstvi uzivas.Pekne jsi me vylekala a tvuj prcek taky,jak prestal v brisku skotacit.Doufam,ze uz te a nas ostatni tak nikdy nevystrasi.

Jeste bych se chtela zeptat na tvoje dva brachy,jaky s nima mas vztah?Oni uz maji svoje rodiny?Pokud jo,jaka je tvoje mamka babca?
Ptam se proto,jestli se od brachu muzes dockat rodinne podpory.

Ted jsem si jeste jistejsi nez pred hodinou,ze by ses mela odstehovat k priteli.Jak jsem tak do tve situace vic nakoukla,ono nebude tak jednoduche od rodicu odejit,to vim,urcite si toho budes muset hodne vyslechnout,ale proste to tak ma byt,aby mrnous zil s mamkou a tatkou.A vidis,po­kud ti ve skole umoznili ind.studium tak uz vubec neni co resit,zvladla jsi to do ted,zvladnes to i potom,mas opravdu muj obdiv,uz proto,ze ses tak mladoucka,20 let.Me je skoro 27,takze sladkych dvacet,to uz bylo davno.A uvidis,jak se prcek narodi a mamka ho uvidi,to ji obmekci,jak ne,tak potom uz neni co resit.Asi te to ted mrzi,ale uvidis BUDE LIP.Hlavne bud rada,ze si rozumis s pritelovyma rodicema (vim,ze tvoji rodice jsou tvoji rodice,ale…)Ani jsi nepsala,jak se prit.rodice tesi na mimco?

Tak uz dost.
Preji ti MOOOOOOOC stesticka a aby byl mrnousek v poradku.Pa Radka

 
Anonymní  28.08.03 18:32

Trinitron,

taky mi to nedá, abych se nepřipojila. Co se týká bydlení, plně souhlasím s ostatníma. Miminko má mít především mamku a taťku a aby mohlo být spokojené, neměla by být maminka vystresovaná a smutná. Po příteli by se ti určitě stýskalo…

Pokud jde o školu, myslím, že ať už je pro tebe sebedůležitější, není to rozhodně absolutní priorita. Nevím, co studuješ, ale psala jsi, že už máš zařízený individuální plán - to bys přeci nemusela do školy dojíždět denně? Tak proč to takto nezkusit? No a když zjistíš, že je toho takto moc, není přeci až takový problém školu na rok přerušit.

A ještě jednu věc bych ráda napsala. Nevyčítej mamce moc tu její reakci ohledně těšení na miminko, v tu chvíli musela být v šoku a prostě si to ještě nedokázala srovnat. Třeba se to časem změní, možná až se mimčo narodí a třeba i dřív. Asi bych jí to moc nepředhazovala, aby pak nezatrpkla proti tomu drobečkovi. Až (jestli, ale nejspíš jo, co?) se budeš stěhovat k příteli, zkus rodičům říct, že je to především proto, že chceš, aby vaše mimčo vyrůstalo nejen u mámy ale i u táty. Netvrdím, že se máš nějak omlouvat, to ne - nemáš za co, ale nemyslím si, že bys na rodiče měla být moc tvrdá.
Snad se mi podařilo to napsat trošku srozumitelně. Rozhodnutí je pochopitelně na tobě, já jen držím pěsti, aby všechno dopadlo především k tvojí a mimískově spokojenosti.

Petra

 
kostka
Kecalka 405 příspěvků 28.08.03 18:43

Milá Triny,
blahopřeji ke složení zkoušky a přidávám se k názoru snad všech holek,co sem psaly:bydlet u přítele,abyste se neodcizili,i kdyby tě to stálo odklad školy.Jsi velmi mladá, škola počká,ale mimi vyroste hodně rychle, a když si ho spolu s přítelem neužijete,čas zpět nevrátíte.
Jak jsi to mohla tak dlouho skrývat? Já jsem těhotná asi tak dlouho jako ty,(v sobotu 30t.) a jsem jako kulička.
Držím palce,aby tví rodiče co nejdřív pochopili,jak fajn mají dceru,přijali jejího přítele i vnoučka a vše klapalo.
Hana 29+5tt

 
Anonymní  28.08.03 20:20

Ahoj, jsem v tvém deníčku náhodou a úplně poprvé… a docela mě šokovalo tvoje rodinné „zázemí“ - ve smyslu, že tě mají za malou holku a mají potřebu ti mluvit do života. Nic proti tvým rodičům, nemám žádné právo je soudit - ale hlasuju jednoznačně pro to, aby ses co nejrychleji postavila na vlastní nohy, s přítelem máte kde bydlet, to je hlavní, než se doprošovat přízně rodičů (asi se jim tvůj partner příliš nelíbí, jak jsem pochopila a ty bys u nich taky nebyla spokojená). Vést polovičatej život s mimčem bez tatínka, proboha jen to ne! Vy tři budete rodina, musíte jednoznačně bydlet spolu, ať se to tvým rodičům líbí nebo ne, jsi dospělá a máš právo na svůj život.
Přeji hodně štěstíčka, hodně lásky a věř, až se ten malinký uzlíček narodí, budeš ten nejšťastnější člověk na světě (spolu s tatínkem samozřejmě) a škola pro tebe už nebude tak zá:,–(ní problém.. přeci můžeš studium přerušit.
Taky nedoporučuju studium současně s péčí o mimi nebo to dojíždění - to prostě nezvládneš, je to hodně hodně práce, péče o mimi a podle mě je to nejkrásnější a nejdůležitější práce, kterou za celej život budeš dělat.
Hlavně se soustřeď na to, abys byla v pohodě, šťastná a plná lásky, aby se miminko u tebe v bříšku cítilo příjemně a v bezpečí!
A gratulace ke zkouškám a k odvaze!
Markéta a Honzík, 9 měsíců

 
Anonymní  28.08.03 23:49

Ahoj Trini,
poprve jsem si cetla tvuj denicek a mas muj obdiv, zes to rekla vasim. S tim studiem, mam kamaradku ktera byla ve stejne situaci jako ty. Urcite se ti vyplati na rok prerusit skolu. Dite potrebuje hlavne pohodu a klid, a tvoji plnou pozornost, coz by pri tvem studiu urcite nemelo. (Mam rocniho prcka a jsem rada, ze se mu muzu plne venovat). Taky se priklanim k tomu, bydli ten rok s pritelem a vasi se s tim stejne budou muset smirit a jestli jim zalezi na tvy skole, tak ti pak budou pomahat, hlavne aby jsi dostudovala. Potom uz muzes dite nechat hlidat. Kamoska to ma tak, ze se snazi mit napsany hodiny na co nejmin dni v tydnu a shani hlidani vsude mozne. Hlidaji babicky z obou stran, kamaradky. Nejak to vzdycky splaca. Ale je to docela narocny pro dite, ktery z toho ma uz docela psycho, a hlavne prave proto, ze na nej nema tolik cas, kvuli uceni, a porad se nekam presouva. Proto si myslim, ze ten rok preruseni skoly je docela zaklad, aspon ten prvni rok si v klidu uzijes jako mamka na plny uvazek a hlavne s pritelem dohromady a pak uz to nejak zaridite :). Muzes treba jezdit do brna a byt tam tech par dnu v tydnu. Jinak je to hodne narocny, nevim co studujes, ale moje kamoska uz je z toho docela vycerpana. Takhle to ma uz 4tym rokem. Ale porad postupuje ke zdarnemu konci :))). Takze zvladnout se to da. Zvlaste kdyz budes mit podporujiciho pritele a rodice ktery jsou na tebe sice nastvany, ale pomuzou ti :).
 Osma

 
molly
Kecalka 115 příspěvků 29.08.03 13:27

Ahojky!
Plně tě chápu,já měla taky dilema s mamkou.Ještě horší bylo to,že mi bylo 17 a potratila jsem (samovolně) v šestém týdnu.Hrozně mě bolelo,jak si všichni mysleli jak to dobře dopadlo.Ale ted už jsem dál,mam holčičku a manžela,který je na nás moc hodný.
Být tebou,určitě bych volila život s přítelem.Neni nic krásnějšíhonež když vidiš milovaného muže s miminkem v náručí.A určitě budeš potřebovat jeho podporu.
Držim ti palce at to dopadne dobře.
Pa Molly

 
Toffifee
Zasloužilá kecalka 622 příspěvků 29.08.03 16:11

Ahoj!
Já dělám poslední zkoušku tohoto semestru v úterý. Na zkoušky jezdím s mimčem. Dělat školu s miminkem je fakt záhul, vůbec jsem si to nedokázala představit.
Největší oporou mi je můj manžel, bez jeho podpory a pomoci bych musela školu určitě přerušit. Hrozně mi pomáhá, hlídá malou, abych se mohla učit a drží mě psychicky.
Proto si myslím, že bys měla být s přítelem, který ti pomůže a podpoří tě. Nežli u rodičů, kde bys mohla slyšet, že oni ti to říkali a pomoc nikde.
Tvůj deníček jsem četla jen na začátku, ale už tehdy jsi psala, že to nemáš s rodiči lehké, že? Je mi to moc líto. Nejlépe se těhotenství a porod prožívá s vlastní mámou.
No co naděláš. Hlavně, že máš dobrého přítele.
Jo a ještě tě chci upozornit, že hormoni jsou prevíti :o)) Já od porodu nemůžu dostat nic do hlavy. Jenco se něco naučím, tak to zapomenu :o(( Jako když ty hormony působí na inteligenci.
Ahoj a přeji hodně štěstí v mateřství i ve studiu!!!
Zuzka a Valuška (2,5 m.)

Vložit nový komentář