Naše Zoe-Naše trápení

Trinitron  Vydáno: 30.01.04

Ahojky vsechny maminky,snazilky a tehulky.Doufam ze se mate dobre.Nam se ted moc dobre nevede.Honzik je totiz chudak nemocny.A ja mam problem ve skole s jednou profesorkou…
Byli jsme s Honzikem se na vikend podivat domu,do Kromerize a zpet jsme jeli autobusem.Maly se choval primo ukazkove.Neplakal a celou dobu prospal,jen u Rousinova zacala natahovat,ale to jen proto,ze mu cepice lezla do oci a to on primo nesnasi:)

Muj tatinek pro nas prijel na nadrazi.Jelikoz Honzovi tehdy do rana nateklo ocicko a mel ho zalepene,tak jsem se rozhodla,ze se stavim v detske nemocnici za svym panem doktorem,ke kteremu jsem chodila jako mala se svou ocni vadou a ze ho take necham zkontrolovat,jestli je v poradku anebo ma tu vadu po me…Kdybych vedela co mu chudakovi budou delat,tak bych tam s nim nikdy nesla.

Pan doktor byl vyvaleny,ze mam miminko a pak se na nej podival a prohlasil:?Je Tvuj,ma to taky…?Zustala jsem stat jako oparena,vyhrnuly se mi slzy do oci.A pak pan doktor rekl:?Vis co, ja si vezmu lepsi svetlo a podivam se na nej poradne,poloz ho na lehatko…?Tata Honzu polozil a pan doktor na sestricku: ?Podrzte mu ruce a nohy a ja mu dam rozvirak na vicko…? Myslela jsem ze mi to vyrve srdce. Honza tak plakal,az se zajikal.Ale bylo to k necemu,pan doktor se opravil.Honza ma naprosto zdrave ocicka.Tak mi spadl velikansky kamen ze srdce.Nechtela jsem aby trpel jako ja…

Jeste ten den sla moje mama s Honzikem na prochazku a ja jsem se tak mohla v klidu ucit.Jenze jsem netusila,ze se venku velmi rychle ochadilo a mama neodhadla dobu ,jak dlouho s nim byt venku a tak dalsi den Honza dostal vysoke horecky,kasel a rymu.A tak jsme s nim leteli na pohotovost…Chteli si nas nechat v nemocnici, ale nastesti jsem pani doktroku umluvila,ze bydlime hned naproti,ze bychom radeji byli doma,v klidu.Na­konec pani doktorka souhlasila ale musime chodit kazdy den na kontrolu.Horecku uz nemame,ale museli jsme jit na rentgen,jestli se ten kasel nezvrhl do zapalu plic a pak mu jeste museli vyzit krev,jestli nema cerny kasel,nebot se pri kaslani skoro dusi a na ockovani proti cernemu kasli teprve pujdeme.A to jste meli videt ten rev,tak se vztekal,ze mu museli vyit krev ze zili v hlavicky.Malem jsem se tam vyvratila:).. .Zkratka litali jsme po cele nemocnici jak vcelicky.

Tak jen doufam ze to bude vsechno uz v poradku a ten kasel a ryma brzo prejde.Dali mu tolik leku, ze si doma pripadam jak chodici lekarna:) Uz si zvykl ze mu kapam do nosu,do oci, do pusenky,uz ani neprotestuje,uz asi zjistil ze mu to pomaha:) Jen doufam,ze se me pak nebude bat,kdyz mu vsechny ty strasne procedury a leky davam ja…

Nejvetsi legraci jsem si uzila,kdyz jsem mu pri horecce mela davat paralen cipky.Pokazde,kdyz se mi podarilo mu cipek zavest a zabalit jej,tak se ozval rachot do plinek a cipek byl venku i s dalsim prekvapenim:))Ale nakonec jsem ho prece premohla:)Jen nema rad odsavani sopilku,tojakmile me uvidi s hadickou v ruce tak hazi lavickou a sermuje ruckama pred oblicejem dokud to nevzdam…
A jak na Honzika reaguji moji rodice?
Vidi se v nem......Jen je budu muset krotit,nebo mi ho tak strasne rozmazli,ze to pak s nim sama doma nevydrzim:)))

Tata uz konecne zjistil,to co jsem mu rikala uz davno,ze maly se vzteka a place jen z nudy,protoze zjistil,ze jak zarve tak tata pribehne jak psicek a zacne se mu venovat…Ja ho necham chvili zarvat,at si nemysli,ze pribehnu hned na kazde zaknourani,ale moji rodice jsou moc utlocitni:)Ti mi vycitaji, ze jsem macecha, ze ho pochovam, ze ho necham chudaka kricet:))..Ale jinak jsou v pohode

Jen tata to odnasi asi nejvic..Prijde totiz rano z nocni z prace a ani se pomalu nevyspi,nebot v tu dobu Honza uz ma budicek a chce si povidat anebo ja jdu do skoly neco vyridit,takze tata musi se mu venovat,a to pak prijdu ze skoly domu a vidim jak tata sedi s Honzou v kresle, Honza macha rucickama a brouka si a tata spi se sterchatkem v ruce:)))

Ma mama me sice obcas rozcili svymi radami,typu,ze papirove plenky jsou nevhodne ,ze musi kvuli nozickam nosit bavlnen,ze ho kojim moc dlouho,ze ho malo oblekam, atd.Ale ja ji nastesti umim uzemnit :))) Reknu ji ze i ona byla na nas ?macecha?,ze nas nekojila,a ze nas trapili opruzeniny:) A to ji totalne odzbroji:)Samoz­rejmne to nerikam ve zlem,jen v legraci,coz i ona vi…

Honza dela velke pokroky,krasne pase konicky,umi se krasne vztekat:)Ma rad strechatka a vsechno co jakkoliv rachoti.Kdyz mu dam nejake sterchatko do ruky tak s nim neorabane lomcuje,ze se az nekdy prasti do hlavy anebo se ho pokousi nacpat do pusy,jestli to nahodou neni k snedku:)Je z nej uz pekna herecka:) Nekdy, kdyz se prasti do hlavy sterchatkem, tak zacna natahovat a podiva se na me,jestli ho nechci nahodou politovat,ale ja mu reknu,bouchl ses?Ale to si udelal sam,tak neplakej.A on se na me kukne tema svyma krasnyma kukadlama a misto natahovani se zacne hihnat.Umi se skvele smat.Nejvis se uculuje,kdyz ho rozbalim a zacnu ho lechtat na brisku anebo na nozickach,to se muze strhat smichy.Ale ted jak je nemocny,nema moc chuti se smat,a povidat si.Snad uz to brzo prejde…

A jak se mam ja?
Mam ted poblem ve skole s jednou profesorkou.Asi nema deti,nebot jinak by nemohla byt tak zla…Mela jsem jit na zkousku, ale jelikoz Honza den pred tim onemocnel,tak jsem se za ni stavovala,pozadat ji (podotykam velmi slusne a zdvorile),jestli bych nemohla prijit nekdy pozdeji.A vite co mi odpovedela?Ze ji nezajima ze mam nemocne dite a ze musim dodrzovat radne terminy na zkousku jako vsichni ostatni studenti,ze by se jim urcite nelibilo,ze mam takove vyhody…Odchazela jsem s placem.Myslela jsem si ze je to mila a hodna pani,ale to co mi rekla,tak u me klesla veeelmi hluboko ale jinak je to v pohode,zatim jem zvladla vechny zapocty a uz mam zasebou i prvni zkousku.Ted me jeste cekaji 3,ale to uz bude snad v pohode…Jen je mi ted smutno po mem priteli.Chudak je ted sam v Kromerizi a musi pracovat. Nastesti za nami jezdi aspon na vikend,a tak se vzdy v pondeli uz tesim na patek az ho zas uvidime.Je to moje zlato.Ma nas moc rad a mi jeho, a s Honzou jsou spiklenci. Pokazde kdyz me zacne pritel v legraci lechtat, tak se zacne Honza sebou mrskat a smat,jako by mu chtel pomoct me pozlobit:))Uz se ?desim? toho, az bude Honza vetsi,jak budou s pritelem spojenci a budou to mi dva rostaci:))))

Uz budu muset koncit,nebot se Honza zacina ozyvat,ze ma hladecek.Musim ho ted nacpavat casteji,nebot musi mit silu nato bojivat s nemoci, a jelikoz nema moc chut jist tak toho moc nesni…Takze misto kojeni je to spis nacpavani,aby vubec neco snedl. Sama vim jak nemam hlad ani chut,kdyz jsem nemocna…

Tak se mejte krasne a myslete na nas,at se brzo uzdravime,at nam vice chutna:)

A brzy zas navidenou
Paaa
Trinitron a Honzik 11 tydnu

ps: Ted o vikendu mi pritel doveze fotecky,co jsem nafotila za celych 11tydnu,tak Vam pak nejake poslu ,pristi tyden v dalsim denicku,at se na nas kuknete,jaci uz jsme chlapi,to uz nam budou 3 mesice,to leti, co?:)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Sarlotka1
Kecalka 260 příspěvků 30.01.04 10:08

AHojky Trinitron,

moc Ti držím palečky, aby byl Honzík brzo zdravý a Ty jsi zvládla všechny zkoušky :o)

Mějte se moc krásně a brzo se vraťte domů k přítelíčkovi, ať vám není tak smutno :o)

Pa Šarlotka

 
Misa_L
Kecalka 319 příspěvků 30.01.04 14:17

Ahoj Trinitron,

moooc držím palečky, aby se Honzulka rychle uzdravil a zase pěkně papal. A neboj že by z tebe měl hrůzu potom, co ho „týráš“ lékama a odsávačkou. On moc dobře ví, že to děláš pro jeho dobro a naopak si myslím, že tímto v něm vzbuzuješ důvěru a lásku.

Dále máš můj obdiv, že stíháš ještě školu, jsi fakt šikulka.
Pozdravuj tvé rodiče, musí být moc príma.

Měj se moc krásně
Zdraví
Míša a Martínek (7 týdnů) od Brusinky

 
esterka
Ukecaná baba ;) 1622 příspěvků 31.01.04 21:35

Ahoj Trinitron,
přeju Honzíkovi, aby se rychle uzdravil a přestalo mu tak trápení.
Já mám taky Honzíka, ale tomu jsou už 4 roky, a ročního Kájíka. Se školou jsem na tom teď podobně jako ty. Doposud jsem si Káju na všechny zkoušky brala sebou (jinak to vyřešit neumím). Ovšem před 14 dny mne kvůli tomu ke zkoušce nepustili. Byli to dva starší chlapi - policajti, kteří přednášejí externě jen jeden předmět. Řekli mi, že mě tam prostě s dítětem nepustí a ať si ho prý tedy nechám na chodbě. To bylo opravdu moc vtipný. Tak jsem si poplakala a zase odjela přes půl republiky domů. V úterý tam mám jít znovu, a tak budu muset dát Káju ke své tetě. Jelikož je Kája od narození 100% času pouze se mnou a manželem, tak se cizích lidí dost bojí a hlavně není zvyklý, že by máma někam odcházel. Chudák malej, je mi ho předem líto. To jsou přesně ty situace, kdy si říkám, že mi tak škola za to nestojí.
Přeju hodně „studijních úspěchů“ a Honzíkovi brzké uzdravení!
Ahoj Esterka

Vložit nový komentář