Navrat domov

gasper  Vydáno: 13.12.05

Ahoooj kocky,

takze som sa rozhodla napisat aspon par riadkov do noveho mini dennicka o mojom prichode domov, kym sa da Barus dokopy a napise nam o Helenke ako prisla na svet a preco sa ponahlala :))

Z Mexika som odlietala minulu stredu vecer. Cesta bola celkom prijemna, sedel pri mne mlady Mexican, ktory letel za priatelkou do Finska. Takze sme si klebetili asi 4 hodiny a dost rychlo nam to spolu ubehlo. Nosil mi vodu, dzusiky… :))) Celkom som bola prekvapena, ze cesta ubiehala rychlo a dokonca sme prileteli o 30 minut skor. Cestou som stale premyslala, preco sa tak zvlastne citim. Ten pocit sa nedal ani opisat. Ani sme neplakali na letisku pri rozlucke, nic. Manuelovi bolo trosku smutno. Ale naozaj to bolo prvykrat, co som isla domov len na navstevu. Ci chcem alebo nie, moj domov je uz ciastocne v Mexiku, kde mame svoj dom, kde mam manzela. Hoci Slovensko nikdy neprestane byt mojim domovom. Nikdy. Vzdy to bude krajina, kde sa rada vratim. Strasne som sa tesila na sestru a mamu a tiez na svojich kamaratov. Toto vsetko mi v Mexiku chyba. Na letisku vo Frankfurte som si obehla par obchodov, kupila som si este v lietadle novy Lancome, Hypnoza a este nieco od Gucciho pre sestru a mamu. Let do Viedne bol rychly a studeny. Na letisku som sa bleskovo vybavila asi za 10 minut, batozina vysla kompletne a asi piata v podari, takze to bolo skvele. Hned ma prisla vyzdvihnut sestra a moja byvala kolegyna. Doma som bola vo stvrtok uz o 6:30 pm. Resp. v Bratislave, kde som ostala do pondelka so sestrou. Hned v piatok som isla zaplatit letenku spat, vysla ma na genialne nizku cenu cez LH. A v banke som stretla svojho sefa. Poklebetili sme o mojom pripadnom navrate, zobral ma ku kolegom a takto to pokracovalo aj nasledujuce 3 dni. Videla som kamaratov, rozdala darceky, navstivila moju kadernicku, ktora mi v Mexiku dost chyba, nakolko vzdy som mala nieco nove na hlave :), urobila male vianocne dodatocne nakupy a vcera vecer som cestovala domov do Humenneho. Moja mama bola uz vo vytrzeni, dnes rano ma bola cakat na stanici. Sama by som aj tak tie tony veci neodniesla. Velmi rada som ju videla. Teraz sme same doma, vybalila som jej darceky. Dala som jej vonavku a zlate nausnice, ktore sme jej kupili na 50tku a vytesujeme sa. Dnes zacala piect, ja zatial len okukavam a zpo vsetkeho testujem, hoci pribrtat nemozem ani kilo :) Teraz som tak akurat a spokojna. Urobili sme si oblozene chlebicky, ochutnala som vsetko, na co som mala za tych 8 mesiacov chut a mohla som o tom len snivat :)
Sneh zatial nemame, hoci mrzne celkom statocne.

Takze tolko moj kratucky popis toho, co sa u mna deje. Teste sa domov, hoci len na chvilku. Darmo, nech sme kdekolvek, domov, kde sme sa narodili a vyrastali ostane navzdy v srdci. A ja som strasne rada, ze som doma.

Krasne navraty

Silvia

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů

Nikdo zatím tento deníček nekomentoval. Buďte první!

 Váš příspěvek