Nečekaný vánoční dárek

tripetri  Vydáno: 23.02.11

Už od dětství miluji Vánoce a těším se na ně v podstatě 364 dní. Letos to nebylo jinak a už od září jsem se přemáhala, abych nevyndala vánoční výzdobu, neposlouchala koledy a nezačala pálit františky.

Tyhle Vánoce jsem si užívala ještě víc, protože jsem byla doma, těhotná a těšila jsem se na vánoční svátky, kdy se poprvé po dlouhé době nebudu muset učit na zkoušky. Barunka se nám měla narodit 5. února, to bylo ještě v nedohlednu a na porod jsem ještě ani nezačala myslet. Celé těhotenství probíhalo trošku jinak než jsem si představovala (jako vždy :)), první tři měsíce mi bylo pořád zle, ne jen ráno, ale celý den. Kolem ledničky jsem chodila obloukem. Plánovala jsem si, jak budu jíst zdravě, hodně ryb, ovoce, zeleninu. Prd :) Ryby nemůžu ani cítit doteď, z masožravce jsem se stala téměř vegetariánkou.

No nic, to by byly takové menší nepříjemnosti, to pomine a pak už mě čeká krásných 6 měsíců s rostoucím bříškem, kdy mě budou pouštět sednout v tramvaji a všichni se na mě budou usmívat. Taky prd :) Za prvé mi bříško skoro nevyrostlo (ani to moc nestihlo), a když na mně náhodou někdo poznal, že jsem těhotná, díval se na mě zle, nedobře. Musím teda dodat, že je mi 23 (poměrně mladá maminka), ale vypadám tak na šestnáct, někdy prý i na 14 (podle toho, jestli jsem namalovaná nebo ne :D ). Takže pouštění v tramvaji a úsměvy se nekonaly, nevadí.

Asi od devatenácti jsem chtěla miminko, ale uvědomovala jsem si, že je to fakt dost brzo, takže jsme tehdy ještě s přítelem čekali tři roky, než jsme se začali snažit. Povedlo se hned a já jsem si říkala, že v takovém věku to těhotenství bude procházka růžovým sadem. No tak jsem se zase spletla. Ve třetím měsíci jsem měla párkrát problémy s viděním a nakonec na začátku čtvrtého jsem se ráno probudila, brněla mi ruka a nebyla jsem schopná to říct. Prostě jsem měla v hlavě nějak všechno pomotané. Tak jsme se sbalili a odjeli jsme do nemocnice. Na neurologii jsem znervózněla, vypadalo to buď na nádor nebo na roztroušenou sklerózu.

Poslali mě na milion různých vyšetření, mimo jiné i na magnetickou rezonanci hlavy. Byla jsem přesně na začátku 4. měsíce, do té doby se těhotným MR nedělá. Všechno bylo v pořádku, naštěstí ty příšerné diagnózy vyloučili a mě čekalo ještě poslední vyšetření, hodně nepříjemné jícnové echo. Zjistili, že mám srdeční vadu, nic vážného, ale budu muset rodit císařem :( Byla jsem zklamaná, chtěla jsem rodit normálně, i když jsem se té bolesti bála. Ale nešlo to jinak, prý nemůžu tlačit! Po asi měsíci ještě přišly výsledky krve, mám zvýšenou srážlivost krve, takže jsem si musela začít píchat Fraxiparine (z injekcí mám v podstatě fóbii :)). A tak jsem byla definitivně odvelena na rizikovou poradnu.

Tam naštěstí všechno probíhalo v pohodě, cukrovku jsem neměla, krevní testy v pořádku, žádná infekce a tlak jsem měla spíš nízký. Po asi měsíci užívání Fraxiparinu jsem se celá osypala, všechno mě svědilo a v místech vpichu se mi dělaly velikánské svědící boláky. Alergie na Fraxiparine… to bych nebyla já :D Tak mi nasadili Clexane, po kterém se mi zase dělala šílená jelita, ale čert to vem, ty tři měsíce to ještě vydržím. Nakonec to byl jen jeden (když nepočítám šestinedělí). Ultrazvuk ve 29. tt byl ještě v pořádku, Barunka byla trošku menší, ale to já jsem taky :) Čtrnáct dní na to další ultrazvuk, ten už v pořádku nebyl. Mám prý málo plodové vody, takže se mám objednat na genetiku. Nejlépe za 14 dní, kdy bude další prohlídka v poradně.

Všichni se tvářili, že o nic nejde, že to je jen pro jistotu. No já jsem byla dost vystresovaná. Máme na genetice známou, takže se nám podařilo jít na prohlídku ještě ten den. Ano, mám málo plodové vody, ale není to nic vážného, musí to prý akorát víc hlídat. Takže mě objednali za deset dní znovu. Já jsem udělala masivní průzkum eMimina a trošku jsem se uklidnila :) Za těch deset dní mi krásně vyrostlo bříško, a tak jsem si říkala, že asi všechno bude v pořádku a 16. 12. jsem na prohlídku na genetice šla pozitivně naladěná. Bylo krásně, Vánoce za týden, měl být dokonce i sníh, jupí! Lehla jsem si na lehátko, nohy nahoru, ať jim tam neomdlím (zase :)) a čekala jsem, až uvidím moji milovanou holčičku.

Doktorka se ale netvářila moc vesele. Strašně dlouho nic neříkala a pak najednou, jen tak: „Ta plodová voda už tam skoro není, asi si vás tady budou muset nechat.“ Takže jako budu rodit, to snad ne?! Ale jo… Přijali mě, píchli mi kortikoidy na maturaci plic a dali mě na monitor. Byla jsem úplně vyřízená, o předčasně narozených dětech jsem nic nevěděla. Nevěděla jsem, co mám čekat. Dva dny jsem čekala na porod. Byly to asi nejhorší dva dny v životě. Na pokoj za mnou přišel primář z neonatologie, myslela jsem, že mě uklidní, ale spíš jsem se po jeho návštěvě cítila hůř. V podstatě mi řekl, že vůbec nevíme, co bude, stát se může cokoliv. Ale že je dobře, že jsme stihli píchnout obě dávky kortikoidů. Pak přišel den porodu, od půlnoci jsem nesměla jíst ani pít, že prý ráno půjdu. Předběhly mě dva akutní císaře, takže jsem šla až kolem druhé hodiny.

Barunka se narodila ve 33+0 tt 18. 12. 2010 ve 14.35, Apgar skóre měla krásných 9-10-10, měřila 44 cm a vážila 1630 g. Bohužel jsem kvůli té srdeční vadě musela být v celkové anestezii a Barunku jsem tak viděla ten den jen na videu. Byla nádherná, na videu vypadala skoro jako normální veliké miminko:) Druhý den jsem za ní konečně mmohla jít, ale dostala jsem transfúzi, takže až odpoledne. Byla tak maličkatá, hned mi vhrkly slzy do očí. Bála jsem se jí jenom dotknout. Teď, když se koukám na video, mě rozčiluje, jak se jí bojím dát i dudlík do pusy :)

V nemocnici jsem s ní mohla být jen těch pět dní po porodu a pak jsem 23. musela jít domů. Taky jeden z nejhorších dní v životě. Vánoce naprd, nejradši bych je trávila v nemocnici, ale nešlo to. Barunka strávila v nemocnici 5 a půl týdne, z toho dva a půl v inkubátoru, pak v postýlce. Poslední tři dny jsem už mohla být s ní na pokoji, nádhera! Byla (a je) moc šikovná! I když měla opakovaně fototerapii, infekci a musela dostat transfúzi, byly jsme spolu doma dřív než nám předpovídali!

Teď je to úžasně hodné miminko, skoro nebrečí a dělá nám jen radost. Už vážíme něco malinko přes tři kila, zato měříme 51 cm (asi nás s manželem nakonec přeroste :)). A je to můj nejmilovanější človíček na světě!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
 Váš příspěvek
 
maminazplzne
Zasloužilá kecalka 722 příspěvků 23.02.11 09:31
přeju hodně štěstí

Ahoj holčiny,

moc a moc vám gratuluju, přeju vám oběma hodně štěstí, Barunce, aby krásně rostla a na světě se jí líbilo. Taky jsem měla jednoho kluka dřív, než se měl narodit, naštěstí taky dobrý konec, tak vím, že to není snadné, ale zvládáte to skvěle. Držím palce.
Alena :kytka:

 
maminazplzne
Zasloužilá kecalka 722 příspěvků 23.02.11 09:33
omlouvám se

za ty 3 body, překlikla jsem se… :cry: měla to být 5, deníček se mi moc líbí. Teď už to nenapravím.

 
Iwi
Závislačka 3379 příspěvků 23.02.11 10:19

Preju jen to nejlepsi!! drzte se, ja sem taky mlada mamina, je mi 24 let a taky vypadam tak na nejvys na 17 :mrgreen: kdyz jdu s nasima s kocarkem tak to vypada jako by si poridili jeste oni miminko a ne ja, ale je to jen a jen moje a manzelovo beruska! :wink:

 
tripetri
Echt Kelišová 9615 příspěvků 23.02.11 11:35

To nevadí! Já sem ani nevěděla, že se to boduje :D Sem ráda, že se vám počteníčko líbilo.
A Iwi, přesně! :) Já když jdu s mamkou (která mě měla ve dvaadvaceti), tak to taky vypadá, že si pořídila benjamínka. Vždycky vidím, jak ty lidi přemýšlí, kdo z nás asi je ta matka:D

Příspěvek upraven 23.02.11 v 11:38

 
Veveří
Ukecaná baba ;) 1490 příspěvků 23.02.11 11:50

Malá je překrásná, okatá :srdce: Gratuluju!!!

 
andrejka87  23.02.11 12:56

Jejda no krásný deníček!!! :hug: Já jsem také rodila ve 23 letech a dvojčátka a také v prosinci 2010 zážitek na celý život:-). Barunce přeji moc štěstíčka a zdravíčka stejně jako tobě :hug: :kytka:

 
Katrinka
Závislačka 3010 příspěvků 23.02.11 13:30

Moc hezký deníček :palec:
Barunka je překrásná :hug: . Přeji hooooodně zdravíčka a spokojený život celé Vaší rodince :kytka:

 
KÁJA92
Povídálka 45 příspěvků 23.02.11 14:20

prej udělala jsem masivní průzkum emimina :lol: bezvadnej deníček, hlavně že jste obě v pořádku :-)

 
monulka78
Zasloužilá kecalka 772 příspěvků 23.02.11 14:34

Krásné, přejeme Vám oběma moc štěstí!!!

 
tripetri
Echt Kelišová 9615 příspěvků 23.02.11 14:38

Děkujeme velice :)

 
bufinaa
Povídálka 16 příspěvků 23.02.11 15:20

Ahoj, sem si po přečtení příběhu vzpoměla na ten můj… Akorát se stal o rok dřív. Adámek se měl narodit 31.1. 2010 a místo toho na nás vykouknul už 19.12. Byla jsem v 33+6tt. Míry měl 44cm a 2420g. Tak přejeme hodně zdraví a ať hezky rostete :-)

 
tripetri
Echt Kelišová 9615 příspěvků 23.02.11 15:32

No včera sme byly u doktorky a ještě máme těsně pod třema kilama, ale zato máme už 53cm :) Je to takovej hubeňourek :srdce:

 
Semik
Extra třída :D 10249 příspěvků 23.02.11 18:02

Krásnej deníček přeju vám všem hodně zdravíčka a štěstíčka a ať vám děla samou radost :palec:

 
Honey 80
Zasloužilá kecalka 569 příspěvků 23.02.11 18:48

Tedy prožila sis toho během těhotenství opravdu dost, ale když vidím tu vaši krásnou holčičku, jsem si jistá, že to všechno stálo za to. Malá je moc krásná a přeju ať krásně roste a je moc zdravá :kytka:

 
Ajla
Echt Kelišová 8384 příspěvků 24.02.11 02:22

krasny denicek, obdivuju te ak jsi zvladla ty komplikace co te potkaly…ja bych se zblaznila
Mala je nadherna, preju vam obea oc moc stesticka v zivote a hlavne zdravicko :kytka:

 
Ijajeki
Ukecaná baba ;) 2203 příspěvků 24.02.11 17:48

Krásný deníček a krásný vánoční dáreček. Přeju hodně štěstíčka a zdravíčka maličká to zvládla nádherně. My měli podobný dáreček na Mikuláše. Malá se narodila 35+5tt ale s krásnou váhou 3380g a 48cm. Zvládla vše i bez inkubátoru, jen ji potrápila žloutenka a nepřibírala domů jsme šli po 11 dnech.

 
Barbulka
Závislačka 2751 příspěvků 24.02.11 21:59

krásný deníček :kytka: přeji jen štěstíčko :kytka:

 
tripetri
Echt Kelišová 9615 příspěvků 25.02.11 09:09

Děkujeme :hug:

 
meduzza
Echt Kelišová 8466 příspěvků 22.07.11 18:42

Přeji hodně štěstí :hug: :hug:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček