Něco za něco

wiwinka  Vydáno: 21.03.16

Asi každá z nás ví, že celé těhotenství, porod, miminko, výchova, vše je u každé z nás individuální. Jedna z nás má krásné těhotenství a potrápí ji porod, jiná z nás to má obráceně a já? Já jsem měla krásné celé těhotenství, naprosto ukázkově bych mohla sepsat knížku o celém průběhu až do porodu. Porod též naprosto podle knížek, moc ráda na něj vzpomínám, na mého muže a jeho asistenci, první okamžiky, když jsem viděla malou v náručí jejího otce, ale po návratu z porodního sálu mě ta radost zaslepila starostmi a trápením. :-(

Jak jsem psala již v předchozím deníčku, malá se mi narodila 5. 9. 2011, termín porodu jsem však měla plánovaný až na 27. 9. 2011. Já vím, možná to nevypadá tak děsivě, že se mi malá narodila dříve, ale své následky to bohužel mělo.

Po porodu mě na sále zašili (paní doktorka byla hodně šikovná, ale příjemná teda jako víte asi co :-D) a já si po 3 hodinkách došla zpátky na pokoj. Když mi přivezli malou, byla jsem trochu nejistá, co vůbec mám dělat. První miminko, spoustu dojmů, ale také strachu.

Strach byl bohužel na místě, malou mi zkoušeli dát k prsu, ale bez úspěchu, zájem mého miminka byl naprosto nulový. Problém byl nejen v tom, že jsem měla malé bradavky (což jsem ale ovšem netušila, že by v tomto mohl být problém, to až v porodnici mi řekli, že jsem si je měla tvarovat tvarovači, o kterých jsem tedy netušila, že vůbec existují), ale malá se narodila dříve a neměla vyvinutý sací reflex. Tudíž nebyl možný příjem potravy kojením.

Malou si odvezly sestřičky k sobě na noc a mě nechaly na pokoji, abych se prospala po porodu. Copak to ale šlo? Mé miminko neumělo přijímat potravu a já jsem měla jít v klidu spát? Celou noc jsem probrečela a přemýšlela nad tím, jaké tohle bude mít řešení. Vím, možná jsem panikařila moc brzy, ale bohužel ta panika byla na místě.

Druhý den ráno mi malou přivezli už natrvalo a pokus o kojení se opakoval, jak přirozeně, tak s různými velikostmi nástavců, ale opět pokusy naprosto marné. Malá byla čilá, nebylo poznat, že by strádala, ale bylo mi jasné, že přeci bez potravy to nejde.

Nastala další zkouška krmení přes injekční stříkačku. Sestřička mi ukázala, jakým způsobem se to aplikuje, ale ani tento pokus nebyla výhra. :-( Malá i přesto, že to bylo odsáté mléko ode mě, tak tento příjem potravy odmítala. Bylo mi jí tak líto, přes tu injekční stříkačku to bylo vlastně mléko dodávané přímo do krku a na ní bylo pouze to, aby to polkla, ale ani to se nedařilo úspěšně. Veškeré mléko blinkala hnedka zpátky, dávila se a nebyla schopná polknout ani kapku mléka.

Sestřičky mě neustále uklidňovaly, že to chce čas, že se to naučí, ale když jsem viděla toho malého nevinného tvorečka, že se mi dáví i kapkou mléka a neumí ho nijak přijmout, byla jsem na dně. Se mnou na pokoji byly další dvě maminky, které plně kojily a miminka pořád řvala hlady a já tam ležela bezmocná se svou malou holčičkou a tolik si přála, aby mi dokázala pozřít alespoň kapičku mléka…

Sestřička ke mně chodila pravidelně každé dvě hodiny a zkoušely jsme stále dokola jak přisátí k prsu, tak krmení stříkačkou, ale nedařilo se nic. Byla jsem unavená, vyčerpaná, uplakaná, nevěděla jsem, kudy kam.

Únavou mé tělo bylo naprosto vyčerpané, nebyla jsem schopná logicky uvažovat, vidět cokoliv pozitivně, pořád jsem s v duchu modlila, aby se stal zázrak a mé miminko přijímalo potravu. Celé dny jsem koukala na to její maličké tělíčko, jak v klidu odpočívá, jak se tváří spokojeně, jako by ani nic nepotřebovala.

Další den si sestřička malou vážila a jak se dalo předpokládat, váha šla dolů a z naší porodní váhy 2 600 g jsme byli na 2 580 g. Neustále jsem jen poslouchala, jak se nemám vzdávat a jak se musím snažit, ale nešlo to. :-(

Po třech dnech marného zkoušení jsem poprosila sestřičku, abych mohla malou zkusit krmit z normální lahve. Bylo mi jí tak líto, když jsem ji viděla, jak blinká a dáví se tou stříkačkou a dávala si naději, že se třeba chytí alespoň té láhve.

No co vám budu povídat, jestli mi malá byla schopna vypít 10 ml mléka, tak to byl zázrak, a udržet ho v sobě ještě větší. Lahev tekla sama, takže polknout mi to musela, ale téměř vždy se stalo, že se zakuckala a všechno mléko se vracelo zpátky. Ale pro mě bylo důležité, že alespoň něco málo dokáže přijmout.

Po 6 dnech v porodnici se malá dostala na váhu 2540 g a mě stále nechtěli pustit domů. Přiznám se, že jsem byla už zralá na psychiatrii, tolik jsem si přála být doma s manželem a s malou a utéct z toho prostředí kolem sebe. Všechny maminky tam chodily spokojeně, spokojeně kojily a já byla k smrti nešťastná. :-(

Nakonec se slitovali a domů mě pustili, ale pod přísným dohledem, že budu hlídat veškerý příjem potravy a budu pod dohledem dětské lékařky. Ulevilo se mi když jsem přijela domů a mohla se vrátit zpět do svého režimu úklidu, vaření a celkové funkci v domácnosti.

Pro malou bylo vše připravené, vypadala stále tak spokojeně a já se tak bála, co bude dál. Bohužel následovalo stále to, co v porodnici. příjem z lahvičky byl, i přesto, že minimální, ale byl. Každé krmení malé pro mě byl neskutečně stresový zážitek, jestli vůbec to mléko v sobě udrží, nebo ne.

Postupem času jsem našla některé polohy, u kterých mi mléko vypila, a někdy stačila vteřina a vše bylo venku. Nespočítám, kolikrát jsem měla poblitý výstřih, gauč, koberec, kočárek, prostě všechno. :-(

Trpělivost docházela, ale přeci jen se situace začala zlepšovat. I přes to, že pro malou to jídlo bylo snad jak za trest, se časem té lahve chytla a přeci jen pochopila, že si za ten dudák zatáhnout musí.

Vedla jsem si každý vypitý mililitr, který vypila a občas jsem nad tím jen zoufale seděla a říkala jsem si, že nechápu jak to, že jí stačí tak málo. :-( Tolik sem si přála, aby jedla víc, jako ostatní děti, ale nebyla jako ostatní děti a to jsem já těžko chápala.

Každá návštěva poradny mě děsila týden dopředu, všechny ty děti byly tak velké a moje miminko bylo tak maličké. Od doktorky jsem neslyšela nic jiného než: „Musíte ji nutit, musí vám jíst víc, takhle vám nabírá pořád málo.“

Pokaždé jsem odcházela s brečením a naprosto na dně. Copak to jde, dítě nutit? Jde, nutila jsem ji a o co více jsem ji nutila, o to více zvracela a zvracela. Velkou naději jsem si dávala od toho 4. měsíce, kdy se začaly dávat příkrmy. Tam přeci jen ten pokrok byl, malá jedla víceméně skoro všechno, co jsem jí koupila nebo vytvořila, ovšem v množství, které by nestačilo asi ani malému štěňátku. Od všeho mi snědla jen pár lžiček a to, co jiné děti měly na jednu porci, jsme my měli na čtyři porce.

Abych to zkrátila, ten první rok života mé dcery byl pro mě naprosto vyčerpávající, stresující a únavný, protože toho mléka a celkové stravy, co ona snědla, bylo tak málo, že mi nešlo na rozum, že byla tak spokojená. ¨

Vše ostatní bylo v pořádku, zvládala naprosto všechno, v ničem nebyla opožděná, byla pořád veselá, spinkala celé noci. I když teda jsem přišla na fígl nočního krmení, kdy malá spala tak tvrdě, že když jsem jí strčila v noci lahev s mlékem, tak ji vypila bez blinkání. Noční krmení pro mě bylo jediné pozitivní.

Po tom prvním roce trápení se vše začalo obracet v dobré. Čím více jídla se dalo zkoušet, tím více naše Laurinka pochopila, že jídlo vlastně není trest, ale určitá jídla jsou i radost. :-D

Neříkám, že jedla jako ostatní, ale snažila jsem se ji zasvětit do tolika jídel, obohacovat jí jídelníček vším, i pro mě třeba neznámým, ale byla jsem ráda za cokoliv, co mi snědla.

Dnes jsou malé 4,5 roku. Od 3 let chodí do školky a musím přiznat, že i tam se naučila jíst podle ostatních dětí. Ze začátku ty porce pro ni byly velké, ale nakonec dneska sní naprosto vše a ještě si jako jediná chodí přidávat. :-D

Nejvíc miluje řízky a párky a salám a jí s námi porce, které nesním ani já. :-D
Jsem ráda za to, že ty problémy s jídlem jsou za námi. Vím, že tady na eMiminku je spoustu maminek, které si prošly stejnými problémy, některé jimi teď procházejí a jiné to třeba i čeká, ale chci tímto článkem všem těmto maminkám popřát, aby jejich nervy byly hodně pevné a vydržely… Každý jsme nějaký, každý máme ten život nachystaný jinak a každý jsme unikátní. :-)

Já už jsem se naučila hledat výhody naprosto jinde. Ano, ty první roky s malou byly těžké, hodně těžké, ale dneska mám krásnou dceru, která je plná energie, jídlo má ráda, je šikovná, mluví, že nás nepustí ani ke slovu, je šikovná, učí se angličtinu, chodí do Sokola a umí více věcí, než děti, se kterými jsme se scházely a které od malička byly jedlíci.

Každé miminko je unikátní a nejen miminko, i my sami jsme unikátní a nikdy se neohlížejme za tím, jak to mají ostatní, jak to dělají ostatní, nebo jestli jsou lepší než my… Nejlepší je každý z nás a tak to musíme v životě brát. :-)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.0 bodů
 Váš příspěvek
 
MilijonDolarBejby
Echt Kelišová 8376 příspěvků 21.03.16 00:39

Jsem ráda, ze to dobre dopadlo :hug: Jen tak dál :palec:
A příprav se na kamenování za párky a salám :mrgreen:

 
MIŠMA 22
Kecalka 275 příspěvků 61 inzerátů 21.03.16 06:30

Držím palce at se máte dobře a psát o párkách to nebyla dobrá volba, připrav se na nejhorší :mrgreen:

 
Katty1203
Kecalka 152 příspěvků 40 inzerátů 21.03.16 06:33

Ja te tedy kamenovat nebudu. :D Nejlepsi je, ze malinká ji a jste spokojeni… :pankac:

 
Lenka 80
Kelišová 6006 příspěvků 21.03.16 07:06

Davej male vsechno co uznas za vhodne. a jak sama pises…nekoukej na to jak to delaji ostatni a co ti rikaji :-)

 
Lutonka  21.03.16 07:38

Jsem rada, ze to takhle dopadlo, cekala jsem, ze vam diagnostikuji nejakou nepruchodnost strev apod.Uf!
Jinak my meli pokles vahy v porodnici mnooohem vetsi (prvni syn z 3850 na 3340!)a takovej stres jsem z toho teda nemela…Mam pocit, ze pro pocatecni neuspechy s kojenim jste se dostali do zacarovaneho kruhu, kdy jsi svuj stres prenasela na miminko.Ze jeste pred krmenim vycitilo, ze ted prijde neco duleziteho a stresujiciho..No, nastesti cas to spravil ;) Za ty parky a salamy te neodsuzuju, pokud nedavas zrovna gothaj a parky svlikacky s 15%masa, tak hlavne, ze ti basti a jste spokojene ;)

 
NinPe
Závislačka 3068 příspěvků 21.03.16 07:46

Jako kdybych četla deníček o sobě a svojí malý :-) pořádně jíst se naučila až ve školce. Jinak do 2,5 let jsme s jídlem bojovaly…

 
wiwinka
Kecalka 336 příspěvků 1 inzerát 21.03.16 08:06

Nn naštěstí žádná katastrofální diagnóza to nebyla, ale ono s tím jídlem to stačilo to trápení. Samozřejmě, že bych ji nikdy nekrmila žádným gothajem ani svlíkačkama, s manželem jsme vždy vybírali jen kvalitu, nikdy bych malou neohrozila salámem jen z mouky. Jsem ráda, že je to za námi, ale přiznám se, že i přesto, že mi všichni říkali, že se to spraví, nevěřila jsem tomu.
Lutonko já jsem si toho vědoma, rozhodě ten stres na malou byl přenášený, ale tehdy jsem si to absolutně neuvědomovala, jak se říká nikdo nejsme dokonalý a já si na všechno musela přijít sama. Chtělo to čas a trpělivost a ta mě bohužel chyběla, ale díky bohu za to, že je teď vše jinak :-)

 
sisi33
Ukecaná baba ;) 1150 příspěvků 21.03.16 08:07

Je super, že vše dobře dopadlo :-), jen mě udivuje, vás neposlali na nějaké speciální vyšetření?

 
wiwinka
Kecalka 336 příspěvků 1 inzerát 21.03.16 08:41

Nn nikam nás neposlali…

 
Anonymní  21.03.16 10:05

Jsem ráda, že vám to dobře dopadlo :hug: úplně ti rozumím, i já krmila svoje dvojčata po stříkačce a když konečně zvládla flašku, byla to pro mě úleva, i když zvracení(ne ublinknutí, ale šavle) probíhalo do jednoho roka. Měla jsem pro ně Nutrilon HA a stejně to bylo hrozné. Tak hlavní je, že nám dětičky rostou a jsou spokojené, dnes to na nich nikdo nepozná :mrgreen:

 
wiwinka
Kecalka 336 příspěvků 1 inzerát 21.03.16 10:13

Děkuji jsem také ráda :-) No nepozná, naše holčička je naprosto nejštíhlejší z celé třídy tam i přesto, že už hezky jí to na jejím těle moc vidět není :-D No a co se týče toho blinkání, to zanechalo maličko asi něco, protože stačí ji opravdu málo a hnedka blinká. Když máme třeba rýmu a jako že ji máme dost často, tak jí to stéká zadní částí a to ji teda vyvaluje hodně moc zvracení, nebo ji stačí více uvázat šálu, trochu ji zapnout bundu více pod krkem a hnedka mi zvrací, bohužel asi ten reflux, který se ji vytvořil jako maličké ji zůstal. K blinkání ji stačí opravdu málo a na tom už asi nic nezměníme.

 
tartaletka
Zasloužilá kecalka 636 příspěvků 21.03.16 10:59

Prožila jsem si s dítkem to stejné, takže vím, co to bylo za muka, v roce vypilo mléka tolik, co novorozenec, k obědu 4 lžičky příkrmu a dost. Teď má stejně jako vaše malá a pořád slyším: Mamiiii, já mám hlaaaad :mrgreen:

 
tartaletka
Zasloužilá kecalka 636 příspěvků 21.03.16 11:00

Ještě napíšu, že nejhorší bylo to, že dítě nikdo nenalákal na nic, ani na nějaký piškot atp., co jí prostě všechny děti…

 
wiwinka
Kecalka 336 příspěvků 1 inzerát 21.03.16 11:02

Tartaletko to máš pravdu, naše se taky na nic nechytala, nepomahalo prakticky nic, ani hračky, ani pohadky, prostě nic…Zato teď u jídla zvládá obojí, i hračky i ty pohádky :-D

 
Leenvecka
Kecalka 210 příspěvků 21.03.16 11:49

Ja nechapu proc se v takovych situacich nezavede diteti sonda pres nos do zaludku a nekrmi se pres ni. Jedna znama byla v USA jako aupair a mela tam chlapecka, ktery taky moc nejedl a nakonec doktori tam rozhodli, ze mu daji pres brisko primo do zaludku trubicku a pres to ho krmili nejakou smesi, ktera obsahovala vse co dite v tom obdobi potrebovalo. Pry to hodne pomohlo a chlapecek uz je vetsi a ji sam.

 
AaaNi
Kecalka 111 příspěvků 21.03.16 11:52

Jsi skvělá, silná a statečná maminka :potlesk:.
Moc Ti blahopřeji, že jsi vydržela! Přeji vám o to víc radosti než prožitých starostí :)

 
wiwinka
Kecalka 336 příspěvků 1 inzerát 21.03.16 11:59

AaaNi moc děkuju :-)

 
pralinka2727
Závislačka 3053 příspěvků 21.03.16 12:15

Po třech dnech marného zkoušení jsem poprosila sestřičku, abych mohla malou zkusit krmit z normální lahve
Z téhle věty mě zamrazilo. Proč se matky stále chovají jako by dítě patřilo porodnici?
O tom jak a čím budu živit své dítě jsem rozhodla jen já sama. A že se to některým PA a sestrám sakra nelíbilo.

Příspěvek upraven 21.03.16 v 12:15

 
kacaba379
Ukecaná baba ;) 1425 příspěvků 21.03.16 13:39

Jsem ráda, že to dobře dopadlo! Měla jsem takovou neteř, ale ta byla ještě horší, jsou jí tři a jako jí, ale nic moc…Nakonec se u ní zjistila vývojová vada, která šla naštěstí zoperovat, ale ani to na příjem potravy nemělo vliv. Úplně přesně si pamatuju, jak byla švagrovka nešťastná z každého krmení, jak celý den jenom odsávala, vyvařovala, hodiny krmila, aby to nakonec šlo všechno ven…Všechny maminky takových nejedlíků mají můj obdiv! :kytka:

 
Nafrněná  21.03.16 14:52

Chápu tě, taky jsme bojovali s jídlem a když začal konečně jíst tak mi bylo jedno jestli to byl párek nebo okurka… ale ten pocit že jí!!!

 
dortiky.ostrava
Kecalka 349 příspěvků 1 inzerát 21.03.16 15:23

Dobře, že to pěkně dopadlo..já měla pohodové těhu, překrásný porod, Teošek má 4měs a vše krásné, nepláče, jen se směje a už nám i leze po 4 :)) tak jen, že snad nemáš pravdu a netřeba to dobré vyvažovat negativními zážitky… věřím, že se na nás nic zlého nechystá :)

 
Veru-nka
Zasloužilá kecalka 792 příspěvků 21.03.16 15:27

Super :) Jste šikulky :) Taky jsem tohle měla s malým, bylo to někdy vážně sílený ale zvládlo se to, jako u Vás :kytka: At se jen daří :))

 
Althya
Ukecaná baba ;) 1748 příspěvků 1 inzerát 21.03.16 16:33

To je dobre, ze je holcicka zdrava a prospiva.Ja porad cekala nejake rozuzleni, proc tak malo pila a jedla, jestli treba nemela reflux.

 
lear
Ukecaná baba ;) 1109 příspěvků 21.03.16 17:13

Strašně klišé název, jinak mě překvapuje, že vás neposlali na neuro třeba. Hlavně, že teď jí :palec:

 
Kačka94
Kecalka 214 příspěvků 21.03.16 17:28

Ty jo chtelo to asi poradnou trpelivost hlavne ze vse je uz ok :-)

 
eva mrazova
Kecalka 102 příspěvků 21.03.16 17:51

@Leenvecka Brr, sondu do žaludku! Každé dítě nemusí být cvalík. Pokud netrpí podvýživou tak proč? Je fajn, že holčička jí normálně a nemusíte prožívat ten stres.

 
reinkarnace
Závislačka 3769 příspěvků 6 inzerátů 21.03.16 19:23

No já nevím. nebylo to psychické? protože jestli mléko, které snědla v polospánku, udržela…pak mě nenapadá nic jiného :nevim:

 
babanci
Ukecaná baba ;) 1419 příspěvků 21.03.16 20:20

@pralinka2727 Máš naprostou pravdu. Jsme celé připo…Je to naše rozhodnutí a nikdo nemá právo do toho mluvit.

 
levante  21.03.16 21:03

Mě se malej taky nepřisál v porodnici. Dostali jsme kloboučky a stejně nic moc. Jediné, co zbylo strikacka. Dostával zhruba 5ml mlicka každé 2-3hod. A az po par dnech zacal pit trosku vic. Po 5dnech, kdyz nas pouštěli, vypil tak 20ml na jednu dávku. A po porodu zhubl z 2930 na nějakých 2600g :think: Jinak pěkný deníček se skvělým koncem :lol:

 
tynaterezka
Ukecaná baba ;) 2412 příspěvků 22.03.16 08:31

A nezkouseli jste test na mleko? mohla mit alergii (stale ma) tak to vzracela dcera a je alergik na mleko..

 
wiwinka
Kecalka 336 příspěvků 1 inzerát 22.03.16 08:43

Vůbec žádné testy nám nikdo na nic nedělal. Jak tu bylo zmíněno, je zcela možné, že i svou velkou roli hrála psychika, já jsem byla psychicky vyřízená a tolik jsem se snažila dělat vše proto, aby malá normálně jedla, až jsem to asi všechno přeháněla a měla jsem na ní moc vysoké nároky, dneska už vím, že jsem to měla udělat jinak, nenutit ji a prostě ji nechat jíst podle její potřeby a ne podle mé. Bohužel nejsem dokonalá, jsem ráda, že jsme to období zvládli a že dneska mám Laurinku naprosto zdravou a i s velkou chutí k jídlu :-)

 
Conulka
Ukecaná baba ;) 2308 příspěvků 22.03.16 14:34

Po třech dnech marného zkoušení jsem poprosila sestřičku, abych mohla malou zkusit krmit z normální lahve

Přesně tak, absolutně nechápu, jak může někdo tak dlouho čekat, naše malá stříkačku nesnášela, řekla jsem sestře, že chci lahev, tak se tvářila a říká, ale ona má mít teprve 10ml po 3hodinách a to vám půlka zůstane na stěnách té lahve a já na to - No tak mi připravte těch mililitrů 15, ne!!! Nebo na tom porodnice zkrachne???

ty jo ještě teď se ve mě vaří krev když si na to vzpomenu
Jinak třeba první den jsem se vůbec nestrachovala, že malá nejí, však každý ví, že prvních 24hod čerpá miminko energii z placenty, ne…
Náš úbytek byl cca 250g a nevzrušovala jsem se, v tom manuálu :mrgreen: na pokoji psali, že normal úbytek je 10-15% porodní váhy, tak hluboce jsme se dostali, takže no stres, malá se narodila o 10dní dřív a měla 3110g, spadla na 2860g a odcházeli jsme s 2900g. A v 7týdnech měla 3600g, přibírala hodně pomalinku, ale doktorka v pohodě, říkala hlavně se nestresujte - svatá pravda - nejhorší jevystreslá matka

 
whitehorse
Kecalka 264 příspěvků 23.03.16 09:19

@reinkarnace taky mi připadá, že to bylo ze stresu.

na druhou stranu - reflux by se měl řešit. v nemocnici s náma byla maminka se 4 letým chlapečkem, který měl reflux od miminka a šli to řešit, protože to bylo zákeřné - nevěděla dne ani hodiny kdy bude zvracet - třeba týden dobrý a pak celej den zvracel.

@wiwinka malej mi zhubl v porodnici o 300g, dcera také tak. při malým mi řekli, že mu dají jen glukozu a ne UM, když se ještě nedalo kojit a že to dětem v prvních pár dnech stačí. Takže spíš jsi se asi zbytečně vystresovala a udělala z jídla alfu omegu všeho ;) Hlavně že ted už jí a je dobře. Příště více klidu :-) vše půjde, když ne hned, tak později ;)

 
wiwinka
Kecalka 336 příspěvků 1 inzerát 23.03.16 09:23

Vím, že jsem hrozně stresovala, ale čas už nevrátím, dneska bych k tomu přistupovala jinak, ale v té chvíly jsem byla naprosto nadně…Dneska jsem opravdu ráda, že je malá v pořádku a že to jídlo pro ní už není jen povinnost, ale i radost :-)

 
Moniqueu
Stálice 51 příspěvků 24.03.16 19:41

Jako bych četla o svém nejedlíkovi…malý tedy byl donošený, největší v ten týden narozených dětí, ale prostě nepil. Také mám drobné bradavky, takze to nakonec dopadlo odsáváním co 2hod a krmením z lahvičky. Stejně pil jako nic moc. Příkrmy-peklo. 3 lžičky na 4 měsíci-jupí. Se zubami přišel další boj, to jsme mixovali jídlo do flašky, lžičku bojkotoval. Teď mu jsou skoro 2 roky a trošku se rozjedl, i když otesánek z něho asi nikdy nebude. Doufám, že mi to druhé vynahradí, mít dva nejedlíky…

 
MiaRimonta
Ukecaná baba ;) 1175 příspěvků 24.03.16 23:58

Vůbec mně nenapadlo, že se tohle může stát :( jako malá jsem toho udajně taky moc nepojedla, vše jsem plivala a neměla jsem chuť k jídlu. Nikdy by mně nenapadlo, že dítě odmítá i mléko od samého narození. Jak píšeš každé dítko je individuální. Naštěstí to dobře dopadlo :potlesk: :D

 
belladonna
Ukecaná baba ;) 1239 příspěvků 29.03.16 08:09

@Lutonka
podle mě to stresem nebylo. Já měla nedonošeného velmi malého kluka, vystreslá až na půdu a baštil už od začátku to, co měl, potom z prsu sál i více, než měl. A já pořád ubulená. :nevim:

@Leenvecka
Ale však u nás se taky sonda do žaludku zavádí, když je to potřeba. Ne jen v USA. Já to tedy u nedonošených nedávno viděla.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele

Inzeráty uživatele